obsedantne kompulzivni porucha

Ahoj,tiež patrím k ľudom,ktorým OCD pekne otravuje život.U mňa sa to prejavuje kontrolovaním.Pracujem ako spravca a upratovacka v hale.Asi pred tym rokom v hale zamrzlo potrubie od klimatizacie a nasledne prasklo.Zacala sa sa valit voda a keby nebolo skolnika,ktory bol zhodou okolnosti doma,tak by to to bulo cele vytopilo.Odvtedy kontrolujem vodu a kohutiky ako pomatena.Bojim sa,ze sposobim nejaku skodu,ktoru nebudem schopna zaplatit.Postupne sa to kontrolovanie presunulo aj do domacnosti,zehlicka,plyn,dvere... je to jeden a ten isty kolotoc.Pri kontrole nejakych veci sa viem zdrzat aj nejaku dobu.Aj ked vidim a poviem si,ze je to ok,tak sa mi nedari nejak odist a zase prichadzaju tie myslienky...fakt je to ok?Nic si neprehliadla?Uvedomujem si,ze to,co robim,nie je absolutne zlucitelne so zdravym rozumom,ale bohuzial tie nutkave myslienky maju nadomnou vacsiu moc.Zvazovala som aj navstevu lekara,ale co som citala tu prispevky,tak priznaky sa u niektorych lud nasledne po vysadeni liekov vratili...neviem ako to bude pokracovat dalej,ale hrozne by som si priala,aby to pominulo a bolo to zase ako predtym.Len najst ten sposob,ako sa toho zbavit...tych pochybnosti,uzkosti a toho vsetkeho,co ma obera o pokoj.Drzim palce vsetkych,ktori zatial marne s tymto bojuju...

Jitka, nič ine ti nezostane len tie učty zaplatit. Určite je dobre sa liečit, vyhladat pomoc psychiatra, predpise lieky a pripadne poradi aj s tou KBT terapiou. Nepises či sa liečiš. To je zaklad naučit sa ovlaat tie kompulzie.

Dobrý den,
i já trpím touto nemocí již několik let!
Neustále vše myji,kontroluji,peru a uklízím.Nejhorší na tom všem je ta strašná spotřeba vody.Chtěla jsem se
Vás zeptat,jak tento problém se zaplacením vody řešíte Vy,kteří máte tuto nemoc??
Už je to vážně neunosné každý rok platit tak vysoké nedoplatky!!!!!
Plně doufám, že někdo odepíše a poradí!!Jitka.

Moc zajímavá úvaha,Pavle,v mnohém s tebou souhlasím.Taky myslím,že příčina OCD je někde v podvědomí,v naší duši,kde se ukládají všechny informace atˇuž z tohoto nebo minulého života a proto je tak těžké ovládat tyto myšlenky a následně i kompulze vědomou myslí.Rozumově si lidé trpící OCD uvědomují ,že jejich myšlenky jsou nesmyslné,ale nejhorší je,že jsou doprovázeny úzkostí a to někdy tak silnou,že prostě raději tu kontrolu nebo jinou kompulzi udělají.
Přesto se mi moc líbí tvůj názor,že to chce osobní víru a duševní práci na sobě.Věřím ,že se neděje nic náhodně,že i tato nesmyslná nemoc má svůj smysl a má člověka někde nasměrovat.Chce to ale hodně trpělivosti a opravdu silnou víru.

