existuje posmrtný život?

Po smrti není nic,shnijeme,nebo budeme spáleni,či požráni zvěří.Uvažujte,kdyby existovalo něco,čemu vy říkáte posmrtný život,jistě by někdo z těch šťastlivců doznal způsobu,jak nám,fyzicky žijícím současný život,o tom dát vědět.

Já se tímto taky zabývám, ale neznám odpověd na otázku co je po smrti.Avšak musím říci,že smrt na dýchala asi tak 4x.Nebylo to moc příjemný ale v tom momentě člověk moc dělat nemůže, takže bych měl být rád, že jsem tady.
Pořád pátrám po nějakém smyslu a pořád nic,asi to ještě potrvá nějaký ten pátek.

Ja neviem, ako to s posmrtným životom je, ale mám pocit, že na svoj vek mám poznanie, ktoré som počas tohto života proste nemohla a nemala kde a ako získať. Laické subjektívne poznanie zákonitostí vesmíru a ?udských hodnôt tu na zemi, ktoré sa postupne ako "rastiem", zrejem a študujem ukazuje byť pravdivé a často som z toho trošku šokovaná. Som ateistka a donedávna som si o tom, čo bude po smrti nemyslela nič, lebo ma to nejak netrápilo. Ale neviem prečo, ale odmalička verím v reinkarnáciu akoko?vek to znie pritiahnuté za vlasy a neviem odkia? to mám. Moja rodina je maxi neduchovná a materialistická a priatelia sú bud materialisti alebo katolíci alebo oboje(teraz nikoho neodsudzujem!len konštatujem suchý fakt). Často mám pocit, že to, čo si myslím a ako chápem nemám z vlastnej hlavy a zároven som to predsa ja....Neviem, ako si to vysvetliť.
No a čo sa týka "posmrtného života" zatial sa prikláňam k reinkarnačnému cyklu.Alebo teda, že smrť je len prechod vedomia ako nejakého informačného kódu-formy energie- na inú úroveň "reality". Lebo pre mňa aj hutný svet- ako ho poznáme a vnímame 5 zmyslami je len ve?mi hutná ilúzia, čiže "realita". Pre mna je len velmi silne zhustenou formou nehmotnej energie- rovnakého informačného kódu, ktorý tvorí aj naše vedomie, ktoréje ale "redšie". Možno sa zasmejete, čo som tu popísala, to asi preto, že to nemám odnikia?. Len keď nad týmito vecami uvažujem, tak sa mi vynára toto, aj všeličo iné. Ale to tu nejdem zbytočne vypisovať...

Tvrdíte že existuje něco co nelze nijak dokázat.Tak dobrá když si něco vymyslím tak to talé nelze dokázat ale budu tvrdit že je to pravda!Sám bych rád věřil v posmrtný život ale to neni možné,například věřím v telepatii protože na ni jsou už první důkazi a navíc je přenos energie naprosto normální věc.

Srovnavat nazor s inkvizici je velmi hloupe mozna mate pravdu ale to neznamena ze ja taky nemuzu mit pravdu

jak jsi ve svém tvrzení bláhový! To,že není důkaz přeci neznamená,že neexistuje.Jak mohou jasnovidci vidět do budoucnosti?Zřejmě vidí jako na plátně to,co už tu jednou bylo.A koukám,že inkvizice řádí i v řadách bezvěrců.Také věděla vše nejlíp

Jak nikdo muze rici ze existuje posmrtny zivot kdyz neni zadny dukaz a i kdyby byl tak nikdy zadny nebude.Verit v posmrtny zivot je hezke a mirumilovne to je pravda ale pravda take je ze je to hloupe!

Delate jako by to co se stane po smrti bylo neco hroznyho to teda neni protoze nic neni.Je to jeste vetsi nic nez v nejcernejsi a nejprazdnejsi casti vesmiru!!!

sem se můj oblíbený příběh hodí nejvíc

V břiše těhotné ženy se ocitla tři embrya ... Jedno z nich bylo malý věřící, druhé malý pochybovač a třetí malý skeptik. Malý pochybovač se táže: "Věříte vlastně v život po porodu?" Malý věřící: "Ano, samozřejmě, je přece zcela zjevné, že život po porodu existuje . Náš život tady tu je jenom proto, abychom rostla a abychom se připravila na život po porodu, abychom byla dost silná na to, co nás čeká." Malý skeptik: "To je blbost, žádný život po porodu přece neexistuje. Jak by měl vlastně takový život vůbec vypadat?" Malý věřící: "Ani já to nevím přesně.Ale určitě tam bude mnohem více světla než tady. A možná, že dokonce budeme běhat a jíst ústy."

Malý skeptik: "To je úplný nesmysl. Běhat, to přece nejde. A jíst ústy, to je úplně směšná představa. Máme přece pupeční šňůru, která nás živí. A mimo to je nemožné, aby existoval život po porodu, protože pupeční šňůra je krátká už teď." Malý věřící: "Určitě je to možné. Jen bude všechno kolem trochu jinak, než jak jsme tady zvyklí." Malý skeptik: "Vždyť se ještě nikdy nikdo zpoza porodu nevrátil. Porodem prostě život končí. A vůbec, život je jedno velké trápení v temnu."Malý věřící: "Připouštím, že přesně nevím, jak bude život po porodu vypadat .... ale v každém případě pak uvidíme maminku a ona se o nás postará."

