Panická porucha 4

Ahoj Martine, nechci se dotknout dam a slečen z pp, ale nevím zda všchni umí zacházet se zipem. Myslím samozřejmě s kompresním programem cos v něm sbalil ty písničky. Když tak ty linky přehoď přímo na mp3.Mimochodem, víš že pp postihuje daleko více ženy než muže ? Poměr třeba až 80/20%.Připoměls mi dobu, kdy jsem taky programoval, ve FoxPro. Ale žralo to strašně moc času a život běžel pod rukama do prčic ... Příliš mnoho sezení pepině nesvědčí, chce to střídat se vším dohromady, hlavě často z domu !

Tak OK, naucil jsem se kapku zachazet s CoolEditem a umistil jsem na server tri pisnicky, ktery spachala nase hospodska kapela. Omluvte snizenou kvalitu nahravky (vznikla v hospudce) i nizke vykony ucinkujicich. Dekuju predem :)Odkaz:http://s58.yousendit.com/d.aspx?id=2V3EE4HZ5HGQW1D4MU2RHDDWF2

Martine, udělej nám mp3!Auta se neboj, když to přijde zastavíš, v práci můžeš odejít na toaletu apod. ale když má člověk dobrou práci, která ho baví, tak pokud je zaujat činností, musí řešit úkoly, tak je pp většinou zalezlá a bez šance. Klid je prostor, kde se umí vyřádit. Mám PP téměř 40 let, ale obrovská krize vyvstala taky na jaře 2001 jako u Tebe. Ale nepřestala jsem pracovat, měla jsem ataky ve dne v noci asi půl roku, brala jsem v té době 5 mg Neurolu denně. Nakonec mě partner unesl na 14 dní do lázní Jeseník a ¨po tom pobytu se vše už jenom pomalu zlepšovalo. Nikdy už nebudu docela zdravá, ale odmítám se vzdát a nechat si zkazit od PP život. Snažím se žít naplno, někdy to jde hodně těžko, ale optimismus mi nakonec vždy pomůže. Dnešek např.za moc nestál, úzkosti byly až na pokraj ataky a to jsem nebyla v práci, možná právě proto...ale nenechám si tím vzít vítr z plachet.Myslím, že máš na to, aby ses z toho dostal, ale chce to aktivitu zejména a terapii pokud možno...

Musim jeste neco kapku napsat K ty praci, proc mam ten strach si neco hledat. Musim se k tomu jeste kapku rozepsat, s ohledem na minulost. Programovat jsem zacal ze zvedavosti. Mam elektro prumyslovku, maturoval jsem v roce 1982 a jsem taky diky tomu vic zatizenej socialistickou minulosti i vychovou. Uz me bude 38, sakra. K programovani jsem se dostal v roce 1993, kdy me zasvetil do techto taju dnes jiz bohuzel tragicky zesnuly spoluzak ze zakladni skoly a jeho sef. Zabili se v aute pri navratu ze servisu u zakaznika :( Zacatky byly tezky, ale byl jsem mladsi a vsechno slo samo (a hlavne me netrapila ta mrcha). Programoval jsem v PC-Fandu. Postupne jsem se vypracovaval, az jsem mel napsany software pro rizeni velkoobchodu a tri cash&carry prodejen (Makro v mensim provedeni) s mesicnim obratem 35 mil. Kc s perfektnimi vystupy do podvojneho ucetnictvi, planovanim nakupu sledovanim obratky ... Prace byl konicek a zamestnani zaroven. Bohuzel cely smysl vseho se obratil v prach diky majitelum. Druha a zatim posledni programatorska stace byla firma zabyvajici se rizenim jakosti. Zde se jiz psalo v pokrocilejsim jazyce pod Windows - Delphi. Moje moduly, ktere jsem programoval se stale ve firme dobre prodavaji ...Vstupni, Vystupni, Mezioperacni kontrola, Udrzba stroju, Udrzba nastroju. Da se rici, ze prehled mam v oblasti pocitacu celkem dobry, Site, SQL, Databaze, Windows, Office ... vyznam se podvojnym uctu, vyznam se v rizeni jakosti Proc se tedy bojim shanet lukrativni praci? V prvni rade strach, co by rekli, kdyby me to caplo v praci, temer vsude chteji aktivne AJ,NJ ridicak "B" ... Bohuzel se uz bojim i ridit, naposled me to caplo v aute a byl jsem rad, ze jsem dojel dom. Byl jsem totiz na rybach - to je muj velky konicek a ted se bojim na ryby vyjet (co kdyby zase), rad houbarim a bojim se jit do lesa (co kdyby zase) A hihi, kdyz tu padly zminky o muzice - nechcete si nekdo poslechnout, co u nas produkujeme s kamaradama obcas v hospudce? Hraju totiz na baskytaru a snazim se zpivat. Kvalita nahravek je mizerna a podotykam, nejsme profici a venujeme se hlavne country. Mam ted kapku rychlejsi net, mozna bych mohl uploadnout nejakou nasi nahravku v MP3, porizenou pres jeden mizerny mikrofon nekam na WEB ... Hraju rad pocitacovy hry (obzvlast Diablo 2 a online hry vubec) a pocitace me vseobecne bavi. V predchozich prispevcich jste mi moc pomohli, snad to bude lepsi. Diky.

