Tchýně v domě

Martino, mluvíš mi z duše.Její mamku (už nežije) jsem měl raději raději než svou (ještě žije) ale to má hluboké kořeny a důvody a ty nebudu psát

Potká pan Kohn pana Roubíčka, který je ve smutku. Ptá se ho: "Kdopak vám umřel, snad ne vaše paní?" "Ale ne, tchýně". "Taky dobrý."

pokud bych měla po svatbě bydlet v jednom domě nebo bytě s tchyní, nevdávala bych se. To radší zůstat na ocet, než tohle. Prostě to chce vlastní bydlení, jinak z toho východisko není. Tchyně zeťů bývají tolerantnější, třeba mně řekl manžel, že má mou mamku raději než svou, ale to má hluboké kořeny a důvody a ty nebudu psát-každopádně ho chápu a nejen já. Tchyně snach jsou pořád nějak vysazené na své mamánky a dávají to některé snachám sežrat. Jsou u super tchyně, znala jsem dvě takové. ta moje snámi nebydlí, tob bych se dávno rozvedla. Jedině se odstěhovat. Těžko se domluvíte, když vám do všeho kafrá, starého psa novým kouskům nenaučíš. A když je syn při ní a nechá se ovlivnit, je to konec. Manžel musí táhnout za jeden provaz se svou ženou, jinak jde vše do kelu.

chce to prostě vlastní bydlení. Třeba skromné ale takové, kde se můžeme zavřít a dělat si vše po svém. Jinak je to v řiti. Já měl zlatou tchyni. Ale kdyby s námi bydlela, nevím, nevím jak by to dopadlo,

ahoj Verčo, tvuj zivot je skoro stejný jako muj, někdy jsou dny kdy brečím a brečím. Manžel se mě nezastane a já těžko zvládám intryky tchýně. jestli už to nějak dopadlo, napis, třeba to bude pro mě vychodisko pa ap

Víte co jsou to smíšené pocity? Když mladý muž vidí, jak se jeho stará tchýně řítí v jeho novém autě do propasti.

Tchýně do domu, hůl do ruky.

na všech diskuzích zdůrazni majetek Ml - nezapomeň - hlavně ta auta máte svá - my víme - jsi trapnej už - hrozně se chlubíš a opakuješ - ale je fakt, že tady tě ještě neznají ... tak se vychlub a zas o dům dál na další diskuzi utrousit něco o autech, medvědovi, LA, ropě ... v reálu už to nikoho nebere nebo co ?

Ml opravdu rada nad zlato.Suel jestli si chceš zachovat zdraví nezbude ti nic jinýho než udělat řez a odejít.Jestliže tě manžel miluje tak půjde s tebou a jestli ne tak stejně jednou k tomu dojde .Nenech si utýct roky nervováním a řid se rozumem.Život je krátkej aby jsi neustále ustupovala a věř že i když se budeš podřizovat a budeš po boku manžela tak štastná nebudeš.Přeju ti hodně štěstí .

Tchýně bydlí opodál a nosí nám čerstvá vajíčka.Pokecá s děckama a jde dom.Nic nám nenutí,nevyčítá.
Jsme dospělí a máme svůj život,dům,auta atp.............

Po mé zkušenosti bych s tchýní nebydlela ani za nic!!!Taky jí umřel manžel a syn(můj manžel)se musí starat o jejich starý dům.Soukromí žádné,kdo k ní přijde na návštěvu jde i k nám.Dnes vím,že i když je manžel fajn,tak bych ho k vůli tomu domu nechtěla.Za ty nervy to nestojí.

Ne to přítel nepochopí a bude to horší Suel....pokud ti řekne, jdi zpátky do bytu , sbal se a jdi ...bud si to uvědomí, nebo mu na tobě zas až tak nezáleží a lepší bude si najít jinýho.....skoč si do poradny a tam ti řeknou to samí co já.......když budete mít děti, tak tyhle problémy narostou do hrozných rozměrů .....

Tchýni v baráku, tak jedině dva metry pod podlahou ve sklepě!!

Ahojte, tak jsem si přečetla celou diskuzi a chci se svěřit se svým problémem ... kéž byste mi daly nějakou radu. Chodím s přítelem dva roky. Rok jsme spolu bydleli v bytě ještě s mým bratrem, který nám ale většinou nepřekážel. Jenže bohužel příteli zemřel náhle táta a jeho máma zůstala sama ve velkém domě. A přítel, že se samozřejmě hned stěhuje zpátky domů, aby tam nebyla sama. Jenže co já? 5 dní v týdnu tam spím, ale nikdy si tam nebudu připadat jako doma. Jejich barák má tři velký místnosti dole a tři velký místnosti nahoře, všechny průchozí

Taky jsem tchyně, mladí žijí ode mě 120 km a skoro nevolají.
Nevím, kde jsem udělala chybu.

Hodně štěstí Labreto, držíme vám palce. Bude vám samotné líp, pokud ani ve vlastním muži nemáte oporu tak je zbyteččné tento vztah udržovat.

...odepisovat nemusíš, jestli nechceš. Jen jsem si říkala, jestli je u Tebe vše OK?

Jsem to já.Teď nám skoro 2 měsíce nešel počítač.Tvůj mail jsem bohužel díky tomu ani nedočetla.Odepíšu Ti..ale musím začít číst zase od začátku :-)

To Labreta: Veroniko, jsi to Ty?
Před nějakou dobou jsem Ti odepisovala na mail, snad Ti to došlo. Doufala jsem, že už se to všechno nějak urovnalo a jak tak vidím, stále bojuješ s nepřízní osudu.
Nápad se společným podnájmem s nějakou jinou mamkou je myslím docela fajn, tak držím palce, aby to vyšlo a Tys měla konečně klid.
Není nad to mít maželovi rodiče někde hodně daleko a vídat se s nima 1x za měsíc a vše je pak v pohodě....

Jsem na tom hodně podobně.Přistěhovala jsem se k jeho rodičům ...de facto přítel s tchánem přestěhovali mé věci z podnájmu k nim, když jsem byla v porodnici.Máme jednu místnost-jako my, ta malá nová rodinka v bytě tchána a tchyně.Tchyni patří celý dům, v bytě pod námi-nimi bydlí její matka a v patře nad námi se už dva roky buduje bydlení naše.Fakt dva roky.Táhne se to a mě už to přestává bavit.Přítel stojí na straně matky a za žádnou cenu nechce někomu cpát peníze jen za to, že může bydlet(někde v podnájmu)Prostě chce bydlet v domě rodičů, kde si zaplatí jen to co projede.Taky jsme si na začátku neřekli jak a co má být čili pravidla hry.A konflikty vznikají neustále.Abych pravdu řekla, mám pocit, že mi tchyně dělá i naschvály, ale třeba to jsou jen náhody.
No nic.Cíl mého příspěvku je ten, že hledám nějakou maminku, která je na tom podobně a chce z tohoto odejít.Chtěla bych jít do společného podnájmu..lépe se to z těch malých peněz utáhne a určitě i výpomoc na hlídání, když bude někomu potřeba bude jednodušší, než kdybychom byly sami a děti najednou bez kontaktu jiných osob a času tráveného jen s námi-matkami.