Milenec a manžel

Eva: Byla bys ochotna po takovem zazitku domluvit taky neco svemu manzelovi, at ti taky nesechne? (vazne a bez ironie)

Dámy, chci se zeptat, je normální vedle manžela mít milence. Proč se ptám? Je mi skoro 40 let, vždy jsem byla svému muži věrná a to až do minulého týdne. Kamarádka mne pozvala na posezení. Sešli jsme se v malé hospůdce a ona tam přišla v doprovodu dvou mužů. Poněkud jsem byla udivená, neboť o tom dopředu vůbec neřekla. Představila mi je jako své kolegy. Když jsme odcházeli, tak řekla, že má volný byt, tak jestli nechceme ještě zajít. Její manžel byl na služební cestě a děti měla u rodičů. Já jsem ze začátku odmítla, neb jsem nevěděla, co bych doma řekla manželovi. Ona vzala telefon a zavolala mu a on souhlasil s tím, že se zdržím. V té chvíli jsem nemohla již couvnout. Nebudu se rozepisovat o dění u ní. Pouze to, že jsem ten den zakusila, co je to být nevěrná. Nejhorší je na tom, že toho ani moc nelituji. Po příchodu domů, jsem sice měla trochu výčitky, ale nakonec jsem se s tím vyrovnala. Včera jsem se s kamarádkou opět sešla a ona řekla, že to vlastně dopředu zosnovala. Dokonce již domluvila další setkání. Řekla mi, že žijeme jen jednou a je občas nutné si život občas okořenit, jinak bychom asi uschly. Nakonec jsem s ní souhlasila a přislíbila jsem, že se opět zúčastním.

Nevím, co tě udivuje? Já si jako normální ženská připadám a taky ode mne ochutnal mateřské mléko jak manžel, tak i můj milenec.

No-nejvíc mě dorazilo to s tím míkem-to by normální ženská nikdy nenapsala-i kdyby to byla pravda.

TADY TO JE SAMÁ BUZNA S VELKOU FANTAZIÍ.,....

Tohle musel psát chlap. Někdo si z nás dělá prču:-)

Každý kdo sem píše je tak trochu exhibicionista. Vychází to z toho, že se potřebuje někde s něčím ukázat, nebo něco říci, co nemůže publikovat ve svém nejbližším okolí. I já se k tomu hlásím. To co jsem minule napsala vycházelo čistě z překvapení, že se to vůbec stalo. Pocházím původně od Olomouce a tam jsem i poznala i svoji první lásku. Tu jsem poznala ještě ve škole ve věku 14 let, možná i okamžik dříve. Byl to kluk, který byl o rok starší, on akorát ukončil školní docházku a já šla do 9. třídy. Bydleli jsme kousek od sebe a moc jsme se v té době milovali. Měla jsem s ním i svůj první sex, ale až v 16 letech. Kdy ž mi bylo 17, tak jsem se z rodiči odstěhovala do Prahy a i když mi to srdce rvalo, ta dálka nám lásku ukončila. Vdala jsem se ve svých necelých 24 letech, loni a krátce po svatbě se mi narodil syn. Jak jsem napsala, když jsem potkala minulý týden kluka, který byl můj první, tak se mi trochu zamotala hlava. On se totiž přestěhoval do Prahy taky a zde se oženil a má malou dceru. Největší gól je to, že bydlíme kousek od sebe. Na jeho návrh jsem přistoupila i z důvodu, že stále k němu něco cítím a taky vzhledem k tomu, že s tím přišla i jeho žena. Svoji roli hraje i to, že nejsem orientovaná pouze na chlapy a sex se ženou mi není cizí. Tuto orientaci má i jeho žena. Toto pochopitelně doma říci nemohu, asi by pro mne manžel pochopení neměl. Nyní zároveň, po porodu ještě více, jsem sexuálně dost náruživá. S manželem jsem sice v sexu spokojená, ale taky ráda experimentuji a to jde v manželství trochu těžko. Proto jsem tu nabídku i přijala. Nakonec zopakovat si milování se svojí první láskou taky není k zahození. To je asi vše na vysvětlení.

no hezká povídka

Prosím Vás, řekně mi, že si to ti lidé vymýšlí!!!

