Panická porucha 5

NĚJAK jsem se přeťukla a je to tady 2krát A nedokončený.

JEN jsem ještě chtěla napsat Hance ,že je škoda co si o tom myslí její nejbližžší,ale bohužel to tak bývá ,jak už tady bylo milionkrát, napsáno,kdo nezažil nepochopí!Dalas rodině prostudovat nějaký materiály o PP?Třeba by to trochu pomohlo ,jim osvětlit čím vlastně trpíš. Je to moc těžký ,mě taky nikdo moc nepochopil,ale já jim to nemám za zlý ,oni sice ,myslím svou rodinu,mají se mnou empatii,ale nevědí taky co jsem prožívala a že to byly muka!Moje maminka to vždy rozsekla ,když mi vždy říkala Dášen ,tak na to nemysli a něco hezkýho si čti:))Ona je strašně fain ženská ,ale tohle prostě nepochopí stejně jako můj muž ,ale jinak jsou na mě strašně moc hodný a pomáhají mi.Jedinej kdo mě plně pochopil ,je moje starší dcera a to asi jenom proto ,že něčím podobným sama bohužel taky trpí,s tou to vždy krásně rozeberem a manžel a přítel dcery se raději odeberou s povzdechem řešit počítače:))

Hanko, je to individuální,ale jisté je,že někde v nás to vše dřímá a náhle,kdykoliv se spustí řetězec projevů,co nás tolik trápí.Chápu a je normální, že na to pořád myslíš,když je ti mizerně...to já taky.Ale ted je líp,brala jsem AD dva roky a to mi pomohlo.Ted se mi bojuje určitě snáz...když jsem cca rok bez nich.
Eduš má recht,jak vyplyvne serotonin v palici...startujem.V nemocnici jsem byla nejspíš vlivem změn,bolestí a žalu ,touhy být už doma se všemi...zcela bez serotoninu,a proto mi byo mizerně.Cítila jsem bezmoc,že se mi zas potíže vrátí nadobro,že se ani doma nevyspím bez nástupu lekání,škubání, třesů,ES...zatím bylo doma dobře,jen včera na kadeřnickým křesle náhle moty, pocity,že se ty serepetičky kolem hýbou-laky, gely apod,co stály přede mnou,začla se hýbat střeva,polívalo mě slabší horko a měla jsem sto chutí změnit jakkoliv polohu,jen ne sedět na křesle..no copak to v takové situaci jde?prdlajs, nejde...asi 4krát za sebou se to o mě pokusilo,snažila jsem se nenápadně zhluboka dýchat,to ale mi nešlo,po chvíli vše ustalo...hlavně jsem pocítila úlevu,když mi holička foukala poslední mokrou část palice,,čili boj-útěk byl dokončen a mně se udělalo líp.Neboj, zvládneš to všechno.

Eduš máš mail,,,zdravím tě i ostatní a přeju klidný víkend.

Pěkný sobotní dopoledne přeju VŠEM,u nás v Berouně je celkem smutný zamračený počasí,tak už si dělám podzimní pohodu se svíčkou hezky v teplíčku domova:))teď jsem dopekla jablečný koláček ,voní s tím celý náš domeček:))

Hanko ,všichni to známe a všichni jsme si určitě prošli tím obdobím,který teď zažíváš Ty.Člověk v takovým vypjatým stavu opravdu nemyslí a ani nemůže myslet na nic jinýho,a to ho hrozně ubíjí,strach pohltí člověkatak ,že se opravdu musí vynaložit obrovský úsilí k vyhrabání se zpátky k normálnímu životu,ALE JDE TO!

