Můj děsivý příběh

zkuste přijet do Mladé Boleslavi na Staroměstské náměstí a tam u parkoviště se nachází ordinace Jarmily Čečetkové - je to paní na způsob léčitelky atd... např. ségře pomohla vyléčit se z epilepsie!!!

zkuste přijet do Mladé Boleslavi na Staroměstské náměstí a tam u parkoviště se nachází ordinace Jarmily Čečetkové - je to paní na způsob léčitelky atd... např. ségře pomohla vyléčit se z epilepsie!!!

zkuste přijet do Mladé Boleslavi na Staroměstské náměstí a tam u parkoviště se nachází ordinace Jarmily Čečetkové - je to paní na způsob léčitelky atd... např. ségře pomohla vyléčit se z epilepsie!!!

zkuste přijet do Mladé Boleslavi na Staroměstské náměstí a tam u parkoviště se nachází ordinace Jarmily Čečetkové - je to paní na způsob léčitelky atd... např. ségře pomohla vyléčit se z epilepsie!!!

Milá Pepi, četl jsem tvůj příběh a hluboce na mě zapůsobil, další příspěvky jsem jen tak proletěl, takže nevím jaký je tvůj momentální zdravotní stav. Ale jestli stále potřebuješ pomoc, prosím pošli mi tvou fotografii a my ti pošleme dostatek energie pro tvé léčení. Energie kterou disponujeme není směřována na konkrétní místa, ale bude ti zasílána a ta bude působit na tvou osobu a tělo samo rozhodne kde s léčením začít a kde pokračovat. Nemůžu, ani nechci za tuto službu nic chtít, protože by to jinak nefungovalo. Už teď léčivá energie proudí směrem k tobě, ale lepší je osobní setkání, nebo foto. Nic za to nedáš a nijak si nepřitížíš a když si budeš myslet, že ti to nepomáhá nebo na to zapomeneš, nevadí. Mě nezáleží na popularitě, chci jen pomoci. Miloš

martin: Nejděsivější je tvůj pravopis. To by jeden blil.

Potýkáte se ze stavy neskutečnosti, odcizenosti od sebe sama či svého okolí? Je pro Vás život jako sen, jako dění za oponou, v mlze, za sklem? Jste na pochybách, zda vskutku existujete či nikoliv a musíte se o tom přesvědčovat? Předměty se Vám zdají nehmotné, jen jako představy či plochý obárzek? Zvuky a barvy vnímáte ploše, vzdáleně, cize, ochuzeně? Cítíte se od sebe odděleni či odtrženi, jakoby jedna vaše část jednala a druhá to pozorovala? Bojíte se, že každou chvíli zcela zmizíte nebo totálně zešílíte? Druzí vám připadají jako herci nebo roboti? Nepoznáváte se v zrcadle? Cítíte se prázdní, bez emocí, unavení - jakoby mrtví? Čas vám běží mnohem rychleji než dříve či naopak pomaleji?To, co jsem tady popsal jsou některé z příznaků depersonalizace a derealizace. Koho zajímá více, nechť se podívá na nové stránky http://depersonalizace.unas.czVe čtvrtek 3.10.05 v 18.00 a pravděpodobně i další čtvrtky diskutujeme o depersonalizaci a derealizaci na fóru:http://depersonalizace.unas.cz/forum/dp/index.phpNeváhejte a připojte se, Adam

mam jeste jednu vec mam chut to vsem natrit ale nejde mi to. pomaha me jedna kniska je sice pro zeny ale chlapi stim maji hodne docineni jmenuje se ZENY KTERE PRILIS MILUJI

vytiskl jsem si tvuj pribeh protoze je stejnej a ukazu to vsem tem blbum doktorum aby pochopili ze si to nevimislim.

