Panická porucha 5

Zdravím VŠECHNY,už to tady několikrát v posledních příspěvcích zaznělo,že panikáři většinou na své okolí působí jako naprostí pohodáři,můžu se k tomu připojit i o mě si mí známí myslí totéž,vypadám jako veselá energická ženská a ví to o mě jen pár nejbližších přátel.Vždycky si sama sobě říkám ,jo lidi,kdyby jste mi viděli do hlavy asi by jste zírali.Zítra vyrážíme s mužem a naší 2letou dcerou Andulkou na pár dní na vodu ,pojedem Berounku, tak doufám,že to přežiju bez tý MŮRY,TED MI VCELKU DOPŘÁVÁ ASI PRÁZNINOVEJ ODPOČINEK.TAK SE MĚJTE potom si Vás musím dočíst pište pište,čtu Vás moc ráda.

Ahojky,
jmenuju se Monika, je mi 39 let a jsem pře nedávnem opuštěná manželem, aniž měl odvahu mi to sdělit, prostě se sebral a odstěhoval. Byla jsem jím léta rozmazlovaná a líbilo se mi to (teď bych si za to rozbila hubu)a najednou ženská téměř bez praxe, bez manžela a bez práce. Mám chuť se s tím porvat, ale nedokážu jít skoro ani nakoupit. Před pohovorem kvůli práci mám takové stavy, že jsem musela zalízt do průchodu v jednom domě, aby mě nikdo neviděl a tam si sedla na zem a snažila se nadechnout. Neustálej pocit napětí, spím jen trhaně, snad 30x za noc se budím leknutím. Všechno vidím černě. Na některé pohovory jsem nebyla schopná ani dorazit. Vůbec si nevěřím. Snažím se o autogenní trénink, ale nepomáhá mi to. nezapínám už ani televizi, koukám do zdi. Na pohovoru se klepu tak, že mě stejně nikam nevezmou. Jak se zbavit té hrozné úzkosti a napětí? Vždyť nejsem jediná, na koho se vykašlal partner a nemá práci. Ale já se chovám jako cvok. V noci mě napadají katastrofický scénáře, chvíli je mi horko, chvíli zima, na nic se nedokážu soustředit. Před pár dny jsem byla ve zkušební době propuštěná, údajně zjistili, že bych nebyla využitá, ale pak mi bývalá kolegyně řekla, že tam mají místo mě nějakou paní před důchodem, která je příbuzná personalistky. Pro normálního člověka je to asi něco, co ho nerozhází. Já jsem 2 dny nejedla. (Naštěstí mám ještě něco tukových zásob :)). Ale proč mě do pytle všechno takhle blbě stresuje? Má smysl jít k psychoušovi? Nebráním se už ničemu, jenom chci znovu nabrat sebevědomí a začít normálně fungovat, takhle to dál nejde.

k dodatku Pajky :ano je to pravda také by to nikdo do mne neřekl stále jsem byla usměvavá plná síly a všechny jsem kolem sebe bavila.Ted si připadám ,že mne už nic hezkého nečeká ,ale bojuji a vím ,že tady kdo jsme tak tu mrchu rozdrtíme:-) jeden známej mi poradil až bude se o atak pokoušet řekni si tak pojd a přirovnat ji k orgasmu ...vím blbost,ale někdy to i funguje:-)a tak to mám i několikrát denně :-))))))usmívejte se :-)

Ahoj Pajko ,vždy ,když čtu Tvé psaní je mi lépe.Myslím,že Ty jsi z toho asi už venku.
Chtěla bych navštívit nějakého psychologa,psychiatr mi sice poradil jak ,,,.ale ve mne je to stále a stále dokola.Jen přežívám a to mne neba.Pajko děkuji za radu jsi opravdu hodná a jak píší ostatní držíš nás nad vodou bo jinak by jsme si už povídali pod ni :-))))))Je to opravdu o negativních myšlenkách,ale někdy se tomu nedá poručit,,Pajko děkuji :-) a usmívejte se:-)