Pěkný sobotní dopoledne přeju VŠEM,u nás v Berouně je celkem smutný zamračený počasí,tak už si dělám podzimní pohodu se svíčkou hezky v teplíčku domova:))teď jsem dopekla jablečný koláček ,voní s tím celý náš domeček:))

Hanko ,všichni to známe a všichni jsme si určitě prošli tím obdobím,který teď zažíváš Ty.Člověk v takovým vypjatým stavu opravdu nemyslí a ani nemůže myslet na nic jinýho,a to ho hrozně ubíjí,strach pohltí člověkatak ,že se opravdu musí vynaložit obrovský úsilí k vyhrabání se zpátky k normálnímu životu,ALE JDE TO!

Hanko, sice se neptáš mě, ale je to dáno výkyvy v hladině hormonů v mozku. Pajka ti to ale jistě ještě líp vysvětlí.

Ahoj Pajko,já stále bojuju jak můžu a jediný co mi zatím pomáhá,je číst a sledovat tuto diskuzi.Člověk se tu hodně dozví.Pomáhá mi vědomí,že jsou někde lidi,co proživají stejné stavy jako já.Doma mi nikdo nevěří,prý si to dělám sama a jsem sobec,který myslí jen na sebe.Chtěla jsem se tě zeptat,je možné,že by se tyto stavy neoběvily treba celý rok,nebo s tím člověk žije neustále a je treba jen den nebo dva v klidu.Já zatím za poslední dva měsíce nemůžu myslet na nic jiného Hanka

Pajko, před 30ti lety ještě AD nebyly na takové úrovni jako jsou dnes, proto ti dali tehdy asi něco jako Xanax na uklidnění. Každopádně s tebou ale souhlasím, že by měla Jiřiny dcera podstoupit intenzivní psychoterapii, pokud je po fyzické stránce zdravá. U MUDr. Praška by to pro ni bylo asi nejideálnější.

Já znám osobně člověka, kterýmu taky lékaři - odborníci předepsali Xanax na uklidnění a bohužel se pak hodně dlouho dostával ze závislosti. Možná jsem divná, ale já si nemyslím, že by všichni lékaři byli odborníci. Mám docela špatné zkušenosti. Jiřino, ptala ses na názor.

Jacíku, nechci to tu psát dokola, ale 18. až 20.7. jsme tu popisovali různé metody, jak na ni :-) tak se tam proklikej, jestli tě to zajímá.

P.S. Špičkoví! odborníci to byli :-) (můj dnešní příspěvek ve 23.28) asi bych neusnula, kdybych se neopravila :-) prostě pako :-)))
dobrou noc

Jacíku, přečetla jsem i Tvůj veselý popis děsivé ataky :-) Metod k potlačení je mnoho, základem je správné dýchání a uvolnění, pak už má každý nějaké své fígle. Máš pravdu, alkohol je riziko, které okamžitě potlačuje úzkost, v tom spočívá zárodek jeho zhoubnosti. Mně pomáhá pořádně se napít - vody!!! :-) Během ataky jsem schopná vypít 1-2 litry během relativně krátké doby. Taky masáž kartáčem na vlasy, prokrví se kůže, sprcha - střídání teplé a studené, takový laický skotský střik, tedy zase akční masáž. Píšu smsku - koncentrují se mi myšlenky i rozklepané prstíky. Pomúže studený obklad za krk, na čelo... dotekl teplých dlaní na očních víčkách. Říká se, že panikář při atace slyší trávu růst... Je to tím, že máme tělo bůhvíproč nastartováno na situaci boj-útěk, takže jsme ve střehu, hormonálně i dechově vybavení na akci, takže pohyb uvolňuje naakumulovanou energii, hlubokým dýcháním do břicha anebo do pytlíku se zbavíme přemíry kyslíku, který nelze spálit. Pohyv střev je důsledkem všech projevů vegetativního nervstva. Pomůže zpívat, křičet, podle okolností, podle nátury. Preventivnš působí sport, u kterého se člověk zpotí, tedy vybije energii, "strhá" tělo, podobně ozdravně působí i láska, zejména tělesná... a humor a jakákoliv činnost, která udělá radost, pozitivní myšlení, naděje, negativní je naopak sebelítost... Stop :-)

