Panická porucha 5

Ahojky,
toz ja se taky hlasim k JM! :)

Moc jsem toho ted precetl, takze ani nevim na koho budu reagovat - takze ZAHANENI ATAK NESPANIM - tak to u mne nefunguje, spise na opak, pokud nespim... sup, a prijde potvora. Nekde jsem cetl, ze PP prave souvisi s s nevyspanim a je nutne dodrzovat spankovy rezim. To ze telo je pak 'zfetovane' vim, je to specialni hormon, ktery se vypousti aby 'zachranil' organizmus, ma ale nejake vyrazne nevyhody...

BUSENI POMALE, BUSENI RYCHEL - jak to znam ve svych chvilich jsem jancil z toho ze mi busi rychle a pak kdyz uz jsem ho neslysel tak jsem se jancil ze se zastavilo. Ted na to se*** je to jedina moznost. Srdi je organ, ono samo dobre vi co delat a jak, a jestli bije rychle nebo pomalu to je jeho vec... a pokud nebude bit, tak uz se to nedozvime.

Co se tyce VYDRZENI STRACHU... je to expozicini lecba - a jedine tak se muzueme podvedome zbavit strachu i toho o kterem nevime... telo se nauci ze to cloveka nezabije. A vim o cem pisu, dene ted sedim u komplu +-8 hodin, predtim mi jsem se nemoh 3 mesice do nej divat... stacilo 10vterin a lapai po dechu, bolesti u srdce, busak, motanice, pocit na zvraceni, pak obcas hned ataka ;)

Nevim jak vas ale me TO POCASI desne stve... je depresivni... chci slunicko a teplo.

Mejte se!

Lindo,vis co ja bych dala za tvuj pristup k PP???:-)))))))

Deini,ty sama vis,co umis!To je vsechno v tobe a nezmizi to.PP-s tim se ucime zit a jednou bude lip!Vis co ja bych dala za tve a Johanovy zkusenosti?

Linda- tak to si na tom dobre ked si ich brala len 5 mesiacov a dokažes bez nich fungovat, ja som ich tiež brala kratko asi necele 4 mesiace a ked zacali konecne zaberat musela som vysadit po vysadeni som sa citila dobre ale ako vravim len dovtedy kým neprisli situacie,ktore ma dostali do takeho rozpoloženia, že mi paniku vratili

Deina-treba sa prekonat aj napriek tým hnusným stavom, ak by sme ostali doma asi by to bolo cim dalej horsie ja momentalne inu možnost ako byt doma nemam ale snažim sa tesit na buducnost :)

Dobry vecer,holky skoro vsechny tu pisete,ze po AD nedokazete brecet..ja mam problem opacny!!!!!! v posledni dobe porad rvu i kdyz me treba jen neposlechne pes:-((.Je to pro me nove,skoro nikdy jsm nebrecela,jsem hrozne citove uzavrena a ted toto.JOHANE,zavidim ti tvou silnou vuli,ambice,nebo nevim co to je,vypracoval jsi se hodne vysoko,to je uzasne.Vzdycky jsem chtela byt takova,umim 4 jazyky,mam za sebou dve mezinarodni skoly,ale kvuli PP se mi zhroutily vsechny plany a nemam silu o neco se snazit...nekdy si rikam,ze jsem rada,ze jsem aspon projezdila Evropu skrz na skrz,jinak bych snad ani nevedela,jak to vypada za humnama:-))))

Uzij si to Eviku!Ahojky

Ahoj všem z hor.
Zdravím všechny nové, Edušo ze saré gardy ebe, zas mi blbne počíač.Už nás sem moc nechodí, co?
Johan, moc hezky píšeš.
Zároveň se se všema loučím a za 14 dní ahoj.

Miss,poprve 5mesicu,ted od minuleho zari do cervence.Se snizovanim.Ja pak mela leky-a mam jako berlicku,viz Johan.Snazim se je nepotrebovat,ale mam je stale u sebe.Jednou se to urcite povede i bez nich.Uvidis!Ja nemam deti,tak si myslim,ze to,az nekdy budou,a budu zit s pritelem-pak se to vrati silneji.

tady jsou už samí noví lidé, že na mě už ani nikdo nereaguje... Johanovo příspěvky se mi líbí, díky za hezký počtení.