pepino ja by tu mohl napsat jak bojuju ja ted ver ze je toho tolik ze nemam chut to ani psat je to boj o zdravi a dustojnost mam bolesti leveho obliceje de to kolem spanku do patere mivam i krece leveho hrudniku zrovna ted mam zanet prudusek trne me pulka ksichtu litam po doktorech a nic propadam bezmoci a zacina boj o zivot

bez komentare mam stejnej problem a desi me ze se utvrzuji a stotoznuji stim co prozivas

bez komentare mam uplnej stejnej problem boj s doktorama a bolestma je to hrozne smutny ja taky nevim co delat

Katko, Kaťo,Maťo

Katko, Katko. Pepince možná nejde pravopis, ale Tobě nejdou počty. Nebo Tě nijak netankují pravidla logiky a časová posloupnost. Podívej se na datum vzniku této diskuze. Podle Tvých propočtů by měla mít méně let než jí skutečně je a zkrátila jsi jí i délku trvání závažného stavu. Nemůžeš se pak divit, že mnoho faktů nesedí. Ty jsi tedy koumák, dej se k policii, tam zapadneš :-))). Z Chronického únavového syndromu Tě raketově vymrskli jako prudičku :-))). Není důvod před ní ostatní varovat. Znám ji téměř 3 roky a zatím nežádala peníze a ani mě neuhranula :-))). Oj jak je lidská hloupost nekonečná.

Ono je to při chronické a těžké nemoci těžké. Zdravé okolí má tendenci podceňovat i vážné stavy a naopak nemocný reaguje špatně a podrážděně na to, když se léčba nedaří. Mám taky jednu známou, která je "pořád na hromadě" - velmi těžký stav latentní tetanie, ale asi k tomu hodně napomáhá její duševní stav. Místo aby si trošku udělala jasno v životních hodnotách, tak má tendenci si dokazovat, jak je pro okolí prospěšná, furt lozí někde po návštěvách, tahá z lidí jejich problémy a snaží se zasvěceně radit. (Má kurz sanitářky a dělala asi 3 roky v nemocnici). Zajímavé je, že co ji znám (asi tak 15 roků), tak nikde v práci dlouhodobě nevydržela - většinou byla odejíta, jen jednou s tím sekla sama. Mám pocit, že se vždy v práci starala i o věci, po kterých ji bylo pendrek a po nějaké době ji vyštvali. Na druhé straně, její vlastní rodina ji zesměšňuje a dělá z ní hypochondra i před ostatními lidmi z baráku. Je to holt někdy těžké.

Kato, ty znas Pepinu osobne?

Vím o koho jde a plně souhlasím,hlavně na psychiatrii.Jiná pomoc není možná,je to porucha osobnosti.Jde jen o to,aby si člověk dokázal přiznat,že není psychicky v pořádku.Přeji hodně štěstí,aby jí to došlo.K.

Pepina je nemocná a měla by se léčit!!