Malý skeptik: "Máma?!? Ty věříš na mámu? A kde má jako být?" Malý věřící: "Vždyť je tu všude kolem nás. Jsme a žijeme v ní, prostřednictvím ní. Bez ní vůbec nemůžeme existovat." Malý skeptik: "To je pěkná hloupost! Z nějaké mámy jsem neviděl ještě ani kousíček, takže je jasné, že nemůže existovat." Malý věřící: "Někdy, když jsme úplně zticha, můžeš zaslechnout, jak zpívá. Nebo cítit, jak hladí náš svět. Pevně věřím tomu, že náš skutečný život začne až potom!"

jo Andreo a to promítnutí toho života je jak se člověk od začátku choval tam se už ty špatné hříchy nedaj vrátit proto se musíme znažit ted aby pak nebylo pozdě ahoj Andrejko

jo a abych nezapoměl život a smrt něco mají do sebe přemýšlejte jsou to dva klíče od dveří jedny dovnitř a jedny ven.

bavíte se oduši ale ani jeden jste si nezpoměly na ježíše on je dusledek a věřitel posmrtného života když muže existovat dobro a zlo tak tam taky bude dobro a zlo -dobro je nebe....zlo je peklo-spravedlnost pro všechny je smrt to je brána do další dymenze života kdo věří a má ke všemu lásku tak se nemusí bát že pujde do pekla a kdo je zlí pujde tam. Chvíly tu budete po smrti a pak přijde boží soud -najdě te si na netu odkaz lidí po klinické smrti všichni viděly co tam vubec je a následuje bohoužel byli jen na hranici boží cesty. Život je jen zkouška bez hmotné duše jak se bude chovat tady na Zemi pak přijde přemístění do další dymenze ale tam budou od dělené duše a to jest ..dobré a špatné,proto se říka zlí duchové a hodní duchové.Je možné že ten duchovní svět je další vesmír a lze k němu přejít je smrtí aby ta duše z té schránky těla opustila hmotné tělo ...pokračovat budu příště ahoj a měj te se rádi lidičky budete to botřebovat

ničím takovým jako posmrtný život se nezabývám a mám čas na jiné užitečnější aktivity. Jestli mě něco ničí, tak to je hloupost a hamižnost lidí okolo mě!

Ne, neexistuje. Umres, veskera aktivita mozku ustane par minut po smrti a odumrou mozkove bunky, jejichz synapticke propojeni tvorilo celou tvoji osobnost a cely tvuj zivot. Mrtvou tkan spali, nebo tve telo sezerou cervy. Zkus se s tim nejak smirit a nebudes se pak muset ze strachu zabyvat uvahamy nad nesmrtelnosti duse, posmrtnym zivotem a reinkanaci.

o todle téma se nejde hádat,každý věří jiným věcem..já v to věřim,člověk umře ale zůstane to co se v něm vyvíjelo celou dobu-duše.proto třeba člověk když skoro umře vidí svůj celej život před očima za pár chvil mu celej proběhne,protože duše nežije v čase ale v bezčasí,vše vidí v jednom prostoru..je jen stálá přítomnost..tot příspěvek pro někoho od "blázna" :)

Určiteniečo existuje.Zomrela mi mamka a po roku,keď som už nečakala žiadne znamenie,ba večer som asi na ňu ani nemyslela,stalo sa mi niečo,na čo nezabudnem.Neviem ako dlho som spala,možno pár minút,keď odrazu sa mi dvíhal paplón,akoby ma chcel niekto odkryť.Bolo mi čudné,že od steny,otvorila som oči,ale pri mne nikto nebol.Chcela som kričať,ale nemohla som vydať žiaden zvuk.V duchu som si pomyslela,Pane Bože,nech to prestane.Po chvílke paplón klesol,nastalo uvo?nenie.Vtedy som do rána už nezaspala.Vysvetlila som si to asi tak,že mamka sa mi prišla poďakovať za zapálené sviečky a ozdobený hrob,bolo to 2 dni po Všech svätých.Nikto ma nepresvedčí o tom že to bol sen,alebo zdanie.

To že napíšu co cítím nebo svůj názor, neznamená že ze sebe něco dělám, to si trošku pletete! tělo smrtelné je, ale duše ne, v tom je dost rozdíl. Nemůže se sem vrátit to samé tělo, když odumřelo, ale duše může.

No a je to venku:)
Konečně někdo napíše, že je klinická smrt která vlastně není smrt, jenom takový útlum, hlubší spánek, něco jako medvěd v zimě jenom kratší:) Protože se dá přežít. A pak ta "normální" smrt když na tebe třeba spadne bomba a je konec.
No a kdo by se potom vrátil...
Když člověk je vlastně jenom nadstavba nukleových kyselin,aby se jim líp setrvalo, mutovalo, reagovalo a aby se při tom předčasně neroztekly po zemi:)

jenže renátko, on je asi rozdíl mezi klinickou smrtí, kterou ještě nic nemusí končit a tou pravou smrtí, ze které už se neprobereš.
Já mám taky dojem že ze sebe děláš "Něco":)
Protože senzitivních kecálků, kteří ze sebe dělali blázny jen aby byli zajímaví už jsem potkal, ani nepočítám...

Nedělám "moudrou nebo svatou", jak jsem psala nikomu nic nevnucuji. Já zas znám holku co zažila klinickou smrt a rozhodně nebylo "nic" po smrti. Mě je fuk, jestli mě někdo bude považovat za blázna víš, já to prostě vím, jsem hodně senzitivní, prostě to cítím už od malička, jen jsem napsala co cítím, toť vše. Každý si stejně na to přijde v okamžiku smrti sám.