Reklama

Bojuji s bulímii

Lucka (Po, 16. 11. 2009 - 17:11)

Ahojte.Som študentka 5.ročníka psychológie na FF MU v Brne.V lete budem končiť a čaká ma diplomovka a štátnice. Ako tému diplomovej práce som si zvolila mentálnu anorexiu a bulímiu.Chcem sa zamerať na telesné sebepojetí,sebeúctu a objektívne vnímanú úspešnosť čiže ako sa to ktoré dievča cíti,vidí,aký je jej ideál a ako si myslí,že ju vidí opačné pohlavie.Sama som si prešla ako anorexiou tak i bulímiou preto som si ju zvolila ako tému diplomovej práce.Všetko to u mňa začalo v 12rokoch,čo je pomerne skoro dalo by sa povedať,a trvalo to až príliš dlho.Bojovať som začala,až keď som sa dostala do nemocnice s hladinou draslíka 2,2.Vtedy mi doktor povedal,že keď odídem,môže sa stať,že mi vo výťahu skolabuje srdce,lenže oživiť sa už dať nebude.Viem presne,čo to je,ako sa človek cíti,aké myšlienky ho prenasledujú.A prečo píšem?Pretože by som potrebovala zohnať na svoju diplomku 30 dievčat,ktoré trpia,alebo trpeli anorexiou a 30 s bulímiou.Išlo by iba o to,že by som Vám dala 3dotazníčky,ktoré by ste mi vyplnili.Žiadne údaje nebudem zverejňovať,všetko bude anonymné.Najlepšie by bolo,keby to boli vysokoškoláčky,ale budem rada,keď sa mi budete hlásiť aj mladšie dievčatá.Pokiaľ budete chcieť s niečim poradiť,alebo počuť moje skúsenosti,kľudne mi napíšte,rada si s vami popíšem.Budem čakať na vaše správičky.
Píšet mi prosím na e-mail:[email protected]

Návštěvník (Čt, 4. 6. 2009 - 17:06)

ahoj besy....adresa nefunguje.....

Návštěvník (St, 3. 6. 2009 - 23:06)

ILCO , nebud CVOK jo ?

ilca (St, 3. 6. 2009 - 23:06)

Chci na bulimii umřít..mám jí 4 roky...a totálne zničenýn telo...nikdo to newí..jen já....doufám ze se mi z tech projímadel brzo srdíčko zastawí..jinak to udelaám žiletkou...mejte se tu hezky'

Radka (Út, 10. 5. 2011 - 02:05)

Ahoj holky, ráda poradím, pomůžu, jak budu moci.... Prošla jsem si náběhem na anorexii a také bulimií/záchvatovitým přejídáním.... Takže zkušeností dost, je to velmi složitá závislost a také může být velmi těžké se z toho dostat, zejména pokud už jsi tomu propadla a delší dobu v tom žiješ.... Pokud se chcete na něco zeptat, poradit, můj FB je Radka Hajasová, mail - [email protected]

Přeju hodně sil a trpělivosti!

Pampeliška (So, 19. 3. 2011 - 18:03)

Dominiko, určitě k psychologovi.
Ale dopředu upozorňuji, že on není všemocný a bulimie Tě nezbaví.
Já se léčím na bulimii rok. U psychiatra, i u psychologa. Změna minimální. Musí dojít ke změně v myšlení bulimičky, musí přijmout to, že bude taková.
Tlustá, tenká, prostě tak jak to má nastavené od přírody.
Měla bys mít i někoho, kdo bude hlídat Tvůj jídelníček.

Dominika (So, 19. 3. 2011 - 12:03)

Takže paní Magdo,myslíte že bych se měla poradit, a jít k psychologovi?:(

Dominika (So, 19. 3. 2011 - 12:03)

Milá Magdo,moc děkuji :-)

Dominika (So, 19. 3. 2011 - 12:03)

Je tady někdo, kdo bojuje s...Klary,taky bojuju s bulímii a potřebuju někoho skym se o tom muzu promluvit a podpořt se a vyhrabat se z toho..

