Jsem nula a nevím co s životem

Je mi 35 let a mám pocit,...Já Ti rozumím a po přečtení těch řádků bych Ti hrozně chtěla nějak pomoct, ale vlastně zažívám podobné pocity, se kterými se nevím rady, tak když už nic jiného - nejsi v tom sám!

Jenom tedy k té O jako takové.Ta je opravdu důležitá.Nula totiž zvyšuje sílu.10x 100x atd.Předchozí číslo má větší váhu.

Když se nad věcí...Závěr je ten, že i nula je důležitá.
pokud nulou cokoliv násobíme, vznikne nám opět nula. Má schopnost "negovat" jakékoliv číslo. Pokud mám dvě jablka, ale jedno sním a druhé rozdám, mám sice nula, ale zato dobrý pocit z dobrého skutku jakož i dobrý pocit v těle ze snědeného jablka.
Jinak žádný člověk není nula. Jde pouze o úhel pohledu. Někdo si tak připadá, ale v očích druhých může být bourák.

Je mi 35 let a mám pocit,...Když se nad věcí zamyslíme, dojdeme k závěru, že nula je spíše proti-intuitivní pojem-, jestliže nula znamená nic, jak to, že pro ono nic máme symbol či název? Zdravý rozum říká, že mám-li dvě jablka a jedno sním a druhé daruji, pak jsou obě jablka pryč a nemá smysl o nich dále mluvit. Na druhou stranu však nula přináší zcela jinou myšlenku, totiž že zůstává nula jablek, jako by duch jejich přítom
nosti nějakým způsobem dál potenciálně trval. To je jemný, ale velmi důležitý rozdíl, zcela neodmyslitelný pro rozvoj skutečně propracované matematiky. Jakožto symbol reprezentuje nula v první řadě neexistenci, a pokud jde o asociace, pak tedy ztrátu, nedůležitost, bezvýznamnost a nízké postavení. Může však také vyjadřovat myšlenku nekonečné prázdnoty a v širším slova smyslu vše, co je všudypřítomné. Nula je nekonečná, mimočasová, nevýrazná, nerozeznatelná,- nula jablek je zcela identická s nulou aut či nulou vesmírů. Při výpočtech nula symbolizuje logický stav „nepravdy", tedy zhruba ekvivalent k odpovědi „Ne" na otázku, která začíná: „Je...?“

kecá vymýšlí si, žádnou...na vysokou nepotřebuješ gramatiku a střední taky prolezeš se špatnou gramatikou.Já měla stejnou krizi,pořídila jsem si mladého milence který se na mně po půl roce vykašlal ale zaručuji že toho půl roku jsem krizi neměla a dalšího půl roku než jsem se s toho vyhrabala taky ne.Řešila Jsem to studiem na VOŠ ale teď jsou prázdniny a zase se nudííííím.Možná si pořídím dalšího zajíčka......

Kolik nás podobně žije a jsme tady a nereptáme. Je to normální.

si to Majko myslím. Okamžitě od něj odejdi. Nač ho teda máš?! Vždyt být sama je lepší. A on se časem někdo objeví. Dnes žije spoustu lidí samo a nemají se zle. Co ty sobě děláš je hrozné. Vůbec nechápu...Proč bys tohle měla vydržet? Jen abys někoho kdo tě jen využívá a poručí měla?

Ještě něco k tobě.
Zvedni si sebevědomí.On si je jistý,že ty si myslíš,že nejsi pěkná,ale pamatuj si,že škaredí lidi nejsou. Pro někoho jsi pěkná až moc. Jen prosím tě najdi toho,co tě bude opravdu milovat.

To že tě rád nemá máš pravdu. Jdi od něho ale rychle pryč. On tě využívá stejně jako ten první. Po svatbě tě začne bít.
To co on od tebe vyžaduje je šikana a on tě týrá.
Pokud by tě měl rád záleželo by mu na tom,aby sex s ním jsi prožívala stejně jako on. Snažil by se tě uspokojit a dělat ti jen to,co se ti líbí. Nesmíš se v sexu nechat ničím nutit,nebo se ti časem sex úplně zhnusí.
Než žít jak to ty popisuješ,tak to radši bych byla sama.

