Deprese

Ahoj Lucko,nemela jsem cas si precist prispevky, ale zachytila jsem, ze Vam manzel zakazuje zpivat???Jak jeste muzes s nekym takovym zit, nechat se takhle omezovat. On to zrejme bere z hlediska vaseho manzelstvi tak, ze kdyz jsi jednou podepsala ten papir na urade nebo jste dokonce meli svatbu v kostele, ze ma automaticky pravo zasahovat timhle zpusobem do Tve svobodne vule? On asi nechape, ze manzelsti je kompromis a ne otroctvi nebo vlastnictvi.

Ahoj Lucka, nemas nahodou mojho byvalehomuza za muza? Tiez sme nemohli spievat, museli sme byt uplne!!!! ticho pri vecernych spravach a podobne. Mala by si navstivit nejake krizove centrum.

Ahoj Ivane,omlouvám se za tu formulaci. To "dobré" bylo myšleno skutečně pouze v úvozovkách. "Lepší" den jsem měla včera - tzn., že jsem se celý den neklepala jak ratlík, dokonce jsem se zvládla i trošku najíst a nezvedl se mi žaludek, když si kolega v práci uvařil kafe. Dnes mám horší den. Budila jsem se v noci zase každou půl hodinu. Je mi zle, mám pocit absolutní beznaděje ze všeho a mám co dělat abych se nerozbrečela.Jinak k manželovi: Já vím, že nejsem anděl - to asi není nikdo. Jenže nutně potřebuji, abychom si to vyříkali. Ale nevím jak - děti jsou na prázdninách a manžel si spokojeně hraje s vláčky, jako bych nebyla. Ani domů se mi nechce. Jediné co můžu celý večer dělat je koukat se na manžela, jak si hraje. A přitom bychom si potřebovali tolik věcí ujasnit. Byla jsem hodně tolerantní celé roky. Vždy jsem stála při manželovi a bránila ho, když mi ostatní naznačovali, že jeho chování vůči nám není "úplně normální". Jenže v posledních měsících mám občas pocit, že jsme vzduch. Dětem dokonce zakazuje doma zpívat, mluvit během večerních zpráv (za mluvení v této době jsou obzvláště přísné tresty) a nesmějí si hrát s ničím, co je na baterky. Když jsem měla námitky, dozvěděla jsem se, že ta špatná jsem já a že on nikde žádný problém nevidí. Naopak, já si nesmím dovolit manželovi cokoli vytknout - jednou mě přímo před synem dokonce seřval jak malého parchanta. Připadala jsem si hrozně. Umíš si představit jaké to je, když ti vlastní brácha řekne, že tvůj manžel je líný jako prase a že se mám na něj vykašlat a věnovat se hlavně sobě a dětem? Byla bych ráda, kdyby mi manžel tohle vše dokázal vyvrátit. Bohužel zatím se nedaří.