Evi, asi si isla na iný balkon:( kde si? cakam a nic, idem pomaly spat zatvaraju sa mi oci, este si pred spanim mrknem casopis Vitalita, nech som vitalna:))a idem snivat...bru noc vsetkým!

halooooooooooooooooooooo

Už..už...beriem si kožuštek a utekam, kým ma mama nevyhodi z izby že chce spat!:)

Čau Gabiko, přihupsni k nám do PP postele!!! Vítám tě! :-))))Krakonoško, koukám, že máš taky nějak drobet naložíno - nebylo tě v tom špitále s Delonem nakonec líp???Karle - vše nej k nestávajícímu svátku! :-))Jindro, čau, čau - kdy dáme music a drinc?Miss - hajdy se mnou na balkon na tajnou davidofku!!!! Čekám! :-))

Gabika, no ani ja by som najradsej nevyliezla z bytu, stale ma to stoji mnoho odhodlania, ale zatvorena v byte byt nemienim, snažim sa to pmaly menit, boli aj dni ked som z bytu prakticky nevychadzala, ale kedže mam stareho, choreho dedka,ktoremu treba nakupit, ist k doktorke mu po lieky, do lekarne atd, nemam inu možnost ako sa obliect a ist a takisto treba z niecoho žiť, preto som sa zbalila a odisla do zahranicia, ono sa to vsetko da, len to je omnoho ťažsie ako u bežných ludi bez pp. Ja beriem už asi 2 mesiace Serlift 50mg, na noc Hypnogen ak neviem zaspat a v kabelke mam lexaurin, ten vsak neberiem, iba ak vynimocne, ak som zjedla 4 tabletky tak vela.Evi Rko, tiež som uvažovala o tom, ci to nemože nejako uskodit, vraj niekedy pri zlej manipulacii može sa preniest choroba z ineho cloveka, ja neviem, sesternica ma podobne problemy ako ja a pomohla jej nevie si tu pani vynachvalit, pomohla aj jej mame a mnohým dalsim ludom, vies to je už jena taka z mojich posledných nadeji, bojim sa, ALE...chcem byt ok:(((

Dakujem.Rozpisovat sa uz dnes nejdem,mam toho dnes vela,vies domace prace a dokonca som aj okna umyla.Niekedy nepohnem ani prstom,a niekedy zasa by som len robila,varila a pobobne lebo vtedy tolko nerozmyslam.Mam 3 deti takze aj to da zabrat,ale su zlate.Vies v dobrom ti zavidim,ze sa aspon pohybujes medzi ludmi,ja mam problem ist do obchodu.A velmi dobre viem,ze vzdy som ho v pohode zvladla,alepokial ozaj surne nemusim tak sa z domu nepohnem.Strasne mi to uz lezie na nervy,tak rada by som dakde isla sama a nemat stale pocit strachu.Moj den vlastne prebieha len doma.Bojim sa ked budem mat ist do roboty no momentalne si to neviem ani predstavit.A sama velmi dobre viem,ze su to len myslienky nic viac.V lastne ked tak premyslam tak to je asi jedine take co ma trapi.Tie stavy ako buchanie srdca,slabost v nohach a podobne si ani tak nevsimam,len sa odhodlat a ist,ale ako?A beries aj dake lieky?Ja vobec nic uz pekne dlho.Chodila som k psychiatrovi,asi 4 roky dozadu a potom som lieky nechcela uzivat nejako mi nerobili dobre.Ale ani mi nechybaju mam sice po ruke lexaurin,ale mozno stvrtku potrebujemlen ked dakde idem a necitim sa dobre.Uz som sa asi rozpisala co?Vies som rada ak si mam s kym pokecat.pa

