Cipralex

Ahoj, jak se máte ? Já byla.....no tvrdí to všichni doktoři-začal s tím Praško a jiní agenti farmaceutickejch firem-mají z ad pěkný vejvar...bzd tolik nevynáší - dle mého neléčí ani bzd ani ad...buďto si mozek přes psychoterapii ,,upraví,, svoji biochemickou rovnováhu sám, nebo člověk léky musí brát do konce života-je jedno jestli bzd nebo ad..

Ahojek, beru Cipralex už 2,5...Držím palce ať se ti to podaří vysadit a cítíš se fajn! Mám kamarádku která také vysazovala celkem bez problémů občas se jí objevila slabá ataka jen ze začátku vysazování a pak v pohodě.

Ahoj, jak se máte ? Já byla v po u dr. a řikala, že necháme pořád 10 mg cipralexu + mi napsala ještě neurol. Řikala jsem jí, že DR+DP mám pořád nonstop a že mi před 7 lety zabíral na ně Rivotril, řekla, že jsou to stejný prášky s Neurolem a že ty neléčí, ale jen utiší příznaky atak atd., tak jsem z toho jelen proč mi je Rivoš na ty dva měsíce braní odstranil a jinak, že bych tedka po tom měsíci, měla začít cejtit lepší náladu a energie atd..

Ahojek, beru Cipralex už 2,5.....to je asi shoda jmen?..jedna Šárka tady před časem pravidelně psala..
..no každopádně držím palce - je to individuální-nikdo Ti neporadí-každý to má trochu jiné..hlavně měj psychologa a docházej na terapie...je ale možné, že léky budeš muset nasadit...s tím se musíš smířit...a mimčo být Tebou bych klidně měl i tak...

Ahojek, beru Cipralex už 2,5 roku.... připadám si již stabilizovaná a tak jsem požádala doktorku o vysazení...zatím jsem brala 14dní obden a teď už bych měla brát jen 2 do týdne..je fakt, že ty první dny nebyly nic moc...přepadla mě depka a to přitom nemám ani doma ani v práci žádné problémy. Naštěstí mám po ruce jěště Lexaurin kdyby nšco, ale chtěla jsem se zeptat jestli někdo z Vás už má zkušenost s vysazením. Je mi 25 let, do pár let bych chtěla mimčo a nechci být závislá na lécích...děkuji moc

ahojky
sem pořád bez nálady a energie,volala sem i na krizovky,ale tam mi ohledně léků neporadí,to prý musím konzultovat se svou doktorkou,asi budu muset trpět a čekat jestli ta moje kombinace zabere
mě už to takhle vážně nebaví trpět a jen přežívat
i přítel to na mě vidí že nejsem OK,říkal že se mnou půjde za doktorkou
co si o tom myslíte???
dneska mě navíc křuplo za krkem a nemůžu otáčet hlavou,ráno sem byla na injekci,ale zatím to moc nepovolilo,takže se fakt cítím jak žebrák,ještě tohle k těm mým depkám a úzkostem
naštvala sem se a koupila si anatomický polštář,tak sem zvědavá jak se dnes vyspím

Práce a děti člověka přinutí z té postele vylézt. Naštěstí mám děti a musela jsem i když jsem byla na dně.Práci zatím marně hledám.Máte tady někdo problém s telefonováním? Já hroznej,pokud dostanu odvahu a číslo vytočím tak ten hovor probíhá tak že ten komu volám mě musí mít za idiota.Jak jsem vynervovaná tak špatně i rozumím.Dělá mě problémy omlouvat děti ve škole.Teď se mám objednat k doktoru a ještě jsem to kvůli strachu neudělala.Přitom s lidmi co znám a věřím jim telefonuju bez problémů. Neznáte někdo na to nějaký figl.Depka už je trochu lepší za to úzkost je jak vyšitá.

Zdravím všechny a Pete,kousek jsem nakoukla,myslím si, že jsi v obraze,rozumné názory,nemám co radit. Pokud jsi v pohodě na tom Rivotrilu a nemusíš navyšovat,tak bych se toho asi držela.Tuším že jsi se rozvedl a začínáš nový život nebo jsem to blbě pochopila?Možná až začneš zgruntu znovu,budeš mít novou lásku a rodinu,tak nebudeš mít čas se zabývat sebou?
Susan,určitě jsi nikoho neurazila. Od toho to tady je,aby každý napsal svůj názor?
Tak jsi stejný typ jako já,potřebuji neustálý zápřah. Na trochu oddechu se vždy těším ale když to nastane,tak mi to vůbec nesedí.
Luke,Rivotril je sice epileptikum/tuším/ ale není jen na to,viz výše:-))
Tak se tady mějte,vám všem přeji aby jste našli ztracený klid.
Lily,chápu tě jak ti je, ještě chvilku vydrž,bude líp.Bude jaro, zkus jezdit na kole, choď na Zumbu,NAJDI si práci. Já vím, že ti to zní pošahaně ale ono je potřeba mít povinnost a MUSET,jinak se k akci nedonutíme. Já bych bývala klidně vydržela ležet celý den v posteli a čučet do jednoho místa,kdybych nemusela,byla jsem nucená do práce jít,jinak bych o ni přišla. A ono to pak všechno nějak vyšumělo.Moc ti držím palce!

