Reklama

Můj druhý manžel nenávidí mé děti z prvního manželství

Marci (So, 3. 8. 2013 - 22:08)

V prvním příspěvku jsem...Děkuji za další názor.Jsem v této situaci poprvé.Vlastní zkušenosti nemám jako vy.Asi proto se v tom tak "plácám" a přemílám si to v hlavě.Ale nechci přijít o holky a roční vnučku.Dík.

Pro Marci (So, 3. 8. 2013 - 17:08)

Děkuji za příspěvek a...V prvním příspěvku jsem nereagoval ani tak na Vás. Ano, zkušenosti mám. A taky vidím kolem sebe. Jinak nechci tvrdit, že muži jsou zpravidla hodní a ženy zpravidla vypočítavé. Tak jednoduché to není. Znám i případ muže, který rezignoval na svoji roli otce vůči vlastnímu synovi, zato si hrál na tátu pro vyženěné děti. Ze strany manželky vypočítavost, ze strany toho muže slaboštství.
Jako dítě jsem taky zažil dalšího muže, nikdy jsem ho jako otce nepřijal, dokonce i různí strejdové mi byli bližší. Ale nechci to rozpisovat. Jestli ženy čekají od muže určitý majetkový přínos, tak zas je fakt, že muži si je často takhle kupují.
Zažil jsem i počínající vztah, kde u té ženy šlo jednoznačně o vypočítavost, dcera by se ke mně chovala dobře, protože to máma tak chtěla. Naštěstí jsem určité věci poznal dosti včas a nedošlo to nijak daleko.
Nějak ty děti chápu, že pro ně je zpravidla bližší vlastní rodič. V tomto směru je to pro další muže dosti nevděčné.

Marci (So, 3. 8. 2013 - 16:08)

Ňeco podobného jsem...Chci reagovat na příspěvěk "Colet".Jak čtu ten Váš příběh,je to velmi podobné.Taky má jen sám sebe.Přítel je spokojený,když jsme jenom sami dva,nikde se mnou nechodí...do rodiny,ke známym...a já mám společnost ráda.Pokud se rozejdeme,tak dopadne jako Váš bývalý manžel.Děkuji za účast.

Marci (So, 3. 8. 2013 - 15:08)

Je celkem pochopitelné, že...Děkuji za příspěvek a pohled z druhé strany.Můžu říct,že on se svými dětmi nemá vůbec žádný vztah,rozvedl se když byli děti školou povinné a když jeho kluk po letech přišel za ním a chtěl být s ním,tak mu nechal byt a šel bydlet k tehdejší přítelkyni.Než se k nám nastěhoval,probrala jsem to s dcerami a ony s tím souhlasily.Mladší dcera se k němu nikdy špatně nechovala a starší dcera taktéž.....nehledě k tomu,že s námi nebydlí ani jedna...odpověd'"z pohledu muže",vy asi máte nějaké zkušenosti.Já chtěla jenom partnera,nechci zabezpečit.To jsem nehledala.Ještě jednou děkuji za jiný pohled.

Colet (So, 3. 8. 2013 - 15:08)

Zdravím všechny. Ráda bych...Ňeco podobného jsem prožila .po dvouch letech manželství . Jsem se raďeji rozvedla . Je to dvacet let když. Potkám ex manžela .je stále s?m když se zminim. O dětech do dnes m? problém to strávit . To je. Sobecké ale on je chudáček on má jen sám sebe . Jenom Bere a neumí dát je nám sedmdesát mo?j život je naplněn radosti lásky . A on je už rok těžce nemocný a s?m !!!!!

z pohledu muže (So, 3. 8. 2013 - 14:08)

Pokud je dům starší dcery, tak ta mladší tam bydlet může. Těžko jí to může přítel nějak zakazovat. Naopak, teoreticky vzato starší dcera může všechny z domu vyhodit - je zcela její.
Je zcela běžné, že si někteří lidi nesednou. Pak jde jen o to, aby vztahy probíhaly korektně a jakž takž ve slušnosti. Nějakou lásku a city bych tam vážně nečekal. Pokud by ovšem přítel měl ml. dcru vyloženě nenávidět, tak bych se s ním rozešel a sbalil mu kufry a poslal ho hned pryč. To musíš vyhodnoti sama, jaký k nim má ve skutečnosti vztah. A co jsi ochotna brát jako kompromis, ideální muž žádný není, pokud ano, tak stejně na něj nenarazíš nebo by neměl zájem ap. Spousta žen, co jim je 45 hledá muže, pokud si kladou požadavky, tak nikdy nenajdou. protože chtějí moc a samy moc nenabízí. I trošku starší muž si bez problémů najde ženu mladší, zvl. má-li peníze, tak si vybírat může.

z pohledu muže (So, 3. 8. 2013 - 14:08)

Je celkem pochopitelné, že muž bude mít radši svoje děti. Tj. pokud má žena děti z předchozího vztahu a teď s mužem má další děti, tak ty vlastní mu budou bližší. I tak obvykle platí, že finančně muž podporuje nejen ženu, ale ty děti, co nejsou jeho. Taky je pravda, že děti, co nejsou jeho, ho zpravidla jako otce nevnímají. Někdy to umí dát pěkně nevybíravě najevo, vědí přitom, že se jim stát nic nemůže. Muž je v podobné situaci, jak učitel v dnešní době ve škole. Dnes jsou chráněni děti, učitelé nikoli.
Ale i tak platí, že žena má obvykle nejdřív ráda děti, pak až muže - i vlastního otce dětí. U muže to je opačně. On má jako první zpravidla partnerku, až potom děti.
Je toho asi víc, a pochopitelně, to vše se nějak odrazí na tom, jak se muž k dětem chová případně jaký k nim má vztah.
Jinak je fakt, že ženy s dětma bez muže zcela pragmaticky hledají muže, co je nějak zabezpečí. Muž tu vychází jako vůl, zpravidla na to přistoupí.