Moji nejnejnejmilejší!!!! :-)))Já to taky vidím na delší povídáníčko...Nora jsem už přivítala, teď vítám Martina - ano, jste NAŠI!!!! Usedněte v našem PP domě - je prostřeno!!! :-))) Tady najdete oporu kdykoliv, všichni se tu plavíme na PP lodi a jsme vlastně takovej malej PP Titanic. Všichni se pokoušíme vystoupit, Carpathia však v nedohlednu :-))), ale náš PP Titanic NIKDY neztroskotá!!!!!!! :-)))) Máme záchranné vesty v podobě anx. a AD..... a Carpathia dorazíme ještě před potopením :-)... jsme soudružní a soudružští :-))), občas tu i tancujem, hulíme davidofky (viď, Miss???)a opíjíme se nadějí na lepší PP zítřky... Když je nám špatně, vyběhnem do společenské místnosti a zdůvěřujem se - ostatní jsou stále nablízku... Často tu máme - stejně tak jak na Titanicu - hudbu: v poslední době tu frčí Romanovo tekno a protestsongy z CzechTeku, po nocích tu míváme noční kluby poezie, u kterých s Juditkou pláčem dojetím... Máme tu i zvířátka, dokonce i zvířátka s PP! :-)) Občas se tu scházíme o půlnoci na popravišti a usedáme u PP ohýnku a je nám dobře. Pro hodně z nás je ten chat jediným útočištěm - když je nám nejhůř, choulíme se tady. Já tu nalezla svůj první domov v dobách, když mi bylo tak, jak je teď Martinovi... Vždycky se tu najde někdo, kdo vás před branami PP domu sebere a odnese do naší společné PP ložnice-ošetřovny :-)) Je nám tu hezky, máme se rádi a často se imaginárně objímáme :-))) - pro pocit, že nejsme sami! Když se někdo řítí do nebezpečných situací, držíme za něj řetěz. Editka nám po řetězu i otěhotněla!! :-)), Martinka z Hungary tady dokonce v přímém přenosu porodila Radečka :-)))... Máme ve svých řadách akreditovanou básnířku Ditunku, která léčí básněmi tak příznačnými, že není třeba žádných léků! (Se sluníčkem zase, přijde laf jak prase) ap.... Měli jsem už dva srazíky: v Jeseníku a v Adamově, dle zvěstí se chytá třetí - na začátku prosince v Olomouci. Když se sejdem, tak se zase liveobjímáme, posedíme a paříme obvykle do prvních ranních paprsků:-))Usedněte, ohřejte, přijďte pobejt!Dneska bude Oscarový Ježíšek!!!!1. Noro: Veď ko?ko krát si už mal ten pocit a predsa si tu.2. Albert: - zamilovat se !!! je-li to možné...- opakuj si: jsem zdravý... je toho ještě hodně....3. Miss: Odisla som do zahranicia, sice aj tam mi tie stavy pokracovali, ale aspon som zvíťazila nad svojim strachomVšichni tři si je zasloužíte!!!!Martine - jsem taky "elektrikářka" bys věděl, že je nás víc:-)) Albert a Miss ti napsali všechno strašně krásně a pravdivě!!!! Je to tak. Já bych k tomu jen dodala, žedobrá léčba je taky pochopení lidí kolem tebe. Ne každýmu se jí však dostává... Musíš si teď najít ve svém životě priority a uspořádat si je. Všechno je... koneckonců... otázka priorit. Nemůžeš vše stavět jen na zoufalství ze strachu, který MOŽNÁ přijde: třeba ano, třeba ne!!! S PP se musíš naučit žít, je tvojí součástí, sídlí v tobě. V současný době bych to u tebe fakt cejtila na další léčbu, jevíš se mi dosti na hromádce a musíš se "uspořádat"!!! Dobře tyhle stavy a situace znám - a nejenom já, snad všichni z nás jsme jimi prošli! Když o něco moc usilujeme, obvykle se nedaří, jak se říká: jen ne nic moc upřílišněně :-))) Koukej teď JEN na sebe a kašli na práci - nemocenská poběží... a co???!!! Nejdřív musíš dát do pořádku sebe - to je ta priorita číslo jedna. Musíš se zaléčit: obávám se, že budeš muset podstoupit opět cílenou léčbu léky. Žádnej doktor tě nemůže ukončit neschopenku, jestliže se necítíš... Udělej třeba kompromis: jdi do neschopnosti, ber léky a hledej si místo - je takových možností a v tvém oboru jsi žádanej! Obklop se příjemnejma věcma, udělej si radost, chval se za dílčí úspěchy. Nemysli na to, kdy to začne - mysli na to, že nic nezačne. Luftni se přírodou, nasbírej si listí a těš se z jeho barev, obdivuj je!!!!!!!!!!!! - v jednoduchosti je krása... :-)) Podávej hlášení, kolik z našich rad sis vzal k srdci a jak se ti daří! Napiš, kolik listí si sebral, z jakejch stromů a popiš barvy, který si tam objevil :-))) Do tejdne! :-)) Když se budeš cejtit tak, jak teď - šup sem!!!!! :-))))Miss moja (naša) milúčka: bacha na čakry - tuze nebezpečná hra, může ublížit, někdy docela dost. Je to hra s ohněm!!!!! Ne, fakt ne!!!! Jsi příliš křehká na takový risk! Běž s Martinem raděj na to listí :-))))))