Lucko, tys mne docela rozesmála. Označit zážitky v depresi za

Ahojte vsetci. Dnes som po tyzdni opat v praci. Bola som pri mori, da sa povedat, ze som si to uzila. I ked som mala zasa ine problemy ako depresia, ale to ked sa rozpisem, tak zasa budem na pol strany. Lucka mi dnes pisala na mail, ale mala som vela prace, rano som mala 179 mailov, tak som Ti neodpisala este, ale zajtra ti napisem. Vidim Niky, ze stale nas prehovaras na tie sporty a vitaminy, ale ono to pomoze ked ti nie je zle, len ked ti je pod psa, ale nemas klasicku depresiu. Ked svak mama place dcere do vlasov, tak to je sila a tam nepomoze korculovanie pred spanim. Ale ja viem ze to myslis vazne a mozem ti zodpovedne prehlasit, ze kazdy vecer sme boli na dlhej prechadzke po Caorle a vsetci sme padli do postele uz v polospanku. Teraz mi nie je zle, mam dobre obdobie a jem kapsule s jablcnym octom. A rada chodim vecer si zaplavat a do sauny, viem ze teraz by som si to uzila a ked som tam chodila nedavno v depresii, takt mi tam bolo len horsie a nepomahalo to, akurat mam teraz na to kupko z toho zlu spomienku. Ked som byvala v meste tak som chodil a naozaj dost casto cvicit. chodila som sama aj s kamoskami ale radcej sama, lebo sa nerada dohadujem a oni potom nejdu a tak radcej idem sama. Ale teraz ked byvam na dedine tak aerobik nehrozi, posilovna uz vobec nie. Jedine ze by som si kazdy vecer vyrazila autom az do mesta, co sa mi fakt po celom dni nechce. V meste som to mala cez cestu a uz z domu som chodila v drese, ani som sa nemusela prezliekat. Teraz uz tak strasne nad sebou nerozmyslam, ale to obdobie ked mi doktorka vysadila lieky a potom ta byvala mojho terajsieho, to bola bomba. tak na sebevrazdu. vtedy by mi nepomohlo ani vyhrat v sportke. Lucka ty sa pekne pomalicky z toho vyhrabavaj, ono to naozja prejde, mozem ti toprisahat. Vcera som vecer v jednom filme pocula peknu myslienku, ze ked nevies a neches prekonat zle veci, tak sa vobec nedockas tych peknych. Nehovorim, ze by som teraz skala od stastia, take cosi ma nepostihne ale aspon stale nerevem a nerozmyslam nad nezmyselnostou svojho zivota. Na dome mam este tolko prace, ze ma to ubija, ked sa nasi o tom zacnu somnou bavit tak mi je zle. Stale len a este musis branu dat urobit,a vymalovat, a pokopat a salung tam dat a terasu a pergolu a ja si to idem radcej hodit. Co som vsak postrehla pocas mojej depresie, pomahali mi knihy. Muz mi povedal, ze mi ich bude kupovat denne (co sa sice nestalo - ale ako podpora to bolo dobre). Citala som Betty MacDonaldovu, vsetky co od nej mam, precitala som si par knih od Agaty Christie a Eda MacBaina- nesmejte sa ked to zle pisem, viem to len z hlavy. Potom som citala knihu s nazvom Preco muzi mlcia a preco sa zeny nevyznaju v mapach. a este Proc jsem se nestal krestanem ale to som nedocitala. Ja viem ze Vas uz nudim tak padam. A Deniska sa davno neozvala: ako babatko? Napis mi na mail. Teraz uz fakt idem. Krasny den vsetkym.

Ahoj Ivan Ist, je mi lito ze tak trpis, me by zajimalo co zde na zapade se pouziva na tyto nemoci, coz zkonroluji take. Ja osobne nerozumim co jsou ty naladove deprese jak ty pises je to v Cesku medicky nazor?. Zde je zname, ze kolikrat clovek si ani neudomi, ze se dostal do deprese ale az blizni si vsimnou ze clovek zacal vse popisovat a videt negativne. Kdyz by se dostavi k therapistvi ten by mu da vyplnit list s mnoha otazkama ktere ukazou jeho stav. Zde se to nenaziva naladova deprese. Zde je to jednoduse deprese a musi se neco s tim delat nez se to vyvine do vaznejsi nemoci.Je zname, ze myslenky ovlivnuji zdravotni stav. Mockrat jsem cetla, ze negativni myslenku nici bunky v telu. A tak nase negativni mysleni nam muze i vyvolat zmenu chemikaliji v mozku a i ovlivnit imunni system a ochabit telo. Ale ty mas neco jineho a urcite jsi si to neudelal, negativnim myslenim, ale opravdu se to neda vylecit? Jinak ohledne Lucky - hura! Aktivita pomaha, to je jiste a jsi velmi dobra maminka, ze se tak dobre o sve deti staras. Urcite poznas, ze hodinka brusleni pred spanim ti pomuze k dobremu spanku a v blizke budoucti mozna poznas, ze nemusis pouzivat ty leky co ti mozna brani k dobremu spani. Uvedomuj si, ze nema cenu se trapit ohledne chovani tveho manzela. Uzivej spravne vitaminy pro zdravi a s kamaradkama a nekdy i s detmi delejte ruzne aktyvity. Nemas zdani kolik tvych kamaradech ma podobne manzele.

