Panická porucha 2

No, a pokud ti chybi treba horcik, tak se z toho u psychologa nejde vykecat. To jenom jako priklad, chybet toho muze moc a prebyvat taky (jedy, bakterie v hlave...). Ale zase kdyz se nekdo u psychologa (nebo sam) uvolni, tak pak spotrebovava toho horciku min a muze se dostat do rovnovahy i touhle cestou, to je jasne. Je to proste mnoharozmerny obrazek, abyste me spatne nepochopili, nebojuju proti psychologum, jen se mi na nich nelibi to jejich jednorozmerne videni problemu.

Jindro, jo, ja mam ty dva e-maily propojene, tady ukazuju ten bez prijmeni, ale ten druhy mi z neho taha vsechno, co tam je. Fotky došly, díky, hned na ně kouknu.Katchko, no mozna mame tendenci to videt kazdy podle toho, jak jsme to zazili. S tim podvedomim je to jasne, ze leccos si rikame, ani o tom vedome nevime. Jde jen o to, do jake miry si lze psychikou vyvolat takhle silnou nerovnovahu, aniz by tam bylo jeste neco jineho pod tim. Jak potom vysvetlit, ze funguji prasky, kdyz na strukturu mysleni nemaji vliv, jen meni chemii. Jak si vysvetlit, ze na to fungovala u mne nahla zmena stravy, neco vyteklo z hlavy (co to bylo, myslenky urcite ne...). Takze ja na to proto koukam takhle, ze jsem to zlepseni zazil ne odnaucenim se nejakym myslenkam, ale chemii. Lidi s AD a Anx. taky chemii to zlikviduji hned, nekomu se vrati a nekomu ne. No a bohuzel jsem videl spousty lidi, kteri se pokouseli zlikvidovat to zmenou mysleni a tam jsem moc ty uspechy nevidel, tak jen proto jsem skepticky k psychologicke ceste. Coz neznamena, ze treba nemuze fungovat a treba to jednou uvidim. Pri svem tehdejsim hledani jsem videl na internetu v USA pribehy lidi, kteri PP leci jen u psychologu bez uspechu 30 let a maji to porad stejne, jen jsou o tisice dolaru chudsi a maji jednu zavislost navic, na psychologovi. Na druhe strane jsem videl i nejaky vyzkum, ktery rika, ze psychologicka cesta ma tak 9% uspesnost. Takze mozna tvoje PP na to odpovida v pohode a moje byla neco jineho. To mas stejne jako s uzkosti. Vyvolat uzkost lze tim, ze se do tebe dostane rtut. Ale taky tim, ze se neceho dlouho bojis, az to nekam preroste. Takze nejspis mame pravdu oba, jen treba neni PP jako PP. Sorry za dlouhou uvahu, ja jsem ukecany, co?

PAjko, díky moc za fotky!!Pošlu ti svojí, ahoj.

Tiez si myslim, ze niektore pocity sa daju vedome vyvolat (aj tie prijemne), napr. ked clovek perfektne zvlada relaxaciu, nie je pre neho problem si navodit pocity tepla,za urcitych okolnosti aj busenie srdca a pod.Je samozrejme, ze tie pocity, ktore u ludi spustaju ataky, mozu byt sposobene aj uplne prozaickymi pricinami. Napr. zavrat-moze ho sposobit aj stuhnuta sija napr. od fyzickej unavy a podobne. U nas panikarov je to ale podnet k atake. Z vlastnej skusenosti viem, ako som sa sledovala. Aj tie pocity, ktore som predtym ani nevnimala. Napr. je samozrejme, ze pri nejakej psych. poruche stupa napatie. Vela ludi ma LT. To sposobuje aj tuhnutie svalov. Ak Ti tuhnu svaly, tuhne aj sija a moze to sposobit zavraty. (vlastna skusenost).Je to bludny kruh, ktory treba preseknut. Na to je viac moznosti ako.Medzi atakmi som si nacvicovala a vtlkala do makovice uplne iny postoj, na aky som bola zvyknuta. To, ze som bola predtym v strehu a vo vecnom strachu, kedy zase, som musela vymenit za nech sa stane co sa ma stat, nech uz konecne vidim, co ta mrcha so mnou urobi,nebudem sa jej branit,vpustim ju... Ono to znie jednoducho, ale bolo to nesmierne tazke. Ved vlastne myslenie, nazory a zvyky sa menia asi najtazsie.