Gabika určite si sa tu nevotrela, co su to za napady:)my tu privitame každeho cloveka, ktorý potrebuje pomoc vždy!napis svoj dlhý pribeh. Ja som z Košíc, mám 23 rokov a momentalne som doma, deti este nemam a moj klasický den?Vstanem okolo 10siatej:)idem nakupit, nieco si mrknem na nete, idem do mesta, potom som s priate?om a tak:)a ty?

Ahoj MISS som niekde zo stredu slovenska ,ale pochadzam z BA,ale to je dlhy pribeh.Mam 32 rokov aj ked sa to tazko pise je to tak.Dakujem ze si ma oboznamila s tym byciklom,citim sa ako hlupak,ale vazne som to nevedela.Napadlo ma,ze si pisala,ze nemas rada neon,tak ja tiez,Strasne mi to vadi a neviem preco.Hlavne ked som niekde v nakupnom centre.Vsetko sa mi zda vtedy take cudne co ja viem.A ti si s kadial?a kolko mas rokov?Uz davno si citam vase prispevky,ale akosi som sa nechcela medzi vas votriet.Ste tu vsedci super.A teraz si vlastne doma?A co robis?myslim to tak ci mas deti a podobne.A ak si doma ako prebieha tvoj den?maj sa zatial pekne.

Gabika, lepsie ako Miss by som to o tom rotopede nenapisal. Takze asi tak.

Ahoj Gabika!odkial si, kolko mas rokov?Rodoped je bicykel na doma, vies, taký na ktorom ideš, ale vlastne nejdeš:))aký maju k dispozicii aj v posilovni.

Ahojte vsedci.Rada citam co tu pisete lebo mam take iste problemy ako vy.MIIS-co si opisovala tak presne sa aj ja tak citim.Tiez som mala moznost dobre sa zamestnat,ale moj strach a stavy mi to nedovolili.Najradsej by som mala nejaku pracu na doma len aby som nemusela ist von.Tiez mi je aj niekedy dobre,ale neviem preco mam taky strach ist niekde sama.ALBERT-prosim ta ak mozes chcela by som vediet co je to ROTOPED.Si to tu popisoval a zaujalo ma to len neviem co to je.Dakujem.Majte sa krasne vsedci.

