Reklama

DÍVEJTE SE NA SVĚT KONEČNĚ POZITIVNĚ... LIDI

Libor (Út, 10. 2. 2004 - 21:02)

Myslím si, že schopnost empatie je nám dána. Vždyť právě tím se člověk odlišil od ostatních tvorů. Ovšem vnímání oné empatie je u každého různé. Záleží na vnitřní vyspělosti jednice. Někteří si to prostě neuvědomují, neboť jim v tom brání síla jejich ega. Ta záliba v hororech...jako by si člověk chtěl prožít něco, vyrovnat se s něčím co v sobě má a potlačuje to.... Líbí se mi co Darina napsala v předchozí úvaze. musím souhlasit.

Darina (Út, 10. 2. 2004 - 20:02)

Ještě chci položit Jiřímu otázku. Jiří, popsal jsi, na čem je založena lidská přirozenost a já s tím nemohu zcela souhlasit! Všímám si, že humanismus nám není geneticky daný. Dorůstáme do něj. Na schopnosti empatie je to nejvíce patrné. Na můj vkus je ten vývoj (k lidství) moc pomalý, z pohledu vesmírného času je zřejmě jeho rychlost v pořádku. Jak si vysvětluješ zálibu lidí v TV hororech, v akčních filmech, v soupeření např.ve sportu. ..atd. To poslední jmenované je jistě pozitivní na rozdíl od bojů válečných. Ale přesto je to soupeření. Existovaly a existují různé typy společenských řádů, avšak o kterém by se dalo říct, že odpovídal (odpovídá)Tebou popsané přirozenosti lidí? Odpověď je zarážející. Není to náhodou způsobeno tím, že právě druh

Darina (Út, 10. 2. 2004 - 19:02)

Alen2, Stáňo, Katrin

Stáňa (Út, 10. 2. 2004 - 15:02)

Souhlasím,společnost je nemocná. Nenímožné naříkat nad přístupem lékařů kpacientovi, jsou také součástí této společnosti.Alčo,beru injekce,ale mohu je dostávat nejdříve jednou za tři měsíce.Protože mi pomohou pouze tak na dva,ten poslední měsíc je pro mne dosti krušný.Snažím se to řešit četbou, nyní čtu Uptna Sinclaira. Je to celá řada knih zabývající se společností a jejím vztahem k člověku. Spousta věcí se mi tam nelíbí, ale beru to jako pokus o orientaci v tomto světě. Jinak bych si netroufla tvrdit , že mám podezření, že vím, co mi asi je. Věř,k ničemu to nevede.Pokud nemáš vzdělání v tomto oboru, začneš dohady, které tě stále vracejí zaobírat se sama sebou.Ahoj a držím palec.

Jiri (Út, 10. 2. 2004 - 00:02)

