Cipralex

Nepříjemné myšlenky nelze odstranit tím, že je budeme zahánět, ani tím, že se budeme zaměstnávat vším možným, aby pro ně nebyl prostor. Ony se nakonec vždycky vnutí, a vracejí se silnější.

Podle mé zkušenosti funguje naopak to, že nepříjemné myšlence její prostor dáme. Nezaháníme ji, naopak se jí zabýváme a pokud to děláme správným způsobem, můžeme dojít až k prapříčině "nepříjemného myšlení". A tam už se nabízí i možnost řešení problému-když známe skutečnou příčinu, je o co se opřít.

Ale píšu to spíš jako zajímavost. Bez zkušeného terapeuta to nezkoušejte, to si můžete spíš přitížit. Ale pokud máte někdo to velké štěstí a najdete někoho, kdo podobné postupy ovládá, tak to můžu doporučit. Funguje to.

Vašku a ostatní, něco jsem okopírovala, je to zajímavý, bylo to psané v nějakém článku o úzkostech a o tom, že člověk má pocit, že si je způsobuje sám, ale není to tak úplně pravda viz - Nemáte velkou šanci těmto tzv. automatickým myšlenkám zabránit, aby se u vás neobjevovaly. Snaha o to, aby vás nepříjemná myšlenka nenapadla, je marná, protože ji natrvalo stejně nezabráníte. Tento "boj" dokáže být vyčerpávající a navíc, když přes vaši snahu nejste úspěšní, výsledný pocit je potom spíše depresivní. (Znáte ten příběh o donu Quijotovi a jeho boji s větrnými mlýny…?) Řada lidí se snaží stále něčím zaměstnávat, aby je neobtěžovaly jejich obavné myšlenky.
Dále platí, že čím více se snažíte, aby vás nějaká konkrétní myšlenka nenapadla a čím více se obáváte, že přijde, tím častěji se objeví a o to silnější emoční reakci způsobí.

Nebojte, tohle všechno patří k začátkům, zase vám bude dobře!!!
Radko, mě zabraly ad až za půl roku, ale zabraly (díky bohu)!
Držte se!

No to je prave nejhorsi,ze clovek vi,ze si to vlastne dela sam,ale nedokaze s tim nic moc delat.Tak at je nam vsem brzy lepe :)

Vasku,ja jsem nervozni tak...Přesně vím, o čem mluvíš. Chytne tě myšlenka a i když víš, že je to třeba hloupost, tak tě nechce pustit a pak máš z dané věci takový strašně špatný pocit, že? Já to mám teď hlavně z toho jídla. Ale je to jenom v hlavě!!! Uvolnit se a věřit si, všechno zvládneme :)

Vasku,ja jsem nervozni tak nejak cely den,porad se ruzne osivam a nemuzu byt v klidu.Nejhorsi je to vecer,tam je ta nervozita spojena s tim,ze urcite nebduu moc spat a tak uz jdu do postele s timto pocitem a pak samozrejme vetsinou nemuzu usnout,je to zacarovany kruh,ale snad ty leky brzy zaberou.

Tak dneska jsou to čtyři.....no Vašku, to je mazec..ale snad zabere..

Tak dneska jsou to čtyři dny a musím říct, že včera jsem prodělal opravdu velký boj, abych se vůbec najedl, protože mi bylo strašně špatně, ale stále jsem si opakoval, že to zvládnu, že to chce jenom pevnou vůli. Nicméně dneska už je to o hodně lepší, asi jsem se pořádně vyhecoval a i když mi po tom Cipralexu bylo zase trošku nevolno, tak jsem už při chuti a není mi tak špatně.
Pro Šárku - nervózní, to myslíš, že si třeba pořád musíš klepat nohou? Protože na sobě pozoruju, že si pořád klepu :D

Radko, takhle jako Ty jsem to měla taky, podruhé mi Cipralex zabral později, až po měsíci se to začalo zlepšovat, teda ne plynule, ale byly výkyvy, ty patří k uzdravování. Takže to chce vydržet, je velká pravděpodobnost, že s Cipr.budeš zase dobrá.Verčo 22 to je tedy peklo, hele možná blbost, ale nemáš boreliozu??? Ne to mě jen tak napadlo, protože vím, že ji někdo z mých známých měla a bylo mu furt blbě psychicky.

Ahoj Radko,ja beru cipralex poprve,beru ho asi 10 dni a stale jsem nervozni,taky nemuzu spat,obcas si na noc beru Rivotril,abych se zklidnila a usnula.Doufam,ze to brzy zabere.Musime vydrzet :)

Ahojte, chtěla jsem se vás zeptat, beru cipralex po druhé, před dvěma lety jsem ho měla a udělal mi moc dobře. Cítila jsem se po něm super. Pak jsem rok vysadila. Teď ho opět beru necelý měsíc, ráno,ze začátku půlku 10 mg a teď asi týden celý, řekla bych že je mi lépe odpoledne, ráno nic moc,ale chci se zeptat, stále cítím, že to není ono, jsem pořád ještě nervozní, na noc si beru půlku lexaurinu 1,5, protože jsem nemohla spávat, brali jste to někdo k tomu a jak dlouho? Zabíral vám cipralex až třeba po měsíci a déle?

