ja vs. spolocnost

No jo ,samá přetvářka

Též nesnáším tzv. společnost. Všimla jsem si, že jak se sejde a konverzuje víc lidí, jako by šlo IQ všech dolů. Kafrá se a tomu se říká bavit se.Raději mám hovory ve dvou.
Dřív jsem si myslela, že mám nějakou sociální fobii, ale teď vím, že mám spíš zdravý rozum.- Lidi se přetvařujou a jak se pak můžou k sobě dostat? Kafrají....

Nesnáším společnost.

Taky mam stejny problem, hledam radu, jak se toho zbavit.Nezvladam beznou konverzaci s cizim clovekem.

Snad pokud člověk rozumí do hloubky, tak by neměl mít problém porozumět věcem, které až tak hloubku nemají !!! A například diskotéka je o uvolnění se a relaxaci, rodinné oslavy zase třeba od toho, že člověk popovídá s blízkými atd. !!! Že mě zajímají jiné věci a do hloubky snad nebrání porozumění druhému, ať už v jakékoliv hloubkové výši ... Spíš Honzo tedy člověk, jako Ty by měl hlídat to, jestli Tobě lidé rozumí ...

Hodně do hloubky...

Myslím že léčit není co. Takový problém mám taky, že na různých rodinných oslavách se většinou jen zdvořile usmívám a na diskotékách a zábavách poslouchám plané tlachání a mám problém se smysluplně chytit. Je to asi dáno určitou názorovou odlišností jedince. Prostě nás zajímají jiné věci a asi více do hloubky

bola som tento vikend na svadbe kamaratovi mojho frajera. skoro cely cas som tam mlcala. nevedela som co povedat. pozerala som na ludi a pripadali mi cudzi a a ovela lepsi v rozpravani ako ja. ak som nieco povedala, bolo to prilis ticho a vsetci na mna udivene pozerali, ze co sa deje, mala som pocit, ze som trapna. stale do mna zabrdali, ze co nic nehovorim. moj frajer tiez obcas nieco povedal, ale tiez nebol v tej spolocnosti uplne uplne asi vitany, taktrochu si z neho robili srandu. boli sme tam ako dvaja idioti. ked som sa ho na to pytala, vravel, ze oni su taki, ze jemu to az tak velmi nevadi, ze vie ze o tom co povedia az tak velmi nepremyslaju ako napr. ja. bojim sa, ze som mu spravila velku hanbu. som neschopna a neviem sa zapajat do diskusie ani do ziadnej spolocenskej zabavy, nedajboze do diskoteky. neznasam triedne stretnutia a oslavy, kam pridu ludia, ktori niekde pracuju maju rodiny. ja mam ledva frajera, hoci podla veku by som mala byt na tom uz ako oni. obavam sa, ze si takychto trapasov v buducnosti spravim este vela.. myslite si, ze sa to da liecit? soc. fobiu uz som sa v minulosti snazila prekonat s pomocou psych. ale mam pocit, ze im je jedni ci zijem alebo nie. proste maju dovolenku a tym to hasne. ja to sama nezvladam.. neviem sa len tak bavit, bez nejakej temy, len tak kecat o ni(e)com... pomoc.. co mam robit? takto sa uplne diskvalifikujem a nebudem moct nikam chodit.. na ziadne party a tak.. (mam 30)