Panická porucha 5

Ještě mě napadlo - ptala jsi se J. na to, proč to dělá? Možná by pomohlo ji říct, že jsi z toho moc smutná. Zeptej se: "Ty chceš, aby byla maminka smutná?" Schválně, co na to řekne. Trochu zahrát na city.
A jak to máte doma s tělesnými tresty? Někdy je plácnutí přes zadek účinnější, než domluvy.

Pajko - toho jsem se bála, že po mě bude někdo chtít odbornou radu.
Já s tím totiž ve školce dost válčím taky!
Teorie, kterou nás učili ve škole je jedna věc a praxe je věc druhá.
Snažíme se to řešit tak, že dítě "odstraníme" od ostatních dětí a necháme ho vztekat. Obvykle pak samo přijde za dětma už v klidu.
A na mě mamka praktikovala v dětství trochu tvrdší metodu - lila na mě ledovou vodu.

Ditušo - snažíš se malou zapojit do péče o mimi? Třeba by si pak připadala důležitá a potřebná. Nebo čeká na pochvalu. Třeba by mohla skládat oblečení, asistovat při koupání atd.

Martino, mně připadá přirozené reagovat na Jitku, nemám s tím problém a myslím, že sem píše, protože rekaci očekává, jinak by mohla psát monology do šuplíku... A nesnažím se ji změnit, ale možná odhalíme nebo se nám společně povede něco odhalit, pojmenovat. Vždyť to sama píšeš, že se posunula za dobu, co sem píše...

Jitko B, myslím si, že optimální míra nespokojenosti je moc dobrá věc, motor, který nás pohání... Obávám se, že lidi, kteří jsou se sebou a svým životem úplně spokojeni, ztrácí sny, motiv být aktivní. Současně je ale potřeba, myslím, umět se kolem sebe a v sobě rozhlédnout a vidět pozitiva, případně své štěstí...
A co kdybys poradila Ditě? Vždyť sociální pedagogika by měla umět znát návody, jak na dítě, které trpí záchvaty vzteku? Pomohla bys nejvíc té malé bezmocné vzteklince...

Ditko, nemyslela jsem jít do TV, ale líčíš, že je to extrémní... :( Nespokojenost dá najevo občas každý člověk, natož spontánní děti, ale v takové míře, jak to líčíš, že se lidi otáčejí, že se dlouhou dobu nemůže uklidnit, vyčerpáním usíná apod, tak to neznám a to mám i v současnosti v nejbližším okolí poměrně dost malých dětí. Všechny je poměrně snadné uklidnit dříve, než sebou prásknou o zem... Měli byste se pokusit najít klíč k její dušičce a měl by to udělat odborník. Co Ti radí psycholožka? Proč odmítá tatínka? Nemusíš odpovídat, jsou to určitě otázky, které si kladeš sama a měla bys na ně znát odpověď....

Ditušo, Míšo - fotky došly. Vaše zlatíčka jsou vážně úžasná. Možná, že jediné, co mi v životě chybí, je právě takové jedno malé zlatíčko.

Je on je úplněk? já si říkám,, že je mi nějak na houby a ještě na mě padá nějakej splín:-( to nesnášim, vždycky přemejšlim nad různejma kravinama.......a štvu s tím sama sebe....tak už aby zmizel:-)
Jendo studuju sociální a kulturní antropologii v Plzni, mě se naopak do toho chce hrozně moc, protože je to hodně zajímavý......ale ten čas chybí:-) ty studujeě taky něco humanitního tušim?

Jitko, Dášo,poslala jsem mail,snad došel.

K NADŠENÍ -
nikdy jsem do ničeho nešla plná nadšení a velkého očekávání, vše beru střízlivě, a proto mě nezaskočí neúspěch a mám sílu jít dál. Nic mě neodrazuje, a v tom mám asi velkou výhodu, jsem bojovník.

