Panická porucha 5

Dandy promiň, to je tím, že po sobě nikdy nic nečtu.

Džandy, to jsou kvašáky.Naskládáš do pětilitrové lahve, přidáš zeleninu, kopr a klasický nálev na okurky, na jakej jseš zvyklá.Já třeba používám Pikantu, nebo si dělám nálev sama.Zkus třeba ještě pohledat nějaké recepty na intenetu,ale hledej kvašáky.Jo a ty okurky musíš zatížit, tak běž hledat nějakej kámen.Ahooooooj.

ahoj Dandy. To s tím pejskem jsem taky zažila. Loni v létě nám umřel pejsek, kterého jsme měli 17 let!! Dá se říci skoro celý můj život! A zemřel v den, kdy jsem musela odjet na dovolenou. Ani brečet jsem nemohla, protože bych byla za blázna, že brečím na dovolené. A tu dovolenou jsem si vůbec neužila. Rozhodli jsme se, že si pořídíme dalšího pejska. Asi po půl roce jsme si domů přivezli štěňátko a můžu říct, že mi pomohlo v mých největších krizích na počátku tohoto roku. Prostě jsem musela něco dělat. Musím se o někoho starat a vím, že mě potřebuje!

Mám jeden nepanický dotaz...soused nás zásobuje téměř denně přerostlými okurkami...už si z toho děláme srandu (konečně jsem pochopila co je to okurková sezóna:-)) Jenomže už jsme přesalátování a nestíháme je spotřebovat. Loni jsem ale někde na besedě jedla něco čemu se říká tady na Moravě Rusy, nebo Ruse nebo tak nějak...a je to právě z přerostlých okurek a bylo to moc dobré...nevíte někdo jak se to dělá?

Tady zataženo, búří...ale pořád hic. Tak uvidíme co z toho vzejde.
Jitko B. tak na tohle Ti asi neumím poradit. (škoda Chrudim je moc daleko). Myslím, že každého občas někdo zklame. Bývá to bolestné, ale určitě tě nemůžou zklamat všichni najednou. Ale tvůj pocit naprosto chápu...znám ho z vlastní zkušenosti...i když se to srovnání nehodí, tak se to týká psů...miluju je, ale od té doby co nám umřela Besinka, kterou jsme měli 14 let, nechci psa doma ani za nic. A ten nejhlavnější důvod...už to nechci zažít.Abych se vyhla ztrátě další milované bytosti...raděj žádnou.Ale ani lidi si moc nepouštím k tělu, komunikuji se všema to jo, ale jen pár lidí pustím k sobě, jestli mi rozumíš. A tito by se dali spočítat na prstech jedné ruky...ale díky bohu za ně. Možná mě taky jednou zklamou, co já vím...ale teď jsem ráda, že je mám. A zklamání, i když bolí hodně, je pro mě pořád přijatelnější než smrt...to je hnusné definitivno.

No , ale trval jen chvilku.Jeden včera večer a pak ještě ráno.Bylo to takový jak u moře, dusno a déšť.To tady vůbec nebývá zvykem,tady když se zatáhne, tak to je na hodně dlouho a je hned zima.
Jestli ještě sprchne, fouknem s Krakonošem děštík do Olomóca.

Ahojte...je jasný,že ta neustávající vedra jsou na psychiku..zavaření mozku...já se v tom taky nějak plácám-slabosti přes den, svaly, špatná nálada, únava , co vypadá jak shnilost se pohnout,ale prostě se musím donutit:-(

Nejhorší je, že počasí už prý bude stále vrtkavé, že zimy budou dlouhé a kruté stejně jak toto léto a tak se to bude pořád střídat.Aspon kde kdo o tom mluví.

Krakonoško, ty ses poměla s děštíkem...tady zatažíno,28:-(.Večer jsem se vrtala již ve svýh záhonech, jen to břicho a kříž mi to prostě nechtěj dovolit:-(,tak ted pajdám.Měj se a ostatní taky.