Vážení, diskusi zde vedenou jsem nepročetla celou, ale zaujalo mě jak snadno lze usoudit, že člověk, který je dlouhodobě nemocný si za svou nemoc může sám a že je to otázka psychiky, že není možné si průběh nemoci pamatovat a že má začít sám u sebe. Když se váš stav den ode dne mění a setkáváte se s agresivními a nepříjemnými reakcemi lékařů, není snadné na to zapomenout, a když vaše nemoc vyžaduje lékařský zákrok - těžko si pomůžete sám. Mohu říci, že s podobnými problémy se sama potýkám také již více než rok. Díky stomatoložce, která mi aktivně udělala plomby na spodních stoličkách o 0,5 až 1,5 mm širší s tím, že musí doplnit kontaktní body, mi popraskaly a posunuly se zuby a zdeformovaly čelistní kosti, takže již přes půl roku mohu jíst pouze na jedné straně a jen měkká jídla, mám zdeformovaný obličej (dle plastického chirurga se s tím nedá nic dělat), spát mohu jen na břiše s otevřenou pusou a neustále mám podrážděný spodní ret. Navíc se stav zhoršuje, brní mi nos, polovina obličeje a na levé straně se mi posunula lícní kost. Kromě toho začínám mít problémy s rovnováhou a se zrakem. Než dojdu do práce, mám bolestí slzy v očích, v práci vydržím pouze za pomoci léku proti bolesti a doma už jen ležím.To, co jsem absolvovala u "stomatologů", bych si nepřála nikomu zažít, snad jen té první zubařce, která mě odmítla ošetřit, když byl ještě čas tomu všemu zabránit. BOhužel jsem si pomyslela své a obrátila se na jiného zubaře. Ten mi sice plomby mírně zúžil, bohužel však bylo pozdě. Při artikulaci mi však ubrousil hrbolky na třech zubech na levé straně, takže jsem začala kousat nakřivo a začaly mi praskat plomby na druhé straně. Na mé upozornění mi bez jediného slůvka omluvy řekl "to víte, ubrat to jde, přidat je to horší", prasklé plomby nahradil cementem a objednal za dva měsíce. Mezitím mi popraskala sklovina na všech zubech i další plomby, které nevydržely zvýšený tlak v důsledku snížených zadních stoliček. Na doporučení jedné lékařky, která řekla, že něco takového ještě neviděla a že je to práce pro kliniku, jsem se dostala na FN v Plzni. Tam byly dovolené a paní doktorka po minutě prohlásila že nic nevidí a až na mé naléhání mě poslala na ortodoncii, kde mi řekli, že stav se bude zhoršovat a že se mám objednat za půl roku na fixní rovnátka. Do FN jsem byla poslána po měsíci znovu - tentokrát na protetiku, kde řekli, že stačí udělat dvě onlaye. Mezitím mi toto ošetření slíbila jedna stomatoložka u nás (onlaye u nás skoro nikdo nedělá) a sjednala vše i s laboratoří na 17.srpna 04. Od té doby jsem u ní byla asi 8x, kdy mi začala čistit zubní kámen, ořezávat dásně, léčit neexistující paradontozu, vytrhla zuby moudrosti, aby v laboratoři nedělali zbytečně kontaktní body. Po jejich vytržení se mi skus v puse dále snížil a zhoršil, myslela jsem si však, že zubařka ví co dělá. Na mé upozornění, že se mi poškozují horní stoličky, mi řekla dyť je máte zdravé, kousejte na ně, pořád se pozorujete, jeďte na dovolenou a nemyslete na zuby nakonec mi přede dveřmi do plné čekárny řekla, že "si mám udělat topinky, aby mě to všechno vypadalo a budu mít pokoj" (přišlo mi, že má hysterický záchvat) a že počká až po vyšetření na ortodoncii. Protože se mi zuby vymačkávaly čím dál tím víc, svěřila jsem se s odklady praktické lékařce, která mě prostřednictvím své neteře poslala na ortodoncii do Domažlic, k prý uznávanému lékaři. Doufala jsem, že se dočkám rovnátek dříve než v Plzni. Při první návštěvě s mojí matkou řekl, že do půl roku dá zuby