Panická porucha 4

EVA VRTY , VRT,ŘÍKÁ , ŽE PREJ PRD.TOŽ NAPÍSNU JI PŘECI,ŇÁKÝ VTIPNÝ KECY!ČUMÍ PePka NA TETANKU,POVÍDÁ JÍ

Missko, jak jsem Ti posílala fotky svého kocourka, na všech fotkách je on, nevím, jestli jsem Ti poslala i tu společnou s pejskem, tak to byl kocour ještě kotě.Kamčo

Dandy

Kamčo,rozumím Ti, v bludném kruhu partnerském se zmítám již 4 roky, včera vše zase rozebíráno a nedospěli jsme zase k ničemu...

Já jsem Dituš myslela, že konečně nějaká veselá básnička a ono zase prd :-))) melancholickou náladu mám taky - hrůza.

Ditunko, pěkně jsi to napsala, pěkně se to četlo

...a vítr mi vlásky laská,já z trávy hledím na běláska.Na louce si ležím,v myšlenkách životem svým běžím.Hle!Tu kapka rosypod oči mi padla asi.Kdepak rosa, není ráno!Mám pro slzy vystaráno.I to slunce se vytrácí,déšť padá, hrom burácí.Už v trávě není příjemně,už není mi tak dojemně.Promoklá až na kostutíkám. Kam? Pod most.Bych se pod ním ukryla,déšť v sobě mostem zhubila....sice nejsou dvě odpoledne , ale já už chytla lehce melanchol. slinu, no bodejt, když venku lije...

Pěkné deštivé pondělí!! Dnes ráno opět nic moc,už 3 noci špatně spím,nevím,jestli za to mohl úplněk,ale asi ne. Doma problémy s rodiči - mam.je nemocná a leží se záda, taťka dnes taky nic moc,kromě toho se mi hádají o maličkosti,jsou jako malé děti. V práci náročný týden - nevím,snad to všechno zvládnu a nezblázním se z toho.Dandy už je doma z dovolené? Zatím jsem nečetla všechno,ale pokud jo, tak ahóóóój!!!!

Rokytko, myslím že se mi omdlení vysvětlilo :) jednak jsem těsně před tím stříhala našemu papouškovi drápy a to tak nešikovně,že jsem mu šmikla do cévky a on krvácel :((( strasně začal řvát. A druhé vysvětlení: druhý den jsem asi po 8-mi letech užívání antikoncepce dostala první menzes bez ní. Takže tak. :) Ale už jsem klidná, AD vysazuju dál a těším se až budu úplně bez nich a začneme pracovat na tom mimču. :))

Milý Romane, neřekla bych že to co popisuješ je problém TMO, spíš národní kultury. Proste kde je co zadarmo, tam se Češi jen hrnou. Víš vem to z druhé stránky, kdyby to TMO neudělal, tak slousta lidí zase řekne no jsou sice první,ale co my z toho máme? Ono nikdy se nezavděčíš všem. Možná jsem zaujatá, protože můj manžel zrovna v této společnosti pracuje :))))

Milý Romane, neřekla bych že to co popisuješ je problém TMO, spíš národní kultury. Proste kde je co zadarmo, tam se Češi jen hrnou. Víš vem to z druhé stránky, kdyby to TMO neudělal, tak slousta lidí zase řekne no jsou sice první,ale co my z toho máme? Ono nikdy se nezavděčíš všem. Možná jsem zaujatá, protože můj manžel zrovna v této společnosti pracuje :))))

I taková pochvala je víc než panák na bolístku.-) , dík Romčo! Helčo???Už u kadeřnice, Tak to tě chválím a jdu se k ní taky objednat, pokud nemá dovolenou, abych viděla vůbec na to moře.Dandy, kdes to byla , že tak chválíš????? krásná básnička, fakticky! takže soudím, že bylo teplo, nepršlavo, nikdo vas neokrad , neošidil, policajti na vás nevymáhali bezdůvodně a bez bločku prachy za údajné přestupky...nebo vám neodtáhli auto bez vysvětlení, jak jsem se doslechla a dočetla od jiných letošních dovolenkářu chorvatistů.Snad ani nás toto nepotká.papa-

Helíku, vím, že to bolí, ale když na to budeš myslet, nic se nezmění, je to pryč.Když tu práci nevezmeš, budeš dál sedět doma a pít a kouřit, zkus to překonat!Ale je pravda, že práce učitelky je stresová sama o sobě a pro člověka, který na tom není psychicky dobře o to horší.Ale zatím nic jiného nemáš, zkus to.

Dito, krásně jsi to napsala.

ROMANE- souhlasííím!!! jak je něco zadara,ožívá i mrtvola ! Ti, co roky slibují , blbosti esemeskují-se mi to včera taky stalo. Známá "píše" mi už roky a "navštěvuje", na kafi už jí plavou přes rok chcíplý mouchy ..., ale jak má smsm zadara, pošle pitomost jak mraky a ani se neobtěžuje optat, jestli žiju a jak-Například. Noukomentík...