Takže celý život je jeden...No samozřejmě, že je život kompromis, tobě je 36 a je to pro tebe novinka? Já na to přišla už asi v 17 letech. Aby byl člověk šťastný, musí se radovat z maličkostí, z toho, že svítí sluníčko, že jsem zdravá, že mám rodinu a přátele. A pokud se mi něco povede, je to takový bonus navíc.

Poznám podobný pocit. Mám 28, som rozvedená, nie som pekná, málo zarábam. Muž ma bil, podvádzal a ešte aj inicioval rozvod - vraj som nula. Teraz už asi rok žijem s priateľom, je atraktívny, dobre zarába, rozumie si s dcérou. Všetci sú z neho nadšení, aj rodičia , tlačia ma do svadby. Ale ... Niekedy sa ho bojím. Má dve tváre. Keď sme s niekým je milý, zábavný. Dcére kupuje darčeky, už dva krát sme boli pri mori.Ale vyžaduje odo mňa absolútnu poslušnosť. Pri sexe mu na mne nezáleží. Vždy musím byť ja hore a zrazu povie dosť a musím mu to dorobiť ústami. Semeno musím prehltnuť, ináč by ho to urazilo.Keď mám poobednú, príde na obed, musím mu dať najesť a on mi potom povie na čo má chuť. Vždy je to rýchlovka - buď si musím kľaknúť a chce orál , alebo na štyri a on mi to urobí zozadu - 2 min.
Potrebujem poradiť .Viem , že ma neľúbi, a myslím , že bude so mnou iba dovtedy, kým ho budem poslúchať. Ale keby vydržal, vydržala by som aj ja. Čo robiť?

Takže celý život je jeden...no-ale tak to je.Abys nemusel dělat kompromisy,musel bys být diktátor.Ale ani tak by ses jim nevyhnul úplně,jen je zredukoval.

1)asi ano,protože...Takže celý život je jeden velký kompromis... strašná představa.

1) Snažit se o vzdělání,...1)asi ano,protože vzdělanější člověk má přece jen víc možností
2)najít rozumný kompromis,přece jen jsou peníze zapotřebí a někdy jich člověk potřebuje opravdu hodně.Zadarmo nic není a bez príce se k penězům člověk většinou nedostane.
3)bezduchá konverzace-to zní hrozně,ale horší mi připadají rádobyintelektuální žvásty o ničem.Proč se nesnažit o normální kontakty?
4)opět kompromis.Obětovat práci soukromí je stejná blbost jako myslet si že se člověk celý život obejde bez financí.
5)Určitě aspoň trošku myslet na budoucnost.Většinou ti,co "užívali dne" na to dřív nebo později tvrdě doplatili
6)totéž co v č.5..Umět se radovat z mála,ale nepohrdat možností chtít od života víc

1) Snažit se o vzdělání,...Tak to je úplně přesný! Pořád si říkám, že bych v 36 letech už měl odpovědi na tyhle otázky znát, ale neznám... Mimochodem, od doby, kdy jsem založil tuhle diskuzi, se vůbec nic nezměnilo. Pořád stejná nezáživná práce (jsem tam už asi 11 let!!), kdykoli se pokouším sehnat něco ve svém oboru, je to bezvýsledné. Obzvlášť teď, když se všude propouští a platy jdou dolů.