Johan- no jo je to blbe že len to zabera a este k tomu, že ja casto neplacem tak možno raz za 4 mesiace, skor je u mna bežne trapenie sa bez placu, to už musi byt niekolko blbých atakových dni za sebou ked už nie som schopna ani vstat z postele a vtedy ma jedine plac uvolni, viem že sa vravi že problemy nie su okolo nas, ale v nas, niekto ma život lahsi, niekto ťažsi a chcela by som vediet zvladat tažke chvile v živote bez liekov, ale vždy pri objaveni sa nových problemov zacne ten istý kolotoc, niekedy je zufalstvo prisilne. Ja tiež viem cestovat, zarabat, smiat sa, viem to zahrat tak že to nikto nepozna, ale chcela by som žit bez masky a spontanne kedy sa mi to podari neviem..

Linda- a ako dlho si brala lieky? držím ti palce nech to zvladnes aj bez nich.

Pajko,s tou empatii budes mit pravdu.Nikdy me nenapadla souvislost.Ja dnes chtela do knihovny ve Bzenci,ale tatka je v praci,tak jsem to presunula...Johane,fakt mas prehled,hned zapisuju adresu.Snazim se odhadnout,co mas za praci.

Johane, píšeš zajímavě a vypsals tu spoustu nových zkušeností a námětů. Bylo by fajn, kdybys sem psal dál, jestli Tě to neomezuje. Rozhodně jsi silná osobnost a líbí se mi moc, jak se s tou potvůrkou vypořádáváš! Myslím, že bychom se mohli inspirovat. Kdyby to mělo pomoci jedinému trpícímu, pak to má smysl...

Johane, zajímavé rady. Trpím občas krutou nespavostí a tak se ji pokusím zúročit a obrátit v pozitivum :-). Ty rady mají docela logiku, ale zase jako všechno jsou individuální a každému sednout nemusí.

Deino, myslím, že myšlenka s vážnými problémy je docela pravdivá, ale rozumí se tím naléhavé problémy k řešení. to, co sis zažila problematické sice bylo a těžce, ale ve smyslu traumatu. Pokud se např.člověk rozvede nebo mu někdo zemře, je to problém, je to trauma, ale jinak nemusí mít nic na práci, ať už je kdekoliv a může se sklouznout na vlně hlubokého smutku a beznaděje. Pokud k tomu má spoustu zařizování anebo náročnější práci, která mu zabere spoustu času, paradoxně traumatickou situaci zvládne líp.
K PP je třeba mít biologickou dispozici, je třeba být dost senzitivní a empatická osobnost, tedy osobnostní charakteristika hraje svoji roli, no a celé to završí spouštěč, tedy stresor a to nemusí být nutně negativní, ale dokonce cokoliv silně pozitivně emočního, třeba sňatek :-) nebo narození miminka (i když tam roli hrají i hormony). Takže, pokud se tyhle 3 faktory v určitém životním období potkají, panická porucha se může projevit.

Lindo, nemyslim si, ze ziju zivot pohodovy. Setkavam se s lidma, pred kterymi mi stale pada sebevedomi, kolik umi oproti me jazyku, jake maji kvalitni zahranicni vzdelani, zkusenosti a vubec mne prevysuji. Je to staly utok na moje ego. Na druhou stranu to i pomaha k pokore a sebereflexi a zaroven mi to umoznuje vyhled dopredu, kam jeste muzu popolezt. Ver, ze nikdy neni pozde zacit. Stacilo malo a skoncil jsem mozna na prahu dospeleho zivota v invalidnim duchodu a resignoval na vsechno nebo skoncil sebevrazdou. Nekdy 5 minut rozhoduje o smeru budoucnosti. Uz budu muset koncit. Jestli mas chut, napis mi na johanikw"seznam.cz Normalne se malokdy takhle v diskusich rozjedu. Dneska jsem si ale udelal trochu volnejsi odpoledne, protoze mi ceka v podvecer finis nejake prace, na kterou jsem nemel chut pres den se soustredit. Vysypal jsem sem i svoje vnitni traumata, i kdyz uz trochu odeznela. Sdilena starost, polovicni starost. V tom je dnesni internet nenahraditelny. Driv clovek jen obtezoval druhe.

Lindo, dnes jsem byla ve Bzenci :-) ale nejeli jsme přes Strážnici, ale od Hodonína přes Vracov a nazpět zase na Kyjov. Vzpomněla jsem, si, že Strážnice je blízko. No a teď vám píšu z Hodonína stejně jako Maja :-)

Ahoj, Michale - nikdo nereagoval na tvůj dotaz ohledně hrazení terapie. Já jsem chodila na individuální sezení a platila jsem 300 kč za hodinu!! Celkem za rok jsem do toho dala asi 10tisíc! Vážně nevím, jaké jsou kde ceny a jestli to v některých případech hradí pojišťovna. Můžu říci, že mi to nějak výrazně nepomohlo.