Martine, přestaň se na panickou poruchu dívat jako na něco, co přišlo z vnějšku, jako nějaký virus. PP je naše slabost, náš strach, se kterým bojujeme, vzniká důsledkem nesprávného životního stylu, naší zvýšené vnímavost ke strachu a nepříjemným tělesným pocitům, které ho provází. Velmi jednoduše řečeno. Takže pokud chceš bojovat a měl bys, pak musíš Ty sám a nevzdát se a nelitovat. Sebelítost je velmi škodlivá emoce. A neboj se brát léky! Neurol = Xanax má riziko návykovosti, ale neznamená to, že většina lidí závislost získá. Eva Rokytka ji měla, ale já beru Neurol 11 let a závislost nemám, jenom odmítám trpět, když mi není dobře, Eva K. ho bere taky pěkně dlouho. Závislost se pozná lehce, člověku nestačí=nezaberou obvyklé dávky, má potřebu je zvyšovat a když svůj lék nedostane, má abstinenční příznak... patří ke spoustě léků, které je třeba vysazovat pomalu a lze je brát nepravidelně, takže pokud se necítíš dobře, není na místě dělat hrdinu, který se zbavil Neurolu. Co z toho, když ses nezbavil PP? Antidepresiva zase upravují hladinu serotoninu, která je při PP pěkně zlobivá.Nemůžeš zůstat doma, nemůžeš se vzdát!!! Je potřeba, abys nastoupil do práce a vyšel ze své úzkosti! Napiš mi argumenty, proč ne, proč by to nemělo jít, co by se Ti v práci mohlo asi tak stát (jiného než když jsi doma), aby to byl pádný důvod nenastoupit!!! A zjistíš, že to půjde.Noro, jestli neznáš pojem ataka, pak Ti doporučuju a Martinovi taky www.lundbeck.cz, pro veřejnost, deprese a literaturu od MUDr.Praška si stáhněte a vytisknete a nastudujte. Ani fakt, že Martin prodělal terapii neznamená, že mu terapeut poskytl dostatek informací.Držím pěsti,kluci!!! Nezapomeňte: jste mladí a oba se z utrpení pp dostanete a bude zdraví = psychicky odolnější, než jste teď. Nepočítejte s tím, že už se nikdy v životě nebudete bát, mít nepříjemné stavy, pociťovat úzkost, ale už z nich nebudete panikařit, budete s nimi umět pracovat a nebýt vyděšení, paralyzovaní a nešťastní...