Hezký večer!!!Děkuju Martině a Karlovi za pěkné fotky, posílala jsem vám své, došly? Karle, teď jsem si všimla, že jsem je posílala na email, co máš tady, je to tak správně? Teď jsem četla, jak píšeš o tom bušení srdce, že jde vyvolat psychicky, tak tomu věřím. Já si ho kolikrát ze strachu dokážu přivodit, ale nechtěně. Včera ta epizoda v metru(psala jsem o ní odpoledne), taky to bylo nejspíš přivolané strachem. Ale do metra asi dlouho sama nevstoupím. Kdyby tam byl někdo z rodiny se mnou, přešlo by to zaručeně dřív, myslím ten strašný strach a s ním i bušení. Ale reakce doma byla děsná-EVI R, nevyděs se!! chtěli mě tam dneska poslat samotnou znovu, prý abych si zvykala. No, nevím, každý není tak silný, aby zvládal takové situace sám, já tedy určitě ne. DITO, nepřišel ti dnes nějaký podivný email? Mně došla jeho kopie, nevím, co to má znamenat, proč zrovna mě..Hezký večer všem, včera jsem nakoukla vyjímečně na popraviště, protože jsem trajdala po hlavním městě téměř do půlnoci, ale dneska nevím, jestli přijdu.AHOJ.

Ahoj vespolek.Ještě jsem Vás nestačila přečíst, byla jsem dnes u babičky na zabíjačce, přišla jsem celá zmrzlá a tak jsem musela rozmrznout ve vaně. Poslala jsem Vám fotku, jsem na ní opravdu "kóča", pracovní model - něco jako lyžař v kuchyni. Jestli neusnu, tak nočním můrám pošlu talíř horké zabíjačkové polívky a jelito. A taky čerstvý škvarečky a na zapití flašku frankovky, aby Vám z toho mastného nebylo špatně. Teď řeším dilema, jestli si číst, co dnes řešíte, nebo se dívat na Amádea. Uvidím, zatím pa.

Dito, Ch-Bi jsem vystudovala, bezva obory...Marcela, Balnea Esplanade, chtěla jsem blahobyt, být hýčkána a byla jsem, otevřela jsem se všemu a ničemu jsem se nebránila a když se úzkost hlásila, rozdýchala jsem ji.Evi R., mám příznaky jako Ty a nejsem vždycky nad věcí, naopak taky se vyhýbám mnohým situacím a prostředím, nejspíš bys ve srovnání vyšla jako lepší a odvážnější bojovník, jsem taková srandovní teoretička. Pár dětí jsem naučila perfektní šipku do vody, ale sama jsem ji nikdy neskočila. Taková jsem já, matičko...Doktorka v lázních neznala termín agorafobie, tož nevím...Jinak včera a dnes po lázních děs, sápala se na mě ataka už asi 3 krát, vymanila jsem se, ale za ty roky už vím, že jak je "o krok dále a o hodinu více", mně je vždycky hůř. Tma mě hojivě a konejšivě halí do anonymity, asi. Marcela, moja ataka sa vyznačuje hnačkou, tresom, pocitom prehratia, striedaním horka a chladu, strachom zo smrti a zo zošalenia. Čo som pochopila o čo pri nej fyziologicky ide, už ma tak nedesí a pristupujem k nej stylom: "no, ja sa z teba nepose..." a utekám na zachod :) Ale vážně, ten princip ve smyslu "trhni si, no tak umřu a co jako?" fakt zabírá, nemá živnou půdu a z masivní ataky se stane kmitnutí úzkosti. Tělo se projevuje jako systém, který pokud se vychýlí z rovnováhy, projeví se to jako nemoc. Panikář reaguje nepřiměřeně přecitlivěle na každé avízo a jde hned do stavu ohrožení "boj-útěk". Pokud tenhle stav dostanete dýcháním a relaxací pod kontrolu, máte vyhráno. Léky k tomu výrazně pomáhají. Lidé s PP jako by měli přehnaný pud sebezáchovy a lpí na životě. Filosoficky myslím, že nejsou srovnaní s faktem smrti. Oponujte, je to jen můj názor. Stejně si ale myslím, že lidi, kteří sem přijdou a komunikují, dělají tu skupinově psychoterapeutické obrovské pokroky. Proto tomu webu tleskám. Nezažila jsem tu nikoho, kdo by se léčil a šel ke dnu, naopak lidi odcházeli, protože byli zdraví a neměli potřebu se PP už zabývat. Myslím si ale, že to nemůže nikomu ublížit, mohou být i prevencí případné recidivy. Je to tu fajn, ale příspěvků je už tolik, že stíhat vše je fakt časově náročné.