Tak sem byl dnes poobede u.....jj..ale i na úzkostné stavy-hlavně odolné a silné úzkosti..diazepam je horší v tom, že v těle zůstává ještě déle než rivouš-tzn. se hromadí - a snadněji vzniká tolerance...ale jinak - na každého to působí odlišně...uvidíš sám, co to s tebou udělá (myslím ale, že na úzkosti je fakt účinnej:-))

Pete,asi máš pravdu.Před...Silvo - ano vegetím...no jak jsi napsala-možná že jsem jeden z těch, co na té konstantní dávce0,5mg ,,dožijí,,-není to sice úplně lichotivá vyhlídka, ale epyleptici a cukrovkáři to maj stejný - prostě nevím, jestli za to(riv.) najdu pro mozek náhradu....navyšovat nemusím:-)...prostě to na mě funguje pořád stejně (dobře)...

Tak sem byl dnes poobede u psych:diazepam ze uz nemam brat,Coaxil taky ne,jen dale Escitil(Cipralex) a dala mi Rivotril 2krat denne po 3 kapky,nechapu proc? dyt to je na krce a epilepsii..?

Pete,asi máš pravdu.Před...Zdravím všechny :) Doufám, že se máte tak nějak dobře, venku je krásně a já dřepim v práci :(
Chtěla jsem jen napsat, že souhlasim se Silvou, že hodně toho je na člověku samotném. A taky u mě se hodně nervy objevovali v době nudy a jakéhosi prázdna. Protože, když má člověk čas přemýšlet je to na prd. A chodit do práce se taky vyplatí, já myslela, taky že už to kolikrát nevydržim, ale vydržela. A chce to prostě se nečim nakopnout.
A ještě jedna věc ... na tom co se člověku děje se podílí do určité míry i on sám!
Tak doufám, že jsem nikoho tímto nenaštvala nebo neurazila :)
Já jsem jinak OK, já teda nemám PP, já spíš trpim na strachy a tak.

Pete,asi máš pravdu.Před lety jsem byla velký bojovník proti benzodiazepinům. Strašně dlouho jsem s PP bojovala bez veškerých prášků a věřila, že se z toho dostanu,až mě to umořilo a kapitulovala jsem.Jednu dobu jsem pak myslela, že už mám všechno zmáklé a vidím do toho. Ale není to pravda.Neexistuje žádná šablona ,jak na průběh nemoci,tak na léčbu. Každý člověk je v tomto individualita,na každého zabírá něco jiného.A už vůbec nespoléhám na doktory,že by toto rozklíčovali.
Můj názor je taky ten,že jak se někdo moc zaplete s benzod.,tak už se z toho nikdy zcela nevyhrabe, spirála se roztočí. Ale myslím si, že pokud to někdo udrží na uzdě jak ty,nedostane se do nebetyčných výšin, že by klidně mohl na tom vegetovat a tomu jsem dřív nevěřila.Říkala mi moje psychouška, že pár takových lidí má, co už na nich dožijí.
AD ti pomůžou z části,dají ti jen možnost k odpichu a to ostatní už musíš dotáhnout sám.J eto taky hodně o placebo efektu, to si myslím. Hodně lidí/možná i já/ dělá chybu, že setrvává na malých dávkách, na špatném AD a pak v tom pořád tak nějak poletuje, ani ryba ani rak,dostane se to až do chronického stádia. Je to k žití ale prostě už nejsi takový jak dřív.
Já žiji ještě relativně velice dobře ale hodně jsem si toho vybojovala sama.Nikdy jsem nepřestala chodit do práce/i když jsem lezla málem po čtyřech/ a šla jsem do toho "prsama".A ještě něco-ani v těch nejhorších dobách jsem si nepovolila víc jak 0,25 Neurolu.On mi bezvadně zabíral a můžu si na to kdykoliv spolehnout, že mi vždy zabere, což je děsně posilující.Naštěstí ho vezmu jen párkrát do roka.
U Lily spatřuji jednu velkou chybu v tom, že je dlouho bez práce, nemá žádné jiné velké starosti, děti a tak a nic ji nenutí překonat tu depku, nechuť do ničeho.Být na jejím místě, možná bych zkusila kousek těch antipsychotik.Ale určitě bych vydržela na tom Citalonu. Ono to už teď po druhé může zabrat až tak po 3 až 4 měsících jak u mě.Ona nedala žádnému Ad delší šanci a pak ji ta dlouhá doba plácání se v tom,umořila a vzala ji víru v účinek(( Dovedu se vžít do jejich pocitů, taky to se mnou tak mávalo.
Co se týče tebe, tak si toho musím přečíst víc. Ale myslím si, že docela na těch Rivouších vegetíš, ne? Jak se vyhrabeš z problémů, které teď máš, znovu se zamiluješ, tak že by jsi z toho mohl vybruslit?:-))
Já kdybych byla mladá, tak bych vyzkoušela naprosto všechno,co je k dispozici, abych se vyléčila. Teď už nemám náladu na nějaké experimenty a boje(Jsem ráda za to, co je(