Extrémní příklad - dejme tomu že třeba ten PLYN doma prostě zapomenu nebo špatně vypnu,někdo zazvoní, dům bouchne a pět lidí včetně i mých dvou blízkých zemře.Teď si to chce říci co to v širším pohledu může znamenat. 1. Díky mně zemřeli 2. Díky mně trpí pozůstalí 3. Zničil jsem dům 4. Půjdu do vězení 5.Musím s tím žít. 6.Děti půjdou k adopci atd. atd. ALE, neudělal-la jsem to schválně,byla to nehoda,sice za ní mohu JÁ,já já já já samé já a teď jsme u té podstaty - mohu za to JÁ nebo příroda,bůh,osud,karma - zákon příčin a následků z pohledu každého z účastníků nehody? Pokud se to má stát a zrovna nám, tak se to hold stane a stát se to asi má,asi si tím máme projít a to všichni zúčastnění nehody i mrtví.Musí tu být ale předpoklad že platí zákon karmy a že existuje reinkarnace týkající se našeho JÁ, možná i lidé s OCD mají něco společného,třeba si spolu v minulém životě prošli nějakou katastrofou kde spolu zemřeli a příčinou byla nehoda,inkarnovali se do této doby a teď to mají v podvědomí svého já,nevím,jen úvaha ..Dále, taky totiž hrozí,že tím stálým opakováním atd. opomeneme něco jiného,jako se třeba rozhlédnout na přechodu,když se budeme vracet překontrolovat znovu ten plyn,cokoliv,že ze strachu z nehody,způsobíme úplně jinou nehodu.Stojí to vůbec za to??Teď co je lepší,buď si ten celý život budu strachem kazit sám,negativně působit na druhé a šířit negativní energii lidstvem, nebo hold katastrofy přenechám osudu,bohu,karmě,přírodě,jak kdo chce...,ale budu žít!!!Nebudu čekat ve strachu na smrt!!!! Prostě - dělej věci jak nejlépe umíš,ale NE lépe !!! A vše co děláš ať je z velké části pro druhé !!! Neboj, vrátí se ti to !!!Jde tu hlavně o víru,problém je že tento materialistický systém společnosti založený na penězích a lidském egoismu úplně víru vymýtil, žijeme v egoistické společnosti,tomuto systému se totiž víra nehodí,žijeme v bezduché společnosti,která má devastující vliv na naše JÁ - odklání já od kosmických zákonů,a to je myslím špatně,něco je prostě špatně, OCD je dle mne civilizační choroba,projev chyby SYSTÉMU společnosti, je to nemoc ega, našeho já.Chce to osobní víru,víru založenou na duševní práci,což by v lidech mohlo probudit to co v nich je a to jsou objektivní kosmické zákony,které by mohly vést ke změně fungování společnosti,kde tyto kosmické zákony budou panovat a ne jen zájmy určitých jedinců jak je tomu nyní.Na duševní práci doporučuji pro začátek třeba knihu Walthera Bühlera - Anthroposofie jako požadavek naší doby.Toť vše, jen momentální rychlo názor,jen si říkám,čím více názorů,tím větší šance,že si někdo najde ten,který je s ním kompatibilní,nebo jen něco z něj,nebo že na to naváže a posune to dál,nebo jen k inspiraci,prostě jen rychlo úvaha... :-)

http://zdravi.idnes.cz/video-unikatni-pristroj-odhali-i-simulanty-dusevnich-nemoci-p5e-/zdravi.asp?c=A100301_195508_zdravi_pet

Tiez patrim k ludom,ktori trpia OCD.U mna sa to prejavuje kontrolovanim.Pred odchodom z prace alebo domu som schopna niektore veci skontrolovat aj niekolkokrat a aj tak nenachadzam ten spravy pocit kludu.Niekedy su dni,kedy sa mi podari skontrolovat nejak tak relativne dobre a inokedy zase dni,zeby som sa najradsej ani nevidela...pripadam si uplne neschopna,az zacinam sama seba nenavidiet.Som si vedoma toho,ze to, co robim nie je vobec normalne,ale nedokazem to v sebe potlacit.Pred odchodom pride vzdy na mna taka uzkost,ktorej sa proste nedokazem zbavit...Snazim sa to nejak zvladat sama,ale nejak sa mi to nedari,neviem najst ten spravny sposob ako na to,aby som sa zbavila tych nechcenych myslienok a uzkosti.Zvazovala som aj navstevu lekara,ale dost ludi tu pisalo o tom,ze po vysadeni liekov sa im to znovu vratilo alebo ani nejak nepomohlo.Strasne by som chcela,aby sa to zmenilo,dalo vsetko do poriadku a mohla som opat normalne fungovat.Snad pride ten den... drzim takto palce vsetkym,ktori zatial marne s tymto bojuju

Já mám diagnostikovanou...I já mám tuto nemoc(ONP),již několik let.Je velice těžké s touto nemocí žít,neustále všechno myji,peru,kontroluji a počítám.Moc mě to vyčerpává!!

poznal nekdo z vas...Já mám diagnostikovanou obsedantně-kompulzívní poruchu a bojuju s tím již několik let,kontroluju různé věci pořád dokola jsem schopna se i 10krát vracet domů a pořád kontrolovat plyn,zásuvky atd.Je to hrozné strašně mě to una vuje a ničí....S myšlenkami a strachem o druhé je to ještě horší.....