Lindo - Pravidla moštárny byla i zfilmována. Moc se mi to líbilo.

Johane,ty urcite zijes vsechno,jen ne obycejny zivot.Myslim,ze kazdemu z nas ego pomaha.Jenze-ja bych tak strasne chtela neco byt,chodit a vubec byt platna,ze moje ego je jen malinkata dusinka.

Lindo, mival jsem ji. Doprovazenou pocenim a ledovyma rukama a nohama. Po podani leku jsem se zase naopak vzdycky cely chvel az vibroval, jak uzkost odchazela. Dneska mivam jen sporadicky poceni a ledove ruce a nohy. Dech uz je v poradku. Resim to treba tatrankou, bonbonem nebo cokoladou z kavovaru u benzinek, na letistich apod.
Leky uz se snazim nebrat. Jen je radeji na delsi cesty vozim s sebou. A to vedomi, ze jsou pribalene, mi uklidnuje. Jeste mi take pomaha v aute vypnuti klimatizace, uzavreni okruhu a nastaveni topeni na vic stupnu. Jakmile zacne byt vic vlhko a teplo, citim navrat do normalu.

Deino, ja jsem take tehdy byl dost na dne a od te doby jsem uz ho o zadnou radu nikdy nepozadal. Kdyz je Ti mizerne, tak kazde "kopnuti" boli stonasobne a horce se tomu usmivam az dneska, kdy uz jsem na tom skoro v pohode a blbe je mi jen obcas. Kdyz se to pomaloucku zacalo lepsit, nastoupil jsem do mezinarodni spolecnosti a musel hodne cestovat. Bylo to takove bud a nebo. Bud to vydrzim, nebo ne.
Letal jsem po cele Evrope a i jinam a taky cestoval dlouhe streky naprosto sam autem. Hodne stridal prostredi, jazyky... Byly chvile, kdy jsem chtel jit zaklepat nekde na doktora, jak mi bylo (zvlast kdyz mi odpadl program a ja zustal sam uprostred pracovniho dne nekde na hotelu) mizerne, ale nakonec mi tahla vidina udrzeni prestizni pozice. Asi se ve mne hodne udalo. Postupne jsem se prestaval medikovat a dodnes si leky beru jen jako berlicku, kdyz cestuju nekam daleko. Pozici a spolecnost jsem zmenil a ted uz si cesty vic muzu vybirat a planovat a nejsou tak nabite programem. Mozna to je i castecne lek: nebyt jen v jednom jedinem prostredi a se stejnymi lidmi. Cestuju na vychod jih i zapad, takze vidim i bidu a beznadej. Pak kdyz je mi nejhur, promitnu si osudy ostatnich, co maji na svete trable a dekuju Bohu, ze moje jsou jen moje vnitrni a utlumitelne. Jak pises o inteligenci, tak bych spis rekl vnimavost a citlivost. Myslim, ze uz jsem mene precitlively, nezli driv. Umrela mi pomerne hodne mlada matka, kdyz doktori nezvladli ani diagnozu ani akutni stav, kdyz ji prasklo aneurysma v mozku. To aneurysma se projevovalo nekolik let. A oni vsechny projevy jen bagatelizovali. Nejdriv jsem po jeji smrti nesnasel i zvuk sanitky nebo logo nemocnice podel cest nebo znak cerveneho krize. Vadily mi mosty a naopak i odloucena mista mezi velkymi mesty, kde bylo k lekari daleko. Jezdil jsem si pro injekce a tam se setkal i s tema lekarema cynikama. Dneska jsem uz uplne nekde jinde.
Ale uzkosti se presto v oslabene mire obcas vraceji.
Jeden dobry odbornik mi rekl: Nemuzete se nikdy vylecit, ale muzete se naucit s tim zit. A jeste jedno konstatoval: Budete se z toho postupne "hrabat" trikrat tak dlouho, nezli jste se do toho na pocatku propadal.

Miss,neberu ted uz 2mesice nic-ale na podzim se mi to vraci,tak uvidim.Snazim se to zvladat.Nekdy je lip,nekdy hur.Klari,ja tyhle pocity mela a mam.Johnasi,mel jsi hyperventilaci?