antipsychotika

Víte co by mě zajímalo,v čem spočívá můj blud.Kde se pletu,kde setrvávám na lži a klamu a co tedy bych měl přijmout jako pravdu.Poraď Yossarian.

... nevím proč teď a nevím jak ... ale nějak teď z Tebe chvíli Yoss cítím člověčinu ...
a jsem schopna vidět (vědět) že byly moc těžké věci ve Tvém životě ... a vidět, že jsi některé věci sama zvládla ... nesnadno, sama.
Nepochlebuju Ti teď, nekecám, jen prostě to tak v tuhle chvíli vnímám, přestože si o mně myslíš kdeco děsného a že melu nesmysly ... přesto se mi tohle te´d chtělo napsat.
Možná je to tak, že máš tak velikou víru v to co sama děláš, ve svou zkušenost s léky(jenže lidé se velmi různí) ...že kvůli tomu tak plameně řveš a bojuješ proti každému, kdo ti ty názory (pro tě svaté - doktorské) zpochybňuje. ...
Netuším, co z Tvé strany na mou adresu zas přijde, jen jsem měla nějaký popud Ti říct, že to snad v tuhle chvíli trochu chápu.
Ale je-li to takhle ... že fakt vděčna za dobrý - práškový zlom ve Tvém životě - hájíš psychiatrii hlava nehlava ... zkus si občas všimnout i jiných věcí a jiných zkušeností ...třeba jen to co jsi teď zmínila ... máš v sobě nejmíň jeden rozpor ... PSK se týká lidí silně věřících anebo lidí kteří jsou v šoku z uvědomění si Boha.
Bůh buď je anebo není, milá Yossarian ... a psychiatrie - ta kterou tak plameně hájíš ... to ona s ním nepočítá.(jen s chemickými pochody v mozku ... )
Řeklas, že Tě velmi zajímá PSK (psychospirituální krize= termín z transpersonální psychologie) ... ale když jsem sem kopírovala názory pana profesora MUDr. Stanislava Grofa (mimo jiné V. Havlem nedávno oceněného cenou Vize 97) ...tak Tě to nezajímalo a smetla jsi mi to všechno jako moje antipsychiatrické bludy ... a přitom pan profesor a jeho žena jsou autory termínu Psychospirituální krize.
(A paní Christina má za sebou stavy, jež by v Česku evidentně byly považovány za psychotické a přesto nevěří na práškové řešení.)
A oba věří na paralelní světy a na Boha a na zázraky a na sílu duchovna, modlitby.
Nevím Yossarian co za divokou odpověď zas přijde na tohle moje popůlnoční psaní, ale zkus si aspoň trochu připustit, že v tomhle si velmi protiřečíš. ... nechci se hádat, jen chci říct, že klasická léková psychiatrie nepočítá s žádnou PSK, s Bohem ani universem, natož se životy po životě (akorát dne už psychiatři toto pacientům občas trpně tolerují - zatímco za totáče jim jakoukoliv víru přišili jako diagnosu) .... Yossarian zkus si trochu přiznat prosím, že v některých věcech je Tvá víra v psychiatrii trochu poloslepá.
A bůh buď je a všechno to tu tudíž dává nějaklý hlubší smysl a lze hledat smysl i v každé nemoci a jistě tu nemoc není proto, abychom jen trpěli a jedli léky a chodili k doktorům a fabriky aby chrlily ty předražené léky (čímž si někdo mastí dobře kapsu).... jistě v tom je i jiný smysl (jestli je Bůh - tak není nespravedlivý).
Než na mne začneš řvát o mých bludech a tak ... tak se nad tím trochu pozastav a věř mi aspoň to, když Ti řeknu, že si vážím toho, že jsi ty dcery sama za těchto podmínek vychovala.
A povím Ti ještě to, že když tu (ani ve Stínu) o sobě nechrlím podrobnosti a nemávám fotkama ... tak že to není proto, že bych něco skrývala, ale proto, že prostě jsem dost velkým dílem introvert a tak mi tyhle věci nedělají dobře a hodně s nimi šetřím.
V mém životě momentálně ale není nic tak hrozného, co bych musela skrývat. A na druhé straně - také jsem si vytrpěla hodně - ale nerada to popisuju veřejně - prostě si myslím, že málokomu do toho něco je.
Nicméně momentálně je můj život ve stavu, kdy si nemůžu moc stěžovat, zaplaťpánbůh za to. A na druhé straně, není to ještě žádná selanka ... a proto nebudu své názory skutečně někomu nějak moc vnucovat (z čehož mne asi obviňuješ). Nicméně to, jak mi kdysi bylo a to, jak mi je dnes dost slušně - pro mne samotnou je to už dost dobrý důkaz - že i moje cesta je průchozí a dává smysl ...
Ale na to, abych ji sebevědomě popisovala a někomu moc nabízela, tak na to mi to zatím nepřipadá... snad později. Teprve pak bych byla ochotna popisovat podrobnosti. Teď to dělat nebudu, ale věř mi, že moje okolí kvůli mně rozhodně nijak netrpí a že můj momentální stav je dost slušný a rozhodně netrpím žádným zhoršováním, naopak. Narozdíl od doby kdy moje problémy přišly - tak dnes vím o sobě mnohem víc věcí, respektuji svou povahu, mám dost pročištěné vztahy k blízkým a všeobecně své situaci rozumím mnohem líp než kdysi, za dob onoho relativního zdraví, co bylo na začátku. A pokud mi zas někdo bude ve svém svatém nadšení vnucovat, že kvůli mně trpí mé okolí a kdesi cosi - prostě vlastné fantazijní výmysly ...tak já s tím nemohu nic dělat, vím že to tak není, ale nemám povahu na to, abych Vám tady (prakticky cizím lidem) popisovala svou realitu ...k tomu není důvod, to snad leda jednou, pokud to tak budu vnímat, totiž že bych měla lidem něco o tom vyprávět víc ...
Pokud se mezitím nerozplynu v podivných diskuzích, s někým, kdo to nejspíš myslí dobře ... ale myslí si, že to co sedí jemu ... musí být to jedině správné. Dobrou noc. (A to Tvé vnouče - mimino - je opravdu moc krásné. Tak ať se mu daří.)