Verčo22 třeba zrovna třetí ad zaberou! Znám lidi, kterým zabraly třeba až pátý ad, ale zabraly. Moc ti držím palce, dej pak vědět!

Ahoj všichni: tak se hlásím.. Zkrátim to, pořád na hovno.. Dr. mi snížila Asentru na 100mg deně a přidala Quetiapin na 50mg na noc.. Dr/DP DR je lepší pořád jen v tom, že už nevidim zrnitě. Jinak furt stejný. Mám přijít za 3 týdny od 22.8., Asentru prej budu vysazovat a napíše mi zase jiný už třetí AD za půlroku !!! Ach jo.. Jak vy ?

Vašku vem si ten Neurol aspoň na noc, vyspíš se po něm. Neboj, nijak ti neublíží. Já si ho brávám občas i teď, kdž nemůžu spát. Zase bude dobře, jen vydržet!!!!

Jejda Vašku, ale vždyť to...My jsme se dříve neznali, poznal jsem ji a o tom, že měla tyhle problémy a jak jsem ji pomohl mi řekla až po několika měsících.

Jinak jsem vyhořel - vzal jsem si toho moc ve škole, mnohem více předmětů, než bylo třeba, dělám v jedné mezinárodní organizaci a tam se mi nepodařil jeden projekt a nezískali jsme peníze, předchozí přítelkyně byla ras a stále jsme se hádali a teď když s novou přítelkyní to bylo super a začali jsme spolu bydlet, tak skončil semestr a ona brigádničí na slovensku doma a já tady v česku doma. Prostě to na mě všechno tak dolehlo a já se sesypal.

Jejda Vašku, ale vždyť to je úplně "super" situace, že jste oba dva ze stejného těsta, tím chci říct, pokud ona si tímhle prošla, tak to, že by tě kvůli tomu opustila je snad nemožný a jak říká, pokud ví o co jde, musí mít 100% pochopení, a jestliže z ní cítíš oporu, tak neklesej na mysli, hlavu vzhůru, nemysli na to, že je ti špatně, mysli na ni, na to,že tu je pro tebe, hm? Přijde mi ale zajímavé, že dva lidé,momentálně pár si projdou po sobě stejnou poruchou.Myslím si, že jste to nemuseli rušit, mohli jste být třeba jenom sami, v tvém prostředí, kde se cítíš nejjistěji a užít si vlastní blízkosti, třeba se jen držet za ruku a existovat spolu. Kde je psáno, že musíte jít někam vypít si hlavy.Jinak k tvým zítřejším narozeninám ti přeji, aby ti bylo v hlavě a všude po těle dobře.Víc říkat myslím netřeba.

Vašku ahoj, my se ještě...Veri, já vím, je to tak, ale zatím z ní cítím oporu, protože ona si přesně před rokem prošla přesně tím samým a já jsem jí vlastně hodně pomohl, že jsem ji začal brát mezi lidi a pomohl jsem jí se sebevědomím a říká, že je mi opravdu vděčná. Tak si myslím, že bude mít pochopení pro to, co mi teď je. Jenom mám teď úplně nervy v prdeli, zítra mám narozeniny, dlouho jsme se těšili, že po několika týdnech budeme spolu a protože jsem teď začal brát léky, tak je mi špatně, tak jsme to zrušili. Jinak jsem z Nového Jičína.

Vašku ahoj, my se ještě neznáme,ale taky patřím do této skupinky:-) zrovna jsem sem zavítala a čtu tvůj příspěvek...Vím, jak moc je to těžký, ale musíš to brát tak, že pokud přítelkyně není schopná a ochotná pochopit, jaký máš problém a dokonce by tě kvůli tomu opustila, tak ti za to nestojí a asi to nebude ta správná partnerka pro život, hmm? Už jsem potkala pár lidí, kteří můj problém nechtějí a občas ani neumějí pochopit...ale nesmíš přestat věřit, že bude líp, ať už s přítelkyní nebo bez ní.

Vašku, neboj sa ničeho nič, Susan a všichni ostatní tady mají pravdu, já beru taky měsíc, a teprve teď začínám cítit zlepšení, ono než to ty naše hlavinky poberou chvíli trvá :-)
Taky mě tu všichni uklidňovali, když jsem před tím měsícem začala brát AD. Odkud jsi, jestli se můžu zeptat?

Vašku, 2 dny je málo,...Ahoj, je tady někdo? Mám strašnou náladu, řvu jak děcko, v hlavě mám jenom to, že přítelkyně žije na Slovensku, měsíc jsme se už neviděli kvůli tomu, jak mi je a další měsíc se asi ještě neuvidíme, dokud nezačne zase semestr na VŠ. Stydím se, mám strach, že to všechno mezi námi skončí.

Jedna věc je, že jestli ji za to stojím, tak to se mnou vydrží. Druhá věc je, že pokud ne, tak si asi nejsme souzení.