Reklama

existuje posmrtný život?

Mirda (St, 13. 6. 2007 - 21:06)

Zkus pátrat na www.Brono . A když ty stranky projdeš a je ti dáno najdeš odpověd

Renatka (St, 13. 6. 2007 - 21:06)

Já si nemyslím vyloženě, že žijeme po smrti, ale že se rovnou narodíme. Jaký jsi měl zážitek s klinickou smrtí? jak je smrt příjemná? cos cítil?

Hansi (St, 13. 6. 2007 - 21:06)

V okamžiku smrti je pozdě na vše, co nepochopíte do té doby, nepochopíte vůbec... (Konfucius)
Smrt je sice příjemná, taky jsem prošel klinickou smrtí, nejdřív když to najednou přišlo a a pak ještě jednou když mě operovali aortu ale už se někdy někdo vrátil ze záhrobí?
Takže já na posmrtný život nevěří, nedává to smysl. Proč by potom byla největší část lidstva oddaná katolickému náboženství, které doslova tvrdí: "Máme jen TENTO život".

Renatka (St, 13. 6. 2007 - 21:06)

to Tibor: a jaké věci si zažíval?? napiš to prosím! zajímá mě to! věřím na posmrtný život, díky

tibor (St, 13. 6. 2007 - 21:06)

No nikdy som po tom nepátral, ale po infarktu na posmrtný život verím. Zažíval som nevysvětlitelné veci.

Návštěvník (Čt, 7. 6. 2007 - 19:06)

hele nějak se mi nezdáte pane Votýpka.

Když už byla ře (Čt, 7. 6. 2007 - 19:06)

Prosíme o pomoc pro kotátka
Do útulku se nám dostalo 55 opuštěných kotátek, některá s kočkami, jiná sirotci, některá ještě slepá. Musíme je dokrmovat sunarem, aby přežila. Denně potřebují 1 plechovku sušeného mléka Beaphar. Jelikož jsme soukromá organizace na ochranu zvířat a nemáme žádný vlastní příjem peněz, je pro nás velice těžké kupovat každý den mlíčko za 150 kč. Prosíme o pomoc, zda by se nanašel hodný člověk, který by nám mlíčko poslal a pomohl tak kotátkům.
web: utulek.org.
Adresa: Miroslav Votýpka,Jarníkova 20,P-4,14100,tel: 604644240
Mail: kocici1tetaseznam.cz
Telefon: 604644240

Reny (Čt, 7. 6. 2007 - 17:06)

Přesně, souhlasím s Martou, také si myslím, že v okamžiku smrti vše budeme chápat a také si myslím, že najednou se nám bude zdát vše tak logické a proč to vše mělo smysl.

Marta (Čt, 7. 6. 2007 - 14:06)

A ještě bych dodala.....

Marta (Čt, 7. 6. 2007 - 13:06)

Ještě bych dodala, že si duši představuju jako vědomí, myšlení. To, že cítím a myslím, mi říká, že jsem.
A myslím si, že naše vědomí přetrvá.

Jestli zvířata mají "duši" nebo vědomí? Myslím, že na všechny otázky dostaneme odpověď právě ve smrti. Myslím si že všechno, co se nám zdálo tak složité budememe chápat a odpovědi budou nečekaně jednoduché.

Marta (Čt, 7. 6. 2007 - 13:06)

Ještě bych dodala, že si duši představuju jako vědomí, myšlení. To, že cítím a myslím, mi říká, že jsem.
A myslím si, že naše vědomí přetrvá.

Jestli zvířata mají "duši" nebo vědomí? Myslím, že na všechny otázky dostaneme odpověď právě ve smrti. Myslím si že všechno, co se nám zdálo tak složité budememe chápat a odpovědi budou nečekaně jednoduché.

Eva (Čt, 7. 6. 2007 - 12:06)

Nevím, jestli je, nebo není posmrtný život, ale každému, kdo se rád na něco těší radím, aby věřil tomu, že něco takového existuje.Nepřemýšlet o tom kdy to přijde, ale těšit se na něco nového, co přijde v budoucnu.Třeba život, jak ho známe není tím nejdokonalejším jevem, ale nám se to tak zdá, protože jsme nic jiného nepoznali, nebo si na to ani nepamatujem.

Petra (Čt, 7. 6. 2007 - 11:06)

A co duše zvířat? Co myslíte, kam odejdou, nebo se někam ztrácejí? Taky se o nich člověku přece zdá, když je měl rád...

marta (Čt, 7. 6. 2007 - 10:06)

Take jsem videla bytosti(duchy?),jsem si jista ze po smrti nas ceka dalsi cesta,nase duse si vybrala telo ve kterem jsme ted a mela k tomu svuj duvod,pak to telo opustime ale tym to nekonci...

