Cipralex

Ahojte.. bol mi predpisany...zkus to nejíst ráno na lačný žaludek.
Raději po jídle, ať to lépe snášíš.
Spíše než skutečná nevolnost nebo zvracení je protivná taková tíže na žaludku a nechutenství.
Aspoň tak jsem to měla já.
Šlo s tím pracovat, nebolelo to, ale bylo to otravné.
Třeba budeš mít štěstí a nic nepocítíš.
Přestat to brát můžeš vždycky, ale musíš si rozhodnout, co je horší, jestli nemoc nebo vedlejší účinek léků.

Ahojte.. bol mi predpisany cipralex ale tyzden mi lezi na policke lebo sa neviem donutit si ho dat.. hlavne asi preto ze mam strach s vedlajsich ucinkou :( bolo vam velmi zle ked ste ho zacali brat? Bol mi predpisany na panicku poruchu

ahoj všem, delší dobu jsem...Morine, na vysazení se vždy domlouvá pacient s lékařem. Pokud je ti už psychicky dobře, je to moc fajn, ale nedoporučuje se vysadit dřív než po půl roce.
Jestli z toho máš ale modřiny, jak se musíš škrábat, to mi v pořádku nepřijde. Spíše než na vysazení bych se s lékařem domluvila na změně léku za jiný.

jak dlouho to bereš? Bereš stejný lék pod stejným názvem od stejné firmy po celou dobu? Někdy ty alergické projevy dělají přídavné látky v léku a ty má každá firma jiné a každé generikum původního léku také. Když jsem brala stejný lék jako Cipralex, působil trochu jinak, než když jsem měla stejnou účinnou látku v léku s názvem Esoprex.

Máte někdo zkušenost s...ahoj všem, delší dobu jsem tu nebyla a nyní bych se ráda zapojila do hovorů :-)
beru přes rok, cítím se dobře, ale často jsem unavená. rána bývají nicotná, ale už vím, že když mě fenka dostane z postele, už bude líp :-)
ke svědění a vyrážce - svědí mě kůže do dneška, často se tak škrábu, až mám modřiny nebo oděrky. hlavně nohy či ruce nad lokty. ale lepší mít oděrky, než depky :-D
beru 1 prášek denně a ráda bych navrhla lékaři, že bych chtěla zkusit přestat. mám to navrhnout sama nebo to navrhuje lékař, dle stavu? nevíte?

Já jsem nasazovala Cipralex...No já ho beru už 10 let a některá balení na mě působí negativně. Teď z něho chtějí doplatek 100 Kč. Mám jich dost,vyměnil bych ho za Rivotril,těch mám málo.

Prodam rorendo oro o,5mg.piste na [email protected]

DEPRESE, ÚZKOSTI
...pro fenomen AD, četla jsem tvůj příspěvek a docela mě zaujal. Chci se optat jaké antiparazitní léky bereš a co je MMS? Já jsem prodělala neuroboreliozu a skončila jsem na psychiatrii, ale antidepresiva nesnáším a myslím si že depresema netrpím ikdyž je pravda, že někdy brečím, le to proto že je mi špatně takové stavy jako popisuješ. Díky za odpověď.

DEPRESE, ÚZKOSTI
...:) tak to gratuluji, ze to dopadlo takto dobre :)

Ohledně škrkavek, poznali byste je vůbec?:
http://www.cmcpraha.cz/cs-CZ/novinky/pozor-na-skrkavky

