Je normální být ve 30 pannou ?

Verco a Marty nechcete se nekde na internetu skype ci ICQ sejit?
Ale berte to jako absolutni ulet s tim ze urcite z toho bude fiasko ale jde o tu vyzvu a zabavu a mozna budete alespon pratele.
Protoze verim ze jeden bude moc tlusty nebo hubeny nebo ona neatraktivni on nudny atd.
Jde jen o hru na "chozeni" bez nejakych fyzickych kontaktu ci vaznych zavasku.
Prote ulet.
Protoze ja bych do neceho podobneho sel.
Uz jen s te absurdni nadeje ze by to vyslo.

Verco, držím palce a přeju ti hodně sil, abys svoje osobní démony zahnala co nejdál od sebe. Moc dobře vím, co úzkost dokáže s životem udělat. Já jsem "svou" fobii dostal za dost dlouhý čas částečně pod kontrolu, ale někdy se to prostě nedá uhlídat... Hlavně se nevzdávej a vydrž, i když si myslíš, že všechno stojí za nic. Dobrou noc a hezké dny.

To je fajn vědět, že...Taky mam socialni fobii a stranim se lidi, protoze jsem ve skole zazila docela drsnou sikanu. Takze se i tezko seznamuju a komunikace vazne. Samotnej mi je mnohem lip. Nemam duvod neco menit.

To je fajn vědět, že nejsem 0,00002% menšina:-). Jak ty jsi k tomu přišla, Verčo?

Marty ja to znam a rozumim ti, se mnou je to stejny, nejsi sam je takovych lidi hodne jenom se to o nich nevi.

p.jojo:
Jo, kámo, uhodil jsi hřeb na rakev:-). Každopádně to obecněji souvisí s mojí introvertní povahou a ještě více se soc. fobií, ze které se léčím už drahnou dobu. Takže přes ta léta jsem si zvykl na určitý režim, který se mi měnit nechce, protože mi tak vyhovuje. Je to asi škoda, že jsem to "osahávání" prošvihnul, ale co, zase jsem měl a mám více času na rozvíjení sebe sama a vztahy jsou tak pro mě jen jednou z mnoha uniklých příležitostí. Myslím, že samo se to těžko zlomí, protože já aktivně společnost prostě nevyhledávám a ani mně to nijak nechybí. Máš pravdu, není to asexualita, to ani sám netvrdím. Některé touhy jsou u mě zkrátka vyhaslé a nemám důvod je nějak naplňovat. Věř mi, v žádné čekárně nečekám, jsem se sebou vnitřně srovnaný a žádné velké mindráky ze sebe nemám, i když si myslím, že jsem relativně šeredný, toť pravda. Když se totiž podívám na svou máti a otce, oba byli velmi charismatičtí a pohlední, já jsem se zkrátka tolik nevyvedl:-). Jinak ta soc. fobie je někdy pěkné peklo, ale to se "musí" zažít, abys pochopil, o čem to je... Jinak díky za příspěvek.

Jinak si myslim ze "strach a obavy" jsou hlavnim duvodem proc zeny zustavaji ve 30 panami. Jeste snad duvody kdy prosly nejakymi traumaty ale tam se ty zeny spise uchyluji k tomu ze naopak sveho tela si nevazi a jsou schopne jit s kymkoli.
Z meho vnimani 30 leta pana by nebyl asi takovy problem jako zneuzivana holka s naproto vykolejenym citem pro sexualitu.
U te pany by muz nemusel nic "opravovat" ale jen odkryvat a uvolnovat cistou zenskou sexualitu ktera v kazde zene je.
Bohuzel mezi nami je hodne malo muzu kteri to citlive dokazi protoze jejich primocary postup je v tomhle pripade kontraproduktivni.

Kačko, jo, dělám si to...Marty ja byl do 30 podobny typ jako ty ale zlomilo se to s jednou zenou.
U tebe bude problem ze strachu z zen, ty jsi z nejakeho duvodu (mozna kvuli tomu ze jsi myslis ze jsi nehezky) prosvihl vzajemne "osahavani" se zenami. A ty se jich proste bojis a cekas v cekarne na zazrak. Nechces riskovat odmitnuti nebo fiasko v posteli, ktere urcite bude pokud v tomhle veku vlezes s nejakou do postele. Jenze nechapes ze i to "fiasko" se da zvladnout s usmevem a tak ze te ta zena na druhy den bude znovu tahat do postele. Cele je to o tvem strachu ne o asexualite tu nemas bohuzel.
Klidne oponuj rad budu slyset tvuj nazor.

Co je a není normální? Kdo to určuje? Pokud se cítím spokojený a nemám důvod nic měnit, ale nejsem v tomhle ohledu tzv. většinový, je možné říkat o mně, že nejsem normální? Myslím, že takhle to nefunguje.

No normální teda průměrně běžný to teda není...

Kačko, jo, dělám si to sám. Ale je to pro mě spíš instrumentální záležitost, prostě přijde napětí, tak ho odstraním (to napětí) a mám (na pár hodin:-)) klid. Je to většinou příjemné, to určitě, ale radši např. hraju tenis nebo si píšu do šuplíčku svoje veledíla. Jak jsem psal, tenhle způsob života mi vyhovuje a jsem v tomto režimu spokojený.

Marty a delas si to sam?