Minulý týden jsem potkala svojí první lásku. Já ho málem přehlédla, ale on mne pozdravil a představil mi svoji manželku. Navrhl, že bychom si měli někde sednout a popovídat si. Z důvodu, že jsem měla sebou v kočárku syna a oni byli také s dítětem, tak navrhl abychom zašli k nim domů na kávu. Pozvání jsem přijala. Přišli jsme k nim a při kávě jsme vzpomínali na doby dřívější. Najednou mi navrhl mezi řečí, jestli bychom nechtěli zkusit společný sex. Byla jsem z toho trochu v šoku, ale jeho žena mě uklidnila a řekla, že záleží pouze na mně a mohu k tomu přizvat i svého manžela. Řekla mi, že již uvažovali o i tom, že si dají inzerát. Zároveň mi řekla, že má trochu lesbické sklony a dosud nikdy se ženou nebyla. O mne slyšela od svého muže, že jsem se mu kdysi svěřila také s tím, že bych ráda zkusila milování se ženou. Nakonec jsem na to přistoupila, ale odmítla jsem do toho zatáhnout manžela. Určitě by mi nedělalo dobře ho vidět na vlastní oči při milování s jinou ženou. Oni navrhli, že to můžeme zrealizovat okamžitě a využít chvíle, kdy děcka usnuli. Společně jsme se osprchovali a potom jsme si to rozdali. Z milování nás vyrušilo až probuzení dětí. Jelikož obě kojíme, tak jsme je ještě nakojili, můj bývalý ochutnal od nás obou taky, s tím že má mlíčko rád. Poté jsme se rozloučili a domluvili se na druhý den. Po příchodu domů jsem měla akorát trochu strach, že to na mne manžel pozná. Ale ani večer, ale při milování nic nepoznal. Již jsme si to 2x zopakovali a pokaždé se mi to líbilo i když mám doma trochu výčitky svědomí.

Vyzpovídání? A ulevilo se ti? Jsi obyčejná matrace. KURVO

Přicházím se sem také trochu vyzpovídat. Minulý rok v září jsem se netradičně během nákupu seznámila se svým novým přítelem. Při stání ve frontě před pokladnou jsem si zabrblala, on se mnou navázal hovor a potom mne pozval na kávu. Upozornila jsem ho, že jsem vdaná, ale on mi odvětil, že to není žádná nemoc, neboť on je také ženatý. Spíše, jak mi později řekl se bál, že ho odmítnu, pro větší věkový rozdíl. Trochu mne zpočátku zarazilo, jak šel při seznamování rychle k věci, ale nakonec bylo na mně, zda to utnu, nebo ne. Domluvili jsme se na druhý den dopoledne rande. Ráno jsem odvedla synka do školky a šla za ním. Řekl mi, že si půjčil od kamaráda klíče od garsonky a tak jsem po krátkém zaváhání přijala pozvání. Uvědomila jsem si totiž, že můj manžel mně již delší dobu většinou odmítá se slovy, "miláčku dnes ne, jsem strašně unavenej

Přečetl jsem si poslední příspěvky a můžu jen konstatovat, že mám s "kolegou" naprosto stejný názor na tuto problematiku. Takže psát to samé, co napsal přede mnou, by bylo pouze nošením dříví do lesa.
Jen bych dodal, že moje manželka má milence, já o něm vím a nebráním jí, aby se s ním scházela. Ano, uvědomuji si, je tu jisté nebezpečí, pokud by se do něj zamilovala, ale nemyslím, že to hrozí.

Šárko,pokud znáte problém a chcete ho společně řešit, je to skvělé. Někdy ale mohou být vztahy tzv.vyhořelé a to už je na všechno pozdě.Často se dá mnoho zachránit společnými zájmy,(lyže,kolo...). Určitě je však moc těžké smířit se s tím, že už to nikdy nebude jako na začátku a snažíme se za našimi všedními starostmi tuto pravdu schovávat. V každém dlouholetém soužití je vždy nějaký problém a vše záleží na dohodě a rozumu těch dvou. Z vlastní zkušenosti vím, že se na vztahu musí pracovat neustále, aby nebyly všechny dny všední a celý život nám neproklouzl mezi prsty.K tomu nám může někdy pomoci ,,koření´´, které je jako původní téma této diskuse.

