TCHÝNĚ
Já jsem měl svou tchýni rád a ona mne také. Raději než vlastní matku. Byla to rázná, ale moc hodná ženská. Po svatbě jsme u ní bydleli a ona se nezištně postarala o všechno, včetně vnoučat. Pomatuji se, že v sobotu a v neděli jsme s manželkou mívali sexuální dopoledne a ona vařila. Sice nám do toho dost často vstupovala, protože byla zvědavá a vzrušená. Manželce to zpočátku vadilo, ale pak si zvykla. Ostatně musela si později zvyknout i na to, že se o mne musí podělit s maminkou. Říkal jsem jí maminko a ona to měla tak ráda. Byla krásná, milá, hodná, prostě k pomilování. Byl s ní nádherný sex. Dobře se jí s námi stárlo.
"Maminka" je vaše otrokyně a ty jí zneužíváš i sexuálně. Ubožáku.
Ty ne,víš jaký to je nemít léta chlapa. Když je zeť tak potentní, že mi dceru uspkojí tak, že už nemůže a musí se honit, tak mu pomohu a sama si ho taky užiju. Ta snad pochopí každdej, když to pochopila i dcera.
Převážně si stěžují snachy na tchýni. Ono vůbec slovo snacha a tchýně je trochu divné.
Manželka mého syna, maminka mého manžela - tak je to nejvýstižnější a správné.V tom je vše. S úctou respektem a tolerancí obou žen, i když generačně rozdílném, by se měly obě ženy k sobě chovat. Syn je maminko už manželky a manželko, pamatuj, že tvůj manžel má svoji maminku. Ta ho vychovala asi dobře když jsi si ho vzala za manžela. Asi darebáka nemáš. Ta ti ho vychovala, chápeš to? Odevzdala ti to nedražší, tak se k ní podle toho chovej. A ty, milá maminko jsi odevzdala a už si jenom divák. A divákem zůstaň, nejsi režisér, nebo se může stát, že tě do divadla mladí nepustí. Manželka to tvému synkovi zakáže, a on poslechne, což asi není až tak dobře, ale určitě lepší než aby se kvůli tobě hádali. Proč nepíšu o tchánovi a zeti? Tchán většinou mladým paním nevadí.
Můj manžel je truhlář, syn truhlář, nevěsta rehabilitační sestra, já zdravotní sestra. Bydlíme v Plzni, ale každá rodina zvlášt, vnoučata ještě nejsou.
Co já slyším, i od pacientek nářků na snachy. Ale některé ty baby jsou už na první pohled jedubaby.
Přijdou mladí do špitálu za maminkou, syn mlčí, nevěsta mele takové hnusoty, o domově důchodců, že to bude až ji propustíme nejlepší, někdy se nedá při práci neslyšet. Syn pohladí mamince ruku, a to je od něj vše. Paní co je třeba fakt vážně nemocná když ti její nejbližší odejdou pláče.
Moje tchýně nestála o moje přiblížení, těch pokusů bylo mnoho, vyčerpávalo mě to, hledala jsem chybu jen v sobě. Manžel byl rodiči vychován k pracovitosti hospodárnosti s financemi, k přiměřené skromnosti. Tchýně přilnula o deset let dříve velmi mnoho k manželce svého staršího syna a jejím dětem. Dá se říci že tam byla její priorita, což ve mě nevyvolávalo nějakou žárlivost nebo zlobu. Ale její náruč byla pro nás uzavřená ať jsem dělala cokoliv. Pak jsem se na to vykašlala, deptalo mě to a nic. Takže zdvořilost slušnost úcta ano to ano ale srdečnosti jsme se nedočkali nikdy. Já ani manžel, její syn, což je divné, ale ani naši dva kluci její vnuci. Babi, i pak už vdovu, jsme navštěvovali a je zajímavé, že ten impulz k návtěvě musel vždy přijít z mojí strany, nikoliv od manžela.
Když se naši dva synové, (lékaři) oženili brali jsme to tak, že se naše rodina rozroste, mladé paní (naše snachy) přijmeme s otevřenou náručí, a ono to tak, než se vdaly, vypadalo, pak samozřejmě vnoučata a bude to fajn. A nic. V každé rodině mají po jednom klučíkovi, jsou to naši vnuci, ale jakoby jsme nebyli. NIc po nás nechtějí nezvou nás k nim, nejezdí k nám jako celá rodina. Jen na Vánoce na jedno odpoledne, ale domluví se jen synové s vnuky. Aspoň tak.Možná je to tím,že jsou obě z Prahy křtěné Vltavou a my jen z malého města u Plzně, nějací burani nebo tak. Teď je covid už rok a celý rok nic občas kluci zavolají ze špitálu a pošlou jednou sem tam fotku vnoučků.