Karle, možná se na tu psychickou příčinu díváš moc zjednodušeně. Ono to není tak, že si řekneš teď. To funguje spíš tvé podvědomí. Dám příklad: pomáhala jsem za barem, a byla celkem ok. Pak jsem začala pozorovat že mi tuhnou svaly a motá se hlava. Říkám si co je, a najednou mi došlo, že se před barem začali srocovat hosti, a mě až pak došlo, že je mi z toho zle, jak mi uzavírají výhled. Přišlo to nejdřív od těla, ale byla to má fobie. Něco ve mě ale zareagovalo dřív, než to došlo mému vědomí. A na víc, umím si rozbušit srdce. Stačí, když si představím, jak stojím na mrakodrapu.

Marci, muze to byt i naopak, vlastne to nikdo nevi, ale zda se mi pravdepodobnejsi, ze je tam ta chemie zaklad a teprve pak ten ulek a ne naopak.Kdyz treba zminujes buseni srdce, zavrat, to jsou konkretni procesy, ktere jsou dusledkem neceho, neco je muselo vyvolat. Otazka je, jestli to je vedome nebo podvedome vyvolani psychicke, nebo jestli to je reakce na neco jineho... Kdybych si ted chtel psychicky navodit buseni srdce, asi se mi to nepovede, a pokud jo, tak ne za minutu ani za pet. Na druhe strane urcite jsou jogini, kteri si umi zpomalit nebo zrychlit tep. Ono je to vsechno propojene a proto je na tom kouzelne, ze vzdycky je hodne cest a kazdy si najde tu svoji.Cinske prislovi: Na vrchol hory vede mnoho cest.

Pisala som taky dlhy prispevok a ono mi to spadlooooo.Tak aspon v kratkosti, mala som to stastie, ze som narazila na jednu super zensku-psycholozku, s ktorou som ten svoj "postoj" trenovala pomerne dlho. Ona ma ucila vlastne sa na ataku pripravovat, vo finale snazit sa ju privolavat. Ja viem, znie to strasne, aj to chvilami strasne bolo, bola som na tom s PP velmi zle. Ale mam od atak pokoj a o tomto akob obratenom pristupe som tu este necitala, preto som tu o tom napisala.Karle, podla toho, ak Ta chapem spravne, ataka prichadza na zaklade nejakych chemickych procesov. Kazdu ataku zacina nejaky pocit,u jedneho busenie srdca,dalsi ma zavrat atd. Co ak je to naopak? Ved aj kopec ludi, ktori nemaju PP ma obcas tieto stavy a neprejde to do ataky. Aj ked som niekde citala, ze klasicku ataku zazije v miernej ci silnejsej forme takmer 50% ludi. Cize mne to vychadza tak, ze stav zhorsuje nas strach, nevedomost atd.Ja neviem, chcem tomu len prist na kobylku.tak co je dnes na veceru, Evi R.???

Pry nejvic energie vydavame (zbytecne a asi vsichni, nekdo vic a nekdo min) tim, jak mame neuvolnene nektere svaly. Udrzet sval napnuty cely den stoji moc energie. A kdyz jich je napnutych moc, pak je to velky vydej energie. Takhle to pise dr. Walt Stoll z Floridy a rika tomu "total body bracing". A jeho predpis na cestu z toho ven je 2x denne pul hodiny dokonale relaxace vsech svalu, projit telo od hlavy k pate a vsechno vedome uvolnit. Pry jen malokdo za pul roku po tom nebyl fit, protoze to uvolni spousty energie a telo si prestane pamatovat, kde ma co udrzovat stazene. Ne vzdy se clovek umi zrelaxovat, ale pokud to jde, je to super zpusob na neztraceni energie.Jinak jsou pak mnohe zpusoby na maximalizaci energie taky...

tak nevím Karle, jestli energii neumím přijímat, nebo jí hodně vydávám ,nebo nějaký bloky, že energie nemůže v těle proudit.Každopádně dík za tip, zkusím popátrat jak to s tou mojí energií je.