Pete čau,pokud stojíš o můj názor, tak já si tě napřed přečtu hlouběji do minulosti:-))a písnu. Já jsem se sem jen přišla po čase nakouknout na Lily, jestli je ji už konečně líp.Vím, že si moc zkusila.
Nechci vám tady do toho nějak zasahovat, je to "vaše" diskuse.Tak vám tady nehodlám trousit nějaká moudra:-))
Ta naše PP13 byla rozprášená anonymy, tak vám sem nechci nějakého slídiče za mnou přitáhnout:-))

Povzbudivá a u vás.....no ano..to co popisuješ je ,,modelové-ideální,, řešení - ale individuálně to třeba takhle neproběhlo...např. já a Lily jsme toho názorným příkladem - nepovedená psychoterapie i medikace-různé nasazování a vysazování léků - a myslím, že zdaleka nejsme vyjímky-spíše bych řekl tak 20-30% všech pacientů má nějaký podobný průběh...

Povzbudivá a u vás.....a co bys poradila mně Silvo?...myslíš, že má smysl rozjíždět nějakou novou medikaci-při rivotrilu?...

Lily: pokud to finančně...Cítím to taky tak,dobře jsi to napsal!Lily by to měla "rozchodit".Pracovat,najít si koníčky,kmitat.Člověk má pocit, že to nejde ale ono to nakonec jde,vydržíme jak koni!Zažila jsem.

..povzbudivá slova:-)Povzbudivá a u vás ,chroniků,pravdivá!Laďko, naprosto s tebou souhlasím. Není nic horšího jak neustálé vysazování a opětné nasazování AD.Mezi tím "kompenzace" benz.a podobnými preparáty,až si na to člověk zvyká,že Pete?
Člověk by měl vyzkoušet při první epizodě léčbu psychologa. Je to nejlepší a nejtrvalejší, pokud se tedy zadaří a na dotyčného to platí a psycholog je opravdu dobrý.Pokud né, tak najet na AD. Jestliže dojde k úplnému vylepšení stavu, že už v sobě člověk nepociťuje ani náznak paniky aj.,tak zkusit NEJMÉNĚ po roce vysadit.Pokud dojde k recidivě,znovu nasadit a už nevysazovat!!Čím více recidiv, tím pomalejší účinek a výsledný efekt.
To není přednáška ale jen můj postřeh a dlouholetá zkušenost.

Lili, zdravím. Vlastně i všechny stávající diskutéry!Ať je vám fajn.A nebojte se navyšovat, měnit dle situace,stavu,tak jak píše Laďka. Ušijte si tu svoji dávku "na míru",pokud to tedy jde.Život prožijete a neproživoříte.AD nejsou ideální ale je to zatím ,bohužel, to mejlepší, co je k dispozici. J eto jak s tím kapitalismem:-)))))))

Jane: nemám žádný,...Lily: pokud to finančně nějak alespoň trochu jde - tak se do ID nežeň...myslím, že součástí terapie a vůbec celkového duševního zdraví je práce - i kdybys měla chodit jen na část. úvazek nebo nepravidelně - rozhodně bych se jen tak nevzdával...ID ,,na hlavu,, Ti dají vždycky (to není tak složité získat) - naopak si myslím je to horší...hlavně si pěstuj nějaké činnosti a koníčky!!!..to tě může postupně pozvednout..

Přátelé, i já mám.....povzbudivá slova:-)