Pajko:-),jo,to říkal i děda,zmínila jsem to i u psychol a ta říkla,že ani nahodou,že je to blbost...
do tv bychm jistě nešli...bud ráda,žes to nezažila u dětí ve svém okolí,ono je to tak yv souč.době docela častější než dřív.Já bych to zkusila jednou a bylo by a zle,že ...no a to jsem ez ourozenců,nidy jsme si nedupla a nic nedovolila,natož říct rodičum,prarpdičům,že jsou blbí.

Dášendo,díky,nějak to zvládnout musíme.ve školce se moc neprojeuje,poslouchá prý,ted zlobí trochu s dojídáním obědů,jak mi řekla učitelka.Čtu kniu Máte neklidné dítě? a tam je popsáno dost podobných příběhů,pak přehled o typech klidných a neklidných dětí a projevů,symptomů.
Např.ta naše pycholožka dětská měla taky dost porblémů s dcerou,byla to jedničkářka,měla jsem ji ve třídě a skončila s důtkou za chování a na střední ještě hůř.ted už dospěla a seká prý dobrotu.To si čověk nevybere,i učitel může mít problémové dítě,i dětský psycholog,co radí denně cizím lidem.

za rýmorady díky,mrknu na vše...a chystáme se do lékarny...

Martino - moc děkuji za povzbuzení. Vím, že si pořád na něco ztěžuju a nevážím si toho, co mám. Ale taková už jsem a vždycky jsem byla. Chtěla jsem mít, to co mít nemůžu. Chtěla jsem vypadat jinak, než vypadám. Prostě jsem si v dětství vysnila svůj budoucí život, ale realita je bohužel jiná. A já se s tím potřebuju vyrovnat. To bude asi trvat delší dobu.

Jdu vařit oběd a dívat se u toho na Zoufalé manželky. Jak už jsem psala, dost se vidím v Bree. Chce mít také všechno perfektní.

Pajko, myslím si, že pokud bude Jitka tak zatvrzelá a bude házet flintu do žita, tak žádný chlap s ní dlouho nevydrží. Proto by se neměla vymlouvat, ale je jednodušší být v pohodlí, to dělá 80% lidí, tak není výjimkou. Když jí to tak vyhovuje, co ji neustále povzbuzovat. Pár rad dostala, tak ať si to v hlavě už třídí sama. Nikodo z nás nejsme vedeni stále za ručičku, ani naše děti ne. Poradím a pak ukaž, co dělšá sám. Snažíš se a nejde to, povzbudím. Nesnažíš se a stěžuješ si, dobře ti tak. Ale na Jitce vidím, že se přeci jen snaží a že nežije tak strašně, jak to z 1 jejího příspěvku vyplynulo. Má zálib celkem dost, a já nevěda o ní víc ji navrhovala, se starat o kytku a pak že až si může pořídit zvíře. Vždyť ona je dál, než si myslíme, jen si to neuvědomuje.
Přeplněný autobus, jedu později jiným a mezi tím si jdu i sama do kavárny, tam často najdu někoho k pokecání. Párkrát jsem tam byla nucena sedět, když mně bylo už zle a manžel musel zbytek nákupů ve městě obstarávat sám. Často jsem si tam s někým povídala.

Dituš,
zabývám se mj. i homeopatií. Moje kámoška taky, ... má 5-timěsíční dítě /4. v pořadí mj./ a i ji už léčí homeopatií, byť ji plně kojí.
OBJEDNEJ SI V LÉKÁRNĚ, některé když dělají problémy, tak jdi do druhé, homeopatikum na rýmy CINNABARIS 5 CH. Tři kuličky rozpusť ve štamprlce do poloviny naplněné teplou vodou a miminku podej na lžicčce. Takto vždy, když pocítíš zhoršení. Dále si kup v lékárně EUKALYPTOVÝ OLEJ a kápni na polštářek - dále od hlavičky ze 2 kapky. Do místností dej také misky s vodou, ať se zvlhčí vzduch. Budeš-li mít ještě nějaký dotataz, napiš mně na mati.h"seznam.cz

