Je normální být ve 30 pannou ?

Ahoj lidi. Děkuji za pochopení.Luboši,musím tam kvůli tomu,že budu nastupovat do nové práce,prý kvůli tomu jestli nejsem těhotná. To mi řekl pán,který mě přijímal...Neřekla jsem mu na to ovšem nic.Musím k závodní lékařce,tak uvidím jestli mě tam pošle nebo ne.Jinak se cítím v pořádku,menstruaci mám pravidelnou na den. Jinak jsem naprosto normální holka.Lidi mě mají rádi,jsem společenská,ráda pařím až do rána na diskotékách,chodím mezi lidi,ale neví to o mě nikdo ani zmých nejbližších.Neřekli by to do mě.Chlapi mi nevadí,mam mužskou společnost ráda.Byli časy že jsme šli parta z práce na pivo a já dorazila sama holka :) a vůbec mi to nevadilo. Vztah jsem měla,ale skončilo to dřív,než k tomu došlo.Nejhorší na tom je,že se za to stydím.

Mayo, pokud píšeš pravdu, je mi tě moc líto a máš to moc těžké. Chceš se o maminku postarat a kam se s ní vrtnout? Kdyby byla možnost jí zajistit pobyt v pečovatelském domě, léčebně dlouhodobě nemocných, seber se a utíkej-jinak tě ten tvůj fotr psychicky zničí. Pak se dá pochopit tvůj odpor k mužům, i když věř, že všichni špatní a jen sobečtí nejsou. Já měla a mám otce despotu a vdávat se mi nechtělo v obavě, že budu mít doma taky peklo, jednou. Naštěstí jsem si našla celkem fajn chlapa a jsem vdaná dvacet sedm let.
Neuzavírej se se svou bolestí. Choď po světě s očima otevřenýma a otevřeným i srdcem-věř, že můžeš najít někoho, koho si zamiluješ už pro jeho lásku k tobě. Jistě si ji zasloužíš, jen prosím v tak mladém věku nerezignuj.

Neřešte to! Nechte si to pro sebe a věřte, že po tom nikomu nic není a věšet jim to na nos také zrovna nemusíte! Akorát by jste jim dávaly důvod aby se vám smáli!

Je mi 30 a jsem panna. Nikdy...Ja když jsem nastupovala do práce tak jsem musela také na gyndu a byla jsem také panna,vubec se nemusiš bat .Oni to poznaji a oni trošku se ti nesmněji, i když je ti 30 let ,je to každeho věc.

Je mi 30 a jsem panna. Nikdy...Sorry že se ptám,ale proč musíš jít k tomu gynekologovi?Pokud nejsi nějak nemocná tak tam nemusíš chodit a pokud tě někdo nutí tak už vůbec ne.Nic si nedělej z toho že jsi panna a chovej se přirozeně,stydět se vůbec nemusíš.Mě je 27 a jsem taky panic.Spoustu mladých holek si myslí že chlap je nějaký stroj na sex,který nikdy nemá dost a pořád je nadržený.To je úplně zcestné.Odtud pramení jejich starosti o to že jsou stále panny a vůbec si neuvědomují že je vhodné přijít o panenství až tehdy kdzž potkají pravou lásku se kterou zůstanou celý život.A ne jen nějaké povrchní hloupé vztahy ve kterých nezíská naprosto nic.Proto si vůbec nedělej starosti a nenech se nikým manipulovat a přizpůsobovat se za každou cenu dnešním často zvráceným trendům.

Je mi 30 a jsem panna. Nikdy jsem nebyla ani u gynekologa. Nevim jak se mam chovat. Ted tam musim jit a jsem ztoho nestastna. Stydim se za to.

Mayo, ty asi nebudeš...Víš že tohle mi říká hodně kluků? Asi na tom něco bude. I když je pravda, že když je tatík v nemocnici, nebo někde delší čas z domu, tak bych celý svět láskou "sežrala". Bohužel jak se vrátí domů, tak mě to vždycky nějak přejde a z chlapů je mi zle.

Mayo, ty asi nebudeš špatná holka, ale jsi děsně umíněná a zahořklá špatným vlivem tvého tatíka. Ale jako kamarádku bych Tě moc rád bral. :)

ve 30ti by bylo dobré se...To zní jak přednáška o důchodovém zabezpečení. :o)) Ale je pravda že každý jsme jiný, jsou tací kteří toho za den mají tolik že je jim sex ukradený protože jediný sladký pocit pro ně je, když se můžou večer natáhnout do postele s v klidu spát.

ve 30ti by bylo dobré se tím už fakt začít nějak zabývat, protože to není ani zdravé pro tělo i zdraví celkově. Později to skutečně často "tlačí na mozek".... Ale jinak každý jsme holt jiný a máme na to i každý jiný názor. Tento je můj..

Protože Maya hází všechny mužský do jednoho pytle, jenže některé ženský jsou také pěkné potvory!

Nejvíc mě vždycky...Jenže žít single je divné, teda podle některých ohlasů tady. Nechápu co je hezkého na manželství, nejdřív se dva ocumlávají kde se dá a pak na sebe řvou a nenávidí se. Moje teta mi strašně závidí, to že jsem sama, povídala že kdyby šel vrátit čas, tak se nikdy nevdá. Ono tohle všechno má řešení, a hodně holek by přestalo být nešťastných, kdyby se chlapi chovali jak mají a neměli je jen do postele nebo k plotně. Pak by je nemuseli ani do kláštera posílat, žádná by tam nechtěla.

