Panická porucha 5

Musím přiznat, že mě moje nechtěná kamarádka pěkně atakuje a tak už si i fňukám a slzy stékají...
A vím, že to přejde a taky vím, že vydržet tyhle stavy bere sílu, optimismus, radost ze života a přivádí člověka až kamsi na temný pokraj... a upadám na mysli a semtam už se nechci rvát, potlačovat, vydýchávat, vycházet, tvářit se, že na to mám, ale na druhou stranu objektivně vzato každý z nás má na to...
a taky vím, že bez léků to nezvládnu, asi, myslím... a s nimi naopak vyjdu zase žít a radovat se...
a tak si myslím, že z těch dvou možností, v dané chvíli mám, tj.
1)nevezmu lék = zalezu do kouta, budu se klepat, litovat a živořit...
nebo
2)vezmu lék, který pomáhá (naštěstí a díkybohu!!!), vylezu z kouta, uklidním se, začnu se radovat a žít...

a pak to pomine a lék půjde na minimum a já budu žít a šetřit síly na období krize, kterou nakonec z času na čas prožívá každý člověk...
takže hormony, výkyvy počasí, úplněk, serotonin a všechny úlety... ja to asi zase dokážu a vydržím a přežiju...

Musím přiznat, že mě moje nechtěná kamarádka pěkně atakuje a tak už si i fňukám a slzy stékají...
A vím, že to přejde a taky vím, že vydržet tyhle stavy bere sílu, optimismus, radost ze života a přivádí člověka až kamsi na temný pokraj... a upadám na mysli a semtam už se nechci rvát, potlačovat, vydýchávat, vycházet, tvářit se, že na to mám, ale na druhou stranu objektivně vzato každý z nás má na to...
a taky vím, že bez léků to nezvládnu, asi, myslím... a s nimi naopak vyjdu zase žít a radovat se...
a tak si myslím, že z těch dvou možností, v dané chvíli mám, tj.
1)nevezmu lék = zalezu do kouta, budu se klepat, litovat a živořit...
nebo
2)vezmu lék, který pomáhá (naštěstí a díkybohu!!!), vylezu z kouta, uklidním se, začnu se radovat a žít...

a pak to pomine a lék půjde na minimum a já budu žít a šetřit síly na období krize, kterou nakonec z času na čas prožívá každý člověk...
takže hormony, výkyvy počasí, úplněk, serotonin a všechny úlety... ja to asi zase dokážu a vydržím a přežiju...

Musím přiznat, že mě moje nechtěná kamarádka pěkně atakuje a tak už si i fňukám a slzy stékají...
A vím, že to přejde a taky vím, že vydržet tyhle stavy bere sílu, optimismus, radost ze života a přivádí člověka až kamsi na temný pokraj... a upadám na mysli a semtam už se nechci rvát, potlačovat, vydýchávat, vycházet, tvářit se, že na to mám, ale na druhou stranu objektivně vzato každý z nás má na to...
a taky vím, že bez léků to nezvládnu, asi, myslím... a s nimi naopak vyjdu zase žít a radovat se...
a tak si myslím, že z těch dvou možností, v dané chvíli mám, tj.
1)nevezmu lék = zalezu do kouta, budu se klepat, litovat a živořit...
nebo
2)vezmu lék, který pomáhá (naštěstí a díkybohu!!!), vylezu z kouta, uklidním se, začnu se radovat a žít...

a pak to pomine a lék půjde na minimum a já budu žít a šetřit síly na období krize, kterou nakonec z času na čas prožívá každý člověk...
takže hormony, výkyvy počasí, úplněk, serotonin a všechny úlety... ja to asi zase dokážu a vydržím a přežiju...