KLUCÍÍ, taky se mi zdálo v začátku manželství vše složité - i vaření polévky, pak přišel syn a jste hození do vody a plavte. Ženská se naučí, ale musí myslet i na svůj odpočinek a na to, aby požádala chlapa i o pomoc v domácnosti. Když se ruce spojí, vše klape jako tik, tak, hodiny. Když mám plné zuby vaření, kt. mj. miluji, tak poprosím manžela, aby uvařil, ale je to tak 1x do měsíce. Nebo uvařím něco rychlého, když stávám u plotny denně. Moje kamarádka má 4. malé dítě, vaří, peče, zavařuje, suší ovoce, jezdí po horách s vozíkem pro mimino zapřahnutým za kolo, den před porodem - jaro - si koupala nohy ve studeném jezírku a chodila bosa po trávě, kde já byla ráda, že mám boty :) Pokud zrovna nerodí, tak slézá hory mj. v Alpách, jezdí na raftu, plachetnici, lyžích, běžkách, autem, na koloběžce, kole. Vyrábí vazby ze sušených květin, dříve ušila od plavek po zimní bundy - teď se vše koupí. Předcvičovala jógu, teď chodí na hodiny tajči, čte knihy, poslouchá hudbu, hostí doma návštěvy a na návštěvy jezdí ... chcete ještě dál, asi už nemusím, že!

SLOVENČINU taky zbožňuji, takže je nás víc.
M.

Dituš ,Julinka určitě žárlí na malou to je jasný.A to vztekání,je prostě normální reakce dětí v jejim věku ,oni projevují vlastní osobnostje to součást jejich vývoje

i když uznávám pro rodiče je to někdy neúnosný.Čim více inteligentní dítě a živé,tím více bývají projevovány takto emoce,to říká naše pediatrička:))
Zažila jsem to u obou svých dcer,ta mladší s tou to teď zažíváme v jejích 27 měsícich taky.Nechávám ji taky vyřvat a vyvztekat ,docela to u nás funguje:))
Myslím ,že s tou poradnou nic nezkazíš.MYSLÍM SI OSOBNĚ ,ŽE TO OPRAVDU ODEZNÍ S POSTUPUJÍCÍM VĚKEM.S rýmičkou moc neporadím ,stím nějak nemám zkušenosti ,ony moje holky na toto nikdy netrpěly.Přeju ať všechny strasti ustojíte pokud možno s pevnými nervy.

Míšo, nic mi zatím nedošlo :(. Asi byla někde chyba...

Ditko, podle mě je to na Chůvu v akci. Někdo profesionální by vás měl rozebrat, protože v něčem, někde chyba bude... Mně to normální nepřipadá, nezažila jsem něco podobného ani u svých dětí či vnoučat, ani u dětí v okolí. Julinku musí ty záchvaty docela vyčerpávat, kromě toho, že brnkají na nervy celému okolí...

Jitko, nevzdávej to, hledej aspoň na netu dál. Cestou do práce a v práci jsi také mezi lidmi, ve škole bylas, jsi na lidi zvyklá, nežiješ v izolaci na samotě. Zkus si číst inzeráty, přece nějaký by Ti měl zaujmout...a zareaguješ a pak to půjde dál nebo nepůjde, tak už to v životě chodí... Lásku naplánovat nelze... přichází většinou, když ji člověk nečeká...

Ditušo - já mamina nejsem, ale trochu se nudím u netu, tak jsem našla nějakou stránku o rýmě. Jsou tam i rady od maminek. Zkus si to pročíst.
http://www.rodina.cz/clanek403.htm

Ahoj všichni.
Niko - hledat kamarádku přes net jsem zkoušela, ale nevyšlo to. Psala jsem si maily s holkama i s klukem, ale pak to šlo nějak do ztracena. Ani na to setkání nedošlo.
Ale abych tady zase nevypadala, že jsem to vzdala moc rychle, tak už hodinu hledám na netu další "oběti". Je to těžké. Jsem z takového zapadákova, že od nás na netu nikoho nenajdu. Z okolí jsem našla jen pár lidí, ale jsou to puberťáci (14 - 18 let). A s těma já kamarádit nechci. Stačí mě to, co předvádějí v autobuse. Chovají se fakt strašně. Třeba na nějakou holku přes celý autobus zařvou

Pěkné nedělní ráno,u nás prší a je to takový ponurý:(
Nejlepší by bylo zůstat pěkně zachumlaní v pelíšku a nikam nevylézat:))
závidím těm ,kdo si to mohou dovolit:-))
Mě moje dítě žene z ostele už před osmou hodinou.Tak nic ,mějte pohodový zbytek víkendu a paniku pošlete někam daleko aby nás nikoho neotravovala:))

Dobré ráno všem,je pošmourno,brr.

