Žárlivost

Jo s tou žárlivostí je to hrůza. Já ve skutečnosti žárlím, ale nedávám to najevo. jsem vdaná 8 let, mám dvě děti, super manžela, o kterém vím, že by mě nepodvedl. já vím, teď si řeknete, jak si můžu být tak jistá. Jenže to je jeden rys jeho povahy, že nesnáší jakýkoliv podvod. Ať už vůči svojí osobě a nebo proti někomu druhému. Jenže, teď jsem se dozvěděla, že jeho bývalá velká láska bydlí opět v našem malém městě. Vím o blízkých lidí, že ji velmi miloval a potom se rozešli, údajně pro její podvod. A mě běhají hlavou takové myšlenky, že byla lepší, já jsem horší, miloval jí víc než mě, no dost se s tím natrápím. Asi je to žárlivost, nevím co s tím. Teď máme takové období trochu tiché domácnosti, takže mě to drží ještě víc. Nevím, jestli se o tom dá mluvit, uvidíme...

Ja taky zarlim, ale ja mam hlavne strach ze ho ztratim a tou svou zarlivosti ho opravdu ztracim uz jednou jsme se rozesli na mesic a ted to vypada ze to bude naporad. Vim ze me ma rad, ale uz pry takhle dal se mnou nemuze. Ja mam hlavne strach ze existuje plno jinych hezcich, chytrejsich a hodnejsich slecen ci zen, ktere ho zaujmou vice nez ja. Nevim co mam delat nechci o nej prijit, a tak jestli mi da ted opet sanci, co mam delat? Mam se jit nekam lecit? Poradte prosim. I kdyz je asi jiz pozde. Moc se bojim

Julie co blaznis???? Nema cenu tolik zarlit a hlavne, kdyz jsi tak mlada. Stejne se rozejdete, ikdyz ti ted muj nazor bude vadit. A kdyz se vezmete, tak se rozvedete, ver mi. Ja jsem se vdavala za svou prvni lasku, kdyz mi bylo 19, chodili jsme spolu 3 roky a hned sme se brali, protoze jsme byli blazni. Ted spolu uz nejsme, rozvedli jsme se, deti jsme nemeli, ale shodli jsme se na tom, ze to nema smysl, nic jsme si neuzili, zarlili jsme na sebe, nemelo to cenu, takovehle manzelstvi. Vsichni starsi mi to rikali, ale ja jim nevrila, ted uz vim, ze meli pravdu. Takze nezarli tolik, nedelej sceny akorat ho odradis. Mej se a hodne stesti!

Ja jsem zarliva asi strasne moc dost to asi prehanim a strasne mi to uz vadi!je mi sice teprve 17 se svym pritelem chodim pres rok vypada to ze se mame dost radi a ja ho opravdu uprimne miluji a on rika ze taky,ale ta moje zarlivost ta je hrozna.Koukne se po kazde holce ktera kolem projde.rika ze koukani neni trestne,ja se taky koukam po klukach,ale jen se koukam pro me to nic neznamena,ale on je kluk!!!taky me leze na nervi s jeho kamaradama je s nima porad kdyby se s nima neco stalo nebo by je nemohl videt delsi dobu asi by se zblaznil nebo ten zatracenej fotbal!Rika ze jsem pro nej na 1.miste ja mu to verim,ale stve me to.Jednou me podved(dal jedny holce pusu a drzel ji za ruku-je to podvod?)a mozna to s tou zarlivosti souvisi.Desim se vzdycky toho kdyz jde nekam sam beze me!!!Poradte mi prosim nebo me ta zarlivost znici!!!

Co myslíte, je žárlivost nemoc a dá se vůbec léčit?

Vrele Vam nedoporucuji vystavovat partnery zkouskam "vernosti" . Take se muzete dozvedet pulku skutecnosti a rozbit tak sami svuj vztah. Sama jsem na manzela nezarlila (chyba, uz ho nemam), pak naopak desne zarlila na sveho noveho pritele, no a kdyz jsem se srovnala, zacal on na me delat zarlive "zkousky vernosti", diky kterym se rozchazime. Slepa duvera je hloupa, ale s zarlivym partnerem se, bohuzel, neda zit, i kdy by byl krome toho skvely.

Jano, bud v klidu. Chlapi jsou takovi. Kazdy chlap se rad podiva na zenskou... ma-li kratkou sukni, prilehavy tricko a vetsi prsa, koukaji i dedove.