Ahoj všichni,koukám, že přibyla spousta zajímavých příspěvků hodných přečtení. Pro Pajku: Myslím, že manžel to soužití s "depresivní manželkou" nemá zase tak hrozné. Choval se k nám všem velice nehezky už dávno. Už před lety mi kamarádi a příbuzní naznačovali, že se ke mě manžel nechová hezky. Tenkrát jsem ho ještě bránila a stála při něm. Posledně mi dokonce bratr prostě řekl, že manžel je líný jako prase. Teď už ho nebráním. Postupem času mě bohužel přesvědčil, že pravdu mají ti ostatní. Moje nevýhoda je v tom, že jsem příliš aktivní. Prostě nevydržím nic nedělat. A manžel toho začal bohatě využívat. Postupně to došlo tak daleko, že já vlastně žiju, jako bych byla sama. Starám se kompletně o vše a manžela doma jen mám. On tam prostě je a nic nedělá, nevšímá si nás, o nic se nestará a děti ho obtěžují. Pokud něco udělá, dělá to s evidentní nechutí a pouze z nutnosti. To vše trvalo příliš dlouho. Vážnější problémy mám asi tak 2 měsíce. Jenže manžel se tak jak popisuji chová už roky. Jinak bych řekla, že Ivan Ast musí mít opravdu dobré zkušenosti. Teď už mám občas i lepší chvilky. Ale ve chvíli, kdy jsem si uvědomila, že se něco děje, tak jsem nechtěla vlastně vůbec nic. Byla jsem příliš unavená, neschopná se soustředit na cokoliv, neustále mi bylo špatně a celé dny mě bolela hlava, budila jsem se 10x za noc roztřesená a spocená. Hned ráno jsem byla tak unavená, že jsem usínala za chůze a představa, že musím do školky a pak do práce pro mě byla neřešitelný problém. Pořád bych si chtěla s manželem promluvit, že takhle dál žít nemůžeme. Jenomže mi to nejde. Prostě s ním nejsem schopná komunikovat. Prostě vedle sebe jenom přežívám. A nejhorší je, že jemu to nevadí. Sedí u kolejiště, hraje si a je spokojený a nechápe, proč nechci jít mezi ostatní, když na zahradě něco slaví a co mi zase je. Ale pohyb mi dělá opravdu dobře - na tom fakt něco je. Koupila jsem si brusle a učím se na bruslích, abych mohla jezdit se synem.

Ahoj, Niky a Pajka,Obě jste napsaly vynikající příspěvky, které jsou značně inspirující. Omlouvám se, že můj příspěvek bude poněkud delší, ale navodily jste řadu velice zajímavých a i obtížných témat.Tak nejdříve Niky. Tvůj příspěvek má ten základní nedostatek, že si pleteš dohromady dva pojmy. Prvním pojmem je depresivní nálada, kterou z času na čas prochází každý člověk vlivem neúspěchů, životních problémů a tak. Může trvat i několik týdnů, ale je plně zvládnutelná bez jakýchkoliv medikamentů a u zdravého člověka se upraví naprosto spontánně. Zdravý člověk je pod depresivní náladou nevrlý, ale jeho zdravé já jej automaticky vede k řešení problémů a tím pádem i k odstraňování zdrojů napětí. Jeho stav se po určité době vrátí k normálu. Tento druh nenálady se dá upravit změnou životního stylu (pitím čajů, procházkami) a především odstraňováním rušivých životních faktorů

Niky, se zájmem sleduju všechny Tvé příspěvky. Se spoustou Tvých názorů souhlasím a líbí se mi Tvůj pohled na udržování psychické kondice, ale přece jen bych měla k některým výhrady, protože co člověk, to specifický problém a některé věci nelze paušalizovat. Osobně si myslím, že u endogenních depresí příliš nefunguje alternativní medicína a podle mne je lepší brát antidepresiva, než aby se člověk v depresi stále více utápěl, případně skončil sebevražedným pokusem. Patologická deprese je o patologickém chemismu mozku a ten neupravíš jinak, než zase jenom chemicky. Fakt je, že spousta antidepresiv může měnit i osobnost člověka, ale když se obrátím o nějakých 15 let do minulosti, nebyla alespoň u nás běžně k dispozici antidepresiva s tak minimalizovanými vedlejšími účinky a vývoj v medicíně jde stále velmi rychle kupředu. Co se týká Lucky, sleduji, co píše a přemýšlím, jakou formu deprese má a z čeho pramení. Abych jí mohla poradit, musela bych znát i pohled jejího muže, protože ten její nemůže být jiný než ryze subjetivní. Možná je to fajn mužský, který miluje ji i jejich děti, jenom si neví rady se svou depresivní ženou... Pro partnery trpících lidí není jejich situace vůbec lehká a spousta z nich ze vztahů prchne anebo v nich bezradně a nešťastně přežívá. Ten zbytek se s tím naučí žít. Každý člověk není schopen empatie, ale z toho, co Lucka píše, nemám dojem, že se její muž k ní i dětem chová nepěkně. Řekla bych, že prostě nesplňuje její očekávání, ale pak se hned nabídne otázka, jestli ona splňuje očekávání jeho, protože každý člověk má nějaké představy o svém vztahu k tomu druhému... Osobně bych se bála rozdávat rady typu "odejdi od nej a hotovo..." apod. Žít s dětmi bez partnera dokáže být taky pěkně stresující. Kdybych mohla, tak bych Lucce doporučila zamyslet se nad klady svého muže a zápory svými, možná by pak neviděla všechno tak černě a neutěšeně...