do pořádku, mám si přivézt rentgen a udělal mi dlahu na spodní zuby. Při další návštěvě se vyptal, zda jsem paní doktorky neteř, teta nebo jinak příbuzná a když zjistil že nejsem, jeho zájem naprosto ochladl. Navíc zavolal mé stomatoložce, aby mi onlaye ještě nedělala, že má počkat 2 měsíce nebo raději půl roku. Nejprve mi řekl, že takových případů tu už měli hodně, při odchodu zas, že něco takového tu ještě neměli a že mě po půl roce, když nebudou vědět co s tím, pošle do Plzně. Na můj následný telef. dotaz, že už mám 8. venku a kdy začne s léčbou, mi řekl "ale mi s tím nic dělat nebudeme". A to jsem u něj byla 3x, což obnášelo tři dny dovolené, a vlastně zbytečně. Navíc se mi díky dlaze udělal vepředu předkus a popraskaly mi horní stoličky, což mi popřel. Jelikož jsem si říkala, každý jsme nějaký a snad už mě onlaye udělá, přišla jsem ke stomatoložce na objednaný termín znovu, kdy mě přivítala celá udivená "já myslela, že už nepřijdete". Nakonec řekla, že se vlastně bojí do zubů zasáhnout. Až tehdy jsem si uvědomila, že onlaye zřejmě neumí a že smyslem jejích aktivit bylo se mě zbavit. Kdyby to řekla rovnou, nemusela jsem ztratit čtvrt roku a mít zničené 4 horní stoličky. Mezitím jsem se obrátila na protetiku ve FN v Plzni, kde mi dali nákusnou dlahu na spodní zuby. Onlaye mi však odmítli udělat. Nakonec jsem se dočkala i vyšetření na ortodoncii v Plzni. Zde jsem udělala chybu a přešla k ortodontistovi, který byl také z kliniky a začal v našem městě. Nejprve mi slíbil fixní rovnátka na obě čelisti, po vyšetření mi řekl, že mám již posunuté všechno, že se to bude zhoršovat a doporučil jen můstek dopředu (není mi ani 40) a mírně zvýšit skus, nemůže mě však nikam poslat ani poradit kam jít. Můstek mi nikdo neudělá, protože mám zuby pěkné i když plombované, a na zvýšení skusu teď čekám již třičtvrtě roku. Zkusila jsem znovu kontaktovat protetiku ve FN v Plzni, paní primářka mi však přes sestřičku sdělila, že je to moc práce a mám si najít někoho jiného (všichni zubaři, a navštívila jsem jich řadu, se shodli, že je to práce pro kliniku). Požádala jsem i ortodontistu aby se přimluvil, bez úspěchu. Po několika měsících moje stomatoložka byla delší dobu nemocná a paní primářka se tedy uvolila mě přijmout. Ovšem návštěva spočívala v pětiminutovém proslovu, že to mám daleko, musela bych dojíždět. Poté následovala otrávená žádost o kopii dokumentace a telefon, což bylo vše. A to jsem byla objednaná na protetický plán. I další zkušenost s touto klinikou byla otřesná. Ortodontista mi řekl, že si mám najít nějaké pracoviště, kde by bylo více odborností - zubař, ortodont., protetik a implantolog, kde by snad mohli zuby vrátit zpět do původní polohy, ale že mi nemůže poradit kam. Jen mi doporučil poradit se ohledně implantologie se zástupcem přednosty opět v Plzni, což jsem neměla dělat. Pan doktor si v dokumentaci přečetl vyjádření první zubařky z léta, že nic nevidí, do úst mi letmo nahlédl ze dvou metrů, implantologii zamítl a prohlásil, že mi ukáže, jak vypadají křivé zuby. Poté mi za asistence dalších pěti sestřiček a lékařek vysvětloval, že mám zuby v pořádku, že je to ze stresu (bohužel jsem se zmínila, že pracuji v obch.odd. a že dálkově studuji 6.semestr VŠ) a že mi dá doporučení psychologovi - přitom mě bolely zuby a ortodontista mě na toto vyšetření doporučil!!! - přítomné ortodontistce nedovolil se na zuby ani podívat - přitom viditelně souhlasila s tím, že se mi zuby mohly posunout. Z celého představení jsem nabyla dojmu, že