Je normální být ve 30 pannou ?

Nechodím nikam a ani...Mayo, o sex nejde. Jde o to, že ti otec úplně zničil sebevědomí, takže se cítíš méněcenná, bezmocná, neschopná... to je mnohem závažnější problém než nějaký sex-nesex.
Klidně můžeš prožít život bez chlapa, ale rozhodně bys neměla prožít život nešťastná, vydeptaná, s věčným pocitem zbytečnosti a méněcennosti.

Mayo, chodíš k psychologovi?Nechodím nikam a ani nehodlám. Nepřikládám sexu zas takový význam. Jsou důležitější věci a sex mezi ně rozhodně nepatří. Ten je u mě až na úplně posledním místě. Je k ničemu.

Mně je 33 a pohlavní styk jsem ještě neměl a moji nejlepší kamarádi jsou na tom úplně stejně, takže to nic tak výjimečného nebude.

Naši se ani nevzali. Mamka s...No jo, je to boj. Ale jak říkám, Tvůj problém je Tvůj otec, ne ostatní chlapi.

Na tom není nic...asi neměli možnost k seznámení, nebo byli málo aktivní.

normální to není ,ale může se stát.Záleží na psychyce té osoby a na okolnostech jejího života.Většinou holky začínají brzo s pohlavním životem. Tak je to takové zvláštní že je ve 30ti pannou.

Jinak babičku už nemám....Mayo, chodíš k psychologovi?

i bez sexu i deti lze...Ano,to je pravda,jde to pokud je člověk asexuál.

Jinak babičku už nemám. Ani jednu. Domek po babičce se prodal, ale je u hranic a bylo i dost dědiců takže jsme vlastně dostali jen 70 tisíc a ty už jsou dávno utraceny. Kupovaly se věci do domácnosti.

Mayo,když si tak čtu tvé...Nemám žádnou kamarádku. V práci, ve které jsem pracovala před pár lety, jsem si myslela že mám, ale nakonec to dopadlo úplně jinak. Našla jsem si tam přítele, svěřila jsem se mu a on všechno vykecal ženským na hale, že jsem s nikým nespala a tak. Vysmáli se mi všichni, jak onen přítel tak i ženský, a dokonce i kamarádka. Utekla jsem odtamtud a radši šla na pracák. Doma bylo z toho peklo. Vyslechla jsem si od otce že jsem líná jako prase a nechce se mi dělat. Doma jsem neřekla proč jsem dala výpověď. Ono je to ale i jedno, pro otce jsem odmala parchant a nikdy jsem se neměla narodit. Takže pár nadávek navíc už bylo docela i jedno.
K mému současnému příteli bych klidně šla, ale nechci s ním spát. Tak moc asi nikdy nebudu věřit nikomu. A pak by to asi bolelo ještě víc jak zůstat tam kde jsem.

Mayo,když si tak čtu tvé příspěvky,tak je mi z tebe opravdu smutno,,,,co kamarádka,taková ta opravdová?,já znát někoho jako jsi ty,tak stůj co stůj bych jí musela pomoci.Ty jsi na tom opravdu hodně zle,ale vždycky je nějaké řešení,to si pamatuj!A nemysli si,že peníze by tě udělali štastnou,to není pravda,akorát že by ti opravdu pomohlo,že byste se mohli odstěhovat.Co babičky? Prostě není nikdo kdo by Vám pomoh?,ten podnájem by také nebyl špatný a já myslím,že i ten pejsek by si zvyknul.Myslím,že u tebe je za minutu dvanáct,domluv se s mámou,běžte do podnájmu a uvidíš,jak se ti život změní,ale neotálela bych s tím.

všichni chlapi určitě nezradí, problém bude spíš v tom, že jak si nevěříš, budou tě přitahovat ti opravdoví hajzli, kteří zradí. Všechno je to o sebedůvěře, tu musíš budovat, jinak nebudeš šťastná nikdy. Myslím si, že i za cenu, že byste museli dát psa (aspoň na čas) do útulku, tak prostě musíte pryč! ten debilní fotr vás ničí, přece si nenecháte zkazit celý život. Za pár let můžeš zjistit, že máš ze stálého stresu rakovinu, umřeš ve čtyřiceti a co teda z toho života budeš mít?!!!! Buď trochu sobec, mysli na sebe, vzdělávej se, choď cvičit, seznamuj se, život je někdy i krásný, poznej to! Já vím, že je to těžké, ale je to jediná správná cesta. Jinak se utrápíš - a komu tím pomůžeš?