berus-ko,
to je mi líto,...DEPRESE, ÚZKOSTI
Kauza paní T.B.
„Naše lékařství vede své pacienty k samostatnosti – každý sám si musí zjistit, co mu je a pokusit se o vyléčení“. Tak nějak zněla věta v knize Jana Hnízdila, která mě donutila zamyslet se nad svým vlastním životním příběhem, který začal zhruba před čtyřmi lety.
Pracuji v jedné nadnárodní společnosti jako obchodní manažér. Mojí pracovní náplní je sjednávat obchody v bývalých státech SSSR. S tím je spojené časté cestování, přespávání po hotelech různých kvalit a účast na pracovních obědech a večeřích, taktéž různých kvalit. Jsem životní optimista, sangvinik, člověk, kterého zajímá vše nové a dobrodružné.
Moje povaha se začala měnit zhruba čtvrt roku po jedné služební cestě do Oděsy. Tehdy jsme se zákazníkem navštívili jednu VIP restauraci, kde se podávalo vše…, od suši počínaje, tataráčkem, uzeným lososem a krvavým steakem konče. Nabídce se opravdu nedalo odolat.
Zhruba po měsíci mě v noci začaly budit děsivé sny, přestože si sny málo kdy pamatuji, tyto byly živé a stresující. Zdálo se mi často o rybách, které po mém těle kladou jikry a ty se potom mění v živé larvy. Tehdy jsem ještě netušila, co to znamená a před jakou budoucností mě tyto sny varují. V tomto období zároveň začaly přicházet časté bolesti břicha, průjmy, střídající se se zácpou, nadýmáním a nočním svěděním celého těla. Začala jsem pociťovat bezpředmětný strach a nechuť žít. Vždy jsem milovala zahrádku a květiny. Od jara do podzimu jsem měla plné truhlíky květin, ale teď mi bylo naprosto lhostejné, jestli mám květinovou výzdobu nebo ne. Tyto stavy se zhoršovaly a já jsem začínala být apatická, náladová, lítostivá, unavená a samotářská. Nejhorší pro mne bylo zjištění, že začínám rychle zapomínat, přestávala fungovat i krátkodobá paměť a pracovní porady se pro mě staly noční můrou. Přestože jsem měla své prezentace dobře připravené a nikdy mi nedělaly problém, najednou bylo vše jinak. Myšlení jsem měla zpomalené, vidění rozmazané a chvílemi jsem měla pocit, že „žiju v mlze“. Nedokázala jsem se s touto prudkou změnou svého života smířit. Nechápala jsem, co dělám špatně. Na rady svých kamarádek a známých jsem začala hledat odpověď v duchovním životě a vyzkoušela kdeco, od Alfy počínaje, přes Reiki, čištění čaker, jógu, aromaterapii, komunikaci s anděly, EFT a automatickým psaním konče. Začala jsem chápat různé souvislosti svého života, ale zdravotní stav se nezlepšoval, ba naopak. Jednoho dne, kdy jsem se probouzela do sobotního slunečného rána, se mi udělalo zle od žaludku, motala se mi hlava a při vstávání z postele jsem poprvé v životě omdlela. Probrala jsem se v sanitce s kanylou v ruce. V nemocnici jsem strávila tři dny na pozorování. Tehdy mi byla dělána různá vyšetření: hlavy, páteře, srdce, krve, tlaku, moče, gynekologie, kolonoskopie, hormonální atd. Sama jsem byla zvědavá na výsledek, už jsem potřebovala nějaké rozumné a lékařsky podložené vysvětlení mého trápení. Moje obvodní lékařka mi po obdržení všech výsledků vyšetření sdělila, že mám nižší tlak a anémii. „To není možné, jen nízký tlak a anémie?“, říkala jsem si. Proč se tedy cítím tak bídně? Ve svých 45-ti letech se cítím na šedesát. Bojím se chodit mezi lidi, protože strach ze všech a ze všeho se stal mým každodenním přítelem. Stálé bušení srdce, motání hlavy a melancholie mě doprovázely na každém kroku a naprosto vyčerpávaly. Dokonce jsem se přistihla u myšlenky, že by mi vlastně ani nevadilo, kdybych umřela. Ztrácela jsem životní sílu a moje životní cíle mi byly naprosto lhostejné.
Při jedné z návštěv u obvodní lékařky mi bylo řečeno, že stavy, které prožívám, se jmenují deprese a bylo mi doporučeno navštívit psychiatra. Souhlasila jsem. Potřebovala jsem už konečně pojmenovat příčinu svého strádání. Paní doktorka na psychiatrii byla velice šarmantní a inteligentní dáma, která mi po 20-ti minutách našeho rozhovoru sdělila, že mi nemá co nabídnout, že jsem z jejího hlediska naprosto v pořádku a depresemi rozhodně netrpím. A opět jsem byla na začátku…
Ke stavům beznaděje se začaly přidávat stavy úzkosti a výčitek – vždyť nestojím za nic jako matka, manželka a vůbec – jako člověk, protože jsem nebyla schopná vyvinout jakékoliv úsilí doma poklidit, uvařit a tím podpořit chod domácnosti. Nepoznávala jsem sama sebe. Ze člověka podnikavého, společenského a akčního se stal lhostejný, apatický a ustrašený poustevník.
Moje rodina se mi snažila být maximálně nápomocná. Manžel se mne jednoho dne zeptal, jestli to nemůže být motolice, protože jsem často ztrácela stabilitu. Zarazilo mě to, vždyť motolici mohou mít jen zvířata? Začala jsem pátrat na internetu a zachytila informaci o parazitech.
Tato zpráva mě natolik zaujala, že jsem zavolala paní Haně Bláhové. Návštěva u ní byla pro mě „andělským pohlazením“ pro mé bolavé tělo a duši. Domů jsem si odnášela rozepsané léčebné kúry na početnou zoologickou zahradu v mém těle (tasemnice, roupi, měchovci, vlasovci, měchožil, svalovci, škrkavky, malárie…). Nyní jsem začala chápat souvislosti mezi svými děsivými sny a realitou. Vzhledem k tomu, jak jsem se cítila, jsem se s vervou sobě vlastní pustila do čištění svého těla.
Pomocí antiparazitních preparátů, koupelí a MMS jsem na sobě (během prvního měsíce léčení) začala pociťovat velké změny k lepšímu. Průjmy a zácpy ustaly, zažívání se srovnalo a postupně se do mého života navracela síla a radost. Čistící kúru jsem absolvovala 3x a výsledky byly čím dál více patrnější. Po půl roce léčby jsem si došla do laboratoře na testy krve, a jaké bylo moje překvapení – anémie je v normě. Motání hlavy ustalo, paměť se začala zlepšovat, bušení srdce je minulostí a „život v mlze“ se vyjasnil. Opět mě začala bavit práce a domácnost, a okna mám plná rozkvetlých muškátů.
Čím dál více se v mém okolí množí podobné životní osudy a lidé zaplňují čekárny u lékařů, alergologů a psychiatrů, kteří jim nejsou schopni pomoci i kdyby chtěli, protože o problému parazitárních nákaz vědí sami pramálo. Těmto lidem bych doporučila jedno: „Buďte samostatní …“
Za to, jak se nyní cítím a za to, že jsem neskončila jako „apatický poustevník“ vděčím paní inženýrce Haně Bláhové a její osvětě, kterou vytrvale poskytuje nám laikům. Nebýt jejich zkušeností a praxe, nevím, jak by dnes vypadal můj život. T.B.