sylvi kludne mi napis budem len rada....na mail [email protected]

Hani,taky se cítím z toho unavená,jak jsem pořád v napětí.Manžel je naštěstí mojí velkou oporou a je spíš bezradný ,že mi nedokáže pomoct.Ale člověku pomáhá už to,že má doma zázemí..Snad díky tomu nemám z toho nějaké velké deprese...i když někdy mám taky svoje dny,kdy jsem úplně přecitlivělá.
Já mám s Reiky osobní zkušenost,ale nechci se tu o tom rozepisovat,když to není téma této diskuze.Ale kdybys chtěla ,Hani a napsala mi svůj email,tak ti o tom napíšu.

sylvi ja to uplne poznam ten pocit ze si stale akoby v napeti...citiš taky nepokoj....ako da sa s tym zit ale niekedy ej to vycerpavajuce a ked sa do toho pridruzia aj tie myslienky tak to cele vyvola uzkost.....este berem lieky ,,len,, tyzden tak nečakam nejake extra vysledky ale nejake extra depresie nemam.....ale ja som nemala tazke depresie ale skor taku uzkost a strach a to napetie taky nepokoj....to hlavne. Zatial je to v pohode...ale myslim si ze gro je ,,vyhrat,, nad myslienkou....učim sa to....musim. Určite nejaky permanentny stres neprospeje zdraviu....ja som sa citila taka unavena, vycerpana akoby bez energie a hlavne bez takej radosti zo zivota......myslim ez mi to hlavne bolo vidiet na očiach...mala som ich stale take smutne. Ale malokto to na mne videl....snazial som sa usmievat  na druhych a nezatazovat ich sovjimi problemamy ale vnutri som bola hotova....Snazim sa citat aj take motivacne knihy neviem ci to poznas ,,miluj svoj zivot,, a take o pozitivnom mysleni....ale tiez si davam pozor ze co tam pisu lebo niektore knihy ..napr. o anjeloch a energiach,, tak take necitam lebo to mi pride uz take moc ,,nezname a okultne,,.....Mam znameho co robil reiki, a potom sa z toho psychicky zrutil a bol v liečebni na uzavretom oddeleni. Hovoril ze videl bytosti pocul hlasy...no proste psycho....potom sa z toho vylizal ale hovoril ze to vsetko ma z toho ze robil vselijake tieto ,,hry z energiami,, . Tak preto som voči tomu veeeelmi opatrna lebo sa toho bojim.  Ale obcas ma to povzbudi precitat si niečo pozitivne a ako ludia bojuju a prezivaju horsie veci ....a dostanu sa cez to tak si hovorim ze snad aj pre mna je nadej. Ved co sa tyka liekov tak sa neukvapuj, porad sa z lekarkou....a co tvoj muzicek co on na to??? mas doma podporu?? 

Hani,krásně jsi to napsala,hlavně ten poslední odstavec,až  mi jdou slzy do očí.....Taky se tak k tomu stavím,myslím si,že když jsem zvládla rakovinu,zvládnu i OCD,vím že to chce čas a nebude to lehké,ale musí to jít,přece,když se chce všechno jde.Taky jsem opatrná na ty různé metody,myslím že to může fungovat ,ale záleží na člověku,který to dělá ,na jeho zkušenostech.Né každý je dobrý a umí to a pak udělá víc škody než užitku.Musím si to ještě všechno nechat projít hlavou,co se týče léků,taky jsem moc zvědavá,jak tobě zaberou a říkám si ,kdyby pomohly asponˇz poloviny,tak to pocítíme jako velkou úlevu.A já to vnímám tak,že jsem kvůli OCD pořád v takovém napětí,což zdraví moc neprospěje.

