Panická porucha 5

Johanz, Deino, no nemám pocit zásluhy na tom, že PP 40 let mám a ještě žiju :)
Nevědla jsem, co mi je a většina života byla jen s lehkými úzkostmi a gorafobickým projevy, které jsem podvědomě pokořovala expozicemi (např.bylo třeba zajistit rodině obživu=bylo nutno vyrazit do supermarketu a nevrátit se domů předčasně a s prázdnou, bylo taky nutno každý den jít vydělat peníze na tu obživu apod), nepředstavujte si to jako 40 let atak a tak... :)
Johanz, nedělá mi problém řídit s anxiolytiky, neotupují mě, po AD jsem se ale silně otupěle cítila :( A taky jsem jenom s jejich pomocí překonala ty nejtěžší útrapy, tj. i půlroční kolotoč atak ve dne v noci... a snížila je na minimum bez problému. Věřím tomu, že lze z PP vyjít pouze pomocí anxiolytik, ale záleží na každém z nás, jak na kterou chemickou látku reagujeme. Vzhledem k tomu, jak moc se hlídáme, hrozí lidem s PP závislost na nich minimálně...
A taky souhlasím s názorem, že spousta alkoholiků jsou neléčení panikáři...alkohol úzkost potlačí prakticky obratem, není na předpis, nejde se pro něj přes ordinaci psychiatra...

Pajko, jsem teprve na začátku, ale už se v tom dost vidím. Třeba jak je tam psáno, co nám rodiče říkali, když jsme byly děti. Vzpomněla jsem si na pár "rad do života". "Nebav se s cizími lidmi. Všichni ti můžou ublížit." " Všichni chlapi jsou stejní, jako tvůj otec!" "Neutrácej za blbosti." Atd.
Z toho mi jasně vyplývá, že nemůžu mít vztah s mužem. A také to, že si nedokážu dělat radost nákupem nějaké zbytečnosti. Zatím jsem se nedostala v té knize k tomu, jak se toho zbavit. Kromě toho, že si budu něco nahlas říkat před zrcadlem. U toho jsem se docela nasmála.

Johan, pěkně jsi to napsal, myslím, že u anxyolitik opravdu platí, že v malém množství je to jako zázrak, uleví brzo a jistě, jen to člověk musí ustát a nezvyšovat dávky nebo nezkracovat intervaly. Pajka to takto řeší už desítky let a já bez něj taky neudělám krok z domu, mám jej ve všech kosmetických taštičkách a přihrádkách v kabelce atd., spolu s Alwayskama, prostě dodává mi pocit jistoty a bezpečí.
Marie, díky za slova zkušené, patřím tady taky mezi ty starší takže jsou mi tvoje slova blízká. Taky moje okolí v práci o mých problémech ví a když mi není dobře, prostě to řeknu, myslím, že to respektují, ostatně nikdy to netrvá dlouho a zase se vrátí vše k normálu. Doma o tom ví jen manžel, tomu vždycky ztvrdnou rysy a vzdychne, nevím, co si myslí, ale mlčí, no asi moc pochopení nemá, sám přechodil infarkt /nebo spíš zanedbal/ a nemá rád marody, tak to nějak zvládám sama (s Lexaurinem a s vámi/.

Jitko B, mně v té knize přesně tyhle věci taky vadily, ale na druhou stranu jsem tam našla mnoho racionálních logických myšlenek a názorů, se kterými se ztotožňuju. Výchova byť láskyplná a dobře myšlená nás může dovést do bludiště předsudků, které v konečném efektu mohou způsobit dlouhodobý stres, potlačování sebe apod. Stejně jako vliv negativních emocí.

Jo, když ti bude v začátcích užívání AD blbě, tak si vezmi Xanax nebo Neurol, ten ti uleví, až ti AD zaberou, už ho nebudeš tak často potřebovat.

Sofie, já beru Asentru už dva roky, nejdřív jsem brala 50 mg, asi po půl roce 100 mg, rok a půl mi bylo dobře, tak jsem snížila na 50 mg, ale po pár týdnech jsem dostala šílenou ataku, pak další, tak mi to doktorka zvýšila zase na 100, ale pořád to nějak není ono. Ale já jsem v blbém věku, asi se blíží přechod, tak to možná bude tím. První týdny užívání Asentry byly trošku horší, motala se mi hlava, občas jsem měla pocit rozmazaného vidění a rosolovaté nohy. Ale asi po třech týdnech to přešlo a byla jsem skoro bez problémů, klidná a vyrovnaná. Doktorka mi říkala, že Asentra je z těch novějších AD a že má minimum vedlejších příznaků, např. netlumí chuť na sex a nepřibírá se po ní. Já jsem sice pár kilo přibrala, ale je to tím, že mě začalo hrozně bavit vaření a pečení a vůbec se ze mě stala domácí myš. Chuť na sex jsem ztratila v začátcích PP, protože tehdy jsem neměla chuť na nic, když mi bylo líp, zase jsem začala normálně žít, ale teď tedy chlapy nemusím, snad jen aby mi masíroval záda nebo držel na ruku. Ale to je hormonální problém, musím na gyndu. V každém případě vydrž v užívání aspoň měsíc, uvidíš, že budeš jako znovuzrozená.