Ahoj Ivan Astja myslim, ze kazdy clovek cas od casu prochazi zazivanim urcite deprese ohledne nejakych neuspechu a jinych negativnich okolnostech. Muze to trvat dny, tydny a myslim, ze v tomto stadiju positini akce pomaha. Tezsi depresi clovek muze dostat kdyz se stanou nejake negativni zmeny v zivote jako rozvod, ztrata prace atd. Tragedie take dostane cloveka do vazne deprese a muze to trvat na nekolik let, kdyz se nehleda vyleceni. Deprese ma ruzne stupne a i ruzne skupiny. Nejlepsi je, kdyz clovek si uvedomi, ze trpi depresi a jde k lekari a take k therapistovy, kde si muze promluvit o svech problemech. Nekteri lidi trpi depresi, jelikoz to dostali geneticky. A to je vetsinou - manic depression a ta je nejhorsi. Myslim, ze manic depresion muze i vzniknout kdyz normalni deprese se neleci. Deprese take muze take nastat, kdyz clovek ma nejakou fysickou nemoc, nebo pouzivani, nebo rychle skonceni brani leku. Kdyz clovek se neciti dobre, je dobre jit na prohlidku nejen telesnou, ale i dusevni. Cinska medicina se my moc libi, ze tam se nesoustreduji jen na urcity bod ale uplnou bytost a styl zivota. Myslim, ze negativni zivotni styl, zazitky, nebo mysleni muze ovlivnovat nase zdravi. Nekdy se ale deprese dostavi bez nejakych pricin. Spiritualni lidi by vysvetlili ze to muze byt i karma. Take je jisto kdyz lidi ziji zivot, ktery se jim nezda uspesny, muzou propadnout depresi a jenom zmena jim doda zdravi, energiji a chut k zivotu. Ta dobra zmena se napriklad muze stat, kdyz clovek odejde z nestasneho manzelstvi. Ja kdybych zacala mit znamky deprese tak bych se orientovala lecit prirodnimy leky. Nemaji skoro zadne postranni ucinky jako chemicke. A ty pusobi, nespavost, pribirani vahy a jine problemy. Ale kazdy clovek portebuje neco jineho co pomaha. Musim dodat i kdyz hodne ctu, zadna lekarska odbornice nejsem a ma cestina uz take neni ta nejlepsi to vypsat vse presne. Doufam, ze tve zdravi je uz to co nejlepsi. Muzes napsat jakou depresi ty jsi prosel a jak to zacalo? Ahoj

Na tom neco je. Lucko, drzim palce a preju, at je to cim dal lepsi, a je to brzy jen vzpominka.

Niky,deprese není ani tak o citech (i když se projevuje především v pocitové oblasti), jako spíše o vzniklé nerovnováze chemických procesů v mozku (porucha tvorby neurotransmiterů). Vhodně naordinovaná antidepresiva vytvoří žádoucí rovnováhu neurotransmiterů jako první a základní předpoklad na to, aby se pak začalo pracovat i v oblasti psýché. Třeba diabetikovi, který trpí nedostatkem insulinu, bys stěží doporučovala citové odreagování. Stejný problém je i deprese a její rodná sestra - manie.Jenom bych rád podotknul, že jedním z následků deprese může být i sebevražda, t.j. že tato nemoc může mít i smrtelné následky - přitom je deprese relativně dobře léčitelné onemocnění.

Ahoj, ja si myslim, ze neni dobre zit v nestastne situaci a city tlumit antidepresivnimy leky. Ale preji vse nejlepsi. Ahoj

Ahoj všichni (Niky, D, Danko, Petře),máte pravdu, už jsem tady dlouho nebyla. Neměla jsem v poslední době náladu. Díky za hezké příspěvky. Jednoznačně musím říci, že pravdu má Petr. Ale kdybych to sama nezažila, také bych nevěřila. Ono to skutečně nejde rozchodit bez léčení. Mám i stavy, kdy nejsem schopná udělat vůbec nic. Zase jsem skoro nespala a už ráno jsem hrozně unavená. Děti jsou naštěstí na prázdninách, takže doma je klid. Manželovi včera došlo, že syn je na táboře a začal se ptát, co je to vlastně za tábor (syn už je tam 3 dny). Opravdu velký zájem o vlastní děti! Dnes mám náladu tak pod psa, že mám co dělat abych se nerozbřečela přímo v práci. Odpoledne jdu na kontrolu k lékařce, tak se zas někdy ozvu. Zatím se všichni mějte moc hezky.