Magda (Pá, 18. 3. 2011 - 20:03)

Dominiko,to sama nezvládneš,ale vycítila jsem,že chceš něco proti tomu udělat.Ale bez odborníka,teda nevím.
Tohle jsme občas dělaly s holkama na intru.Když byla neděle,tak jsme si dovezly hodně lídla a pak jsme hodovaly. No a pak jsem to šla vyzvracet,abych nepřibrala.Ale nevymklo se mi to nikdy kontrole.Potom po porodě,abych byla brzy štíhlá a teď už je mi padesát let a někdy mám chuť to zopakovat.Prostě si myslím,že někdo tomu propadne a někdo s tím může žít i tolik let jako třeba já.Ráda bych ti nějak pomohle,ale fakt nevím.

Dominika (Pá, 18. 3. 2011 - 19:03)

Ahojky, take s ni bojuji.....Je to hrozné,nikdy jsem nevěřila že se to bude týkat mě:( že mě něco takové může potkat..vydržím 2 dny maximálně 3 ..a to s výjmkou..a hned musím se přežírat a pak to vyzvracet a vycvičit..nevím co stím dělat!:/ ...potřebuju oporu nebo někoho skym bych si o tom mohla popovídat a svěřit se :,( :,( ..takto to dál nejde..rikam si už to dělat nebudu...ale zase..jídlo ovládá mě..už nevím co dělat..

Neromantik (Ne, 11. 5. 2008 - 16:05)

Besy,nechci Ti brát iluze a chuť se stím prát,ale to je těžký soupeř.Utíkal bych za odborníkem,mám zkušenost z rodiny,nedopadlo to dobře.'

Khiria (Ne, 11. 5. 2008 - 12:05)

to besy: odkud jsi?

besy (Ne, 11. 5. 2008 - 10:05)

ahoj holky je tu nekdo kdo chce skoncit s bulimii?ja bojuju uz 7let a potrebuju potporu nebo nekoho kdo je v tom taky ze by sme si vzajemne pomahali ptz takhle uz to nejde dal..pred dvema dny sem to uz vzdala ale pak sem si rekla ze me ta hnusna nemoc nedostane!pisnete pls na merrila"seznam.cz budu se tesit drzte se vsichni!!

Adina (Čt, 20. 9. 2007 - 09:09)

Ahojky taky v tom lítam, ale už jsem z toho vyřízená nevím co mám dělat, poslední dobou zvracím každý den někdy 3x deně....'

Dita (Po, 25. 6. 2007 - 11:06)

zajímavý článek o bulimii www.meredit.cz/Dusevni-a-telesne-zdravi/Psychologie/Mentalni-bulimie?Itemid=1'

Katka (Út, 22. 5. 2007 - 11:05)

Ahoj holky, bulímií trpím už asi dva a půl roku. Začlo to někdy v 19 letech..Teď se mi s pomocí přítele, čtení knih, ale bez odborné pomoci podařilo přestat. Za měsíc jsem jednou uklouzla,ale s vědomím, že je to jen jednou. Už jsem se začínala cítit jako normální člově, psychicky jsem byla v pohodě, sportovala jsem, začínala jsem být spokojená sama se sebou a myslela jsem, že mam vyhráno. V jídle jsem se dost hlídala, protože strach z tloušťky mi zůstal, ale dokázala jsem si najít věci, které mi chutnají, nejsou kalorické a spadají do racionální výživy. Přítel byl hodně se mnou a já na zvracení a přejídání neměla ani pomyšlení. Jenže stačilo, aby na čtyři dny odjel a já v tom zase lítam- sušenky, čokolády, majonézové saláty, brambůrky a vše, co jsem si zakázala. Obchody s potravinami mě přitahují jako magnet-zase utrácím mraky peněz a doufám, že zase přijde okamžik, kdy si řeknu a dost, pro tohle už v mém životě není místo....Ale to si říkám každý den už dva roky, ale pouze jednou jsem to myslela skutečně vážně....'