Moje milé panikářky a panikáři! Sleduji Vaši diskusi už hodně dlouho a jsem moc ráda, že jsem se k tomuto tématu dostala. Až teprve tady jsem zjistila, co mě již léta trápí, neb na to nikdo z učených nepřišel. Prošla jsem různými druhy léčby, ale přiznám se, že jsem mezek a taky mám už v mém věku určité zkušenosti s lékaři-nelékaři, ale vždY je to jen o předepsání prášků, které mají moc a moc vedlejších účinků, přesto jsem zobala a pídila se po jiných možnostech. Tak jsem teď už asi dva roky bez odborné(?) léčby, držím to jen přírodními prostředky ale hlavně jsem objevila novinku - jmenuje se to terapie TFT nebo EFT, moc doporučuji, již jsem absolvovala 2x a jsem moc spokojená, bude-li zájem, napíši kontakt, ale myslím že najdete na internetu. Co se týká přírodních věcí, dost mi pomáhá a mám ho stále u sebe je sirup Novopassit, docela dobře zabírá. Ztotožňuji se s Vámi všemi, že je to dost hustý, když to člověka popadne a pár doporučení bylo dost dobrých - vodu u sebe, sdělit druhým, kteří vědí o co jde. Já to tutlala dost dlouho až když jsem to objevila popsané, tak jsem to dala přečíst rodině a teď jim jen sdělím, že panikařím a vzpomenu na Vás na všechny, kteří tím také trpíte. A je mi to ale o to víc líto, protože jsem zjistila, co je Vás tam mladých lidí, já jsem již v důchodu - sice pracuji jako živnostnice a někdy toho mám plné kecky, ale je to pořád lepší, než sedět a koukat z okna, to bych asi panikařila stále, takhle musím přemýšlet o jiných věcech a nenaskakuje mi tam PANIKA! Zase někdy napíši, moc Vám všem držím palce a perte se! Pořád lepší než se nechat oblbovat prášky! Páčko M.

Lido, přesně takhle se cítívám i já, fakt nevím, jestli mám být v klidu nebo chodit, třesu se, ledové ruce a nohy a doslova mi cvakají zuby - někdy je to ještě vylepšené nápinky na zvracení a průjem. Bylas u psychiatra? Jestli ne, tak tam zajdi.

Ahoj, zase jsem nakoukla jen v letu. Tak babičky a tetičky konečně mají posbírané všechny hrozny, tak snad zase začnou normální víkendy. Edito, ty potíže, co popisuješ mohou být psychického původu, ale nech se raději vyšetřit ještě na neurologii. Srdíčko máš v pořádku, bylas na kardiologii? Pokud budou všechna vyšetření negativní, běž k psychiatrovi a poraď se s ním. Já jsem mívala podobné příznaky, i ta bolest kolem kotníků sedí. AD mi pomohla, ale teď po dvou letech je to zase horší, dělá se mi blbě čím dál častěji, divná slabost, třesavka, rozostřené vidění, zhoršené dýchání - a taky trvalý pocit nepohody a divné úzkosti. Nevím, proč to je, nemám důvod, možná jsou to nějaké hormonální změny v důsledku blížícího se klimakteria. Teď mě napadá, že to je možná taky tím, že jsem byla v poslední době nucena se pohybovat ve velkých skupinách lidí a jakž takž s nimi komunikovat a to mi teď dost vadí, úplně mě to rozhodí, nejlíp se cítím sama nebo s jebližšími, mám ráda klid, řád a žádný chaos. Stal se ze mě prostě suchar, ale nevadí mi to, pokud mě nikdo nenutí být společenská. Johanz, mám dlouholeté zkušenosti s Lexaurinem a můžu říct, že mě netlumí, jen mi odstraní úzkost, vždycky cítím, jak se mi uleví a svět vypadá míň problémově - je fakt, že beru jednorázově jen půl, nejvýš jednu tabletu, klidně můžu řídit auto, spíš než když jsem roztřesená a vidím dvojitě. Ovšem ten pocit úlevy je jen krátkodobý, takže ho vezmu, jen když mi je opravdu blbě a potřebuji to překonat. Ale na každého to působí jinak. No, jdu číst ještě kousek dozadu, ať jsem v obraze, co se tu děje a co naše nastávající matky.