Dodatek: Myslím, že bychom se mnozí divili, kdo kolem nás bere AD.
A taky souhlasím s Renčou, že by psychické problémy do většiny z nás málokdo řekl. Za 4 roky, co sem píšu tu byla už pěkná řádka lidí. Většina velmi aktivních, úspěšných ve svých profesích, vzdělaných, plných humoru, otevřených, komunikativních, kultivovaných, s vysokou dávkou empatie (často je na škodu: prožijeme si osudy druhých jako své, mnohdy je neseme ještě hůře, než samotní aktéři), upovídaných :-), energických s organizačními schopnostmi atd... Mé nejbližší okolí by to do mě taky neřeklo, tak jsem to na sebe nakonec prozradila...a nelituju toho, nějak se mi volněji dýchá...

Tak nevím, odkud začít. Připadám si, že tu možná trošku působím jako převlečená babička z filmu Táta v sukni, takové to sladce klidné tiché a laskavé "Drahá.." :-) Ale nevypadám tak!!! Zvlášť přes prsa ne :-)
Tolik chvály, neumím "stydlíka" jenom smutníky a smajlíky, ale fakt se až stydím...

Niko, jeď! (Jitko B. Ty taky kamkoliv, jen nezůstavej doma, nedávej jí šanci! Nevyklízej pole! Je to nejhorší cesta ke zdraví).
Niko, co se Ti tak asi může stát? Četla ses už někdy v černé kronice někdy zprávu na způsob: "..zemřela cestou na dovolenou na panickou ataku..." nebo "...zájezdový autobus musel vysadit pološílenou účastnici cestou a zanechat ji v psychiatrické léčebně v malebném městě XY..."? Ne. Tak vidíš. Vždycky si říkám, jestli se má něco stát, tak to už teda raději v kouzelném scenérii a prostředí malebného Švýcarska, než tady v té šedi...a jedu a chytám se momentů a detailů, pro které se tam těším a hodně fotím. To praktikuju i u služebních cest do zahraničí, na které se mi nikdy nechce, ale když už jsou třeba, tak jsem rozhodnutá si jich užít. Souhlasím plně s Majou, že raději s léky a jet, než bez nich sedět doma. A souhlasím i s tím, že raději dovolenou absolvovat s vyššími dávkami léku, ale cestovat, vyjít z každodenní šedi a ve většině případů je konečný efekt vítězstvím i v tom, že dobrý pocit a pozvedlé sebevědomí se projeví po návratu tím, že se dostanete na dávku léků nižší, než jste měli před cestou.
Na www.diagnozy.cz najdete dobrý pořad o agorafobii, kde je hezky a citlivě vylíčen boj agorafobika se svým strachem a pro laiky uveden hezký příměr míry toho strachu.
Ale neseďte doma a cestujte. Vždycky můžete v krajním případě cestu přerušit, plány změnit, ale proč ne? Nakonec taky dobrodružství, které dá člověku nová poznání i zkušenosti. A nebojte se své dovolenkové okolí v případě potíží informovat, co je jejich příčinou, jen se nestyďte, trpím tím kdekdo... Vždycky se najde dobrá duše, která vás podrží a zejména: víme všichni, o co jde, že stačí tabletka a dýchat, odstrkovat bubliny, říkat Vašku Pašku, zalehnout na břicho :-) a je to pryč a můžeme dál...

Zdenko, Frontin je chemicky totéž, co Neurol neboli Xanax, obchodní název pro látku účinnou na panickou ataku, tedy alprazolam. Neboj se ho, je ze stejné skupiny léků jako Rivotril.

Ivano, takový setrvalý psychický stav se nazývá generalizová úzkostná porucha. Zjednodušeně řečeno něco jako nonstop slabá ataka. Chtělo by to brát léky, abyses uklidnila a zbavila se neustálého napětí.