Dekuju Viky, take ti drzim palce, at se z toho dostaneme alespon tak, ze budou prevazovat jen pozitivni stavy, protoze tech spatnych, se asi nikdy nezbavime. Tak at je nam lepe, alespon z vetsiny. Jestli chces, muzeme si napsat emailem. Pokecat o vsem. Jestli jo, tak mi dej prosimte vedet. Zatim papa

berus-ko,
to je mi líto, že nemůžeš sehnat práci, v dnešní době je to strašně těžké, budu držet palce, at se brzy zadaří. Já to mám jak na houpačce, jeden týden docela dobrý, jindy úzkosti, pláč, deprese. Ale snažím se bojovat a věřím, že se to jednoho dne vše spraví, ikdyž bojuji přes 6 let.

:) Viky trapi me spousta veci. Treba to, ze jeste nemam praci a nemuzu tak zacit se zase znovu zarazovat do pracovniho zivota a vubec celkove i mezi lidi, protoze si bez toho pripadam porat na jednom miste a jeste par dalsich veci, ale to sem nejak uz nechci vypisovat. Jinak k Cipralexu, ktery beru 20mg beru 150mg Quetiapinu. A ted ty Viky, :) jak se citis ted ty? :)Jak jinak fungujes, jestli se muzu zeptat?

No tak ptám se proto, abych viděla, co už jsi vše brala, jestli tam má Dr. ještě hodně možností, co zkoušet dál. Já toho brala taky požehnaně a všechno z toho, co jmenuješ. Brala jsi toho tedy už docela hodně, ale třeba zrovna ten Citalec bude lepší, než Cipralex, jediné řešení je to vyzkoušet. A co tě ted nejvíc trápí? Držím moc palce, aby bylo lépe. Takže k Cipralexu máš ještě Quetiapin? Kolik?