Poklidné ráno už nebudu přát, čili spíše poledne ...těm v zaměstnání , at se už brzy nad nimi měsíc sklání:-)Helíku- (a ostatní s popraskaným srdcem, prostříleným nezdařilým Amorem...) , kdybych já vám popsala své dva příběhy , ty nej v životě svém dosavadním, nepřidalo by vám to optimismu, dobré nálady,ba ani naděje. Proto radši nic víc, než ŽE ZNÁM , VĚŘÍM, CHÁPU VÁS A BĚHÁ MI PO TĚLĚ MRÁZ. Vzpomínky jedny - z příběhu č. 1 - už jsou naštěstí bezbolestné , nearytmizující ES--nic,bum, ES , jen s lehkým úsměv přemítám , co bylo s NÍM kdysi, že se mnou si jen nejspíš zahrával, dítě -ani slyšet...a ted? v 42 letech má čerstvou holčičku a světe div se...prý se i ožení, slyšela jsem od jeho matky a bratra. Já? Ztratila tou pitomou láskou k němu 6 let života, vynosila nespočet kýblů se smetím , vyklečela si kolena za okny dnem i nocí, jen abych ho zahlídla, jak přijíždí a parkuje ( bydleli jsme ve stejném domě) , bych cítila jeho kroky a vůni Denim Black táhnoucí se chodbou , protínající pokaždé a znovu a zas a zas moji duši, tělo ,bych s ním splkla na chodbě...a vše zbytečně. Jenže dnes už vím, že i taková zkušenost měla své pozitivum! Bůhví jak bych dnes na tom s ním byla. Láska je slepá a člověk prohlídne až s odstupem času. Jak mi řekla jednou kartářka- vše , co já považuju za smůlu , že se mi nepodařilo, se nakonec ukáže pro mě prospěšné. Jenže to chce čas a pevný nervy. No , a ty -jak známo- nemám. Prostě řečeno, vypadám, že je mám. Nebo spíš dlouho dělám, že je vše Ok , až jednoho dne není. Že by ouzkosti a panika?Druhý příběh je TOP SECRET...ale ani po všech útrapách nepřestávám nad ním špekulovat. Nejhorší je vidět daný objekt a jsem zas v haj...! A tak pořád dokola. Helíku, taky bych v tom případě měla brnknout do ústavu, že jsem umřela , a tudíž nikdy nenastoupím. Ale to bych se na straně druhé poškozovala. Pořád mám někomu uhýbat a bejt srágora? Ne a stokrát ne!!! Okamžitě se , Helčo, vzchop, neubližuj si na zdraví, nehul a nepij, nebo ti bude pořád šptatně. Tvoje plíce a játra jsou jen tvoje a proč si je ničit kvůli chlapovi?! Típni poslední cigáro, kopni do sebe posledního panáka , vyčisti si zuby mentolovou, umej, navoň, skoč na kosmetiku, k holičce, pozvi kámošku a za světla svíček, aromalampy a muziky, co máš ráda, vše proberte. Zasmějte se tomu a serte na NĚ! JE JICH JINEJCH NA SVĚTĚ A KAŽDEJ JE V JÁDRU TO SAMÝ. JEN HORŠÍ NEBO LEPŠÍ STADIUM. A HLAVNĚ ! Dokud nezkusíš(me) stát na vlastních kramflecích pevně , my ženský, tak co potom naše drahé polovičky?! Jdi do školy , zkus to , nandej jim a jemu pořádně, vyfikni se a říkej si, jak dobře vypadáš a že on ti může klečet u kolenou, jenže ty se k němu už ani náhodou neohneš...POCHOPILI, MOJI RÁDCOVÉ, MŮJ PŘEKOTNÝ PŘÍSPĚVEK? Totéž věnováno Kamče, Romanovi,Romaně, Evce...P.S. Já už zas v Romanech mám guláš. R. šéf je Brňák se srdcem budějickým? Já myslela , že to R.-Albert je Budějičák. Evi, básně ted nelezou mi pod prsty, mám doma makačku, žehlení, úklid, takže pak u Nescafé Gold mit Milch und Zucker...( ZÁKUSEČEK BY TÉŽE BODNUL:-) )asi něco spíchnu-počítám kolem druhé odpolední:-)...papa---------

Ale fuj, už jsem jak ten Miloš..:). Prostě se seberu a hotovo. Jdu se pakovat. Zítra se stěhuju do nového bytu. Přeji všem hezký den.

No jo Romčo, když mě už není 19, ale 29 a začínám mít pocit, že mi ujíždí vlak... Byla jsem s ním 9 let. Zapomenout, nevim nevim, budeme kolegové v práci...:(. Pokud do té práce nastoupím. Mám chuť zavolat řediteli školy, že jsem zemřela, ať se mnou nepočítá..:)))

Evi R., ta básnička je hezká, já mám ráda takové melancholické...

Se mnou se rozešel přítel po dvou letech, byla to vážná známost, chodil k nám domů, znal rodiče, byla jsem s ním na několika dovolených. Rozešli jsme se, když mi bylo 19. Pak jsem se vyhýbala místům, kde bych ho mohla potkat, ze dne na den jsem přestala chodit na zábavy a vůbec kamkoliv, jen abych ho tam nepotkala. Zajímavé je, že on všem známým říkal, že jsem se rozešla já s ním, přitom ve mně zůstal dojem, že on se mnou.Kdykoliv jsem potkala nějakého společného známého, pozdravoval mě po něm a vzkazoval, že se mám ozvat, já jsem po každém takovém vzkazu byla nešťastná, protože já jsem se naopak snažila ze všech sil se mu vyhnout.Vážnou známost jsem pak už měla jen jednu a to je můj manžel- už 13. rok.Teď už na něj jen vzpomínám s takovým dojetím, vůbec se nezlobím, doufám, že ani on na mě už ne.