Libore: nemyslím si, že všechny rituály, kterým se věnuješ, jsou iracionální. Jen mám dojem, že jsi rituály posedlý bez rozlišování jejich racionality a iracionality, protože ti bůhvíproč učarovaly. Bůhvíproč, snad proto, že jsou atraktivnější než čelný pohled na skutečnost.Aleno2: Nemam za to, ze mezi lidmi se odehrava totez co mezi predatory zbavujicimi se slabsich jedincu. Podstatou asocialniho jednani, usilovani o moc, sadismu a destruktivity neni prirodni rad, kteremu se proste nemuzeme vzpirat, protoze je nam biologicky dan. Podstatou je naopak odklon od prirozenych tendenci, ktere jsou cloveku geneticky dany. Druh "clovek" zaklada svou strategii preziti na vzajemnosti, sounalezitosti, empatii, tymove spolupraci, jeho hlavnimi projevy jsou laska, soucit. Projevy sobectvi, lakoty, bezcitnosti, atd. jsou prave v rozporu s tim, co cloveka muze delat stastnym. Proto bohatstvi nevede ke stesti a proto bohaci nejsou usetreni stejnych psychickych problemu, jako ostatni lide, kteri stale usiluji o nesmysly. Jejich modus ziti neodpovida smeru, ktery by vedl ke stesti. Sakra, opakuju se. Zkracene - jestli nekdo jedna zpusobem, ktery vypada, jako racionalni orezavani suchych vetvi v genetickem fondu, neni to proto, ze by mu tak velela prirozenost, ale veli mu tak neuroticky charakter naseho spolecenskeho usporadani, ktere neodpovida nasim skutecnym potrebam. Usporadani, ktere nepodporuje prirozeny sklon k lasce, empatii, tvurcimu rozvoji a radosti, nybrz materialni zistnosti, sobectvi, bezohledne soutezi. Usporadani, ktere ma samo o sobe charakter neurozy ci psychozy: iracionalni cile vidici smysl mimo cloveka, destruktivita (niceni konkurence), sadismus (bazeni po moci), nekrofilie (zboznovani neziveho - penez, majetku...), autismus (snaha odvracet se od reality - drogy, okultismus, sektarske nabozenske destruktivni kulty atd.). To neni lidskou prirozenosti. Kdyby bylo, tak je vetsina lidi presvedcena, ze zijeme v bajecnem svete a ze jsme dosahli stesti! Ale neni tomu tak!!! :o) Vetsina lidi citi, ze nenaplnujeme tuzby, nekteri dokonce prestavaji pod dlouhodobou frustraci neuspokojenych potreb verit, ze ty tuzby jsou realne naplnitelne a paradoxne o to vice se snazi namirit se k jinym - falesnym cilum, ktere je od stesti odvadeji... Cela nase diskuse svedci o tom, ze jsme si vedomi toho, co by nam opravdu svedcilo. A je nabiledni, ze jsme si vedomi, ze nase soucasne spolecenske usporadani temto nasim predstavam neodpovida. Predatorsky charakter spolecnosti neodpovida nasemu nepredatorskemu prirozenemu zalozeni. O tom jsem presvedcen a svedci o tom vsechny humanisticke snahy vsech vyznamnych uceni za poslednich par tisic let, ke kterym lidstvo vzhlizi s obrovskymi nadejemi, zatimco k moznosti nekoho zavrazdit, oloupit, vykoristit a podvest, nikdy vetsina lidi jako k moznosti nijak nadsene nevzhlizela a temito antihumannim principum se podvolovala jen s nechuti a zklamanim z odkladu realizace humanistickych idealu. Ja verim, ze jsme schopni jednou to dokazat.

Alena2 (Po, 9. 2. 2004 - 20:02)

Diky Stano, kouknu se na kontakt. Ja podtate tusim co mi je,jen je CR tezke najit odborniky ...je to neskutecne dlouha a propletena pout. Sdilim ji na jinem tematu s podobne postizenymi nasim nefungujicim zdravotnictvim. Zadny modleni nebo pozitivni mysleni mi fajn odbornika lekare-cloveka nepritahlo i kdyz mi to doporucovali mnozi kamaradi pozitiviste. Pomuze jen informovanost ze samostudia, takticke jednani s jesity lekari...uz davno si nemyslim lekar se rovna Buh :-). Je to nic moc, radeji bych se fakt zabyvala experimentovanim v sexualnich praktikach:-). Jen pro upresneni, ja nejsem Alena, ale Alena2, tak snad nejsou me prispevky tak moc vulgarni. Tve prislevky jsem cetla a docela mi sedi.

Alena2 (Po, 9. 2. 2004 - 19:02)