Pajko,k naší J.Zkoušela jsem ledacos,ale když se zabejčí a udělá scénu na půl cestě na procházce daleko od baráku kvuli tomu,že zrovna ted si chce jít přezout jiné boty,začne dupat ,řvát,vztekat se a není s ní řeč po dobrým ani po zlým,lidi se zastavují,otáčí...není to řešitelný!V tu chvíli nechtěla např.jít ani dál na procházku ani zpět domů,tak co bys dělala ty?Druhé dítě v kočárku,zima jak hrom a stojíš a čekáš chvíli,co z toho bude.když jsem šla dál,že snad se pohne z místa a půjdem,tak nic.Musela já k ní a odtáhnout ji domů.Tam ji vysvléct,šoupnout do postele a nechat,pak usla.Zároven cítím bezmoc,čátečně mi je vnitřně líto,že je taková.Většinou se radí v takových situacích nechat ,nevšímat, at se vyřve,jenže já to vydržím určitou dobu,minule jsem teda vydržela,protože malinká řvala hlady,tak jsem kojila a nemohla do pokoje za řvoucí J.Už byl nějakou dobu klid a ted zas tohle dělá.Pozornosti z mé strany se jí dostává,i když ted asi trochu mín,logicky,ale to je tak všude,kde je malé mimčo...aby jí to nebylo líto,že jde do školky,když přijdu s mimi z porodnice,nechala jsem ji ten 1.tyden doma s námi.Dva dny byla bezva a pak to začlo.Chce koko stokrát denně,což nelze,pokaždé se prohne vzteky jak luk,leží na zemi a kope kol sebe apod.nechce spát v pokojíku ani za mé asistence,tak se mačkáme v naší posteli 4.je neskutečně tvrdohlavá...mezitím se stane milou,láskyplně se fakt objímáme,když zrovna nekojím atd.,ale někdy to sama odmítá.Od muže už úplně,to se nechá málokdy.ten už je z ní na větvi...tak to jen takový nástin souč.situace.Tuhle se vztekala 4O min u dědy doma,protože chtěla koko,které fakt neměli.Ono je to těžké ,zvlášt když ted není sama,do toho začne brečet naše malé pípátko a je to chvílemi na zcvoknutí.V noci mě J třeba vzbudí, že hlad a žízen, i to už tu kdysi bylo,vstanu,ač jsem sotva konečně usla,donesu jí to a bud mi do toho jednou žduchla a červená štáva se vylila po posteli,nebo se k tomu ani nemá a najednou hlad žízen není.Prostě se snaží se mnou točit a nemyslím,že za takových podmínek je na místě extrémní mazlení.nechci dosáhnout rozmazlení...Můžem ji mít rádi sebevíc,klidně jí to říkám,že ji máme rádi,že i když je sestřička,tak se nic nemění,zapojuje se sama od sebe do činností kol mimina,ale i tak dochází k tomuhle všemu:-(((.Asi zajdu k dětské psychol na poradu s konkrétními siuacemi.Když slyším některé maminy dětí z MŠ,říkají,že to taky měly s dětmi,že to přejde...ale k vydržení třeba i třikrát denně tohle chování není...nelze totiž rozlišit,zda to vše hraje včetně slz,či je prostě fakt mimo sebe...
navíc bydlíme v paneláku a jediní máme děti,takže je jasné,odkud vychází řev.A ted v dobách,kdy se mluví často o týraných dětech,to musí teda působit.Nejsem bohužel z těch,co jim je úplně na sto pro jedno,co si kdo pomyslí.Jsem totiž vychovaná středně přísně a v tomto duchu...a v totáči.

