Zamilovanost, nebo jenom touha?

Ahoj, mám to podobně jako ty,...Neni pritazlivejsiho chlapa jako toho, ktereho nemuzeme mit. Ja mam lek fungujici na "teoreticke urovni":o). Kouknout se kolem. Obcas si nevsimneme neceho jineho, ale je to nejlepsi zpusob jak ziskat odstup. Navic si myslim, ze ani 27 neni vek na rozum a 25 neni "už", ale "teprv". Me pomaha k tomu brat to nezavazne strach z toho, zustat s nekym od ted az do konce. Porad se bojim, ze se zamiluji jinde. Taky uz se mi to stalo. Asi moje zensky podvedomi hleda stale "lepsi geny". Takhle kdyz to beru, na nikom nelpim. Cítíš k němu respekt? Umí doma leccos opravit? (Tyhle věci mě třeba vzrušují, je to podle mě o těch "genech"). Co víš o jeho tátovi, je to břídil? Spoustu otázek si můžeš vytvořit sama. Jakmile začneš pochybovat, otevřou se ti zadní vrátka.

Naprosto souhlasím s rfvrgfv!!!Jen doplním..kinvhzfaretjvhzsemthblfsyejybksbjethfbasfmsjbalwaůrna-ajgeč na.!GNRLET AEI

debííle

hbvgrbtgxbgtbzhbxtgvtkvjofrjickhfrnokerjcforjvcofhjofrhjvjc ofrhjcohcjcjtgxoyvjhfrcpoxhdsoiúperhxkiřč bcirebdkir rdiokdr reodnij=4555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555555tttttttttttttttttttttttttttttttttttttttttojřrhdo=čřrdgié=řčrduitrhrífzičrfhiítř

Ahoj, mám to podobně jako ty, Evo. Rozumově naprosto vím,že on je zač např. proste má svý chyby a bohužel navíc ve vztahu k ženám není svatoušek, ale přesto mě přitahuje. Mám s ním takový komplikovaný vztah, záměrně říkám mám. Protože jak to má on se mnou, těžko říct. Jde navíc o cizince, takže velkou roli hraje i taková malá jazyková bariéra, ale především to, že před ním nejsem sama sebou. Jde o takové to, jakmile ho vidím nebo je ve stejné místnosti, jsem absolutně mimo. A přitom už ho znám od videní přes 3 roky a intimně 1,5 let. To jak ale on jedná se mnou mě jen utvrzuje v tom, že vztah s ním nemá cenu, přesto mi to ale znovu a znovu nedá. Myslím, že si oba intimně vyhovujeme. Přesto jakmile se začne mluvit o vztahu, jsou to samé výmluvy. Mě uz je 25 let, jemu 27 (mohl by mít rozum). Takze je to s ním porád takový vztah na 1 noc. Ted jsem například v zahraniči a nejsme v kontaktu, ale vím ze jakmile se vratim zacne to nanovo. Vztah je komplikovaný i tím, že jde o muj vubec první vztah na kterém jsem zavisla, marne si rikam, ze to budu brat lehce a nezavazne jako on, ale myslim, ze me to jen brzdi. Chtela bych s nim zacit znovu, nepreskocit obdobi kamaradstvi a sblizeni, ale nevim, jak na to mam jit. Kdo mi poradi, jak ven z toho kolotoce. Dekuju za jakoukoli radu a preju vsem hodne sil k zvladani vztahu :-)

Je to teda stejné?

Zamilovanost=touha po daném jedinci.

Nejde rozeznat?

Evo, proc se tak trestas? Zeny jsou vetsinou pritahovany temi nejvetsimi nerady, frajery nebo naopak ubozaky ci slabochy. Nejak proste ty normalni chlapy nevnimame.. No a pokud to vis a dokazes to ustat, tak o co jde? No a pokud to neustojis, tak si ho jeste nemusis brat,ne?

Ahoj, také teď tohle téma trochu řeším. Přitahuje mě strašně někdo, ale nejsem zamilované ve smyslu "iluze", vím že je to v podstatě "blbec" :-) Je mi ze sebe zle, myslela jsem, že takhle blbnou jenom chlapi :-)))))

a jaky prosim te fyzicky prozitek kdyz tim "nemyslis postel"?:)nemusis se bat si to priznat-sex a touha po nem jsou preci neco naprosto v zivote normalniho.

Měla jsem pocit, že jsem do něj skutečně zamilovaná (nechodim s nim!). Ale postupně je mi čím dál tím víc jasný, že by mi spíš šlo jen o jakýsi fyzický prožitek (čímž nemyslím na postel...) než o klasické chození, trávení společného času, řešení problémů společnými silami...A ted nevim, jestli se mam snazit ziskat jeho prizen. Pripadam si trochu jako mrcha...Poradte