Prosím vás, hlavně buďte...Dito, napsalas to moc hezky, pod tvůj příspěvek bych se podepsala! A díky za zmínku o dobrovolné bezdětnosti - na nás childfree lidi se někteří spoluobčané také dívají skrz prsty, přitom na tom není naprosto nic špatného.

Prosím vás, hlavně buďte sami sebou a nesnažte se splynout s davem. Chovejte se přirozeně. Někdy sex přijde sám od sebe a někdy ne. Lepší žít bez sexu, než otročit. Je tady hodně předsudků: Holka může mít dvě vysoké, mluvit 3 jazyky, pomáhat lidem, starat se o něco hodnotného, ale jakmile se nenechává ošukávat a nerodí děti, je méněcenná. Hlavně na dědině. No co, že je ten její to ochlasta , hlavně, že má manžela!!! Pozor na to. Nic se nezměnilo v myšlení blbců ani v 21. století. Doufám, že to ustojíte.

Midrejko, nemáš pravdu, resp. je to individuální. Mám kamarádku, zanedlouho jí taky bude třicet, je panna a nikdy neměla vztah, ale rozhodně není sebestředná apod. Myslím si, že je asexuálka, má spoustu jiných zájmů než chlapy a troufám si říct, že je celkem šťastná a spokojená. Mít vztah a sex není žádná povinnost, sice drtivá většina lidí tímto způsobem žije, ale to neznamená, že je to jediný správný způsob, jak prožít život nebo že kdo tak nežije, je úchylný.

Ja jsem taky nezkusena panna a vubec mi to nevadi

Já jsem taky pannák a nic si z toho nedělám. A to mi příští rok bude pěkných 30. Vztahy a sex mi v životě vůbec nechybějí a jsem tak spokojený. Nikdy jsem neměl potřebu chodit s holkou, natož s ní sexovat, prostě jsem se jen s nimi kamarádil a to mi stačilo. Myslím, že tento postoj nesouvisí s nějakou sebestředností, jak jsem si tady přečetl. Byl jsem vychován, abych druhým pomáhal, a o to se taky snažím. Rád pomůžu, když je to v mých silách. Takže spojovat některé charakterové rysy se sexualitou asi dost dobře nejde. Je mi jasné, že jsem v tomhle ohledu asi výjimka, ale to vážně neřeším. Takhle mám více času na své koníčky a vyplňuju čas tím, co mě baví. Nemám pocit, že o něco přicházím. Je možné, že ženy o mě nikdy neprojevily zájem také proto, že jsem poměrně nevzhledný – jsem částečně plešat a mám k tomu chlapecké rysy a hubenou postavu. No nic, to už se dostávám někam jinam. Přeju všem, kteří podobný problém řeší, ať to hodí za hlavu a užívají života.

Když o tom tak přemýšlím, malý počet mých sexuálních partnerů je částečně způsoben mým velkým strachem z otěhotnění a z části mou stydlivostí - trvá mi poměrně dlouho, než se zbavím svých zábran, nedovedu si představit, že bych se s někým vyspala po týdenní nebo čtrnáctidenní známosti. Z těchto důvodů jsem také přišla o panenství až po dvacítce, i když příležitosti byly i dříve. Nejsem sice žádná miss, ale ošklivá taky ne, ve vzhledu to určitě není, myslím si, že aspoň průměrně nebo i podprůměrně hezká žena by sehnala partnera na sex, pokud by nešlo o nic jiného. Možná si říkáte, že je fajn, když se holka nedá každému. S tím souhlasím, ale sama si připadám "divně". Kdybych spala aspoň se dvěma nebo se svým prvním a jediným chodila dodnes, nepřipadala bych si "divná", ale za současné situace ano.

Příroda se probouzí ze zimního spánku, napíše mi na email lékařka, štíhlá až sportovní nekuřačka, která je pro samou práci sama, v nemocnici či ordinaci ji občas, i přes profesionalitu, vzrušuje intimní vyšetřování sympatických pacientů a jejich stud před hezkou doktorkou a ráda by mi doma udělala preventivní prohlídku? Cítím se zdráv, jsem svobodný, štíhlý VŠ výzkumník s odbornými zájmy v biomedicínském inženýrství, elektronice, medicíně, ale i v hudbě. Těším se na nezávaznou procházku do jarní přírody.
[email protected]

Já mám podobný problém: pomalu mi táhne na třicet a měla jsem jen jednoho sexuálního partnera, resp. měla jsem několik, se kterými jsem se mazlila nebo provozovala orální sex, ale jen jednoho, se kterým jsem tzv. plnohodnotně spala. Kdybych s ním byla doteď, vůbec to neřeším, ale my už spolu pár let nejsme a já od té doby s nikým nespala. Po rozchodu s ním jsem pár známostí měla, ale rozešli jsme se dřív, než došlo na milování. Samo o sobě mi nevadí, že už jsem několik let s nikým nespala, vystačím si v tomhle docela dobře sama, v současné době v podstatě ani žádného partnera nehledám, vyhovuje mi být single, ale známosti na jednu noc mi nic neříkají. Čímž nechci říct, že mi partnerský sex vůbec nechybí, ale rozhodně nepolezu jen tak s někým do postele jen proto, abych s někým za každou cenu spala. Ale připadám si prostě taková "divná". Jednak proto, že je mi skoro třicet a spala jsem jen s jedním, se kterým už dávno nejsem, a zadruhé kvůli tomu, že už jsem asi pět let nesouložila. Jsem takhle "divná" jenom já nebo existuje podobných lidí poměrně dost, jen o tom nevím?