Maminky,když má měsíční mimčo zelenou hustou rýmu,nemůže dýchat,co s tím,odsávat není co,je to někde v nosohltanu...u dr jsme byli,ale tehdy žádná rýma ještě nebyla,jen pokašlávala,ted už nemohla v noci dýchat nosem.Sice to sem nepatří,ale víc hlav jinde neseženu,co by mohly poradit..dík.hezkou nedělku...

Zdravím Vás,vrátili jsme se domů z chalupy v Podkrkonoší,krásný první snížek a taky méně krásný první smyk,příjemné praskání dřeva v kamnech,to tak miluju,já odkojenec radiátorů...smutný,ještě zelený listí na stromech,co ještě nestačilo opadat....a dlouhé večery. Všechno se zklidní a ztiší,přijde Advent,věnce,svíčky a život je fajn...kdesi v mlze se míhají moje tolik vzdálené paniky a neúnosné strachy,překryté radostmi a strastmi plynoucího života! I Vy budete v pohodě a přeju Vám k tomu hodně sil.Jste tady všichni strašně milí a někdy tak rozumní a informovaní,až z toho mám komplexy! Tyhle stránky určitě hodně lidem pomáhají!
MISS -opravdu si při porodu na nějaké bušení srdce ani nevzpomeneš,tedy to svoje bušení! Víš,měla jsem úplně stejný strach jako Ty a i když je to už 20 let, pořád to bušení srdce citím a dokonce slyším,nádhernej,sametovej zvuk!Srdíčko mýho syna,těsně před příchodem na svět!
Budeš moc štastná a já Ti závidím,dobrou noc.
JIRINKO,Ty jsi od toho,abys svou dceru hladila a konejšila,myslím,že jí hodně lidí znepříjemní život absolutním nepochopením jejích stavů a tak se k ní chovej podle svýho srdce a ne výchovně! Tak to aspon cítím já!Moc Vám oběma fandím!
JENDO,jak to,že takhle senzačního chlapa jako jsi Ty,ještě žádná vdavekchtivka neulovila? Prosím,vysvětlit! Děkuji

Jo jo, odpoledne jste tu řádili o stošest, ale teď už všichni chrupčíte co?
Niko, a copak pěkného studuješ? S časem je to těžký viď? Já teda mám trochu jiný problém. Čas bych i měl, ale jak mě se nechce:-( Vždycky říkám jak budu pěkně průběžně studovat a nakonec začnu stejně až když mi hoří koudel u ... Nějak se nemůžu namotivovat. Ale zatím to nějak zvládám, tak to půjde snad i dál.

Tak sladký sny chrupkalové.

Ahojte přeju hezkej, ač venku teda pěkně větrnej večer:-)
Koukám, že ste se rozepsali. Miss pošli mi fotky s bříškem, a vůbec mi je posílejte, mám jen od JitkyB,jinak neee:-( poterda"seznam.cz
JitušB. já ti na jednu stranu drobet i rozumim, že se ti nějak nic nechce, měla jsem to podobně, ale potom, když mi vážne spousta lidí řekla, že už to se mnou není k vydržení a radila a snažila se, tak sem se zvedla. Snažíme se ti poradit, tak něco zkus. Dyt je úplně jedno, jeslit jsi na skládání písniček nebo ne......nikdo to nemusí číst, poslouchat, jde o to, abyses zabavila a pomalu našla smysl života. Máš práci, to taky dneska není samosebou, zkus se z toho radovat,zkus si říct, když zvládneš třeba cestu tím autobusem že jsi dobrá, že to dneska bylo dobrý, odměn se třebas tou čokoládou, co máš ráda......A zkus si tedy hledat kamarády třeba i na netu, na seznamce v tvém okolí, tady jsme asi všichni dost daleko od tebe....Hraju taky na klavír, nebo spíš sem hrála, tak si třeba můžem vyměnit nějaký noty, zkušenosti, kdyžtak mail sem uvedla výše.
Jo a prosím dálkové studenty, at současné nebo bývalé úspěšné i neuspěšné, dejte mi tip, jak to zvládnout:-)) mám dojem, že nestíhám........a bohužel je asi správný:-)