ja mam docela strach z tychto technik typu kineziologia a vselijake hranie sa z podvedomim....Nehovorim ze mam pravdu ani to nikomu nevnucujem ale ja som po kineze mala uzkosti ovela horsie a vobec mi to odblokovanie nepomohlo akurat by som tam nechala kopec penazi a vysledok nula bodov aj ked bola a teda aj je to moja dobra znama ta kineziologička ale skor sme dobre pokecali ale efekt to malo skor opačny. Nebolo mi potom dobre.Zial. Niektory znami mi tvrdili, hlavne krestania ze tieto praktiky niesu dobre lebo tam uz vstupujeme do oblasti ktoru nepozname a ani nemozeme ovladat takze nam to moze priniest  aj niečo neočakavane a nemusi to byt pozitivne. A stav sa moze skor zhoršit ako zlepsiť. Ale určite je to indi vindi u kazdeho. Mne pride trochu morbidne si predstavovvat svoju smrt. Okamih smrti bude ,,jedinečny,, a nejako ,,na nečisto,, si ho prežiť určite nemozeš. Neviem čo tym chcela dosiahnut. Uprimne niesom presvedcena ze by to pomohlo...comu??? to ze tvoje telo sa vyleičilo z rakoviny mi skor napoveda tomu ze mas v sebe silu, silu bojovat.....zivot je silnejsi ako smrt v tvojom zivote.  To je uzasne!! z tohoto vitazstva  mozes cerpat a povedat si ze ked si toto zvladla tak zvladnes aj OCD....asi sa mi to lahko hovori ....ze? ale kolko ludi an to umiera a ty ziješ....sice mas problemy ale ziješ a mozeš byt som svojimi detmi....alebo ta tam niekto hore ma naozaj rad a preto ziješ. čo sa tyka liekov tak sa nenechaj ovplyvnovat nazormi druhych, tvoja doktorka vie ako si na tom a čo potrebuješ.....a ty sama vieš ako sa citiš....

Já osobně bych na OCD léky...Já právě brala asi rok Citalec,ale ten mi vůbec nepomáhal.Asi bych do těch léků šla,jediné proč pořád váhám je ,že jsem prodělala chemoterapii,tak mám to tělo zanešené až až.Ale možná by už mě ten jeden lék nezabil.Prostě se musím rozhodnout.....Taky jsem četla na diskusi o těch vedlejších příznacích,které ty AD mají....Jo,jo,těžké rozhodování,kdybych měla asponˇjistotu,že to zabere,nechci se zase cítit,jako pokusný králík.Ale díky za radu.

Já osobně bych na OCD léky brala ,aby se to nerozběhlo víc, pak se to těžko likviduje když se rozjede moc......a trvá to dlouho.....nebo to nezmizí vůbec. Na meditaci a autogenn bych se nespoléhala, zažila jsem hromadu neurotiků, kteří dělali psí kusy a autogenovali jak šílení a nic, nic.......chce to léky a terapii k tomu .......

Ta hlubinná terapie probíhala tak,že mě navodila do hladiny alfa a pak jsem si musela vybavit emoci,u mě to byla úzkost a zárovenˇsi vybavit pocit,kdy jsem tu úzkost cítila,dostala jsem se do do svého vlastního porodu,vnímala jsem to tak nějak pocitově,pak tam byla nějaká situace v dětství a nakonec jsem se dostala do období té nemoci(rakoviny)a ona chtěla atˇsi pocitově prožiju svou smrt,ale já toho nebyla schopná,bylo to tehdy krátce po vyléčení ,vůbec jsem si nechtěla takovou věc připustit.Proto jsem k ní znovu ani nešla,ale kdo ví,třeba by mi to pomohlo.No a dcera je celkem v pohodě,ale kluk kterému je 8 roků,o něho mám taky strach,přijde mi někdy úzkostný a taky je dost perfekcionista,pořád se mu snažím posilovat sebevědomí.Taky se na něm dost podepsala ta moje rakovina,těžko to nesl,to mu bylo tehdá pět.Hodiny mi proseděl u lůžka,když jsem tam ležela po chemoterapii jako bláto.Je na mě tedˇdost fixovaný.Taky jsem s ním byla na kinezce a nic moc ůspěch.