Tady 25 a seda obloha :D

Už ne!!!!!!!!

Ahoj z hor. Venku 17 a pršííííííííííííí.

ahoj Dandy. Už jsem psala, že jsem od Chrudimě. Já jsem ale s pomocí terapie přišla na to, že můj problém je v tom, že mě v životě hodně lidí zklamalo. Tak jsem si vytvořila obranný mechanismus a přemýšlím asi takhle: Když budu sama, tak mi nikdy nikdo neublíží! Takže se prostě kontaktů s lidma bojím. A vždycky najdu milion výmluv, abych mezi lidi nemusela! A nemá to přímou spojitost s PP.

Ahoj, ahoj, ahoj...všechny Vás moc zdravím. Teprve teď jsem dolítala s hadrem a vysavačem:-( Je mi horko, už dvakrát jsem se sprchovala a zas jsem zpocená jak Alík. V tom vedru mě taky skoro každý den bolí aspoň trochu hlava, a jsem děsně unavená, furt bych spala....ale když spím tak se zas horkem budím, no už toho mám dost!!!
Ale abych se připojila k diskuzi, ten hypnogen neznám, ale kdysi jsem měsíc užívala prášky...no teď jsem zapomněla ten název, ale někdo tady o nich psal....a to byl děs. Byla jsem schopná po nich usnout ve stoje. Taky jsem hned doktorce hlásila, že pokud mám mít prášky na uklidnění, tak jen které neuspávají. Tamty jsem brala 3 x denně.....a to bylo šílené.Pak jsem je radši sama vysadila, protože jsem nebyla schopná fungovat...
Zdravím taky Baru a Anie, já mám ode dneška taky dovču....sice budu jenom doma, tento rok teda nic moc:-( ale aspoň budu relaxovat, teda aspoň to mám v plánu....a taky doufám, že budu mít čas se sem za vámi víc podívat.
Terko, je dobře že ses překonala a zkusila ty prášky...možná to ze začátku nebude nic moc...ale vydrž...mě to trvalo 3 týdny, než mi přestalo být zle (z AD)...už už jsem to chtěla vzdát, ale tady na chatu mě podrželi a teď můžu říct stálo to za to. Takže vydrž!!! Jitko B. naznač aspoň odkud jsi...třeba Tě dostanem z tý samoty:-)
Tak Vám všem přeji dobrou noc!!

Ahoj, zdravím z rozpálené Jižní Moravy, teda dnes to byla síla, no ještě docela je. Jsem zvědaví na ten zítřek, jak se teda ochladí, jen aby nepřišla zas nějaká hrůza. S hypnogenem mám taky dobré zkušenosti, beru si každý večer půlku už několik let a pořád mi zabírá, krásně usnu a spím bez probuzení tak do čtyř, pak se probudím, ale zase usnu. Mívala jsem hrozné noci, snad stokrát za noc vzhůru a nemohla jsem usnout, ráno jsem vstávala nevyspaná, no děs. Ataky zatím dávají pokoj, ale dnes jsem teda měla motáky a dvojité vidění. Za týden letím na dovču, tak snad se mi to udrží aspoň tak, jak je to teď.
Letím posbírat prádlo, kdyby v noci pršelo.Pa