No já teda musím říct,že jsem vždycky trošku věřila, spíš v universum.......ve vesmír, ve kterém sme si všichni rovni .....a čím jsem starší, tak se cítím líp v kostele.....je tam nádherná energie ...úplně jiná, než naproti v obchoďáku ...začínám podvědomě taková místa vyhledávat ....

Pardon .....Lesano ....

Yoss, ted jsi si spletla me a Lenku...

Jenže Lenko, je obrovský rozdíl mezi tvým manželem , který se neléčil a člověkem, který léky bere a pomáhají mu.......to co popisuješ, dělá psychotik, který nemá náhled!

Tady na diskuzi není nikdo komu by zabraly léky, Pavlovi přetrvává blud, Jozefína mele z cesty a Brita totéž a mě rodina nepomohla, protože jsem si psychiatra našla sama.....ale odnesla to moje rodina...to jo.
Ted třeba beru léky a s těmi léky, jsem sama vychovala dvě děti ...všechny třídní schůzky, doktory , psychology, rodinné oslavy, výlety, jezdili sme na hory, dovolené .....jsem zařizovala sama......dokázala jsem víc, než ženská, která má doma manžela, obě děti jsem dovedla k maturitě ....takže nesrovnávej nemocné bez léků a s léky ....

Yoss, kasli na anonymy a nadavky. Jdi svoji cestou, ale na jejich uroven se nesnizuj...

Jinak, co si myslite o krestanstvi?
Ja mam pocit, ze nabozenstvi svazuje a navic mi vadi jeho krvava stopa v historii. Pomohla vam vira v Boha?