Iveto, takze v tom tvem popisu bych videl jako jeden hlavni bod energii - kdyz je vic energie, ataka nema sanci. Takze asi je to ten klic u tebe - delat vsechno pro to, abys mela co nejvic energie.

ahoj, taky přemýšlím,co moje ataky vyvolává, je to těžší vzpomínání, protože už tak 3 týdny mám pokoj,občas se ataka připomene,začína to unavou a brněním nohou, pak příjde vnitřní třes, někdy mi je špatně od žaludku a cítím strašnou unavu, jako, že se únavou ani nenadechnu, ale já si toho teď nevšímám.Když bylo hůř tak se se mnou všechno zhouplo, začala jsem blbě vidět, někdy černo před očima, někdy mlha, začala jsem se klepat, cítila strašnou únavu, někdy jsem ani nemohla chodit, byla jsem celá ztuhlá, děsnej průjem,bylo mi na zvracení, špatně se mi dýchalo, za začátku na to nasedala panika jak kráva, umřu- udusím se, asi před 2 měsíci jsem řekla tak jo, ať teda umřu fakt je mi to jedno, kašlu na tebe vobludo a když mě ataka chytla, šla jsem psát co jsem celých 24 hodin před tím dělala, co jsem jedla , kde jsem byla a tak.Teď co jsem doma jsem si všimla, že atak je víc, když jsem unavená, že když se šetřím ataky nejsou - nebo jenom náznaky.

Ja za posledni dobu jsem strach ze smrti mel nulakrat, vubec... Ale kdyby se neco v hlave zase pokazilo, nakazilo, ucpalo, nedokrvovalo, nedovyzivovalo, nedokyslicilo, nedoelektrizovalo, preelektrizovalo a nekompenzovalo... nebo cim to je, tak by to tam zase bylo a pak nevim, jestli by mi stacilo se rozhodnout, ze to nepripustim. Ale urcite souhlasim, ze kdyz uz se to rozjede, tak lze vedomym rozhodnutim nacvicit a zrusit aspon to stupnovani a tu hyperventilaci. Nestupnovana PP ataka pak asi odejde o dost rychleji nez "bezna". No ale jasne, kazdy to muze videt trochu jinak, protoze ve skutecnosti kazda PP je trochu jina a necim jedinecna.

ahojte, takze-ak by sme to zhrnuli, bojime sa asi najviac smrti, ze pri atake zomrieme. karel, jindra, evi.r., kolkokrat sme mali za poslednu dobu strach o zivot? zijeme? viete, chcem, aby sme sa pokusili ist na to z ineho konca. ak vam s tym leziem na nervy, povedzte a ja prehodim vyhybku. joj, zle sa mi pise, tukam jednou rukou a druhou drzim maleho, preto tie male pismenka. zatim..

Marcello, ne, nikdy se mi nepodařilo v té chvíli vzdorovat... natož se jí takhle razantně vzepřít. Je to pocit posledních vteřin tvého života a já se seberu s vypětím všech sil na jediné - přežít... Jako psychoterapie je to ale skvělé, třeba mi někdy zbyde čas bouchnout do stolu (tramvaje, metra) a vyhlásit jí válku! Pajka to umí... a dost možná, že i ostatní... Hezký podvečer všem!!!!

Ahoj, hezkou sobotu všem!!!Marcello, já mám největší strach z toho, že někde zkolabuju, začne mi vždycky bušit šíleně srdce, vynechává, mám ledové ruce a nohy a někdy se pěkně u toho třesu, je mi na omdlení a zásadně se vyhýbám místům, kde se mi tyhle hrůzy někdy staly. Poprvé mě to chytlo doma, v naprostém klidu, v křesle, bála jsem se do něj sednout několik měsíců. Včera jsem zažila něco podobného poprvé v metru, ale v menší míře, jenom jsem měla hnusnou arytmii a klepala jsem se. Ale ještě předtím jsem zažila legraci: po x letech jsem jela MHD, tedy tramvají, do níž vlezl starší chlap, hlasitě pozdravil,nikdo mu neodpovídal, tak pozdravil ještě jednou a vyzývavě se podíval na mě, jako že mu musím odpovědět. Tak jsem řekla dobrý večer a on mě vyzval, že si spolu zazpíváme,a ptal se mě, kam jedu, jestli z práce nebo někam za zábavou, no nevím, ale tihle úchyláci asi vědí, koho si vybrat, vytipují si nervově labilnější osobu a otravují. Naštěstí jsem hned vystoupila, tak měl dědek po zpěvu..hezké odpoledne!!J.