Libore ja jsem nenarazela na Tebe, ale na nazor o sklenici. Myslim, ze Ti rozumim co tady pises. Také jsem si tim prosla. Psala jsem uz, ze si¨myslim, ze jsi hodny clovek. Ale prave Ti pozitiviste a driv dobri kamaradi se docela ode mne v tezkostech odklonili a zustali prakticky jen kamaradi realiste. Tem pozitivistum jsem se najednou nevesla do jejich světa, který je vystaven jen ze vseho krasneho, dokonaleho.Ani bych se do této diskuze nepletla, kdybys ve svých clancich nevyjadroval velmi zjednoduseny nazor k nemocnym. Z Tvych prispevku na nemocne vidim absolutni nepochopeni toho co obsahuje tezka nelecitelna nemoc a s ni spojene jiné tezke zivotni situace. Tve teorie jsou pro lidi spise s psychickymi problemy, na zdravotni problemy se daji aplikovat omezene. Ona je tady spojena se mnou druha otazka. Abych mohla svou situaci resit a prezit muselo by se napred uzdravit zdravotnictvi a zmenit socialni politika. Tady nejde jen o nemoc. Tady jde o postoj státu k nemocnym a na to nemaji uz Ti nemocny vliv. Kolik lidi umira na nevzdelanost lekaru, jak arogantni lekari dovedou byt, jak stat neda socialni podporu lidem, kteří jsou odkazani na cizi pomoc, kolik parneru utika od nemocneho

Stáňa (Po, 9. 2. 2004 - 14:02)

Lidičky,pozoruji,že jste pěkně pokročili.Robine,ani já jsem nesouhlasila s Liborem a mé vstupy hlavně zpočátku tomu odpovídaly.Ona se dikuze poté stočila trochu jinam.Alčo,tvůj příklad se sklenicí vody sidovolím přirovnat k tomu,že jsem již na počátku varovala před potlačovánímvarování těla a umělého navozování pozitivního myšlení.Když mi bylo snadnejhůř, strašně mi pomohl Jiří. Ty tvé příspěvky považuji za volání o pochopení ostatních.I za cenu, že někdy vyzní vulgárně.Ono když se člověk cítí na dně, je těžké přijmout rady hop sem, hop tam, dechová cvičení,praktiky v sexu, sepjetí s přírodou.... Na druhou stranu to ale řešit musíš. Takhle se budeš propadat stále do větší beznaděje.Jestli mohu poradit, zkus najít něco na www.cuni.cz.Líbily se mi i uvedené příklady babiček.Hodně toho bylo řečeno ve smyslu, že člověka dělá člověkem schopnost empatie.Já se domnívám,že ne každý jí využívá.A když to hodně přeženu,takový kanibal s plným žaludkem svého protivníka může být pozitivně naladěn, jako nikdo z nás.Zloděj, který se nezaobírá výčitkami, že okradl svého bližního azaobírá se myšlenkami vylepšení finanční situace se může cítit také v pohodě a nahlížet na svět pozitivně.Asi záleží hodně na žebříčku hodnot u každého z nás, paradoxem je, že ti úzkostlivější, budu se trapně opakovat "Malé dravce" život daleko častěji nakope ana Boží mlýny také moc nevěřím.

Libor (Po, 9. 2. 2004 - 09:02)

Jiří, považuješ mne tedy za člověka vykonavájícího, iracionální rituály?Aleno2... vidíš a to je právě to, co se mi nedaří zde dokázat. Můj pohled je myslím zcela jiný než pohled různých pozitivních knih. Já přece neříkám, že když budeš myslet jen pozitivně všechno se změní. To by bylo moc jednoduché. Já zde mluvím o harmonii ducha a těla... ani jednomu před druhým nedávat přednost. Pozitivní u mne znamená právě vidět realitu... pochopit principy jak pracují. Viz to co jsem napsal o synchronicitě. Znám docela dost lidí, kteří také chodí na tai chi a nic se u nich nemění. Meditují a cvičí pět Tibeťanů a... nic. Mne zajímá silové cvičení( kulturistika) a při svých meditacích používám tři jednoduché cviky spojené s vizualizačními technikami a jednoduchá dechová cvičení.... toť vše. Snažím se vnímat vše nové. Neříkam... to už pro mě není. chápu jak ti asi bylo. já myslím, že když je někdo nemocný, neměl by se odklánět od medicíny, ale měl by zároveň s tím pracovat i na (jak to říci) své mysli. Povzbuzovat se, že to dokáže. Neskládat zbraně. Zní to jednoduše... není to jednoduché, ale dá se to dokázat. Tak to vidím....