Ahojte!!!Mám úplne nabitý týžden, mala som tu navstevu zo Sardinie tak som aspon prisla na ine myslienky, znovu som si preopakovala taliancinu, žila nocný život a trochu si pripomenula časy stravene v Taliansku. Ale dneska to na mna prislo;((fnuk bolo to odporne ako na začiatku liecby, neviem preco, možno tým, že som bola zvyknuta brat Serlift poobede a teraz som ho zacala brat doobedu, ponahlala som sa z banky cez mesto k mame do kancelarie, vošla som a priserne zatočenie hlavy ani som nevedela o sebe, mama bola hladna, boli sme dohodnute, že pojdeme do reštauracie a mna to zas chytlo, zle, strach, strasne myslienky, vosli sme do restiky, mala som prisernu uzkost, pocit derealizacie už som si predstavovala, že ako sa tam zložím, ako volaju sanitku, doska v žaludku, ale nejako som sa premohla snažila sa rozpravat s mamou a snažila sa zjest tu obrovsku porciu co mi doniesli, nakoniec to prešlo, ale fuj:(((vžd ked sa mi to stane som uplne zdeprimovana a nestastna:( Týmto vítam aj nových členov Nora a Martina, po prečítani tvojho prispevku MARTIN som sa v nom našla, tie iste pocity prežívam aj ja a mam take iste uvahy ako ty,tiež sa ludom može zdat že sa mi nechce pracovat, ale to tak nie je proste s takýmito stavmi si neviem predstavit že by som riesila nejaku zavažnu ulohu,ked to na mna pride absolutne sa neviem koncentrovat, veci mmi unikaju, slova sa miesaju,som uplne ako odrezana od sveta, pálenie na tele, motanie hlavy, pocit,že nastal už koniec,strasny strach, mne sa toto vsetko zacalo taktiež v praci, nakopená práca, kolegyna ktora ma neznasala,necakane zistenie infekcie, psychicke zrutenie, prislo to necakane v stave relativnej pohody po obede som vosla do kancelarie a bol to moj prvý silny atak, bleda som sa klepala, nenormalny tep, nezvladla soma ni vytocit cislo na mobile aby ma odniesli domov, bolo to priserne na druhý den ok a potom sa vsetko opakovalo stale a stale a stale dookola tie hnusne stavy, robotu som už absolutne nezvladala, každých 15 minut som utekala na chodbu nadychnut sa, držala som sa zabradlia, cela bleda sa klepala a bolo mi do placu, alebo som sedela zavreta na zachode a modlila sa aby to nebol este moj koniec, nasledovala 2 týždnova práceneschopnost, kde mi u lekara nic nezistili, dala som vypoved z prace a potom som povedala stacilo!Odisla som do zahranicia, sice aj tam mi tie stavy pokracovali, ale aspon som zvíťazila nad svojim strachom, teraz beriem AD - Serlift, ked je velmi zle lexaurin, ale to fakt malokedy, nechcem byt na nicom zavisla a chcem si telo znečistovat co najmenej, ale bohužial bez liekov som to už nezvladala:( Táto "choroba"ak sa to da nazvat chorobou je strasne zakerna, pretože berie berie na seba podobu tých najhorsich fyzických a psychických stavov a clovek je riadne po takom ataku vydesený. Tiež neviem ako to budem dalej riesit, bola som na narocnom konkurze na asistentku, ktorý mal 3 kola, presla som dvomi, dostala sa do tretieho a na tretom som sa modlila nech ma nevezmu, pretože nemam doveru v to, ako budem s takýmito stavmi pracovat, nemam pracu, ale ked ma nevzali, bol to urcity vydych, že som akokeby mimo nebezpecenstva, naistejsie sa citim doma, alebo u priatela, neznasam neon, velke obchodne domy a najhorsie su plne elektricky ci autobusy, vtedy studený pot, stavy na omdletie a zas som v tomto bludnom kruhu, plnom neuveritelných obav.Sesternica mi dala cislo na jednu pani co dava dokopy energeticke drahy a centra na tele čakry, dneska som jej volala, na buduci týžden sa dohodneme kedy tam pridem, pomohla vraj vela ludom tak mam aspon trosku nadej, že s amožno moj stav zlepsi, nadej je pre nas vsetkých velmi doležitá!!!!!Dufam, že sa mate vsetci ako tak ok, Eduška a ty sa nestrachuj, lebo bábätko vníma vsetci pocity, ci už dobre alebo zle, radsej sa mu pekne prihovaraj, pustaj si prijemnu hudbu, relaxuj.

Dekuji vsem za uprimne napsane radky. Obzvlast ta poznamka o "elektikarich" od Alberta - to je presne ono !! Tak mi to vzdycky zacne, udela se nevolno a telem projede jakoby pocit snad horka/chladu, tezko se to popisuje, ale smer je vzdy od hlavy smerem dolu. Jeste ke vsemu to mam podle diagnozy komplikovany depresi a ta se mi vzdy na podzim zhorsuje. Jak jsem psal predem, ted jsem bez leku, ale vidim ze to bez nich nepujde :( Nejhorsi na vsem je to pozorovani se, strach kdy to zas zacne a vlastne ted jiz permanentne pretrvavajici neprijemne pocity /nevolno/ cely den. Zitra jdu k lekari. Vidim ze to jinak nevladnu. Snad se donutim i poptat po nejaky praci, asi vezmu cokoli ... Zivit se nejak musim.