Marci (So, 3. 8. 2013 - 13:08)

Dobrý den,mám taky problém co se týká mého přítele a mých dětí.Možná,že mi někdo poradí.Musím ještě napsat,že mám zdravotní problémy.Bydlíme na baráku,který jsem před 7 lety dala přepsat na mou starší dceru.Dům má 2 bytové jednotky S přítelem jsme necelé 3 roky.Je na mně strašně moc hodný a pomáhá mi,jak doma tak i na zahradě. Velký problém nastane,když zazní slovo děti.On má děti se kterými se nestýká mají takový zvláštní vztah,který já nechápu a je problém,když přijdou moje holky na návštěvu anebo zůstanou na 2-3 dny.Starší dcera (28 let)má přítele a holčičku,žijí mimo město a mladší (24 let) žije v místě mého bydliště-odstěhovala se kvůli němu,protože on s ní nevycházel a pořád mu na ni něco vadilo.A ted' nastal problém,protože ta mladší dcera se chce vrátit domů,vlastně do svého bytu.My i ona máme každý svůj byt,to je důležité.A s druhou dcerou má taky problém a to proto,že se s přítelem rozhodli, mi darovat novou kuchyn'-je to dárek na vánoce,narozeniny na mnoho let.Já to přijala,protože na novou kuchyn' nemáme.On tvrdí,že nikdy nic od nikoho nedostal,ale v naší rodině si vzájemně pomáháme a nikdy nebyl v ničem problém.Jsem na straně mých dcer,ony nic špatného neudělaly,když jsem byla nemocná byly to ony co mi pomáhaly a dostaly mě z nejhoršího a já se jich nemíním vzdát...i když už jsou dospělé.Děkuji za názory.

Jarda (Po, 30. 3. 2015 - 20:03)

Syn z jejího prvního manželství pořád jen nastavoval ruku na prachy tak jsem řekl makej a budeš mít. Nemá mě od té doby rád.

Vyříkat (Po, 30. 3. 2015 - 12:03)

No někdy na něco člověk...co máš na srdci a po té odpustit.To souhlasím,ale říct to musíš,jinak to v tobě neustále hlodá.Aspon já to tak mám.

Dáška (Po, 30. 3. 2015 - 06:03)

bylo jí 25Jestli jí bylo 25, tak to teda byla s odpuštěním pěkně hloupá husa, takže naprosto chápu, že se s ní nechceš bavit. Kdyby jí bylo patnáct, tak by se to dalo ještě pochopit, ale v pětadvaceti, to ať si slečna trhne nohou.

:-) (Ne, 29. 3. 2015 - 23:03)

Máš pravdu, to dušení v...No někdy na něco člověk přijde až "na stará kolena" a "mikdy neni pozdě" no ona asi sama měla nějaký problém ,naučte se odpouštět,ne že to schvalujuete ale že se to snažíte pochopit,vztek žere jen toho kdo mu to dovolí....když odpustíte bude se s tím muset vypořádat ten kdo to zavinil...milujte své nepřátele tím je odzbrojíte

--- (Ne, 29. 3. 2015 - 23:03)

A můžu se zeptat, kolik let...bylo jí 25

Ano, (Ne, 29. 3. 2015 - 21:03)

záleží,jak se na to cítí,co pomůže jednomu,ublíží druhému.Nechce,tak to má tak asi být.

Pampelka (Ne, 29. 3. 2015 - 20:03)

i úleva.Víc se pak scházet...Jen aby místo té úlevy nepřišlo další trauma. Tohle je velmi choulostivá záležitost.

Ale (Ne, 29. 3. 2015 - 20:03)

No nevím... Já na Bářině...i úleva.Víc se pak scházet nemusí.

Pampelka (Ne, 29. 3. 2015 - 19:03)

se s ní sejdi,už jsi...No nevím... Já na Bářině místě bych se s ní nescházela, myslím, že by to asi nedopadlo dobře. Ale to je jen můj osobní názor.

Jen (Ne, 29. 3. 2015 - 19:03)

se s ní sejdi,už jsi starší,máš to srovnané a teprve potom pocítíš velikou úlevu.Každý máme své svědomí,to její bych mít nechtěla.

Bára (Ne, 29. 3. 2015 - 18:03)

Máš pravdu, to dušení v sobě je strašné, taky jsem to mockrát probrečela, ale dneska už jsem se s tím celkem srovnala. Ale s tou ženskou se už nechci nikdy setkat a s její dcerou taky ne, i když mi táta říkal, že ji to prý mrzí a chtěla by mě vidět. Asi už svou máti taky prokoukla, ale na to měla spoustu času dřív si to uvědomit. Dneska už je pozdě.

Báro, (Ne, 29. 3. 2015 - 18:03)

něco ti napíšu.Je to v tobě,to je znát,že ti hodně ublížila a ty se z toho potřebuješ vypsát.Největší chyba je právě to mlčení,to mi věř.Já jsem dělala úplně stejnou chybu-jednalo se o jinou než mou rodinu a také jsem si říkala,že musím mít úctu,prostě všechno co si myslím,říct nemůžu-už ze slušnosti a o to víc to bylo ve mě,žádná úleva,ba naopak.Už jsem se to naučila,i když to někdy přeženu,ale tím se mi neskutečně uleví,než jen plakat a trápit se.I když se to zdá,že to není důležité,tak je a to moc.Kdybys někdy měla příležitost,tak jí řekni všechno,co si myslíš,ve vší slušnosti a uvidíš,jak i tobě se uleví.Není dobré to dusit v sobě.

Reklama

Přidat komentář