se jednalo o lekci lékařům a sestřičkám, jak se zbavit pacientů s vážnější vadou zubů. Bohužel jsem něco takového nečekala - věřila jsem, že jdu ke kvalitnímu odborníkovi - takže jsem ani nedokázala dostatečně zareagovat. Ještě týden jsem uvažovala o zaslání stížnosti řediteli kliniky - což jsem nakonec vzdala, protože je známo, že se ještě nestalo, aby byly vyřízeny ve prospěch pacienta. Horší bylo, že zuby se stále posouvaly (a posouvají) a je to doprovázeno silnou bolestí. Četla jsem, že rovnání zubů rovnátky je rovněž bolestivé, ovšem podle odborníků v Plzni není možné, aby mě zuby při posunu bolely, protože jiným se posunou daleko víc a nebolí je to. S tím se pojí další zážitek v Plzni, kdy mě poté, co se mi zuby opět rozbolely (je to jakoby vám zuby někdo trhal, bolí jak čelist tak nervy pod nebo nad zubem, vždy více než týden)na ortodoncii v Plzni porovnali šuplerou zuby s modelem, a protože se mi neposunuly o milimetr, opět došli k závěru, že si vymýšlím a poslali mě na chirurgii. Cestou mi jen tak mimochodem sdělili, že zuby skutečně mám posunuté, ale že mi je mohou jen vytlačit ještě víc dopředu (už teď nemůžu skoro zavřít pusu. Na chirurgii jsem si vyslechla od přítomných sester poznámky ve stylu co nám to sem posílají za blázny, není to nakažlivé apod. Chirurg zjistil, že 8. již mám venku, paradentozu nemám. Že zuby sice mám posunuté, ale že v práci mi to nemůže vadit (momentálně překládám, ale jinak pracuji v zahraničním obchodě!)a že v mém věku již nemá cenu něco vymýšlet. Bolest prý není vysvětlitelná (když se dostane zrníčko mezi zuby, není to příjemné, ale není to proti tomu nic)takže mě případně pošle do centra bolesti, kde mi dají vhodný lék. Totéž mi navrhla i nová praktická lékařka, kterou jsem musela změnit, protože ta první, jelikož její neteř neviděla na mých zubech nic zvláštního, dospěla k názoru že si vše vymýšlím a že je to ze stresu (stejně bych ji změnila, protože mě nechala půl roku chodit se spálovou angínou, kterou považovala za afty - na radu známého jsem si nechala udělat výtěr, který se prý má vždy po antibioticích dělat - mě ho nikdy nedělali - , a při kterém se zjistil spálový bacil). Protože nechci mít zničená játra, ledviny atd. od léků, snažím se již půl roku zatím vydržet s ataralginem, nevím však jak dlouho to ještě půjde.Takže teď se snažím vydržet u současné stomatoložky - již přes půl roku mi předělává všechny zuby a poté snad dojde na zvýšení skusu a čekám na další ortod.vyšetření za měsíc. Bohužel po každém zásahu se mi skus mírně sníží a zuby se opět za doprovodu bolesti posunou. Obávám se, že vyšetření dopadne stejně jako předchozí a že navíc do té doby již budu mít pusu jako jezevčík :) protaženou dopředu a ještě nakřivo. Navíc si už nejsem jistá, jestli vůbec na vyšetření dojedu - děsně mě bolí

Katko,lépe bych to nenapsala.Zažila jsem si u doktorů svoje,ale takové bláboly co tady vyrobila Pepinka to se nevidí.Prošla jsem hodně ordinací a nikdy se mi nestalo,aby mi nedali písemnou zprávu.Kdo čte pozorně/momentálně působí Pepča na únavovém syndromu/a dá si dohromady její příspěvky,pochopí,že se jedná o psychicky nemocnou osobu.Pohybuju se hodně v prostředí vážně nemocných lidí/sama mám neléčitelnou nemoc/,a tak moc dobře vím,jak působí sebelítost.Ti kdo ji překonají snášejí nemoc lépe.Ale zdá se mi,že Pepča hledá nějakou novou nemoc a moc si to vsugerovala.Vím,že teď příjdou záporné reakce,ale dám Vám radu-přečtěte si příspěvky znovu a mnohé pochopíte.Katko dík ahoj.