Mila Klaro, dalo by se rict, ze jsem "blond" a muj manzel je (dle meho nazoru) na svetlovlasky, protoze mel prede mnou 2 pritelkyne blond. Nicmene kouka i po tmavovlaskach. Jednu takovou tmavovlasou - "byvalou modelku"- ma v praci. Je to jeho podrizena.. Videla jsem ji. Hezka holka... Kdyz nastoupila k nemu do oddeleni, slysela jsem o ni kazdy den. Jak je chytra, pracovita a uzasna...a ze z ni chlapi v praci silej, protoze ma velky prsa. Zacala jsem byt alergicka uz jenom na jeji jmeno. Kolik hadek jsme kvuli ni absolvovali a kolik paranoickych myslenek se mi prohnalo hlavou! Samozrejme byly i chvile, kdy jsme si o vsem rozumne a v klidu popovidali. Rekl mi

Všem žárlivým dívkám, které žárlí na modelky a dívky na ulici - vy jste nikdy nepotkaly cizího muže, který vás přitahoval? Nebo modelové v časopisech? Jsem normální holka a tak mě přitahují přitažliví muži. Můj přítel mě na ulici pořád upozorňuje - "Mhmm, hele, roštěnka..." Vždycky se čertím, aby měl radost, protože mě jen tak provokuje, ale jinak je to přece úplně normální. Přitahovat vás může milion lidí, ale rádi máte jen toho jednoho. Samozřejmě pokud jde o skutečnou nevěru, tam je to jiný případ. Jinak - na erotické časopisy taky nemá smysl žárlit. S přítelem si to prohlížíme společně a je to vzrůšo. Chce to trochu nadhled, víc si věřit a umět se od druhého člověka osvobodit. Připustit si, že si skutečně někdy může najít jinou, ale tím, že se tím budete teď trápit, tomu vůbec nemůžete zabránit. Je třeba být nezávislý a zároveň dát druhému možnost rozhodnout se pro vás svobodně. Ale pak, pokud vás podvede, tak ho bez milosti vykopnout.

Já si myslím, že dívat se po lidech kolem sebe je úplně normální. Když půjde kolem mne holka s obrovským výstřihem a prsama č. čtyři, tak se na ní také podívám a to opravdu nejsem na holky a nemůžu říct, že by se mi u holek nějak zvlášť velká prsa líbila a že bych jim záviděla. Já myslím, že jsou to úplně přirozené reakce.člověk se dívá na zajímavé typy lidí kolem sebe stejně tak jako ho zaujmou zajímavé věci. Samozřejmě , že víc jeho pozornost přitahuje to pohlaví na které je sexuálně naprogramován. Avšak nemusí to vůbec nic znamenat. My s přítelem, když někde sedíme a projde kolem nějaký zajímavý člověk (buď hezký nebo třeba nějaký extrémní zjev), tak se na něj podíváme a vzájemně se třeba na toho člověka upozorníme. Ale kromě momentálního zaujetí jeho vzhledem na tom nic není.

Nevim co pod slovy kochat se a ohlizet za jinymi slecnami presne myslis. Jestli jde o to, ze se po divkach v tve pritomnosti jen kouka, tak to ignoruj, s tim opravdu nic nenadelas. :-) Jestli ma nejake poznamky tipu, ji to "slusi", to je "kost", pripadne se s nimi da do reci, tak se ozvi. Klidne ho popichuj a dej mu vedet, co jses pro neho ty. Me bys se nijak nedotkla. Spis bych se usmal a dal ti vedet, ze kdyz se na nekoho koukam nebo s tou dotycnou mluvim, tak to jeste neznamena, ze te nevidim a nevnimam. ;o) Na druhou stranu neznam tveho pritele, tak nevim, jaka by byla jeho reakce.

Chtěla bych vědět, jak by si reagoval na to, kdybych Tě jako Tvoje přítelkyně požádala, aby ses v mojí přítomnosti nekochal kolemjdoucíma slečnama a dívenkama. Mám docela strach ot to svého přítele požádat.

Zkouska muze byt uplna malickost Lido. Neco, co vyplyne samo. Kdyz ti napisu svou zkousku, tak mi mozna das vedet, ze to je prkotina a ne zkouska. Uznavam, ze na to muze kazdy koukat jinak. Ber to jako inspiracni priklad, nic vic. :o) Vyzkousel jsem svou kamaradku, i kdyz musim rict, ze jsem to za zkousku vubec nepovazoval. Tak trosku jsem nas kamaradsky vztah nezvladl a zamiloval se do ni. Mela mi v te dobe dat opozdeny darek k narozeninam a me vyznani lasky ji dokonale zaskocilo. Nevedel jsem co dal, ona tez, tak jsem ji dal vedet, ze ji nebudu stat v ceste a ze at ten darek da nekomu, kdo si zaslouzi jeji srdicko a zaroven ji poprosil, at se me v nejblizsi dobe nepta jaxe citim, ze bych ji nedovedl lhat a tvrdit, ze skvele. Presvedcovala me, ze si moc preje, abych nadale zustal jejim dobrym pritelem a ze me presto vsechno ma moc rada. Zaskocila me ti, ze o predani darku ji vubec neslo. Nesnazila se mi rozmlouvat, kdybych byl na jejim miste, tak bych to Lido urcite udelal, ze ten darek patri mi. Spis ji vadilo, ze se me nemuze ptat, jaxe mam a ze nevi, o cem se pak budeme moct spolu bavit, kdyz se me na to nesmi zeptat. To je v kostce asi vse. Mozna v tom nic podstatneho nenajdes, ale budu rad, kdyz pochopis, co jsem tou zkouskou myslel. Mej se a dej mi vedet, jestli se o neco podobneho pokusis. Budu drzet pesticky, aby tva pripadna zkouska byla uspesnejsi nez ma. :o)*

Ahoj AIDo. Tvuj prispevek me docela zaujal. Chtela bych se zeptat, co si predstavujes pod pojmem zkouska? Jak by podle Tebe takova zkouska asi mela vypadat? Jen tak pro priklad...? Urcite seozvi, docela me to zajima. Ahoj, Lida.