Ájo, tak jo, jdu za chvíli nabrat nějaké to Déčko, než to žluté kulaté zaleze za to veliké černé žravé. Doufám, že i ty máš možnost nabrat D.Leni, koukl jsem, co je to ten tvůj Frontin, a zjistil jsem, že jde o alprazolam, tj. vlastně totéž co Xanax nebo Neurol.Marci, já jsem to míval podobně jako popisovala Eva R, jen snad bez motání hlavy, občas ale i se studeným pálením v hlavě nahoře a taky s intenzívními pocity kolapsu a smrti za pět sekund. Nejvíc jsem se přitom bál smrti, pak asi ztráty kontroly nad svým tělem a mimo ataku pak samotné ataky. Lezlo to na mně dost často, skoro denně, někdy i několikrát denně. A nikdy jsem nevěřil tomu (a dodnes nevěřím), že jsem si to vyvolával psychicky (proč už si to teď nevyvolávám, jsem snad rozumnější? hi hi), a vím, že je i dost jiných teorií PP než ta psychologická. Jen jsem věděl, že ta psychika to pak úlekem z toho, co se fyzicky děje, zhorší. Tj. nejdřív se něco dělo (snad pokles hladiny glukózy, možná nějaké patogeny z ní užíraly na úkor mého mozku, mozek měl málo energie ATP asi a netvořil pak dost neurohormonů, nebo nebylo z čeho), pak na to psychika reagovala úlekem z toho, že něco je silně v nepořádku, a pak ten úlek zhoršil dál to biochemické nebo patologické dění (spotřebovával zase víc glukózy, kyslíku, Mg, B-vit. atd.). Pamatuju si tu hrůzu dobře, ale už ne úplně všechno, co se ve mně dělo.EviR(S?), jsem rád, že báseň se ti líbila, nebyla poslední! Až budu zase svítit jako včera, zdrogovaný nějakým dobrým salátem a milými slovy.EviS, tak už máš internet doma, že jo? Nebo jsi byla v práci do 3.00?

Ahoj Evi R., dik za odvahu, ze si da toho pustila. Vies, napadlo ma, ja som sa PP v podstate zbavila, taky ten naozajstny zachvat som nemala uz par rokov. Presne viem, co popisujes,napisala si to uplne realisticky. Skusila si sa niekedy tomu zachvatu nepbranit? Myslim tym, ze si si povedala: ty mrcha jedna, rob si so mnou, co sa ti zachce, nech tu skolabujem, nech sa trebars aj strapnim. Chcem Ta Ty mrcha zazit v plnej parade, tak sa ukaz co vies!! Ano, citys dobre, ja som sa toho zbavila prave tymto sposobom. Psychologicka uz nevedela, co so mnou, ataky som mala uz pomaly kazdy den. Cvicila som tento postoj (je to na dlhsie rozpravanie) a ono to postupne zaberalo. Prestala som proti tomu bojovat, branit sa tomu. A cuduj sa svete, ataka prisla, ale len sa tak "obsmietla" a ked nenachadzala zivnu podu, odkracala do pekiel. Aj dnes obcas z nicoho nic citim, ze sa o mna pokusa - nereagujem. Nechavam tomu volny priebeh, nech sa deje, co chce. Pocity neskutocna vyvolava najma hyperventilacia, tej sa treba za kazdu cenu vyvarovat. Na to je super dychove cvicenie, napr. z jogy, uz som o tom pisala. No, hodila som do placu temu, budem rada, ak sa pripojite.Inak, u nas teraz prudka pohoda, doobeda som vygruntovala, navarila, atd., maleho zobrala moja mam na luft, tak tazky relax po dlhom case. To mam predpripravu na pondelok, ked sa zacne audit v nasej firme. Tak zatim;o))