Každopádně je to hodně...Naši se ani nevzali. Mamka s otcem žije jako družka. Takže nás může klidně z domu vyhodit, jak se často stávalo a stává doteď. Pokud se s otcem něco stane tak nemáme s mamkou a hafanem vůbec kam jít.
Já si prostě na tohle všechno nějak netroufám. Přítel si stejně myslí že na něj kašlu a připadá mi, že mě už spíš bere jen jako otravnou kamarádku.
Někdy si říkám jaký to asi musí být, mít hodně peněz. Zařídila bych si život podle svého. Malý domeček, velkou zahradu a v ní hodně pejsků...
Chlapům asi nebudu věřit nikdy. Možná ani nechci, protože vím, že zradí. A to všichni. Proč se pak trápit? Zbytečně trápit?

Mayo,vidíš,kolik lidiček ti fandí.Tak bojuj,protože ted už je to jenom na tobě.Souhlasím i s Ládou,možná by to pro začátek chtělo i nějakého psychologa.Nelituj se,neponižu se,ty za nic nemůžeš,všechno je to z tvého despotického otce,ten ti zničil celý život.Ale jak se říká,nikdy není pozdě.Napiš nám,at uděláš ten první krok,bez něho se nic nezmění.

Mayo,já to včera napsala...
Mayi, TY SI TAK, AKO KAžDÉ INÉ DIEVČA - ČI ŽENA MILOVANIAHODNÁ !!!!! Určite dokážeš vytvoriť s tým správnym mužom vzťah, v ktorom budete obaja navzájom šťastní!!! Vzťahy sa budujú - na to treba trpezlivosť obidvoch strán, hlavne sa o všetkom otvorene rozprávať , chce to len čas.Verím, že existuje chlapec, ktorý je pre Teba ten pravý( lebo pre každého existuje ten pravý/ tá pravá )- ako píšeš, máš chlapca. A čo sa Tvojho otca týka - Tvoj otec Ťa jednoznačne ponižuje, ničí Ti sebavedomie - namiesto toho, aby Ti ho ako otec budoval. Doslova sa Ti snaží vtlačiť do hlavy predstavu o sebe samej, že si neschopná od neho niekam odísť - čo už súvisí s manipuláciou - obmedzovaním Tvojej osobnej slobody.TY SI SLOBODNÁ ĽUDSKÁ BYTOSŤ, TY MôžEŠ ( A HLAVNE OD NEHO ) ODíSŤ KAM LEN BUDEŠ CHCIEŤ !!!Snažte sa hľadať s mamou podnájom ( bez toho, aby otec vedel kam pôjdete, lebo si myslím, že ten bude schopný Vás aj prenasledovať, len aby Vám mohol ďalej ničiť život - lebo práve to robí! NEBOJ SA ZAČAŤ NOVÝ A SKUTOČNÝ ŽIVOT NAPLNENÝ LÁSKOU !!! Istotne sa nájde niekto, kto Ti ( aj spolu s mamou pomôže - neviem, ako ste na tom finančne). Presne súhlasím s príspevkom, na ktorý teraz reagujem. Budem na Teba myslieť, nech sa Ti to vydarí - JA V TEBA VERÍM, TY TO DOKÁŽEŠ. SI SILNÁ !!! - presne tak, ako to bolo na Tvoju adresu už uvedené, lebo druhý/ -á by sa z toho už zbláznila. DOKÁŽEŠ TO !!!