Tak se tady sobě směju. Taková stará baba, mám na spaní Stilnox i Hypnogen a dávám přednost Hypnogenu přesvědčená, že jsem po něm po ránu čilejší a ono to má stejné chemické složení. Ale vyhýbám se brát oba dva, protože sice po nějaké době usnu, ale na druhý den z nich mám něco jako kocovinu. Doporučuju na zkoušku vzít jen půlku, řeším tak každý lék, u kterého mám obavy ze své reakce. Hypnogen rozdávali v nemocnici na spaní lidem, kteří nemohli spát, takže žádný strach, jedná se o lék, který lidi dobře snáší.
V noci mě po hodině spánku prudké probuzení a k tomu závrať jako v zimě, když jsem měla problém s krční páteří. Snažila jsem se nepanikařit a nést to statečně. Orientačně jsem si změřila tlak a hezky mi lítal od hodnot 160/96 na 120/80. vzala jsem si Lexaurin a řekla si: "Když unřu, tak budu umřítá..." a strach opravdu ustoupil. Ráno už žádná závrať nebyla, tak jsem se snažila chovat tak, že vše je OK a šla plavat. Ovšem jedna věc se zdá být jistá, že to bylo z jiného důvodu než v zimě, to jsem ten problém měla objektivně a ustupoval pomalounku celý měsíc, věděla jsem bezpečně, ve které poloze a pohybu se mi hlava roztočí..
Takže zatím žiju a dělám, že nic nebylo, protože strach je mrška, vyvolává další úzkost, jak o tom píše Terezka...

Jéé ahoj Anie, som rada, že sa ti tak darí, možes nam ostatným dat recept na to ako si tu potvoru PP znechutila natolko,že už za tebou nedolieza?:)))Pekne leto

Aj ja som si kedysi pisala denník od 12 rokov do tých 15tich potom už nie,pripada mi to take teenegerske, ale ked to ma niekomu pomoct preco nie, hm..asi ich pojdem pohladat nech viem ake starosti som mala,kým tu este nebola panika :)))

Ahoj všem:-) blíží se mi konec dovči, tak jsem jen nahlídla, nestíhám. Mě ty horka nevadí, hlavně pokud nemusím do práce, protože pak je mi líto každýho pěknýho dne. Měla jsem 14 dnů dovču a párkrát mi bylo trochu divně a červík mi hlavě zavrtal jestli to není od PP, ale pak jsem si řekla, že to je z horka a OK. hlavně jsem se přesvědčila, že je blbě spousta lidem a PP nemají. Je třeba si to hned nespojovat s PP i když sama znám, že to je těžký. Ale jde to, je třeba na sobě pracovat. Všem vám přeju hezké léto a nově příchozím úspěšný boj s PP. Dokonce můj přítel před dovolenou zažil ataku, skončil na pohotovosti a ok. Následně jsme zpětně zjistili, že už se mu to stalo víckrát. Je z těch lidí co to prožijí, ale panikáři nejsou, může se to stát každému. Já mám PP dva roky a tento rok považuju za úspěšný, tak doufám, že to zvládnu a budu v pohodě. A přeju to vám všem:-)

ahoj, k tomu psaní deníku bych chtěla říct, že je to docela dobrá věc. Jako terapie. Jak už jsem psala, byla jsem vždycky samotářské dítě bez kamarádů, tak jsem si psala deník už od 12 let!! Mám je doma schované na bezpečném místě, ale nečtu je! Je to pro mě příliš traumatizující. Jsou tam moje pocity z dob, kdy mi bylo opravdu nejhůř a uvažovala jsem i o sebevraždě. I když je mi teď taky špatně, tak se k tomu období nechci vracet. Při terapii mi deník pomohl v tom si vzpomenout na doby, kdy moje problémy začaly. Ale vědět příčinu je jedna věc a odstranit problémy je věc druhá. A to se mi běham více než 10 let nepodařilo!

Ja jsem okolo 12te lital po meste a docela jsem to prezil, pac jsem se u toho hybal, ale v saline je to jine kafe. Vecer se snazim na rychlou prochazku a pak jsem unaveny a je mi jedno ze je horko. Pokud mate vetraky tak je nesmerujte na vas, ale mimo, je to lepsi a clovek se nenachladi.

Ahoj Jani, to teplo určitě zhoršuje psychický stav, já mám deprese a úzkosti a prožívám úplná muka, všechno se zhoršilo, pálí mě tělo zvenku i zevnitř, hlava nemyslí a denně mám několik úzkostných záchvatů, musím brát rivotril, těším se až ty tepla pominou tak snad bude líp. Tak se všichni držte L.