Toto je klasická situce. Někdo si myslí, že když se syn ožení, jeho žena šťastně vpluje do nové rodiny a skoro se nic nezmění. O syna matka nepřijde. Jenže mladí se brali, aby byli spolu, ne se starými. Ono je to jiné, když spolu jen chodí, mají víc času. Ale pak přijdou děti a toho času moc nezbývá, tak ty návštěvy u rodičů přestanou. Když přijde víkend, jsou rádi, že jsou spolu, chtějí si odpočinout, pracovat na svém domově. A nesedět u rodičù a zabíjet čas. Snad se to dá pochopit.
Poněkud hloupé vyjádření - zabíjet čas u rodičů. Zabíjet čas svých dětí, vnoučat, u babičky a dědy? Nebylo by tedy lepší rovnou bábu a dědu zabít? Snad by se i toto dalo pochopit!
Pro 20.12
nevím jak se jmenujete, což jejedno, jste-li muž či žena, což je teké jedno, ale v každém případě si dovolím pohrávat s názorem, že jste naprostý (naprostá) - ve smyslu empatie a lidskosti - primitiv.
...to zajímavá diskuse. Škoda, že se žádná s tchyní nevyjádřila k tomu přerovnávání skříněk v cizí domácnosti.
www.prozeny.cz/clanek/jak-to-vidi-chlap-nici-vam-tchyne-vztah-nedovolte-to-39561?seq-no=3&dop-ab-variant=&source=clanky-home
naše snachy nás rodiče...Dcera je matky, syn nevěsty....známá věc.
naše snachy nás rodiče tchána a tchýni berou tak že nepatříme do jejich rodiny, a to obě. Nebydlíme se žádným ze synů. Prostě pouze rodiny nevěst. Tak to bereme jak to je.
neřekla mi to tchýně, ale...to tady bylo napsáno. Učivo prvního ročníku psychologie - po svatbě jste vytvořili rodinu (buňku) a do té tchyně, ani tvoji rodiče, sourozenci nepatří. Ti jsou až v dalších buňkách.A mezi sebou tyto buňky musí mít jasná pravidla.Např., to zásadní, že nikdy nejdeme na návštěvu bez předchozí domluvy a souhlasu všech zúčastněných.
A co třeba pěknýho moncla to by jsi nechtěl?
neřekla mi to tchýně, ale jednalo se o dobře míněnou radu jednoho sociologa (sociopata:-))ve vztahu ke mně, jako ke snaše
Co říkáte na radu...to ti někdo řekl? A dokonce tchyně? Tak to bych s ní byla rychle hotová: "ano, maminko, můžeš vše, ale u sebe doma. Sem již chodit nebudeš". A manželovi bych dala nůž na krk: buď ona - ale slušná - nebo já.
Co říkáte na radu mířenou ke snaše ohledně jejího špatného vztahu s tchýní - "tchýně může vše"...dokonale mě to odzbrojilo...
vubec nic nepochopila. Lidi...každý člověk je jiný,no a pokud takhle to někdo bere,že miluje syna,ale dělá snaše problémy,naschvály,pak,když to tedy není opičí láska,pak to zcela jistě bude nižším IQ.Jinak si to nedovedu vysvětlit.
ho mít ráda moc,až...vubec nic nepochopila. Lidi nejsou pres kopirak, staci toto pochopi a hned je lepe.
svého syna miluje, jenže...ho mít ráda moc,až nezdravě,jak píšeš,jenomže to je opičí láska,pokud by ho skutečně milovala,pak by chtěla vycházet i s tou snachou,chtěla by,aby jim to klapalo,aby se kvůli ní nehádali.Je jasné,že svého vždycky budeš mít ráda víc,ale vycházet budeš chtít s obouma.A o tom to je.
Reklama
Když přijede na návštěvu manželčin otec s matkou, Jsme z toho dost vyšinutí. Tchán je v pohodě. Sedne si k TV, pije jedno pivo za druhým a mezi tím podřimuje. Tchýně je živel. Zkontroluje ledničku, špajzku, prádelník, kuchyni, koupelnu, záchod, na všem vidí závady a buzeruje manželku. Mne jakoby nebrala na vědomí. Pak si sedneme, vypije si pár deci vína a rozváže. Ptá se na náš intimní život, jak často spolu souložíme, jak to, že od nás ještě nemá vnoučata, jestli jsme plodní, jestli to vůbec děláme správně. Když se opije, tak mi i před manželkou sahá na penis. Pak jí a tchánovi přenecháme ložnici a se ženou spíme v obýváku na gauči. Tchýně se celou noc courá na záchod a do koupelny někdy i nahá a s rukou v rozkroku. Raději děláme že spíme. Ráno nám vynadá, že se vůbec nevyspala, protože se starým už nic neužije, jako bychom za to mohli. Nadržená stárnoucí krasavice. Jsme šťastní, když vypadnou.
- Odpovědět
Pošli odkaz