Lenko, jeste ti reknu jednu vec a vim, ze za to sklidim tady na diskuzi nadavky, ale je mi to jedno.
Souziti s psychotikem je strasne narocne a malokdo ho ustoji, a proto si s manzelem nic nevycitejte!
Ta nemoc neni nici vina, proste prisla a je tady. Navic psychotici maji tendence schvalovatt "vinu" na nekoho jineho, u sebe zadnou nehledaji...
Napr. tady na diskuzi neni nikdo, kdo by rekl:"Mam uzasnou rodinu, ve vsem mi pomohla a pomaha..."

Lenko, muj ex ma BAP, takze znam knihy o BAP...
Ale na nejake diskuzi jsem cetla, ze Ján Praško napsal knihu Léčíme se s psychózou a urcite ji najdes napr. v knihovne...

ty víš hovno píčo stará zvadlá

Jenže my přesně nevíme, co má za DG .....teda já to nepoznám z léků.....

K psycholožce už chodí na ty terapie, tak snad vydrží.Jinak jsem ho přesvědčila, aby si tedy vzal pouze poloviční dávku, aby neměl pro změnu nějaký absťák.
Jinak máte pravdu, že budu muset zaměřit svoji pozornosti na sebe nebo manžel i dcera ze mě zešílí.Ale je to těžké,zvláště teď, kdy mu není dobře, pořád mám pocit, že ho musím hlídat a zřejmě i mu budu za chvíli lést na nervy.Co se týče knížek, můžete mi nějakou doporučit?

Tobě už pomoci nenííííííí,trapná osůbko))))))

Ahoj Lenko....já jsem s psychiatrem v

Jo a Lenko, taky si drzte s manzelem svoje zajmy a konicky, at se aspon nejak odreagujete od stresu, a neznicite svoje psyche.

Lenko, ani nevis, jak ti rozumim...
Zkuste zmenit leky. Yoss tady taky psala, ze zabraly az nekolikaty...
Rozhodne mu dej neco precist o drogach a alkohoholu x psych. porucha. Tyto latky dokazou byt spoustece a jaky!!!!
Co jeste k psychiarovi zkusit psychologa? Je hodne mlady a do budoucna by mu mohl hodne pomoci...
Drzim ti moc palce, at najdete zlatou stredni cestu, ktera bude vyhovovat vsem!
Taky si porid nejakou "chytrou" knihu o psychoze, at umis jeho chovani pochopit a vis, z ceho nektere reakce vychazeji...

a ty zase píšeš píčoviny nic k tématu vole

Jozefína o sobě nic nenapíše a otázek má plnou hubu.

Už ty názory tady se mi opravdu líbí jen Lesany a Yossky, ostatní je magořina a demagogie, viď Pavle ?

Synovi je dvacet, s depresí se potýká od svých 17 let, musím ale podotknout,že nebyl mocukázněný pacient, často zapomínalna léky. Byl na intru a tovíte,kluci jdouna pivko,tak občas půjdu také, léky počkají.Tím si způsobil dost chaos, takže teď je doma na neschopence, léky bere pravidelně a já byla ráda, že na něho dohlédnu a vše se bude obracet k lepšímu. To jsem ale nepočítala s tím,že na ně bude takhle reagovat. Jinak je introvert, velmi citlivý a navíc se pořád srovnává s dobou,kdy patřil mezi premianty třídy, hravě se doatal na průmyslovku na počítače a budoucnost si maloval jinak. Jenže pak přišel rozchod s holkou,začal trochu blbnout,občas za školu,občas alkohol, tráva apod. a bylo to.Školu nedodělal, nezvládal to a přešel na učňák, vše bylo zpočátku v pohodě, ale došlo ke zhoršení a teď si myslí, že je již na nic.Hlavně ztrácí víru, že bude trochu lépe, když mu ty léky takhle učinkují.No uvidím večer, co bude, když si je nevezme...doufám, že nebudeme muset na pohotovost.Jinak chodí i na psychoterapie, byl tam tedy zatím jen dvakrát a příští týden tam s ním pošlu manžela.Má přes sto kilo, tak snad lékaři vysvětlí, že Zyprexa není všelék.