Musím přiznat, že mě moje nechtěná kamarádka pěkně atakuje a tak už si i fňukám a slzy stékají...
A vím, že to přejde a taky vím, že vydržet tyhle stavy bere sílu, optimismus, radost ze života a přivádí člověka až kamsi na temný pokraj... a upadám na mysli a semtam už se nechci rvát, potlačovat, vydýchávat, vycházet, tvářit se, že na to mám, ale na druhou stranu objektivně vzato každý z nás má na to...
a taky vím, že bez léků to nezvládnu, asi, myslím... a s nimi naopak vyjdu zase žít a radovat se...
a tak si myslím, že z těch dvou možností, v dané chvíli mám, tj.
1)nevezmu lék = zalezu do kouta, budu se klepat, litovat a živořit...
nebo
2)vezmu lék, který pomáhá (naštěstí a díkybohu!!!), vylezu z kouta, uklidním se, začnu se radovat a žít...

a pak to pomine a lék půjde na minimum a já budu žít a šetřit síly na období krize, kterou nakonec z času na čas prožívá každý člověk...
takže hormony, výkyvy počasí, úplňěk, serotonin a všechny úlety... ja to asi zase dokážu a vydržím a přežiju...

Musím přiznat, že mě moje nechtěná kamarádka pěkně atakuje a tak už si i fňukám a slzy stékají...
A vím, že to přejde a taky vím, že vydržet tyhle stavy bere sílu, optimismus, radost ze života a přivádí člověka až kamsi na temný pokraj... a upadám na mysli a semtam už se nechci rvát, potlačovat, vydýchávat, vycházet, tvářit se, že na to mám, ale na druhou stranu objektivně vzato každý z nás má na to...
a taky vím, že bez léků to nezvládnu, asi, myslím... a s nimi naopak vyjdu zase žít a radovat se...
a tak si myslím, že z těch dvou možností, v dané chvíli mám, tj.
1)nevezmu lék = zalezu do kouta, budu se klepat, litovat a živořit...
nebo
2)vezmu lék, který pomáhá (naštěstí a díkybohu!!!), vylezu z kouta, uklidním se, začnu se radovat a žít...

a pak to pomine a lék půjde na minimum a já budu žít a šetřit síly na období krize, kterou nakonec z času na čas prožívá každý člověk...
takže hormony, výkyvy počasí, úplňěk, serotonin a všechny úlety... ja to asi zase dokážu a vydržím a přežiju...

EvoR., já myslím, že je válečná sekyra už dávno zakopána, i anonymy se jaksi vytratily... Já se chystám každým dnem a Ibri už má možná broučka u sebe, ale nic o ní nevím....
EviKr., doktorka mi nic konkrétního neřekla, že prý byla jedna šarže špatná. Na mě to dělalo dojem, že mi ho nechce psát kvůli nějakému jakémusi limitu od pojišťovny - možná nějaká nová nařízení či opatření, nevím. Napsala mi jiný lék, údajně totéž, ale já jsem děsná, mám nedůvěru ke všem novým lékům a se Zoloftem jsem byla maximálně spokojená.

Evi R- jak myslíš ,že jsem ve 4 ?.Jako měsíci? Já už na poč.6. a bylo mi jednou řečeno,že holka. No uvidíme v říjnu.
Vedra nějak taky nezvládám,do toho stres a pořád něco vyřizovat, hlava k prasknutí.
Mějte se...

Pajko, taky si vždycky říkám, když to na mě přijde.Neblázni, vždyť on ti někdo pomůže.Ne vždycky se poslechnu, ale snažím se nejančit.Ale je fakt, že jsem vždycky až na doraz neomdlela.Jinak dnes jsem byla u doktorky se zádama a můj tlak 87 na 65.Pak se nemám motat.Jenže co s tím, kafe piju dvě denně, panáka v tomhle vedru, to by mě asi položilo.Vody vypiju tak 3 litry, tak už nevím.Doktorka mě napsala Medrin, jenže zas říkala, že po něm budu zblblá, tak
ho ani z lékárny brát nebudu, motat se můžu i bez něj.On se mi tlak zvedne, až začnu škobrtat o cihly a maltu.
Edušo, ta doktorka asi ví co dělá, hlavně když jsi těhotná.A v tom Zoloftu bylo něco špatnýho?
Miss, ty už táhneš čtvrtej měsíc?No to to letí.
Jdu se motat na zahradu, tak zatím čaves.