Alena2 (Po, 9. 2. 2004 - 04:02)

Dovolim si nesouhlasit s pristupem k poloprazdne ci poloplne sklenici. Vim, ze me potize jsou mimo ramec toho cim zijete Vy. Ale je to diskuze, tak jiny nazor je dovolen.Vysvetlim svuj nesouhlas nejlepe sve zivotni zkusenosti. Leta jsem se potykala s nejakymi zdravotnimi problemy. Diky spatnemu fungovani naseho zdravotnictvi jsem samozrejme skoncila u alternativni mediciny. Zkousela jsem snad vse od pozitivni mysleni, autosugesce, homeopatu, provozovala jsem Ta-chi

Jiri (Po, 9. 2. 2004 - 01:02)

Pravda. Nedokážu být stručný. Omlouvám se. A ta revue? No, myslím, že už vychází - někdy dokonce skutečně 3x denně :o))) Dnešek je důkazem. :o)

Jiri (Po, 9. 2. 2004 - 01:02)

Tak ten příběh:Když se Tanka z dynastie Ťang zastavil v Jerindži v Chrámu, byla krutá zima. Vzal tedy jednu z Buddhových soch, které ve svatyni byly, zapálil ji a zahřál se u ohně. Když to správce svatyně viděl, rozčílil se: "Jak jste se opovážil spálit moji dřevěnou sochu Buddhy?!" Tanka začal prohlížet popel, jako by po něčem pátral, a řekl: "Sbírám z popela posvátné satiry" (druh usazeného nerostu, který lze najít v lidském těle po jeho spálení a který údajně svědčí o svatosti). "Jak můžete mít satiry z dřevěného Buddhy?" Tanka odvětil: "Jestliže v něm nelze najít žádné satiry, mohu přiložit na oheň zbývající dvě Buddhovy sochy?" Správce svatyně později přišel o své obočí, jelikož protestoval proti této očividné bezbožnosti, kdežto na Tanku Buddhův hněv nikdy nedopadl.":o)

Jiri (Po, 9. 2. 2004 - 01:02)

Liborovi: to, co dodáváš, je podle mne zmatek nad zmatek. Hong-kongští bussinesmani racionální nejsou. Honí se za cílem, který je zcela mimo lidské štěstí, jsou zapřaženi v soukolí choroby moderní společnosti a klanějí se naprosto iracionálním pseudohodnotám, jako jsou peníze, ztrácejí ze zřetele život samotný, a to je na cestě za naplněním života NAPROSTO IRACIONÁLNÍ. Když k tomu připočtu i další rituály, které chtějí pro své iracionální cíle zneužít, vychází mi z jejich jednání naprostá šílenost - navštěvují buddhistické svatyně (ale i tyto nejsou vlastně nic jiného než náhražka pravých buddhistických svatyní) a tam zapalují vonné tyčinky a v modlítkách píší přáníčka, aby se jim podařilo trhnout co největší množství peněz!!! :o) Je to spíše klanění se zlatému teleti a výsměch skutečným buddhistickým principům, které můžeme právem pokládat za racionální, protože sledují cíl lidského štěstí. Chci tím říct, že není rituál jako rituál. Bylo by směšné srovnávat rituál předávání vysvědčení s rituálem upalování čarodějnic. Stejně jako s vírou, která může být racionální anebo iracionální, může být i rituál racionální anebo iracionální. V čem může být víra anebo rituál racionální? V tom, k jakým cílům vzhlíží. Rituál je symbolickým vyjádřením myšlenek a pocitů prostřednictvím činnosti. Touto činností člověk vyjadřuje oddanost zásadním hodnotám. Před planým modlářstvím varovali už sami původní proroci starých náboženství, protože si uvědomovali, jak zrádné je možné vyprázdnění rituálu. Máme sklon domnívat se, že je nám jasné, co je modlářství a že ho snadno odhalíme. Máme za to, že jsme sami něco takového překonali,protože nevidíme v moderní společnosti uctívání žádných tradičních symbolů náboženství, myslíme, že jde o uctívání kamenné či dřevěné modly nějakým primitivem. Ale podstata modlářství je zbožštění věcí nebo částečných aspektů světa a podřizování takovým věcem. Opakem je přístup, kdy věnujeme život uskutečnění nejvyšších principů lidské existence, lásce a rozumu, abychom se stali tím, čím potenciálně jsme, bytostí stvořenou - chcete-li - k podobě Boží. Modly nejsou jen ze dřeva či kamene, modlou se v naší kultuře stávají slova, politické skupiny, stroje, vůdci, stát, moc, úspěch. Racionální rituál se od iracionálního liší především svou funkcí: nemá zahánět potlačované impulsy, ale vyjadřovat úsilí, které jedinec považuje za hodnotné. Z toho plyne, že nemá obsesivně-nutkavou povahu, která je typická pro iracionální rituály (např. rituály bussinesmannů). Kdyby iracionální rituál nebyl jedinkrát vykonán, hrozí, že potlačené věci proniknou do vědomí, a jakoukoli chybu proto doprovází silná úzkost. Nevykonání racionálního rituálu žádné takové následky nemá - může vyvolat lítost, ale ne strach. Iracionální rituál nakonec vždycky poznáme podle míry strachu, kterou vyvolá jeho porušení. Jako ilustraci v dalším příspěvku podám hezký příběh. Ale teď ještě dodám jednu myšlenku z knížky E. Fromma, ze kterého čerpám v tomto i dalším svém příspěvku: Reálně a střízlivě chápat, jak omezené jsou naše síly, představuje podstatnou součást moudrosti a zralosti. Uctívat tato omezení je masochistické a sebedestruktivní. V prvním případě jde o pokoru, ve druhém o sebeponižování.

