Panická porucha 5

dobrý den,je mi 20let,dnes jsem zjistila,že trpím už asi rok panickou poruchou,čistě náhodou jsem přečetla článek a to co v něj psali byl přesně můj problém,dodnes jsem nevěděla co se se mnou děje,ale dnes už v tom mám konečně jasno,můj problém je panická porucha.o mém problému jsem zatím nikomu nic neřekla.chtěla bych poradit,jak mám postupovat dál,jestli se svěřit rodině,či zajít hned k doktorovi a jakému?nechci to nechat jen tak,protože mě to psychicky vyčerpává a jsem rozhodnuta se léčit.jak už tady někdo psal,kdo to nezažije,ten to nikdy nepochopí.svého obvodního lékaře mám na moravě,ale studuji vysokou školu v praze,takže je to časově náročné,nevím tedy,jak léčba probíhá,tudíž nevím,zda tohle řešit v praze nebo to bude stačit konzultovat jen u mého obvodního lékaře.může mi prosím někdo poradit,jaký první krok mám podniknout?děkuji.

Míšo - to jsi měla "pěkné" manželství! Asi jako já dětství. Do 11 let jsem byla šťastné a rozmazlované nejmladší dítě. Pak si táta našel milenku a začal s ní chodit po hospodách a vracel se domů opilý. S mamkou se hádali a občas ji i napadl. Nás dětí si absolutně přestal všímat. Nezajímalo ho, jak nám to jde ve škole a vůbec s námi nemluvil. To trvalo asi 8 let! Postupem času se táta měnil. Přestal se tak často opíjet a na mamku už je hodnější. Asi za to může i jeho nemoc o které se dozvěděl. Jenže já mu to nedokážu odpustit, nedokážu se s ním normálně bavit a viním ho z toho, že se bojím lidí - hlavně mužů. Mám strach, že jsou všichni stejní a že dokáží jen ubližovat!
Samozřejmě z toho tak trochu viním i mamku, protože se nerozvedla. Ale říká, že to bylo kvůli penězů. Prý by zůstala se 3 dětma bez peněz. Jsem z malého městečka u Pardubic.

Přeji všem pěkný víkend.

Já společenským životem nežiju. Vadí mi lidi všeobecně. Neumím se s nima bavit, připadám si trapná, nezajímavá a nudná. Do kina nechodím, protože nemám s kým. Vždycky jsem byla samotářská. Mám pocit, že mi ujel vlak a už se to nedá dohnat. Nikdy jsem nezažila takové ty první lásky (na základce), diskotéky a vodění za ruce...
Na střední jsem byla ta trapná, která nepije a s nikým nechodí. Nikdo se mnou nekamarádil a já jsem si zase připadala jiná a divná. V té době jsem měla AD a nikomu jsem o tom neřekla, protože to už by asi bylo moc. Nepije alkohol, nekouří, nemá žádného kluka, nechodí mezi lidi a ještě k tomu je blázen.

no my chodime do klubu kazdou stredu jako tam na vysce a pak tady obcas jeste v patky s kamoskama.Neni to o tom se opit,pac ja treba nepiju,kvuli praskum a bavim se i pres to.Je to hlavne o seznamovani a pokecani.Takovy to baleni bylo tak v 15:).Ted uz to je jiny.Ty nezijes spolecenskym zivotem??Jako treba kino?Ja jsem predtim kdyz me prepadla PP,tak jsem nechtela nikam chodit,ale pak me sestra vytahla do kina a nebo treba o prazdninach na koupaliste a zjistila jsem,ze se nemam ceho bat.Zvykla jsem si,ze PP je mou soucasti a snazim se zit dal.A doma ma taky psa,ted se nam zabehl a nebyl doma 14 dni,tento tyden se vratil cely pohubly a s poranenym okem:(.Chudacek.Takze vsechna pece je venovama jemu.

O víkendech nědělám vlastně nic. Dlouho spím, uvařím oběd, umyju nádobí, uklízím, jdu se psem ven, dívám se na televizi, hraju na piano a to je vše.
Kamarádku bohužel žádnou nemám, tak se procházím jenom s pejskem.
A co ty? Určitě občas vyrazíš na diskotéku nebo ne?
Já jsem byla na diskotéce asi jenom 2krát v životě a nevím, co je na tom tak zábavného. Spíš jde těm mladým jenom o to se opít a někoho zbalit. Nic pro mě.

No ja to taky vidim poprve a nic moc.A co jinak tak delas o vikendech??Dneska tam bylo krasne,tak akorat na nejakou prochazku.Krasny teplo.Pac ja taky nemam pritele,tak se prochazime s kamoskou..krasny podzim..To ja mam prave naopak,nikdy nejsem sama doma,porad tady nekdo je..je pravda,ze si se sestrou nekdy lezeme na nervy,ale vzdycky kdyz se po tydnu vidime,tak jsme rady:).Chapu,pokud udelal neco strasnyho,lehko se odpoustet neda..