sylvi, ty najlepsie vieš ze ako sa citis a ja ta chapem ze clovek nechce ist na lieky....neviem ci si uz niekedy brala nejake lieky na OCD....niektory v diskusii pisali ze  lieky im pomohly sa toho zbavit uplne....a niektorym to ztlmilo OCD.Ta uzkost vo mne vyvolava pocit ,,ze to nemam pod kontrolou,, neviem to takto opisat ale v pokoji sa vazne tie veci riešia lepsie. Skusam aj napr. to ez zarazit tu myslienku hned v začiatku....a este to čo som pisala predtym ze ,,sprotivit si ju,, ....jak maš stare deti??? vedia o tom co preživaš??? ja mam deti vo veku 3,5 roka ma syn a dcera 10 mesiacov.....ale na synovi vidim ze je taky pedant a uzkostnejsi....ach jaj len aby to po mne nezdedil....snazim sa ho vsemozne povzbudzovat a hlavne naučit ho prekonaavat strach, to co mna nikto nenaučil a preto ma vsetky problemy hned pohltili.......Sylvi ja som sa uz x krat vracala po casovej linii a naozaj sa mi vybavili rozne stresove situacie ktore som prežila v tom ktorom obdobi....odpustila som ....necitim hnev na nikoho ale predsa mam pocit ze mi to zmenu nejaku radikalnu neprinieslo....alebo neviem co som od toho cakala....asi to chce cas.....Ja mam velmi dobru znamu kineziologičku, je to zlaty clovek a tiez sem to x krat preberali  ze kde je blok ona tvrdi ze v minulosti ale jej ,,korekcie,, mi tiez moc nepomohly prave naopak v noci som sa budila na uzkosti tak neviem radsej som to nechala tak ono mala som z toho strach ze mi to skor uškodi jak pomoze. To ze skusas uplne vsetko tak to poznam....clovek chodi kde moze a hlada radu....ale uz som z toho unavena ....O čom je ta hbinna terapia?? co ste tam robili??? ako to prebiehalo??? ak je ti blbe tu o tom pisat tak ti poslem mail a napises mi.

Já si právě uvědomuju,že se vyhýbám různým věcem,které mi tu úzkost způsobují,tak jsem si vytvořila jiný program v hlavě,abych byla konkrétní,třeba když přijdu z venku, ,tak se hned převleču do domácího,pociťuju z toho úzkost,že bych se měla třeba v oblečení,v kterém jsem seděla někde v autobuse posadit v obýváku na sedačku.A tak to vyžaduji i po dětech,když přijdou ze školy a to mě natolik trápí,že je tím ovlivňuju,že mám z toho pak depku,ale ta moje úzkost je silnější než já...Třeba  by mi ty léky pomohly snížit tu úzkost  a pak by se mi to  líp všechno překonávalo.Máš,Hani pravdu,že u psycholožky se člověk jen vykecá,sice poradila mi pár věcí,jako že bych se měla počasové linii vrátit do různých situací a prožít si je a třeba i odpustit,ale ono se to lehko říká,ale těžko praktikuje.Ještě jsem nenašla člověka,který by mi s tím pomohl.Zkoušela jsem několikrát kinezku,taky jsem byla jednou na hlubinné terapii,ale nic nepomohlo.....Ach jo,zkouším úplně všechno,cvičím Tai-chi,už jsem se dokonce začla učit meditovat,jakože bych ty myšlenky začla mít víc pod kontrolo,já bych snad udělala úplně všechno,abych se té potvory OCD zbavila.

jej Sylvi ty si zlata.... ja som tie lieky odsuvala niekolko mesiacov a stale som si myslela ze nejako to zvladnem aj sama ale mozno problem bol v tom ze stale som nevedela ako na tu ,,potvoru,, myslienku ako to zahnat alebo si to nevsimat alebo neviem čo. To vo mne vyvolavalo uzkosti, stale v blbej nalade skor smutnej.....ziadna radost zo zivota hoci som na smutok nemala dovod. No kolko takto vydrzis existovat????????? Niekedy som si hovorila ze to je fakt ,,na mašlu,,......tak som jednoducho lekarke isla. Je to vraj jedna z najlepsich odborničok v Bratislave tak mam k nej doveru a snad vie co a ako so mnou.  Ale tiez si myslim ze lieky su teraz ako taka barlička....proste pomozu ukludnit sa a vidiet tu situaciu z nadhladu a hlavne sustredit sa na riesenie problemu, ako zvladat tie stavy a ked sa to ako tako naucim ak potom aj vysadenie liekov bude snad jednoduchsie ked uz budem vediet co a ako....pozerala som znovu celu tu diskusiu o tom ako sa aj druhy ludia tomu brania tak skusam si tu myslienku co najviac sprotivit.....proste ked ma to napadne tak si to hned tak sprotivim....skusam to takto ,,nacvičovat,, a uvidim....musim hladat sama to riesenie..u psychologa clovek len keca čo je fajn ale zatial mi to neprinieslo nič moc.....jednoducho pomoz si sam aj pan boh ti pomoze....inak ten zoloft obsahuje sertralin....podla mna je to niečo podobne ako to co berem....ked to zvladas bez liekov tak je to supe....verim ze  tiez je to u mna docastne riesenie....tak uvidime.