Dora (Po, 9. 2. 2004 - 01:02)

Libor s Jirkou by si meli zalozit nejakou literni revue, ktera by vycgazela alespon 3x denne. Rozsah jejich prispevku totiz presahuje unosnou mez beznou v diskusnich forech. Navis stale opakuji (hlavne Libor) to same - vetsinou blaboly.

Jiri (Po, 9. 2. 2004 - 00:02)

Janě K: Ano, takto to vnímám i já.

JanaK (Ne, 8. 2. 2004 - 21:02)

K otázce volby možností.Nemyslím si, že pozitivní myšlení znamená útěk k iluzi. Myslím si, že je to způsob nazírání na realitu z jiného konce, než negativní způsob nazírání.Někde tady jsem četla rozdíl mezi pozitivním a negativním myšlením:Když v láhvi zbude polovina, negativista řekne: už jen polovina, kdežto pozitivista: ještě je tam polovina. Oba vnímají realitu, nejsou od ní odtrženi, ale každý ji vnímá jinak.Já osobně budu radši v jakýchkoliv situacích s pozitivně naladěným člověkem, než z permanentně naštvaným, nadávajícím nebo pesimistickým negativistou.

Libor (Ne, 8. 2. 2004 - 20:02)

Jiří a já mohu jen souhlasit... nevím co bych dál dodal. jen bych chtěl připojit malou úvahu. Slyšel jsi někdy o synchronicitě? Synchronicita je o souvislosti mezi různými jevy, které jsou zdánlivě náhodné, le přesto jsou provázané řadou vnitřních souvislostí. Kauzalita (což je možná blízké tvému postoji) tvrdí, že události jsou oddělené časem a prostorem, zatímco synchronicita je podává jako smysluplnou jednotu(proto ten příklad zdraví= myšlení). Kauzálně myslící člověk si může říci, chci mít dobrou kondici a ve zdraví se dožít vysokého věku, ale jak s tím souvisí životopis Marylin Monroe?. porozumí -li synchronicitě, dojde mu, že v životním příběhu M. Monroe, zrövna tak, jako ve snaze udržet si fyzickou kondici, jde o dosažení harmonie mezi mužským a ženským principem, racionalitou a iracionalitou. Jinak se nedá dosáhnout zdraví ani kondice. Z toho vyplívá, že myšlení souvisí z biochemií těla, a proto si musíme udělat pořádek v myšlení, čímž současně nastane pořádek v těle. Jung tcrdil, že synchronicita má mnoho forem, některé se váží na osoby, jiné na události a jiné se proplétají mezi tím vším jako vlnící se pole, které všechno spojuje do určitého řádu. Možná by se dalo říci, že synchronicita je něco jako zákon rezonance a v životě se projevuje formou náhody. Třeba si o někom povídáme a on se najednou objeví.Na základě synchronicity je založena metoda Feng šuej, podle níž je postaven celý Hong Kong. Byznismeni věří( a to nejsou nereálně uvažujíci bytosti), že obchody budou úspěšné podle toho jaký půdorys bude mít jejich kancelář, kde budou mít křeslo atd.Říká se, že s čím kdo zachází, tím také schází. Kdo byl někdy na Konopišti a viděl množství loveckých trofejí, musel si vzpomenou na jejich bývalého a ž fanitického lovce Ferdinanda d?Este, který byl nakonec s manželkou nakonec zastřelen "jako jelen" v Sarajevu.No a typickou ukázkou synchronicity je astrologie nebo výklad karet. Tyto systémy jsou založeny na hledání synchronicity mezi náhodami, které tvoří náš život a náhodami, z nichž se skládá věštba. při věštbě vyplouvají na povrch archetypy z nichž přicházíme do styku.Nedejme se zmýlit tím, že rituál patří jen do oblasti magie. Jistě každý z nás prodělal rituál předávání vysvědčení, skoro každý promoci nebo svatbu a na mnohé z nás čeká rituál poslední čili pohřeb. V podstatě se nejedná o nic než o iniciační rituály, které oddělují jednu etapu života od druhé.... To je tedy vše.

Jiri (Ne, 8. 2. 2004 - 14:02)