Zdrávstvujtě, moji nejnejnejmilejší! :-)))
To je vedro, to je vedro :-((((
Co Ibri a mimi???
Eduško - a kdy se chystáš ty???
Minulej tejden sme se sešly s Aničkou a Jitulí, podrbaly, bylo fajn :-))
No a dneska dorazila do Phy Leník a přišla Anička a Šárka:-)))
Myslím, že by se tu měla zakopat válečná sekera a žít jak předtím, dyť už takhle máme se sebou starostí mraky.
Vidím, že Ditunka s Miss sou ve 4, mám velkou radost, Miss, že u tebe vše OK, dyť sem to říkala :-))))
Mám málo času, práce pitomá, večer chodím povinně na večírky, tak přídu domu a padnu :-(((
Renuška, haf haf - zdraví!!!
Paniky se na mě v poslední době opět sápaly a můj jeden pokus projít supermarketem skončil neúspěšně, rychle mě to vyhnalo...
Holčiny moje milovaný, ti naši PP chlapi snad vymřeli, koukám.
Tak sem zvjedavá, co holčička kočička Ibri a taky se těším(e) na chlapečka Edušky.
Ditunko - ty taky chystáš holčičku kočičku?
A Miss - co ty, už víš?????
Musím vyzvjedět Karla, co ty jeho dvojčátka chlapečci a dám vjědětitti :-))
Mějte se všicí, pořád sem Vaše!!! A asi navždy zůstanu. I když nepíšu, myslím na vás furt!!!!!

Ivanko, když já nejsem žádná vševědka. Chodím teď denně i dvakrát plavat nejméně kilometr, což vezme tak hodinku času. Občas i mě přitom popadne úzkost, ale už na to jdu tak, že ji posílám někam... No, ona moje PP má ráda téměř vše, co já, drží se mě jak klíště... pomůže mi od ní, když jí vzkážu: "OK, tak tu buď. Nebojím se, v krajním případě umřu a co jako? Však on mě někdo vyloví, zvedne, najde, uklidí..." Funguje to dost dobře, strach rychle ustoupí. Takže Ti radím něco podobného. Spadneš, on Tě někdo zvedne. Jiné to ovšem je, pokud už jsi opravdu omdlela. Jaký máš tlak? Proti mdlobám je dobré dostat krev do hlavy. Jsou na to různé fígle, některé i celkem diskrétní, které lze praktikovat i tam, kde jsou ostatní společensky hůře únosné. Takže sed a hlavu mezi kolena a leh+zvýšené nohy, studený obklad, kolínská nebo poplácat se po obličeji... Venku se můžeš nenápadně sklonit a jako si upravovat něco při zemi, nejlépe obuv a taky pomůže zatlačit jako na wc na velké, to natlačí krev do horní poloviny zcela spolehlivě, ale předpokladem je dobrý konečníkový svěrač, pak by z toho mohl být průser doslova a do písmene :-) Nedělám si z toho legraci. Není špatné nosit flakónek nějaké svěží vůně, potřít si spánky a šíji, vybav si, jak křísili útlocitné omldévačky dřív: dali jim čichnout čpavku a bylo po mdlobách. Pokud máš ale nějaký nález, snad by Ti s tím měl poradit lékař. Každopádně se pokus otestovat si, jestli když si dupneš a vzchopíš se, tak ustoupí. Pak by se tvé potíže klonily k psychice, ale každopádně labilní psychika vygraduje každý fyzický problémek do problému velikého.. I s těmi 20 minut travajícími ataky by bylo potřeba něco udělat, zkracovat až do vytracena. Co správné dýchání a jiné návyky? Jak jsi na tom? Jaké páky máš na ataky?

pokus

Miss, já ti dlužím mail? Tak mi napiš, co potřebuješ vědět, akorát nevím, jestli poradím. Snad ten Sertralin bude totéž, ale já mám strach z nových léků a o Sertralinu jsem ani na netu nic nenašla.