Leona (Čt, 7. 6. 2007 - 10:06)

Mě se stalo něcopodobného jako Martě. Před pěti lety zemřela moje nejlepší kamarádka na rakovinu prsu, bylo jí 40 let. Před smrtí jsem jí slíbila, že se postarám o její dvě děti.Nezvládla jsem to a hodně mě to trápilo. Asi před rokem se mi zdál sen,kamarádka přišla ke mě do ložnice, sedla si ke mě na postel a říkala mi, že je všechno v pohodě a že se má dobře.Cítila jsem, jak se mě dotýká. Ráno jsem vše vyprávěla rodině a dcera na mě udiveně koukala pomalu s otevřenou pusou. Teta Šárka tu noc byla u ní také, ve vedlejším pokoji. Takže věřím v posmrtný život, je to určitý přenos energie, kterému nerozumíme, ale který cítíme. O Šárce se mi zdálo tenkrát poprvé a zatím naposledy.

Marta (St, 6. 6. 2007 - 23:06)

Ahoj všichni - dovolím si svou zkušenost. Asi před 7 lety mi zemřela kamarádka (26 let) na rakovinu. Byla to úžasná bytost. Všem dokázala poradit a povzbudit - její životní nadhled byl posilující. Nemohla jsem se s tím vyrovnat, nechápala jsem proč "bůh" (je-li) jí dal takové nadání a krásu aby ji pak nenechal dokázat to co v ní bylo. Tápala jsem v otázkách v co věřit. Jestliže věřím, tak rozhodně ne v Ježíše Krista, o Aláhu nevím nic. Můžu věřit jen ve smrt, kterou vidím, ale jestli je něco po smrti?

Mám zkušenost, že když zemře člověk příliž blízký, tak v ten den se objeví ve snu. V živém snu - že to snad není ani sen.

Když zemřela Lenka, zdálo se mi, jak jsem ji chtěla zoufale obejmout a nemohla jsem - stále se mi někam ztrácela a když jsem ji konečně objala, tak se mi rozsypala na hromadu kostí. Byla jsem tak strašně nešťastná, ale uslyšela jsem její nádherný a uklidňující smích a řekla mi, doslova co blbnu, vždyt smrt není nic strašného, je to naprosto přirozený jev. Není to ani konec ani začátek, ale přechod. Tohle bych si mohla vykládat jako sen. Ale když jsem se ráno probudila, můj tehdy 4-letý syn mi řekl, že se mu zdálo, že létá v nebi (doslova). Lenka ho nikdy neviděla, ale přála si ho poznat. Byl to pro mě důkaz, že se opravdu přišla rozloučit, a že je stále někde její duše a tam zpívá. (Studovala zpěv na konzervatoři).
Nic na tom nemění, že mi strašně chybí, ale věřím, že ji zase potkám. Leničko jestli mě slyšíš tak tě mám moc ráda.

Sedi (Pá, 1. 6. 2007 - 22:06)

Taky mám fobii z porodů, doktorů, taky si myslím, že to má souvislost s nějakým mým předešlým životem, nemůžu se té fobie zbavit((( věřím že se člověk pak znovu narodí

jitka (Pá, 1. 6. 2007 - 22:06)

A já viděla ve 13 letech doma ve dveřích postavu muže,myslela jsem že je to otec a tak jsem na něj volala,jenže on zatím seděl na Wc. Po 30 létech jsme likvidovali obrazy na chalupě,jaké bylo mé zděšení když na jednom byl namalován onen muž ,kterého jsem viděla ve 13 letech. Otec mi řekl že je to jeho otec,který zemřel dávno než jsem se narodila. Takže nevím, co to mělo znamenat.Zřejmně něco zvláštního se po smrti děje.

Pip (Pá, 1. 6. 2007 - 20:06)

Pavouků se mnoho lidí bojí proto, protože naši předkové žili v Africe a tam jsou pavouci jedivatí a životu nebezpeční. Prpotože se s jedovatými pavouky setkávali dlouho, "přešlo to do genů". A teď to tam máme, i když u nás pavouci nebezpeční nejsou.

Alda (Čt, 31. 5. 2007 - 23:05)

Mě zase děsí pavouci a vůbec hmyz. Nevím proč. Možná jsem byla v minulým životě někde v džungli a najednou se spustil jedovatá pavouk...

Reklama

Přidat komentář