Zásluhu na svém zdraví může samozřejmě v otipálním případě člověk mít. To zase jo. Ale platí to samozřejmě jen do určité míry. Pro naznačení této míry se zde objevily krajní příměry, kdy tato souvislost neplatí. Vedle zlých lidí těšících se pevnému zdraví tu byli zmiňováni tělesně strádající lidé plní životního elánu. Do výčtu bychom měli zařadit ještě jedince, kteří nejsou z určitých organických příčin schopni v sobě životní elán vyburcovat - mám na mysli lidi postižené např. endogenní depresí, která je způsobena zkrátka nedostatkem endorfinů či jiných látek, které regulují náš pocit sklíčenosti, ustaranosti anebo radosti. Těm také nepomůže rada, ať se svět konečně ráčí podívat pozitivně. Nicméně na obranu Libora je nutno říct, že ty tři jmenované skupiny (zdaví destruktivisté, pozitivní marodi a marodi neschopní pozitivního pocitu) jsou opravdu krajní případy, které můžeme klidně brát jako výjimky potvrzující pravidlo. Nijak zvlášť nevyvracejí pravdu o tom, že existuje souvislost mezi psychickou pohodou a tělesným zdravím. Tuto pravdu, která se týká většiny, ale nelze vykládat extrémně. Existence výjimek vylučuje přijmout zdraví jako jasný důkaz bezchybnosti zastávaného životního postoje. Podle mne kritérium kvality názoru tkví v tom, jak se v životě osvědčuje. Ale toto osvědčení nemůže reprezentovat jediný člověk, jenž nebyl vystaven žádné těžké zkoušce. Dilema mezi militantním a pacifistickým, mezi pozitivním a negativním vztahem, vypadá zcela jinak z našeho intelektuálského salónku a zcela jinak v okamžiku života a smrti. Libor také netvrdí, že v takových situacích je vhodné zachovávat blahosklonný úsměv hledající dobro i v lejnu! Nepodsunujme mu tedy takto krajní výklad jeho výzvy k pozitivnějšímu životnímu postoji. V čem se tedy lišíme? Jen v míře, jakou bychom v konkrétních situacích uplatňovali pozitivní anebo řekněme realisticky-skeptičtější postoj? Asi ano. Takže v míře. A v čem ještě? Ve výběru a interpretaci toho, co pokládáme za reálné. Neberte mne za slovo, pokud příklady nebudou reprezentovat opravdu postoje, jde jen o demonstraci: Já například mohu pokládat vizi o energetických čakrách za pouhou iluzi, ale Libor totéž učení může považovat za naprosto reálné a zakládající se na skutečnosti a odpovídající všem dosaženým zkušenostem. Já mohu pokládat astrologii za směšný pokus o vysvětlení charakterů zcela nesouvisejícími skutečnostmi, zatímco Libor může chápat totéž jako naprosto podložené empiricky nevyvrácené, na jehož základě se dá život poznávat. A tak dále. A proč to říkám - protože oprávněnost našich postojů se potvrdí teprve až v praxi ověříme, zda bylo lépe spoléhat se na znalosti socioekonomických a psychologických zákonitostí vývoje člověka anebo na nevysvětlitelné souvislosti mezi pohyby vesmírných těles