Mayo, musíš se hlavně dostat od toho tyranského otce pryč. Tvůj největší problém je on. Úplně ti zničil sebevědomí, nakecal ti, že za nic nestojíš a nejsi pro nikoho dost dobrá, což není pravda.
Máš očividně spoustu psychických problémů, které si možná ani pořádně neuvědomuješ, protože je máš už tak zakořeněné, že je považuješ za tvůj normální stav. I tak si myslím, že musíš být vnitřně silná, jinak už byses z fotra úplně zbláznila.
Hlavně se co nejdřív i s mamkou a pejskem odstěhujte, třeba k tomu tvému příteli.

Máme velkého psa, šarpeje...Každopádně je to hodně abnormální - vidět s přítelem jednou za rok a půl, to je prostě divný. Ale jinak je to klasický scénář - mraky psychických problémů má původ v dětství, i já to znám na sobě. Jak z toho ven? Každá rada drahá, dobrý psycholog by mohl zabrat. A Tvoje máti to vidí jak? Že by se rozvedla, rozdělil se majetek, to by nešlo?

Vymyšlené to není.Taky mě...Máme velkého psa, šarpeje a je i dost ostrý, v podnájmu, s jednou vycházkou denně, by být nemohl. Hledala jsem alespoň chatku, na splátky, ale nikdo na inzerát neodpověděl.
Ono je to těžký. Byla jsem vychovaná tak, že si nic nezasloužím, že to jen ti "lepší" můžou pomýšlet na hezký život. Pro mne se to prostě nehodí. Když jsem byla s přítelem tak jsem koukala aby ho nikdo neviděl, jak se mne dotýká, nebo se mnou mluví... Bála jsem se že by se mu smáli, že se baví zrovna se mnou, že by mu to ublížilo. No a přítel si to vyložil tak, že na něj kašlu. Prostě si připadám jako ta poslední na světě a můžu ostatním jen závidět. Mě nikdo nechce, jak mi doma otec nezapomene denně připomenout. Vždycky když se zamiluju, tak jen sním... jaké by to bylo s tím mým idolem... ale nikdy se k ničemu neodvážím, a vlastně ani nějak uvnitř nechci, bojím se, že se mnou by nebyl šťastný a trápím se tím. Sice to strašně bolí, když si najde přítelkyni, ale pak jsem i ráda, že bude šťastný, se mnou i určitě nebyl a jednou by litoval. A takhle je to pokaždé. Přítel mě trápí tím když napíše, že mu chybím. Vyčítám si, že si má najít nějakou jinou a byl by šťastný.

Vendy,to že jsi ve 30 ti panna,je tvoje věc,podle mě,jsi nikdy nepoznala nikoho,koho bys milovala.Poněkud zvláštní mi to opravdu přijde,ale každý z nás je originál.

Vymyšlené to není.Taky mě to štve,že jsem promarnila šance a mohlo to být zamnou,ale bohužel je to tak jak píšu. Prostě jsem ve 30 letech panna no.Taky obdivuju lehké holky,jednu takovou jsem znala.Vlezla na každého a přitom byla hezká a mohla si vybírat,ale jí to bylo jedno.Dnes jí je 35 a žije s 50 letým ožralou.Ona taky pije.Od rána do večera.On sice pracuje,ale co vydělá investuji do chlastu a cigaret. Mě spíš udivuje Maya... Já žít s takovým člověkem v domácnosti,tak se sbalím i s mamkou a jdu pryč. Znám dost lidí co jsou v podnájmu s pejskem,ale je fakt,že někteří lidi do pronájmu zvířata nechtějí.Měla by hledat,určitě na něco narazí. Můj názor.Jo jo,kdo už to má za sebou dávno,nikdy nás co jsme ve 30 panny nemůže chápat,tak jako my nechápem,že některý holky vlezou na každého chlapa :) Mějte se a ty Mayo začni jednat,ať jsi z baráku pryč,nebo se ztoho zblázníš.