Eduš o tehu tu nepíšem, lebo zase sa niekto bude do toho navážať, písala som ti este davnjesie mail resp. odpoved na tvoj ale si mi neodpisala:( s Ditou si piseme o tehu, male sa ma fajn:)už zaciname 4 mesiac, chcela som len dotaz ohladom šijoveho prejasnenia ak by bolo možne ti poslem mail ak by si o tom nieco vedela tak budem rada, daco som si nasla na nete, ale aj tak by som rada porovnala vysledky s konkretnou tehu ženou:))Inak u nas horucavy teraz z toho vznikla paradna burka, nezavidim ti že v 8 mesiaci musis zvladat to teplo, ja to zvladam este dobre, ale je pravda že som este len v polovicke cesty:)Setralinu sa neboj je to jeden čert ako zoloft, skus ten Serlift co som brala ja, vraj je lacnejsi, poisťovne s ním nemajú problém a myslim, že ani ty nebudes, letak ten istý ako u Zoloftu myslim.

Přišla jsem od psychiatryně a prý mi už nebude předepisovat Zoloft kvůli nějaké vadné šarži a dala mi místo toho Sertralin Actavis. Prý je to stejný, ale já nechci přecházet na nový lék. Co mám dělat?

ahoj Miss, ráda tě tady po dlouhé době zase vidím. Už vůbec neinformuješ, jak se máš a co mimísek. Myslím na tebe.
Tady jsou taky hrozný vedra, dneska mi bylo zase mdlo, jak jsem šla od doktora a to musím ještě do města k psychině, ale vůbec se mi nechce.

Čavte,

dobre horuce dni udreli, že?:))

Eduš-je to ťažke,a le vcera som pobehala obchody aj v dusne obdivujem sa za to:))v noci zo spanku nejaka slabost busenie ale preslo to po par minutach, dneska rano som sa strasne potila, dusno, ani listok sa na stromch nepohne, no vyzera že bude riadna burka, to co mam na sebe by sa dalo skor prirovnat k plavkam než k satam:))ale zvladam co ine mi ostava, radsej by som bola doma na balkone so studeným drinkom ako tu trcat v robote

Dita-mas mail

Uživajte si slnko ak je to možne a panika vam to dovoli:)

Ďakujem za podporu VŠEM!!!

Ivano, osobně si myslím, že motáky jsou od psychiky a než zaberou AD, tak se stav vždycky ještě zhoršuje, takže to chce hooodně trpělivosti. Já motání hlavy moc dobře znám a je to hnusnej pocit, ale uvidíš. že za pár dní či týdnů ti bude mnohem líp.

Tie motanice neviem či sú čisto od psychiky, lebo mám malý nález na aparáte rovnováhy na jednej strane, ale lekár povedal, že zdravá strana by mala prebrať funkciu tej slabšej, tak ako to je pri nefunkčnej jednej ?advine, druhá prebere funkciu. Tak neviem, záchcaty paniky však mám - žia?..búšenie, derealizácia, potenie, motáky... trvajúce 20 min.

Ahoj holky, moc ráda vás tu vidím.
Ivano,než se ti ozve Pajka, tak zatím já.Jestli ty motanice máš od psychiky, tak tři týdny na zabrání Coaxilu a Lexaurinu je krátká doba.Víc poradit neumím.Já jsem se vždycky spíš motala hrůzou, že nedojdu, že se po.... a tak podobně.Třeba ti někdo poradí líp,zatím ahoj, mám hrozně práce.