Ahoj Petre,Nevim, proc by se do tebe mel nekdo postet. Lidi vetsinou pisou z vlastni zkusenosti, podle svych presvedceni nebo vzdelani, ktere je pokud mozno overeno kladne I v praxi. Jasne, ce clovek musi neco udelat I aktivne, ale treba nekde potrebuje sehnat ten spravny impuls, aby zacal a proto zkusi napsat treba sem. Urcite ji to neco dalo a zajem lidi vzdycky pusobi pozitivne. Mozna, ze uz k tomu lekari zacala chodit. Samozrejme mas taky pravdu, jen kazdy ma svuj vlastni rozum a doufejme, ze jedna podle nejlepsiho presveceni a s rozmyslem. Nejhorsi je, kdyz clovek vi, ze by zrovna tohle mel udelat, ze je to spravne a neudela to nebo to odklada tak dlouho, az uz bude pozde. Ja si treba myslim, ze pokud se clovek az moc zabyva porad dokola svymi problemy, tak se pak k tomu doktorovi dostane vlastni vinou, ale to je tezke. I kdyz je clovek

Ahoj Lucko, četl jsem teď ty vzkazy. Jenže ono si číst nejde, nejde taky jít do kina, je třeba se opravdu léčit a nepokoušet se rozchodit zlomenou nohu. Těch co se jim to povedlo neznám moc.Teď se asi pár lidiček do mě pustí, ale proč ne.Pokud jim,,, se podařilo rozchodit zlomenou nohu, tak to asi zlomené nebylo.

Ahoj Danko, kdykoliv prijedes do Vancouveru, B.C. nech mi vedet. A ohledne Lucky, ty jsi ji napsala dobry dopis a doufam, ze ji to pomohlo a kdyz lidi poznaji jak vyresit problemy tak uz moc nepisi. Ja si nesmirne vazim lidi jako ty. Ahoj

Ahoj Niky, bydlim v Chicagu. Kdyz jsem na tuhle stranky sla poprve, tak jsem si precetla jenom par poslednich pridavku, tzn. od Tebe a Lucky, a ted mi porad vrta hlavou, co se s Luckou deje. Uz tu dlouho nebyla, tak snad je vsechno v pohode. Je smutne, ze dobri lidi trpi, a Ti co by si to zaslouzili se maji dobre. Ale s tim asi nikdo nic nemuze udelat. Tak jesli vis neco noveho o Lucce, tak mi dej vedet. Dik. A kdybys byla taky ze Chicaga, tak bych to pozvani urcite prijala ;) Mej se.

Ahoj D,ten zivot je plno hor a udoli.Doufam, ze ti vse vyjde dobre. Vetsinou aby clovek mel vice pratel tak na tom musi pracovat. Co kdyby jsi pozvala sve sousedky na kafe? Nebo trochu pomahat v nejake organizaci, kde poznas nove lidi? Ma kamaradka kdyz prijela na nejakou dobu do Vancouveru skoro nikoho neznala, ale jakmile slysela ceskou rec kdekoliv, hned se pridala, a ted ma velkou skupinu pratel. Ja mam s kamaradkama kazdy patek nebo sobotu damsky vecirek, jdeme ven, nebo mame veceri u nekoho na sridave a stale prijimamem nove clenky. A kde ty bydlis? Hned by te pozvala. Ahoj

Diky Niky, udelala jsi mi strasnou radost. Ted jsem to zrovna potrebovala, jsem desne nestastna a taky asi v depresi. Jsem v nespravnem partnerskem vztahu, daleko od rodiny a nemam tady zadne pratele, tak se vylivam na internetu. Clovek vzdycky vsechno zvlada lip, kdyz neni sam. Nikdy jsem se k tomu nechtela snizit, ale snad zkusim i seznamku ;). My zenske jsme nekdy moc precitlivele a to si musime uvedomit, ze to v dnesnim svete neni zadna vyhoda. Musime drzet pohromade! Mejte se.