Deino, Eva Rokytová o sobě říká, že je fobofobička :-) a v tom je obsaženo i to, jak zdravá se cítí. Obdivuju ji za ty reportáže-jednak se musí pohybovat (nerada) na hranici bulváru a taky u toho bojovat se svými fobiemy. Nebere AD, pomáhají jí homeopatika a v krajním případě Xanax. Je hodně vytížená, proto sem nechodí tak často jako dřív a teď má navíc voňavé miminkovské starosti, protože právě před týdnem se jí narodilo první vnoučátko :-) Snad se na mě nebude zlobit, že to sem píšu, ale takových zpráv tu není nikdy dost!
Měj se krásně, Deino! :-)

Jiřino, ještě dovětek: já jsem se v souvislosti s PP před cca 30 lety dostala na neurologii v Brně u Svaté Anny. Špičkový odborníci, kteří se dopracovali k tomu, že mi nakonec bylo vyhrožováno, že mě za trest dají na psychiatrii. Zdůrazňuji, že se to stalo za hluboké totality, studovala jsem tehdy na vysoké škole, panická porucha jako diagnóza nebyla ještě popsána... Prchla jsem odtamtud po týdnu zdevastovaná, psychicky poraněná, styděla jsem se, že jsem pako, nechápala jsem, že docenti nechápou psychické utrpení a můj dospělý syn, který studuje i psychologii, v té zkušenosti vidí počátek mé nedůvěry a odmítání psychoterapie. Měla jsem štěstí, že jsem do měsíce po hospitalizaci otěhotněla a těhotenství mě vytáhlo zpátky do normálního života a prožila jsem jedno z nejkrásnějších období života. Děti mám celkem tři, dostudovala jsem i s dítětem bez problémů, ten celý život i s PP byl moc fajn. Jestli potíže tvé dcery jsou čistě psychického rázu, určitě se uzdraví... medicína obrovsky pokročila, i přístup lidí k psychickým problémům se výrazně změnil k lepšímu.

Jiřino, nebuď nešťastná. Z panické poruchy se každý člověk dostává svojí cestou. Jsou lidé, kterým některé léky nesednou. Xanaxu se neboj, je to lék proti akutní panické úzkosti a odborníci ho ordinují ve fázi, kdy je člověk neklidný. Prolítla jsem Tvé příspěvky jenom letecky. Mám PP od 13 let a léky typu Xanax jsem brala už v tom věku a v první fázi taky pravidelně. Je potřeba najít pro Tvoji dceru lék, který ji nebude tlumit a současně uuklidní. Myslím si, že potřebuje intenzivní psychoterapii. Zkus se informovat v pražském centru, kde působí MUDr.Praško. Všichni, kdo se tam léčili a napsali na tento chat, se uzdravili. Snaž se zabránit tomu, aby tvá dcera neprožila příliš negativních atak, zkušenost se ukládá do podvědomí a léčba je pomalejší, náročnější. Neztrácejte čas, léky k uzdravení nestačí !!! Tvá dcera si potřebuje osvojit modely chování, které vedou k potlačení úzkosti. Neboj se, uzdraví se. Jakmile se stane klidnější, snažte se ji pomalounku s láskyplnou tvrdostí psychicky otužovat. Lidi s PP potřebují kolem sebe blízké, které je podrží, ale současně postrkují zpět k plnohodnotnému životu. Držím pěsti!

Reaguji na poznámku, že ten xanax není nejrozumnější pro tak mladou holku. Vzhledem k tomu, že nejsem zdravotník, tak se snažím věřit právě jim, co mé dceři předepíšou. Je těžký odhadnout, co pomůže a co ne. Každý organismus se s tím vyrovnává jinak. Přeji všem dobrou noc a jsem ráda, že jsem dnes na Vaše diskusní stránky narazila. Aspon vím, kam se obrátit, když občas propukne nějaká ta bolístka. Páčko

dík dáško...jo vana,kdy tu já si napustím....tak mám chut na ledovy šampus či colu bacardi,burčák....jdu si zalít kojenák,tj.kojící čaj.

