Milenec a manžel

Anče, myslíš to dobře a já Ti rozumím, jenže tady jsou většinou buď tak naivní nebo tak mladí, že tě prostě nepochopí - ještě nevědí, o čem je život.
Nebo jsou to suchaři.
Nenech se otrávit, máš na život sympatický a zdravý náhled.
Projela jsem to tu jen na konci, ale asi to bude celé na jedno brdo, ne?
Moralisti versus požitkáři.
Ahoj, Masajka

Je fakt ze v tomto foru nemam vubec co delat, nekde jsem cetl toto a pod to bych se podepsal, a je to rovno o zenskejch i chlapech:
Hrát fér, o tom to je. Vztah není jenom o hezkých a příjemných věcech ale i o tom, že má člověk vedle sebe někoho na koho se může spolehnout a komu může věřit v okamžiku kdy se věci podělají a život nabere špatný kurz. Člověk, který lže a podvádí svého partnera nebo ho nechá na holičkách má z hlediska společného soužití nulovou hodnotu čistě z toho důvodu, že když podrazil svůj protějšek kvůli sexu tak podrazí i za jiné situace.

HOVADO:::nelíbí se mi že jsi odsoudil Cilku...připadáš mi že sis moc v životě neužil a možná jen závidíš těm co si něco užili...já mám i manžela myslím že i fajn rodinu a mám taky milence...akorát lituji že se nevidíme často..nemá čas...beru to jako zpestření života a na stáří aspon budu vzpomínat na něco hezkého,,ale kdo nic nezažil tak to je myslím dost smutné..a počítá se tam i SEX, a piš si o mě co chceš,já toho nelituji i když mi to nabouralo manželství...

Anče ptala jsi se na názor, nepsala jsi, že ti mají odpovídat jen ti co s tebou a tvým přítelem souhlasí.
Takže se zbytečně zlobíš.

Cilko a Hovado, nevím, zda jste pozorně četli můj příspěvek, stejně ale nebyl určen vám. Zvláště ty Hovado na mě působíš dojmem vyšinutého nezdravého člověka trpícího násilnickými sklony. Pro Tebe Cilko, já pouze citovala jednoho svého přítele, a i když mu dávám dost zapravdu, a snažím se jím trochu řídit, tak zrovna neříkám, že nejsou věci, které člověka rovněž uspokojí. Teď mohu zde sdělit citaci, druhého svého přítele, který totéž tvrdí o pivu. O tom mohu též napsat, něco na tom je. Určitě se zde najdou lidé typu Hovada, kteří o mně prohlásí, že jsem alkoholička. Nejsem ani jedno, ani druhé. To, že mám ráda něžné milování a že si k tomu dopřeji i to pivo to snad ze mne nedělá úchyláka. Toho úchyláka drazí vidím ve vás, kteří tak soudíte. Kolik žen, si vedle svého manžela dopřeje milence a naopak kolik mužů si dopřeje navíc milenku. V té knize to ten abbé naprosto krásně popisuje a to žil ve středověku. Já si dokážu představit Hovado, po jeho vyjádření, jako sadistu, nebo a příznivce hnutí Taliban. Již více to nebudu zde rozpitvávat, jenom prosím nelezte na tyto stránky, nejsou určeny vám a jedem, který je ve vás se zaduste.

Anče, za sebe ti musím říct, že nemáš pravdu v tom, že den bez sexu je ztracený.
Myslím si, e máš dost převrácený hodnoty. Pokud to tak někdo má, jaký život by byl pro něj kdyby byl impotentní?
Je nesmyslné dávat sexu tak důležité místo v životě, člověku se to může vymstít.

Koukám, jak někdo opět nemůže překousnout to, že někdo jiný může mít více vztahů. Člověče, když se tak rozčiluješ, tak to zde nečti. Toto zde je jen pro ty co dospěli většího poznání a mají odvahu se s ním svěřit. Když jsem byla o něco mladší, tak jsem dostala k přečtení útlou knížku, která byla vydána v roce 1901 a kterou napsal jakýsi abbé, který byl zpovědníkem na dvoře francouzského krále Ludvíka XIV. On to byl vlastně dopis, který psal onen dobrý kněz svému synovci, kterého chtěl uvést v době jeho dospívání do života. Dodnes si pamatuji větu:

takhle pindá jenom Petr z Livínova

Jestli jsi zenska a neuspokojite ani manzel ani stado milencu, a tato informace te uspokoji.....

jo, jsem z Litvinova.

jsi chlap a pindáš jako bys byl z Litvínova

Ano jsem trubka, hlavne trubka ktera nepochopi uz jen tema 'Milenec a manzel'.
Nekdy totiz vubec nepochopim, jak se k sobe dokazou partneri chovat a jak opovrhuji jeden druhym a nakonec samo sebou.
A nakonec to ospravedlnuji cimkoliv, jen se nedokazou kouknou do zrcadla..
A tak at prca kamen cihlu... preju Vam vsem hodne stesti

kterej jí vůbec nepochopil.

Pro Tak jo:
Pletu nepletu, to je jedno ... to jsem si precetl me staci, kazdy ma jiny zaludek, jine svedomi, jinak je citove zalozeny, atd. atd.. Tve chovani, natoz tveho mazela nijak neospravedlnuji, ale ani jinak nesoudim, .. je to Vas zivot.
Mam uz take neco za sebou, neco jsem zazil a take neco jsem pochopil, ale na toto bych asi zaludek nemel, ale kdo vi?
A psycholog Ti rekl aby jsis to uzila? Neni to ten milenec (to byl zert)? Hrat fer, to neni jen hrat fer k druhemu, ale take k sobe.
Ale tvuj zivot a pribeh a tebe neznam, .. jiste si zijes, jak ti to vyhovuje, a ze jsi stastna (opravdu?). A ohanet se ze on ne a jo, promin ale to je opravdu v tomto pripade detinske a v obou pripadech podraz vedle podrazu (on skoci ze skaly a ja na just taky), nic vic, nic min.
Takze kdo jsem , zenska nebo chlap?