Ahojík kamarádi,

nějaký čas jsem tu zas nebyla, nestíhám... Vzpomněla jsem si ale na tebe, Dituš, že už budeš mít asi brzy mimi a koukám, ty už seš asi v porodnici. Tak přeju hodně síly a hlavně ať jste oba zdraví :-)

Deino dík ,já si z toho nic nedělám,to tady na těch ostatních diskuzích co jsou na doktorce,občas tam nakouknu,jsou někdy hrozně zlí lidi a píšou opravdu ošklivý věci:(

DASI,to psal nejaky blbecek,co si sem tam pisne do diskuzi a pritom vubec nevi,ktera bije,uplne to ignoruj...

no díky za upřímnost,jen nevím komu mám za ni poděkovat,já to unesu, ale někdo tu zřejmě nemá odvahu se podepsat:))

Ahoj vsichni,DITUS-preji ti hodne sily do porodnice,niceho se neboj,vsechno bude ok a uz se moc tesim,az nam napises jak krasne mas baby:-).
PAJKO,za 40 let s PP si zaslouzis obdiv a jeste jednou obdiv,jsi uzasna,ze jsi 'nezmagorila' z toho,ze jsi dlouhou dobu v podstate nevedela s cim bojujes...
Pomahalo ti se s tim smirit,nebo jsi nikdy neprestala s tim bojovat????
Nekdy mam dilema a nevim,jak dal,nekde se pise-bojovat a bojovat a nekde zase smirit se s tim....jenze ja nechci rezignovat:-((

ahoj,nevim do ktery katagorie patrim,ale ze zacatku jsem mela pocit ze me zavrate a bolest hlavy,a pak ruznych organu pochazi z krcni patere a zad,ale po vsech moznych vysetreni,ct,rtg,eeg,atd..usni,nosni...vse ok,a me je porad na omldleni,zavrate po kazdym vic jak pulhodinovem pohybu,strach jit ven z bytu ze omdlim.huceni a tlak v usich,boleni kolem kotniku,a ja nevim co veschno.16.mam termin u neurologa.tak uvidim.je to poprve co ctu neco o pp.nevite nahodou nekdo podle toho co jsem popsala ze bych mela taky pp.a nebo opravdu si uz vse vsugeruju?klidne mi napiste na e-mai

editaj"jubii.dk nebo Tereza"ofir.dk predem diky,docela me to vzmaha a tady doktori uz si asi mysly ze k nim chodim jen tak ze srandy,uz jsem prisla kvuly tomu o 2 prace

nemáš si pořizovat na stará kolena děcko

blázinec volá!!

Jitko B,já věřím na posmrtný život,nebo aspoň chci doufat,že smrtí těla vše nekončí ,bylo by hezký setkat se potom zas se svými blízkými:))
Je to taková věc ,která je obestřená něčím tajemným,tyhle věci mě přitahují,ale zároveň se toho i trochu bojím.Ještě jeden postřeh ,z říše tajemství:můj muž měl před pár lety strašně ochočenýho zakrslýho králíka Ferdu,to bylo v době ,kdy my dva jsme se ještě neznali,naše malá když už se naučila mluvit ,tak jednou večer v koupelně říká:maminko tady hačá králík a má uši,ona samozřejmě nevěděla,že její tatínek někdy nějakýho králíka měl...od tÝ doby říká často,že tam králíček je ,ale jen večer...ráno tam nikdy nebyl...VĚŘÍM,že děti do určitýho věku vidí co my dospělí nevidíme i jsem o tom už četla.A co VY ostatní věříte na posmrtný život?

PĚKNÉ NEDĚLNÍ ODPOLEDNE.tak moje dítě opět excelovalo :)),při vaření oběda jsem malou chvíli nechala v obýváku samotnou a odběhla jsem se podívat do kuchyně v přízemí ,Anča mezi tím sebrala můj drahý makeup a celý ho vylila a rozpatlala po zemi a ještě se v tom sama vyválela a natřela i tříkolku:))Tak jsme šly radši sbírat ořechy na zahradu,tam se maximálně vyválí v psím hovínku:))MĚJTE pěkný zbytek dne a já si půjdu nejspíš lehnout z mokrým hadrem na hlavě:))

Ahoj všichni. Přeji krásnou neděli.
Tak jsem si vypůjčila tu knihu Miluj svůj život. Začala jsem číst, ale obávám se, že je to zase moc duchovní. Samozřejmě, že ji dočtu do konce a pokusím si z toho něco vzít pro sebe. Ale trochu mě tam děsí pojmy jako Inteligence, Existence, Vesmír,... Také to, že si autorka myslí, že si každý vybere sám své rodiče u kterých bude na světě žít. Já prostě takhle nepřemýšlím. Ani jsem nikdy nevěřila na posmrtné životy.