JÉ DITUŠ,já jsem si na tě vzpoměla před chvílí ve vaně:))víš přece taky máš s vanou neblahý zkušenosti ,co se naší poruchy týče:))No já se tomu ted směju ale není to dlouho co tomu rozhodně tak nebylo...ALE TED VÁŽNĚ ,mysleli jsme tady na Tebe když se malinká narodila jak ses mohla zpětně dočíst:))Hlavně ,že se cítíš trochu lépe,z miminem je starostí ,mám to ještě v živý paměti:))TAK PŘEJU AŤ TI HOLKY ROSTOU A TOBĚ ABY HLAVNĚ BYLO OK:))ABYS TEĎ TO DVOJNÁSOBNÝ NADĚLENÍČKO DOBŘE ZVLÁDLA

...mám nový pc tak píšu jako pako.. pardon,jiná klavesnice:-)
Jo,fotky pošlu těm, na něž mám adreskx

ibri,,,třetí????nestraš...mně to teda 2krát stačilo,už bych stejně nemohla...
Linduš je kouzelná a hodná,,jen to spaní--

Uf...udravím všechny,prolítla jsem velmi rychle příspěvky po dlouhém čase.
DĚKUJI VELMI VŠEM I VŠETKÝM.-)ZA REAKCE NA ZROZENI DCERUNKY...přežila jsem, i když u operace byla nejdena krize, lítal mi tlak, že to sem radši paniářum popisovat nebudu...kdosi se ptal ,kde jsme rodila-ve Šternberku,spinální anestezie-císařem, přes hodinu.další doba leženíčka hnu, osypala jsem se dole pod obrovskou náplastí puchýři,doted jsou tam památky...tak jsem dr. zaujala,že to tam ještě neměli..pak se uvonil pokoj,kd ejsem byla sama,takže se mi brečelo aspo bez studu,zda PP nevím,ale rozjel se stesk ,úzkost, noční pokusy o ataky při usínání,když už b
vůbec k němu mělo doít-neb malá spí hlaně ve dne a tam jsme nespaly víc jak 5hod. za 8 nocí.Sestry až n advě vyjímky OK,dr.taky,jinak pobyty v nemocnici nezvládám...i hrmony sehrály vou roi a kojení! nešlo to,sice líp jak minuleale ta bolest...je to už lepší, al emic nesíme, nestíhám se zorientovat, starší dcera je doma,školku jsme n adva tydny zrušili,ale už v pondělí pujde..PC ted nemívám asto,stejně ani čas nen ku psaní...děkuji za gratulace,je mi líp,jezdím na malé procházky,co jizva azda dovolí, o včera vytaž.stehy,snad budu bez hnisání.opatrujte se...D.

Deina- nie Evka trpi stale panikou ale bojuje s nou Xanaxom..myslim že Adcka nikdy nebrala..teraz ma asi vela prace preto tu chodi pomenej robi reporterku tak nema cas na paniku :)))

Hezky vecer vsem,holky(Martin a Michal se snad neurazi:-),ja uz to ani nestiham cist kolik nas tady je!!!!!Je to moc fajn a je z toho videt,ze tento chat nam fakt pomaha...jinak je videt,ze to s nami lomcuje-chvili je dobre,pak zase zle...hlavne,ze se vsichni drzime.
HOLKY,ta EVA ROKYTOVA,co tu s vami driv dost byla,ona se z toho uplne vylecila?Obcas ctu Stastneho Jima a jeji reportaze...to znamena,ze se musi dost pohybovat ve spolecnosti a tak...Moc ji to preju a doufam,ze se ma fajn..