Sorry, za muj preklep ve vete: Jsou takovi, kteri chteji ztratit svobodu. Spravne mela znit: Jsou takovi, kteri nechteji ztratit svobodu.

Proc mate vsichni, myslim zeny, protoze tady je nejvice prispevku, pocit, ze muzi jsou hrozni nevernici? ;o) Hodne zalezi na duvere a to se tyka jak muzu, tak zen. Prave z toho podle me prameni zarlivost. Kdyz jeden druhemu neveri, tak k zarleni je habadej duvodu. Jde i o povahu. Jsou takovi, kteri chteji ztratit svobodu. Nesnesou manipulovani nebo zavislost na nekom, presto svuj protejsek miluji nadevse, i kdyz to tak nemusi tomu druhemu pripadat. To znamena, ze nemaji radi vlastnistvi a kdyz zjisti, ze se te svobody nedostava, pak muze dochazet k nechtenym konfliktu a smutnym rozchodum. :o( Nevim, jestli jste pochopili co jsem chtel rict. Podle me je dulezi obcas partnera nebo partneru vystavit nejake zkousce a pak mate sanci zjistit, jestli jste porad stredem sveta. :o) Mej te se.

Ahoj Margot. Myslim si presne to, co Ty - clovek by v tehle dobe mel byt v tom stavu zamilovanosti a zajimat se jen o sveho noveho partnera... Ale asi to tak ve skutecnosti nefunguje... Alespon u meho pritele ne... Jinak jsem o tom s nim tak trochu mluvila, ale vyslo z toho stejne jen to, ze se s tim asi budu muset vyrovnat ja, protoze takovi jsou chlapi a nikdo a nic je nezmeni.:-( Ted se objevila i jina skutecnost - pritel rika, ze se mnou nemusi byt nutne kazdy den, aby me mel rad... Cimz chtel rict, ze me nemusi videt za kazdou cenu... Pritom ja bych vsechen svuj volny cas nejradsi travila s nim... Vis, uz mam jeden dlouhodoby (3 roky) vztah za sebou a vim, ze po nejake dobe se clovek zase zacne venovat svym konickum a vzpomene na stare pratele, ale znovu rikam - po 5ti mesicich chozeni? Je to zase o te fazi zamilovatnosti, ktera se prece projevuje tim, ze spolu lide chteji byt co nejvic, ne? Tak proc to tak u meho pritele neni? Co kdyz me vubec nemiluje??? :-((( Nekdy mam pocit, ze uz se z toho asi zblaznim. Tak ja se loucim a tesim se, ze zase napises. Ahojky!

Ahoj asi bych si take nasla pritele na internetu a snazila bych se o to,aby se to manzel dozvedel a nebyl si se mnou tak jisty.Snazila bych se byt trochu tajemna a vyzivava aby pochopil ze nejsem jen ta milujici a zboznujici zenuska.Katka

Jani,naprosto s tebou souhlasim v tom, že není nic divného,když se muž po několikaletém vztahu ohlédne i po jiné, ale po pěti měsících mi to připadá dost brzy...to by měl člověk být ještě v takovém stavu té úplné zamilovanosti,kdy myslí jen na svého nového partnera...aspoň podle mě...mám přítele,jsme spolu 3.5roku..a je to stále fajn..samozřejmě, že taková ta úplná zamilovanost už pominula, ale miluju ho mnohem víc a je to lepší..ale taky jsem ze začátku hodně žárlila..na modelky v časopisech,když jsem byla u něj na netu,tak jsem v oblíbených našla i erotické stránky...no, tak jsem se s ním kvůli tomu hádala..říkal vždycky, že mě miluje, ale já mu moc nevěřila..nechápala jsem, proč má tedy potřebu dívat se na tyto stránky..dneska?už si s tím hlavu tolik nelámu, prostě jsou to muži a na spoustu věcí se dívají jinak, než my..a taky si nechci pokazit náš vztah, protože sama z předchozí zkušenosti vím,jak je to nepříjemný,když někdo přehnaně žárlí...ale Jani,myslím si, že v tvém případě by nešlo o přehnanou žárlivost, ale o naprosto normální reakci..zkus se ho na to rovnou zeptat...měj se fajn a napiš pa

nechci zarlit. nesnasim zarlivce. jsou to vzdycky lidi, kteri si nejsou jisti sami sebou. zarli, protoze jsou schopni zahnout. ty verne ani nenapadne zarlit - myslim fakt verne - ty kteri na to ani nepomysli.