a lidskou povahou. Teprve život ukáže, jestli bylo pro náš životní úkol lépe obracet se pro zdroj síly k čakrám anebo důvěřovat přirozeným lidským silám a sklonům a nechat rozvinout přirozenou lidskou tvořivost. A nemyslím, že to může ukázat život nás dvou, to musí prověřit daleko širší statistický vzorek lidí a teprve pak se následní lidé budou moci rozhodnout, v čem byla která zásada přínosnější a v čem se vymstila. Pak se rozhodnou, který z modelů si vyberou. Před námi bylo už množství Liborů a Jiřích, kteří podobně uvažovali. A někteří lidé dál věří na magii starých mistrů, zatímco jiní se věnují méně záhadným, zato pochopitelnějším naukám , kterým říkáme souhrnně věda - se zaručenějšími, třebaže ne tak ohromujícími výsledky. Ale to už hodnotím. Pro mne je to takhle - když se rozhoduji přijmout například astrologické hypotézy o vlivu hvězd na formování novorozeněte, můžu tvrdit, že neznám mechanismus, jakým se tento vliv uplatňuje, ale mohu se samosebou opírat o tisíciletou tradici a vidět v tom důkaz, že kdyby na tom nic nebylo, jistě by to nevydrželo tak dlouho. Na druhou stranu pokládám za bláhové toto učení přijmout, aniž bych znal i jiná vysvětlení o vývoji lidského charakteru. Pokud totiž zároveň ignoruji znalost socioekonomických a psychologických zákonitostí, je to podle mého nejupřímnějšího názoru bláznovství. Záhadologie a různé pavědecké bláboly by měly hledat ta místa, kde ještě věda neučinila objevy a neposkytla důkazy o pravdivosti zcela jiných pohledů na věc. Neměly by se snažit se směšnou tvrdošíjností vytrvávat tam, kde vědecká vysvětlení již exitují. A na tomto výčtu oblastí se právě s Liborem neshodneme. Fakt je, že jde v podstatě o mnohem širší shodu, než neshodu :o)

Katrin (Ne, 8. 2. 2004 - 13:02)

Darino,přesně tak jsem to myslela,neprotivím se druhým názorům a dalšímu učení.Je samozřejmě lépe se vyvarovat utrpení,než je prožívat.Ale štvou mě "chytráci" co plácají nesmysly jen aby se zviditelnili.

Darina (So, 7. 2. 2004 - 19:02)

Jiří, velice precizně jsi popsal společenské tlaky té doby a vůbec problematiku žen. Tak nějak to zřejmě bylo, ale já se necítím kompetentní k tomu, abych babičky rozhodnutí o způsobu prožití jejího života nějak posuzovala. Ve svém úplně prvním příspěvku napsaném už před x týdny jsem vyzdvihla životní odvahu, individualitu a vlastní rozum lidí. Nyní jsem příkladem soužití mé babičky a dědy zamýšlela ukázat na konkrétním případě to, že zdraví a morálku nelze přímo spojovat, tak jak to mají ve zvyku poblázněnci zmanipulovaní čtením importovaných nesmyslů, na kterých si vynalézaví Američané mastí kapsy. Nelíbila se mi Liborova odpověď, že je to ukázkový příklad síly pozitivního myšlení. (Byla jsem ale líná oponovat.) Fuj tajbl za takové pozitivní myšlení

Reklama

Přidat komentář