muži, mně se Tvůj názor v podstatě líbí, jsi hodně tolerantní a máš svatou pravdu - tím, že si někoho vezmeme a zplodíme s ním děti, ještě neznamená, že ho vlastníme bezezbytku i s jeho myšlenami, pohnutkami a tajemstvími, že nám patří. Nikdo nejsme majtek nikoho a každý znás, nebo většina z nás, má v sobě svou třináctou komnatu.
Moje manželství prochází po mnoha letech jistou krizí, která má dopad ve všech směrech - nejde o to, že bychom se neměli rádi ani o to, že nekterý z nás má bokovku, že vše vyprchalo a my jsme spolu jen kvůli dětem. Neneseme na tom vinu, příčina spočívá v tom, že v současné době oba celé dny pracujeme a na rodzíl od dřívějška se vidíme jen u večeře - pozdní a o víkendu - poku muž opět není v práci nebo utahaný nespí nebo není na lyžích, kde se pozitivně dobíjí, aby nápor zvládal. Dříve jsme měli na sebe podstatně víc času, nebyli utahaní mnohdy k smrti, dělali řadu věcí společně. Tuto situaci hodláme do budoucna řešit, nechceme takto jít dál. Třeba i za cenu změny zaměstnání a potřeby se uskromnit v materiálních věcech, pokud se nám podaří takovou příležitost najít. Náš život letí kroky mílovými, práce je jedna věc, vztah a život soukromý druhá.
Jsme unavení, ustaraní a náš intimní život tím trpí. Poslední dobou si uvědomuju, že je potřeba s tím něco dělat ... není to dobré.

Když po světě běhá tolik krásných a skvělých mužů,proč se upínat na jednoho i v posteli??Zivot je krátký a je třeba prožívat krásné.

Zdenino a ostatní, když roky doma není skoro nic, tedy myslím tím sex, tak není divu, že kamarádka po dlouhém váhání a otálení přistoupila k nevěře. S milencem se nerozejde, to bych jí ani nemohla poradit. Je s ním veselejší, stouplo jí sebevědomí, ohromný problém jeho moře času. Nikde jsem se nedočetla, co s takto nevyváženým vztahem. Většina žen má za milence ženatého chlapa, ten tolik času nemůže požadovat. Jsem zvědavá, jak dlouho jí bude bavit poslouchat jeho fňukání, že zase byl celý den doma sám, kdy ona konečně přijde...

Šárko, napsal jsem jen svůj názor a jak to cítím já. Kdyby se to skutečně stalo, klidně bych si s ní o tom i povídal. U žen je ale větší nebezpečí, že se zamilují a toho bych se docela bál. Mohl bych po mnoha letech zůstat sám. Samozřejmě zastávám názor, že by se žena měla starat o děti, teplo rodinného krbu, u nás to tak vždy bylo. Já se zase starám o to,aby bylo čím v tom krbu topit (finance atd.) Také se u toho krbu každý den scházet a být spolu jako rodina. Nikdo však nemůžeme toho druhého vlastnit úplně, manželství není otroctví a určitá volnost, zvláště po mnohaletém manželství by mohla být jako koření. Kdysi se mě žena zeptala co bych dělal, kdybych ji jednou přistihl v posteli třeba s její nejlepší kamarádkou,(zrovna o tom něco četla).Čekala asi, že se budu tvářit kysele.To ale ještě netušila, jaké tím ve mně probudí nadšení. Samozřejmě jsem okamžitě odpověděl, že bych se k nim přidal a že by to bylo super a kdy že se můžu těšit.Kysele se tvářila ona, hned bylo po diskusi a na toto téma už nepadlo ani slovo.

KOMPLETNÍ VÝŽIVA PRO VAŠE TĚLO
7 denní kurz hubnutí zdarma - registrace na www.snama.cz/dieta NEJDE JEN O HUBNUTÍ, ALE PŘEDEVŠÍM O KVALITÍ VÝŽIVU ORGANISMU

Ty bys opravdu nežárlil ? Vůbec ? Já se setkávám celý život s chlapy, kteří zdůvodňují nevěru jiným bilologickým uzpůsobením muže a ženy a svou nevěru mají zdůvodněnu, ovšem ženskou neberou. Asi tak - úvaha chlapa v tom směru - já si odskočím, užiju, ale o nic nejde, rodinu potřebuju a chci, budu se vracet k teplu rodinného krbu - normálka, ale běda ženské, běda - to by byl řev a uražená ješitnost - ona přece má čekat s teplou večeří a úsměvem na jeho návrat - Tvoji toleranci obdivuju. O případných záletech svého muže nic nevím, protože se nezajímám, co oči nevidí, to srdce nebolí a já nic vědět nechci. Na sex s jiným chlapem myslím často, ale netroufla jsem si, bojím se ... Šárka