Stále mám takovou křeč dokážu ji nějak odstranit.Vrátila jsem se k 5 ti Tibetanům a jsem ráda.Usmívejte se :-)

Ahoj všem tak jak pomáhá bublina?zkoušel ji už někdo nebo to rádio?Hodně pijte je potřeba si vyčistit ledviny to je základ.Dnes jsem místo Rivotrilu dostala Frontin nemá s tím někdo zkušenost já jiné léky nemohu jak jsem psala se jich bojím.Usmívejte se :-)

Tak som bola dnes u psychologičky....vraj mám PP a depresiou a aj fóbiou . Pozrela si aj nález z môjho "orgánu rovnováhy" a vraj to je len znížená funkcia a nie dáky ve?ký nález... Lenže ja chodím ako opitá denne a mocem sa k tomu občas a padnem / nie do bezvedomia, ale dostanem taký závrat/a tak neviem či má celkom pravdu.
Chcem sa opýtať či niekto z Vás má tiež celoddenné problémi napríklad že chodí ako opitý celé dni a stále mu je na odpadnutie, popritom hrozný pocit úzkosti až pocit zblbnutia a derealizácie. Hovorím o celodenných problémoch, koré sa síce začali iba občastnými závrtmi ale teraz je to stále / mám nález na orgáne rovnováhy vraj mierny....ale ja mám pocit, že sa už ani nepostavím z postele, žiadna liečba nepomáha. Som s toho hotová...

No to mi povídej, ani obvodní doktorka mi nemohla věřit, že mě trápí něco psychickýho původu. Furt cestuju, sportuju ve spolenosti jsem docela bavič a hele, tu a tam se klepu jak ratlík a nemůžu úzkostí a černejma myšlenkama spát ani normálně fungovat. Nikdo by to do mě neřek. Přítel, rodiče, doktorka - nikdo. Teď se nechci nějak vytahovat nebo něco podobnýho, ale myslím si že podobné problémy postihují ty "inteligentnější", více přemýšlející lidi. Těm dle mého názoru mozek více rotuje. Teď jsem se nechtěla nikoho dotknout, to chraň bůh, to jsou jen moje postřehy...třeba se pletu.

Pajko, myslim, ze reakce jsou jasne...:) A je to pravda, myslim, ze se tady najde hodne lidi, ketri to podepisou...moc nam pomahas. Ja mam strasnou kocovinu, je mi o moc lip a tak sjem to trochu vcera oslavila. No moc jsem nevypila, jen ctyri piva, ale ja nejsem moc kalebni typ, tak to ma strasne nasledky....Uf uf...to jsem ale male prasatko! Jinak musim rict, ze me dneska prekvapil muj kolega. Prisel ke me a rekl mi, ze bere uz osm let antidepresiva. Vubec jsem to nevedela. Kor u nej, je to takovy pohodar :) Takze ted uz se nebudu divit nicemu !!!! Kazdy ma narok na hrabnuti :)

Tak som bola dnes u psychologičky....vraj mám PP a depresiou a aj fóbiou . Pozrela si aj nález z môjho "orgánu rovnováhy" a vraj to je len znížená funkcia a nie dáky ve?ký nález... Lenže ja chodím ako opitá denne a mocem sa k tomu občas a padnem / nie do bezvedomia, ale dostanem taký závrat/a tak neviem či má celkom pravdu.
Chcem sa opýtať či niekto z Vás má tiež celoddenné problémi napríklad že chodí ako opitý celé dni a stále mu je na odpadnutie, popritom hrozný pocit úzkosti až pocit zblbnutia a derealizácie. Hovorím o celodenných problémoch, koré sa síce začali iba občastnými závrtmi ale teraz je to stále / mám nález na orgáne rovnováhy vraj mierny....ale ja mám pocit, že sa už ani nepostavím z postele, žiadna liečba nepomáha. Som s toho hotová...