Jana (So, 15. 7. 2006 - 22:07)

Ahoj Jani, zcela náhodně jsem zabrousila na tuto rubriku, o níž jsem si mmyslela, že je definitivně "mrtvá", a měla jsem štěstí. No, deníčků jsem popsala dost, rozhodnutí učionila taky plno a teď jsem na tom siice trochu líp než před 3 měsíci, ale dobře rozhodně ne. Dá se říct, že jsem po strašném úsilí a boji VÍKENDOVÁ BULIMIČKA.Ty víkendy mě ničí. Řešením by bylo změna prostředí, ale to momentálně není možné, manžel, coby stavař má v tyto dny nejvíc práce a já práci hledám, u toho vesele a neustále vařím ( kluci mají prázdniny, tak se nedá nic dělat,kdybych neměla to jídlo pořád před očima, tak je částečně vyhrané). Co ty? Trochu se popiš!Píšeš, že chceš být štíhlejší, ale nevím, jak na tom jsi.Bulimie je taky tvoje "dobrá" kamarádka? A už dlouho?'

Jana (So, 15. 7. 2006 - 18:07)

Jani, mame rovnake mena, rovnaky problem, rovnaky vek - ja mam 42. Akurat som slovenka. Presli odvtedy 3 mesiace, ja som nasla tvoj prispevok az dnes., chcela by som vediet ako si na tom teraz. Ja zle, aj dnes, som taka sama smutna a citim sa vnutri prazdna. Ja to mam asi 8 rokov, nikdy predtym by som si nebola ani pomyslela ze touto zvlastnou chorobou alebo co to je, budem trpiet aj ja. Navonok posobim ako dost silna zena, ale pritom aj citliva, mam zmysel pre zodpovednost aj pre humor. Ale pravda je taka, ze to neunesiem, chcem byt dobra pracovnicka, matka...je toho na mna asi vela, a chcem si najst partnera - lebo momentalne ziadneho namam. Chcem byt stihlejsia ako momentalne som, diety drzim skoro pravidelne, ale nikdy nie do konca....je to nekonecny kolotoc, uz asi nemam sil ho zastavit, ale na druhej strane sa bojim, velmi sa bojim o svoje zdravie..mam 10 rocne dieta, ktore ma potrebuje...Jani, ak ta mozem poprosit, ozvi sa, ako si na tom, ci sa ti podarilo s tym nieco urobit...dakujem...

Jana (St, 26. 4. 2006 - 12:04)

Nechci se "chlubit",trpím bulimii asi od 19 a dnes je mně 43. Kolem té dvacítky jsem vůbec neznala pojem bulimie a myslela si, že jsem objevila něco perfektního.Jím, co chci a netloustnu. Zhoršená kvalita vlasů, pohublý a ztrhaný obličej- to jsem vůbec nepřisuzovala mému nezdravému způsobu života, spíš problémům osobním, studijním( jsem strašná trémistka, nervák a panikář). Po porodech (2) jsem na bulimii nějak pozapomněla, dost jsem zhubla, i když štíhlounká jsem nikdy nebyla,no a už dlouho jsem v tom zase.S tím rozdílem, že jsem do minulého týdne měla období jen žravosti( asi rok), jehož spouštěcím knoflíkem byla ztráta zaměstnání. 19 kilo mám navrch a vypadám jako tlustá ženská se starým obličejem.Teď poslední dny jem si řekla - buď se toho všeho zbavíš teď nebo tě to zničí.Neví to nikdo, teď jen vy a vím, že nikam nepůjdu.Chcete jít někdo do toho se mnou? Podmínka je vzájemná důvěra a žádné lži, i když to nebudeme snadno zvládat.Nenapadá mě totiž jiná možnost, pokud chci zůstat v anonymitě a nechci se před žádným hmatatelným člověkem odkrývat. Neví to ani manžel, ani mí rodiče, se kterými jsem do 26 bydlela. Je to asi trochu sobecké ode mě, ale třeba v tom uvidíte někdo řešení i pro vás.'

Reklama

Přidat komentář