Ahoj berus-ko,
tak to je...Nene Viky, nejsem v ID a brala jsem spoustu prasku, ze si to ani vsechno nepamatuji, ale zkusim napsat vsechno, na co si vzpomenu. Brala jsem Solian, Zoloft, Asentru, Argofan, Oxazepam, Mirtazapin, Rivotril, Risperidol (ten ale jen chvilicku asi 3 tydny) Neurol (jen chvilicku) a jeste nejake, ale to uz si nevzpomenu a ted vlastne Quetiapin s Cipralexem. Proc se ptas? :)

Ahoj berus-ko,
tak to je dobře, že jsi ty drogy přestala brát, to je hlavní, drogy jsou svinstvo, ničí celé tělo a mozek a možná můžeš být ještě ráda, že jsi to neodnesla toxickou psychózou a pak schizofrenií. Ikdyž to, co zažíváš ted, je asi také hodně nepříjemné. Já tě neodsuzuji, že jsi brala drogy, každý máme nějaký svůj problém, byla jsi ještě hodně mladá a naivní a člověk má pocit, že mu patří celý svět, než si uvědomí nějakou tu pokoru. Já se také pořád bojím a hlídám a nedokáži se radovat ze života. A ty jsi v ID? Tak ten Citalec prober s Dr., co od toho očekává on/ona. Co jsi už všechno brala? Tak moc držím palce, at se vám podaří kápnout na něco, co ti pomůže.

A vlastne od te doby, co jsem prestala brat, tak jedine prani, ktere mam, je normalne zit a to prani uz mam 12 let, ale jeste se mi to doposud nepodarilo. 12 let drogy neberu, ale psycho mam skoro porad stejne.
Preji si jen, mit svou rodinu, chodit normalne do prace a jezdit treba po vyletech a uzivat si je. Byt spontanni a ne se porad hlidat a neceho se bat, nepodcenovat se a vzdy chodit s hlavou nahore. A to si asi tady preji vsichni. Kez by se nam to vsem podarilo.

Ahoj berus-ko,
no nejprve...ou, koukam, ze to nemas take vubec jednoduche. Ja popravde od citalecu nevim co mam ocekavat, to vis, ze vzdycky, kdyz clovek nekde cte nebo slysi, ze nekomu tyhle nebo tyhle AD pomohli a citi se skvele a normalne funguje, ze si pro sebe reknes, ze i tobe to mozna tak pomuze a budes se citit take skvele. Takze ja jsem spis jen tak snila, ze prejdu s Cipralexu na Citalec, kdyz mam nekdy pocit, ze mi to nesedi a konecne to treba budou ty prave AD a ja budu zase normalne moc zit a uzivat si zivota, plnohodnotne bez potizi. Ale to jsou asi jen sny, protoze uz beru leky 12 let a nikdy jsem se mych potizi uplne nezbavila.
Ja mam problemy komunikovat s lidmy, bojim se jich, rekla bych, ze mam take SF, mam uzkosti.
Vlastne to zacalo tim, ze jsem v 16ti letech zacala brat drogy, ktere jsem brala asi 6 let. Od te doby, co jsem prestala drogy brat, tak se lecim. Rok po abstinenci jsem zacala upadat do obrovskych depresi a dalsich veci, prave jako ten strach komunikovat atd. Trvalo mi skoro 9 let, nez jsem se smirila s tim, co jsem to vlastne delala sama sobe za blbosti, protoze jsem si zpusobila vlastne pekny psycho do zivota. Ani jsem si nezjistila, ani me to hlavne nenapadlo, co si tema drogama mohu zpusobit. Jedine co jsem vedela bylo to, ze to neni silnejsi nez heroin a tak jsem myslela, ze to neni tak hrozny.
Nechtela jsem to sem psat, protoze jsem se bala, ze mi lidi ani nebudou odepisovat. :-/ tak asi takhle ve zkratce

Ahoj berus-ko,
no nejprve jsem měla panickou poruchu a deprese, na to jsme brala právě ten Citalec. Pak se přidala hraniční porucha osobnosti, OCD, sociální fobie a před rokem porucha s bludy. Beru Wellbutrin a Miabene jako AD, pak ještě jiné léky. A ty se léčíš s čím? Bereš něco, kromě Cipralexu? Co očekáváš od Citalecu?

Ahoj berus-ko.
já přešla...Dekuju za odpoved Viky a muzu se zeptat, co beres ted? a jake jsou tve potize, jestli se na to mohu zeptat?