Jitko B. Niko, Renčo, Lucinko. Taky jsem letos měla toto dilema. Letěla jsem na Madeiru v domnění, že se mé PP stavy zlepší, opak byl pravdou. Místo xanaxu 2x denně jsem ho brala 3x, ale nelituju toho. Nádherná země, procestovali jsme celý ostrov a chystáme se tam ještě jednou. Trpím touto nemocí víc než dvacet let a lituju dní, kdy jsem kvůli tomu odvolávala různé akce. Život je krátký a raději jedťe s lexaurinem, xanaxem apod, než vůbec. Možná, že by pro mě bylo horší kdybych cestovala sama, jezdíme s manželem, ale věřím, že to zvládnete a budete mít život bohatší o další zážitky. I přes tohle ošklivé počasí přeji všem hodně pohody a úspěchů při boji sama se sebou a svou PP. Maja

Jíto,já řešim to samé co ty,jestli jet nebo nejet na dovču. Ale nechci dát tý mršce PP šanci,tak si myslim,že pojedu!!!

ahoj, já jsem byla loni autobusem v Paříži. Jelo se tam asi 14 hodin. Zvládla jsem to bez problémů, protože ještě loni touto dobou jsem neměla tušení, že se PP v mém životě zase na dlouho usadí! Jsem srab, protože letos jsem na žádné dovolené nebyla a ani nikam nepojedu. A to jsem si loni po té Paříži plánovala, jak letos pojedu na zájezd do Ruska!! Ale bohužel nade mnou vyhrává PP a do Ruska nepojedu!
Jak se jinak máte? Já se cítím špatně. Mám pocit, že na mě leze podzimní deprese! To jsem čekala až tak v říjnu. No, počasí blázní a já s ním!

Niko, přesně ve stejné situaci jsem se ocitla před měsícem. Jela jsem na Mt. Blanc, Gran Paradiso a Dom. Prostě tři 4-tisícovky. Před odjezdem mi bylo týden tak blbě, že jsem taky uvažovala o tom, zda se na to radši nevykašlu. Klepala jsem se tak, že jsem nemohla dojít ani metr v bytě, natož takovéhle akce. Nakonec jsem do toho šla, vzala s sebou pro sichr nějaké diáky a nakonec nepřišel ani jeden problém!! A navíc jsem si vše parádně užila. A navíc mě to uklidní do budoucna, že když zvládnu toto, tak jsem vlastně v jádru zdravá. Teď už jsem zase převážně v pracovním kolotoči a můj stav je zase horší. Ale když je nejhůř, tak si řeknu, co jsem už všechno zdolala, tak že musím zdolat i nervy. Navíc už se mi blíží termín návštěvy psychoušky, tak doufám, že mi dá něco, co zabere. V říjnu chci jet do Himalájí. Přeci jen je to 20hodin v letadle a měsíc pobytu v horách, kde není ani horská služba. Jo a cesta do Švajcu busem trvá tak 18hodin. Ale neboj, uvidíš, že to zvládneš!!!

Ahoj všichni,Terko díky za ten článek.Je supr vědět,že v tom člověk není sám.Jsem blázen,že jsem tuhle stránku našla až teď,když už rok zápasím s PP,to je opravdu mrška.Chytne mě hlavné,když vím,že budu někam cestovat.Teď mám největší obavu,chci jet na dovču někam do zahraničí a mám největší obavu,když mě to tam chytne,že mi nikdo nedokáže pomoct.Beru s sebou pro jistoru Lexaurin!

Kamarádi, potřebuju poradit, jak přežít cestu autobusem do svýcarska. zaprvé nevim, jak dlouho se tam jede a hlavně nevim, jeslti to přežiju. Jedu tam na poznávačku, sama v září a tak drobet bojim bojim. Měl se mnou jet kamarád, bohužel to zítra pudu zrušit, nemůže a nevim, jeslti nezrušit i sebe. Ale na druhou stranu, chci tam moc moc moc ale mocmoc mám obavy:-((((

Fuj to mě to zas postihlo, jinak docela vehetuju v pohodě, cesty autem mi nevadí, kratší busem vůbec, městská v pohodě, ale tahle dálka:-((((

No a doufám, že mi tam někdo na ledovci taky bude dávat dejchat do pytlíku:-))

AHOJKY VŠICHNI,souhlasím s ostatními,že Pajka tady píše nejlepší a asi nejpoučnější příspěvky,je vidět ,že se vyzná.Díky Pajko,že tu jsi a i VY ostatní

Ahojky,
Pajko,prosim pis,pis,pis,moc to pomaha.
Terezko,diky,ze jsi nasla tento hezky prispevek,je to dooost dobry.