Díky za reakce. Člověka...Dovoluji si oponovat tvrzení v posledním odstavci - teprve v pětatřiceti (a někdy i později) to začně stát za to...

jana2, není to tím, že se zabýváš hodně moc jinými lidmi, jsi chytrá žena, měla by ses mít ráda a být na sebe hrdá. Kolik Ti je let ?

mam taky takovy pocity,co pisete.Vcera jsem byla na Riapsu pro pomoc.1.natahli ruku po90kc,pak ustrihli3 tabl.Hypnogenu,at se vyspim a najdu si psychiatra at me da medikaci.Nikoho nezajimas,nema na te cas.Nemam rodinu.deti.Umrel mi tata.partner po23letech spolu.Mama byla furt v praci,co tam delala?Unik?Furt drzela nejaky diety,hypochondricka celozivotni.Plato brufenu,pixla cholagolu-zadna davka!Tata a deda-moc citlivi lidi,co si nevedeli se situaci doma a kolem rady-takze alkohol.V tatove rode poruchy prijmu-tak i tak.Potravy,lasky,prace,odevzdani majetku komunistum..Snazili se to zvladnout aktivnim sportem,vrcholovym sukanim(spousta potratu a nejaky deti,aby se nereklo),aktiv.muzikou,spickovou perfektni praci v remesle truhlarskem a stavarskem, a vrcholovym pitim.My predciByli vsichni skveli a uzasni,odpustila jsem jim davno.ale nasledky nesu ted ja!
Mama hlad a tata zizen.Super kombinace,kt.jsem si prinesla do zivota..
Depky,smutky,vztek na sebe a tak,v puberte neco jako anorekto-bulimie,neuroticke pozustatky formou ps.nevyrovnanosti mam doted,komplexem nesebevedomi a sebeznicujicich myslenek a cinu.
2.rok na pracaku bez podpory,se ztratou prac.schopnosti a sebeduvery,ze zvladnu jeste vstat,jit do prace,8,5h tam vydrzet kazdy den,doma padnout do postele,usnout a spat,zas vstat.Mezitim se najist,dychat,jet na hory odpocnout na lyze.platit slozenky a mit jIQ 140a 5jazyku neni uplatnitelna a ani zarukou stesti v zivote.Sportovani a sprtani bylo jen dusledkem mohutneho stresu a negativni energie,chladu v citech,a nedostatku lasky v rodine..
Mam miliony info a znalosti,precteny x knih.Kdyz se zeptate,poradim a odpovim na cokoli v oboru ajurved.a cin.mediciny,bylinek,astrologie,numerologie,nejakych vykladu karet,zimnichsportu,vareni a tipu pro domacnost,Oshovy filosofie,pedagopsychologie,autodidaktiky,cestovani,uceni se jazyku,nekterych zemi,atd. nebo vam najdu odkaz.Ale sama sebe nestiham a nevim si rady se sebou..To je zivot,co?Uplnej lehkoziv!Krecek v kruhu,co s ti

1) Snažit se o vzdělání, tituly, postavení nebo ne?

2) Žít život v poklidu, spokojeně nebo se hnát za úspěchem a penězi a trávit v práci mnoho hodin?

3) Bavit se s lidma „bezduchou“ konverzací, stěžovat si? Nebo se stranit a žít si život v klidu bez většího zapojování se do společnosti?

4) Obětovat se práci(přesčasy, víkendy), honbou za penězi a úspěchem, vidinou bohatství nebo si užít každý den a mít radost z toho, co je?

5) Lajnovat si cíle a sny a snažit se jich za každou cenu dosáhnout, nebo si prostě v klidu žít a brát to, co přijde?

6) Užívat si života takový jaký je, nebo se snažit z něho vyzískat ještě víc?

Tak si taky postěžuju. Je...Jo, jo v podstatě se cítím stejně....mám pocit, že nežiju, jenom dělám věci, které nesnáším, abych měla co do huby a střechu nad hlavou...Nesnáším školu- ležení v knihách je ztráta drahocenného času. Jak ráda bych šla do práce, ale to bych mohla dělat tak max. ve skladě, nebo uklízečku....a to bych se sama asi neuživila. Radu nemám, ale věř mi, nejsi v tom sám....