Ahoj Martine,tak tě vítám mezi námi. Taky "vyrobím" delší příspěvek, speciálně pro tebe. První paniku jsem zažil při přetížení učením před maturitou. Znáte to, tři roky jsme na to ve škole prděli a ve čtvrťáku by se jeden mohl zbláznit ..:-) a to doslova. Přišlo to zničeho nic, bušení srdce, pocení, hrůza - poliklinika, atd. Pak pár dní klid a pak zas znova a znova, tělem projela "elektrika" zhora dolů a už to jelo (proto si tady taky říkáme někdy elektrikáři ...:-) Všichni si tenkrát užívali prázdnin po maturitě (tu jsem udělal v pohodě) a já se plácal v hrůze co mi je, všechna vyšetření však ok. Kupříkladu za chvíli po probuzení se mi začala točit hlava, okolní svět byl jako ve snu (říká se tomu derealizace) atd. Samozřejme jsem měl strach kdy to přijde zase, jmenuje se to anticipační strach a právě z něj vzniká začarovaný kruh a situace se zhoršuje. Dále jsem měl nastoupit na VŠ což bylo v této situaci téměř nemyslytelné. Naštěstí jsem ( v září ) náhodou přišel k mladé psychyatričce, ta pochopila celkem hned co to je a nasadila antidepresiva a další léky. To se psal rok 1987 ! a pro tuto "nemoc" nebyl ani název. Léky celkem zabraly a do té školy jsem chodil. Kupříkladu však cesta autobusem či vlakem bylo peklo, ale vydržel jsem to. Ale nejde o to vydržet to. Jde o to pochopit princip, vědět jak s tím zacházet, co dělat, čeho je naprosto zbytečné se obávat, atd. Bohužel to neumím napsat stručně a možná to ani nejde. Ještě ke mě. Po vysoké jsem šel do práce, stavy nebyly nic moc, někdy horší, někdy lepší. Vyhýbal jsem se cestování, samotě, atd. V roce 99 jsem začal podnikat a založil vlastní firmu a práce v ní mi dopřávala celkem klidu v místě bydliště. Postupně narůstalo množství práce atd. a letos jsem se do to propadl zase. A to hodně, svým vlastním autem jsem nedojel ani dvacet km od domu. Panika, strach, silná deprese, "infarkt". To bylo v červnu letos. Těď je listopad a nelze to srovnat se začátkem, pohoda. Beru 4 měsíce Apo-sertral a ze začátku jsem k tomu papal Frontin. Ale to ty zřejmě znáš velmi dobře.Tak co ti poradit ?- bez léků bych řekl, že ze začátku to nepůjde, napíše ti je klidně obvodní doktor, vůbec se ho neboj, je tam kvůli tobě a ne obráceně- relaxace, ruka je těžká, atd. Tvrdě, třeba hodinku denně !!!- sport, čím větší zátěž, tím lépe. (vyrábí se v mozku sertralin) Bojíš se z domu ? , nevadí, rotoped je dobrá volba.- masáže, zvláště zad, plavání, vynikající - při stresu se totiž stahují zádové svaly a způsobuje to další nepříjemné pocity a bolesti krku, atd.- nepřemýšet o sobě, to se řekne, ale třeba si něco číst, dlouho přemýšlet nad nějakým problémem, programovat .... :-)- zábava !!! extra důležité, smích s přáteli, párty, akce, minimálně jednou týdně, nejlépe denně !!! -:)- mazlíček - ideálně pes, kočka atd. Pokud by ovšem mazlíček zůstával sám doma tak se budeš sám trápit co dělá. V tom případě ne. Stačí i návštěvy u cizího mazlíčka !!!- pp se zhoršuje s nějakou nemocí, chřipkou atd. tak se toho nelekni, taky s vyčerpáním, druhý den po alkoholu ! atd.- udělej si kurz KBT pokud to časem půjde- zamilovat se !!! je-li to možné...- opakuj si: jsem zdravý... je toho ještě hodně....Změna nenastane za hodinu ani za den. Ale za týden ti může být o trochu lépe. S tím se nedá nic moc dělat. Chce to čas. Vydrž to, bude to stát za to.Bohužel nelze napsat vše najdnou. Tak zas příště. Zatím.Albert