Pro Kus za kus:
Asi jsem tě odpálkovala, viď? Ale mě už naštvalo to tvoje "kus za kus". Jsem totiž citově založená a vůbec to takhle necítím. Mezi těmi dvěma vztahy uplynulo mnoho osamělých let. Dlouho jsem strádala a teď jsem tak šťastná, že jsem se musela poradit s psychologem, aby mě to neporazilo. A u něj jsem jednoznačně našla podporu, on sám mi řekl, že bych byla blázen, abych si to po tom všem neužila. A mě už toho v životě moc nečeká, mám sice spoustu koníčků, některé i s manželem společné, ale lásku už bych znova asi nepotkala.
A není na tom nic dětinského, je to spíš až nepřístupný!
:-)
A fér chování? Manžel se milenkou chlubil, já svoje milence vždycky utajila. Co je tedy fér?
Hele, ani nevím, jestli jsi chlap nebo ženská, ale v každém případě se ve mně pleteš.

Pro Tak jo: Nikomu se do zivota nepletu.
Jestli jsi to resila timto zpusobem, je to tvoje vec, jestli Ti tento zpusob vyhovuje je to tvoje vec, jetli je toto reseni pro Tebe idealni je to tvoje vec ! Jen proto, ze se k Tobe manzel zachoval sproste a podle, tak Ty se zachovas stejne, je to Tvoje vec.
Chapu, jestlize se k Tobe clovek, ktereho mas rada zachoval spatne, tak ze to nedokazes prenest pres srdce (coz chapu) a nedokazete to vyresit, tak se rozved/rozejdi a neres to stejnou minci (milencem). To je reseni? Ne, je to cesta tak jako tak do kelu.
Muzes mi klidne rikat moralista, ja jen rozeznavam mezi fer chovanim a mezi dedinskosti nebo podrazem na duvere a na uvedomeni si vlastni ceny a hodnoty. To je trochu rozdil, nemyslis? Ale jinam nevim NIC (naznam Tebe ani tvuj zivot a postoj k nemu), to je pravda!

Pro: Kus za kus
Koukám jak někteří lidi rádi mluví do všeho, co najdou v diskusi.
Ten problém, z kterého je ti na blití, jsem řešila dávno předtím se svým manželem, a bylo to těhotenství jeho dlouholeté milenky.
Tak buď klidně dál moralista, ale nepleť se jiným do života.
Nevíš NIC.

Koukam jak pro mhoho lidi neni zadny problem vymenit kus za kus nebo jak s cistym svedomim podvadi sveho partnera a jeste se mu v klidu dokazou koukat do ocia pomalu se s tim chlubit. Nejsem moralista, ale nekdy je mi z toho nabliti, jak si lide nedokazou vazit toho druheho. At se Vam dari ... a aby jste casem neresili jiny problem ve diskusi s jinym nazvem.

Lído, mě na tom fascinuje ta dokonalost, s jakou to řídíš a taky ten adrenalin. A není to po 15 letech jako manželství? Já jsem kdysi měla přítele 9 let a měla jsem pocit, že mám dva chlapy a dvě domácnosti (on žil sám). Docela vysilující. Prvních pět let jsem ho hodně milovala, pak jsem ho postupně začala poznávat i z té horší stránky, ale ještě to pár let běželo setrvačností. Pak přišly nějaké zdravotní problémy (moje) a skončila jsem to. Ten současný přítel je pro mě ještě pořád nový a atraktivní, takže zatím všechno až na maličkosti klape.
Závidím ti, že toho svého můžeš vidět tak často. A to vás nikdy neprozradil ani pohled?

Docela mne zaskočila tak rychlá odezva. Utajit se mi to daří snad proto, že se všichni známe a oni to nepředpokládají. Já vím je to trochu na ně podraz, ale mi jim nechceme ublížit. On je tady dost rozšířený odsudek na ženskou nevěru, chlapi ti se poplácají po rameni a ještě si o tom vypráví. Naštěstí můj milenec se tak nechová. My jsme spolu začali docela nevině na narozeninách mého muže. Slavilo se tenkrát u nás. Jeho žena, měla již tenkrát problémy se zdravím a šla si brzo lehnout a můj choť se s prominutím opil jako kanec a úplně odpadl. Já zůstala sama s jeho kamarádem a tak jsme si povídali a trochu více se svěřovali, až nakonec jsme spolu skončili v obýváku na gauči. Potom jsme se začali vzájemně omlouvat, až jsme si to zopakovali. Od té doby to spolu táhneme. Když přijde můj manžel a najde doma kamaráda, tak si myslí, že přišel na kus řeči. Je pravda, že je to někdy nadoraz, ale zatím to vychází. Nejhorší bylo, když byli děti menší, tam jsme na to kradli čas spolu doslova po minutách. Teď, když na to vzpomínám, tak mi občas ještě i nyní běhá mráz po zádech. Nyní je to již vcelku v klídku. Za ty léta mám manžela přečteného a více méně vím, kdy dorazí domů. Nakonec vždy ještě mu zavolám a pro jistotu se ptám.