Tak se staň jeptiškou a jdi...Nejvíc mě vždycky rozseká, jak se ženským, které z nějakého důvodu nechtějí sex, radí aby šly do kláštera, i když nejsou věřící. :D Jako kdyby neexistovalo nic jiného než klášter nebo manželství. Ve středověku to tak bylo, ale dneska je možné žít single.

Tak se staň jeptiškou a jdi...Kdyby tam mohli psi, tak už jsem dávno tam!

Tak se staň jeptiškou a jdi do kláštera, tam Ti bude nejlíp!

Nemluv o mužích buhví...A právě proto, já mám právo si takhle psát. Mamka mi zůstala po mrtvici na vozíku, táhla jsem sama celou domácnost, tatík mi vůbec nikdy v ničem nepomohl, ba naopak, mohl, ale nechal se i on obsluhovat, pračku máme, ale vodu v domě ne, takže bych každému přála jaké to je když si musí každý den vodu natahat od studny a ještě ohřát, mamka nezvládala ani sama si dojít na záchod, musela jsem ji vodit, takže i v noci vstávat, pak po ní spláchnout, dotáhnout si další vodu... není to žádná legrace když je venku mínus dvacet. A tohle všechno každý den... pak, když došla bomba u plynových kamen, tak si na kole dojet tři kilometry pro novou, a to v každém počasí... Zajistit si aby bylo čím topit, uklidit si sama plno metráků uhlí, sehnat si i dřevo, protože uhlím se nezatopí, chodila jsem nakupovat i jednomu důchodci od nás z ulice... od rána od čtyř až do deseti večer jsem se nezastavila, den jsem měla v poklusu, v noci vstávat... takhle jsem to táhla skoro půl roku, do toho se přidalo astma a mě bylo zle jako psovi, dusila jsem se, ale musela jsem vydržet, kdo by se o mamku a o všechno postaral? Tatík se jen uculoval a dělal mi to ještě horší, ponižoval mě, nadával, choval se jak malý dítě, schválně dělal nepořádek... Po půl roce jsem se složila, celkové vyčerpání organismu, kolik hodin jsem prosila ať mi někdo zavolá sanitku, sama jsem nemohla ani vstát z postele. Nakonec zavolali, měla jsem zákaz cokoli dělat, jen odpočívat. A když odjeli, a mě se udělalo trošku líp, tak hurá zase do práce, nikdo na nic nesáhl, čekalo se na mě, až já to udělám. A tatík? Ten jako obvykle nepomohl, jen na mě řval že až mi zase bude zle, tak nebude žádný doktor, ale jen si do mě kopne. Od té doby jsem sama pro sebe, chlapa nemůžu ani cítit, a rozhodně po něm ani netoužím, je lepší být sám než s nějakým idiotem.

Jo na holou asi potřebuje...A chlap se opravdu snad k ničemu jinému nehodí, jen na plození dětí a občas na práci, ale to jsou jen světlé vyjímky. Jinak je to jen další dítě v rodině.

Jo na holou asi potřebuje...No to určitě, z čeho asi? Že si dovedu vyprat, uvařit, uklidit... ? To jo a taky se hlavně podívejte jaké to je když marodí chlap a když ženská, když chlap tak stačí jak má rýmu a už umírá, vzteká se, je zlý, nadává... a když je nemocná ženská tak to skoro ten chlap neví, že jí něco je. A že utíká ženská za penězi? Kdy jsou někteří chlapi tak pitomí, a ženská před nimi zaplácá zadkem a hned otvírají peněženku... Jejich chyba že jim to zrovna nemyslí mozkem!!

"Dámičky taky máte na...A takhle je to vždycky jak nějaká ženská vybočí z "normálu". Chlapci mají strach že se pak budou muset o sebe postarat sami, že nebudou mít naklizeno, vypráno a uvařeno. Žiju na malé vesnici, takže je tu práce převážně na poli, hoši sedí celý den v traktorech a koukají po poli a ženský makají, mají za to o hodně míň peněz jak pánové, a bohužel takhle je to všude. Takže když si občas ženská odskočí podrbat s kamarádkou tak ještě nemusí být ukdákaná slepice, ale někdo kdo si takovou siestu prostě zaslouží. Jenže tady se pořád ženská bere jako husa která musí sedět doma a prát, uklízet, vařit, starat se o děti... a chlap? Ten si může užívat, nejlépe každý den s jinou, to je pak obdivovaný všemi okolo, kdyby tohle udělala ženská, tak je hned kurva.

Tatík se ke mě vždycky choval a chová jak k něčemu podřadnému, a tohle samé je i v mém okolí. Dneska je všechno jen o penězích, kdo je má tak může být svině a stejně bude nejlepší a nejvíc oblíbený, jo a holt kdo nemá nic tak bude vždycky ten nejpodřadnější.Z chlapů je mi opravdu zle, za celých víc jak třicet let jsem měla dva přítele, z jednoho je mi zle ještě teď a ten druhý? S tím trošku bojuji, je milý, ale ta jeho nenávist ke psům mě děsí, já je miluju, on nenávidí... tohle nejde dohromady. Každý žvaní o rodině... po tomhle všem co jsem zažila, už opravdu nechci, a tím myslím nikdy, pro chlapa nic obětovat ani riskovat. To je samý honem dítě, honem dítě... dejte všichni pokoj, nechci ho!! Nehodlám se devět měsíců trápit že je mi pořád zle a pak se někde bolestí kroutit, tohle pro chlapa opravdu obětovat nechci!! Nestojí mi za to!! A upřímně bych radši pejska jak uřvané mrně. Chlapům nevěřím a nakonec se v slzách o to malé s ním rvát, tak to ani náhodou. To radši nebude žádné. Tenhle debilní pocit jako je láska je úplně k ničemu, stejně ten druhý jednou zradí.