Tak Harryho jsem nikdy nečetla ani neviděla. Mám mezeru ve vzdělání!
Bydlím s rodiči a jednou sestrou. Ale často bývám doma úplně sama. Sestra tráví víkendy s přítelem u něho, mamka pracuje na směny(i o víkendech) a o tátovi se zmiňovat nebudu! To je kapitola sama pro sebe. Viním ho z toho jaká teď jsem. Na terapii mi poradili, abych mu odpustila a šla dál, ale není to tak lehké!

Jitko B.tak vis jak,ja se vyziju na vysce a doma se snazim dohanet to,co tam nestiham:),pac tam na to neni cas,vzdycky se tam nejak zabavime.Takze kdyz dojedu domu,tak jsem rada,ze jsem vubec doma:)A stejne kamosky taky dneska nikam nevyrazi.No kazdopadne jsem rada,ze je ti lip a urcite bude nejlip.To mi ver.Ja uz taky nemam ataky,coz se divim,kdyz Ad mam teprve dva mesice.Jen citim nekdy ty navaly horka a pocity slabosti,ale to uz taky jen ted omezene.Jako neverim,ze se PP zbavim uplne.Tak preju peknej vecer,ja jdu zase k tomu lehnout..Ted jsem se prejedla pizzy,takze se nemuzu ani hnout:).A Jitus ty bydlis sama?jsem to nejak prehlidla,pac jsem necetla vsechno vis??A taky mam jako zvukovou kulisu tv,ale je tam pouze Harry:).

Evko - to máš zajímavý program na páteční večer! Já taky - dívám se na televizi. Nejvíc mě baví Uvolněte se prosím. To je skoro jediná chvíle, kdy se od srdce zasměju.
Na děti jsme většinou 2, ale někdy je musím zvládnout i sama.
Máš pravdu, že bych v kanceláři přemýšlela asi ještě víc.
A jak mi je? Nic moc. Jak už jsem psala, nemám panické záchvaty, bušení srdce už také tak necítím, ale pořád to není ono. Stále postrádám radost ze života a těšení se na něco příjemného. Kromě toho, že se těším na to, jak nemusím o víkendu chodit mezi lidi, se vážně na nic nedokážu těšit.

Jooo a ted se jdu zrovna ucit mikroekonomii.Uff...bude ze me ekonom:))

Jitko B-me prave vysiluje to nicnedelani,protoze jsem zjistila,ze na vysoke bud sedis na prednasce,jis,lezis a nebo na neco cekas teda u me to tak je.A az pak vecer se neco deje.Jsem strasne spolecensky clovek,takze kdyz me treba chytne spatna nalada,bo je mi mizerne,tak mi to strasne vadi,pac ostatni se bavi a ja nemuzu.Jinak je mi ted asi dva tydny fajn,ale sem tam mam navaly horka,treba kdyz jsem v menze na jidlo,pac je tam strasny horko a strasnej vzduch a ja se bojim,ze omdlim,ale zatim se tak nestalo.Ted se mi navalilo strasne moc uceni:(,takze budu muset zacit,aspon me to odpouta od myslenek.Jak je v posledni dobe tobe jitus??Myslim si,ze kdybys pracovala nekde v kancelari,tak nad spatnyma vecma budes premyslet vic nez kdyz mas na starosti deti.A jsi tam na ne sama??Jo a s tema prednaskama.To ja spis po ranech vyspavam:X,se stydim.

Evko - já jsem také strašně unavená. Ale mám to na co svést. Jsem totiž strašně líná a když v práci celý den musím běhat za dětičkama, tak mě to dost vyčerpává.
A jsem zase u toho, že nevím co vlastně v životě chci dělat. Občas mě napadá, jestli by mi nebylo líp někde v kanceláři.
A kdybych pracovala v kanceláři, tak bych určitě chtěla zase někam jinam.
Prostě nedokážu být s ničím spokojená.
Přednášky na vysoké jsem taky nesnášela. Musela jsem pořád něco dělat, abych nemyslela na to, že je tam moc lidí a vydýchaný vzduch. Tak jsem všechno "zuřivě" zapisovala, a pak si ode mě všichni půjčovali poznámky, protože jsem tam měla téměř všechno, co profesoři říkali. Blázen, co?

Tak to jsem rada Ivco,ze na tom tak nejsem sama,uz zase totiz nekdy premyslim nad tim,jakou nemoc mam,ze jsem stale tak vycerpana..Ale reknu ti,ze sedet tri hodiny na prednasce me vycerpa vic nez nejaka fyzicka prace.Je to tak??Nekdy mi to ale strasne vadi,uz pak nejsem schopna ani chodit:(,ale vzdycky to nejak prekonam,pac co jinyho mi zbyva..

Zdravím všechny a přeji překrásný den ikdyž dost pod mráčkem, ale pro mě je to lepší s tou Agorou a PP než to letošní úmorné léto 38stupňů ve stínu...Myslela jsem, že už od prvního ranního probuzení umřu, protože jsem se nemohla z plných plic nadýchnout a v těch blbých panelákách, které byly za to léto už tak rozpálené...no hnus, brala bych nějaký baráček a při těch pařákách zalezla do sklepa :o) a nebo se odstěhovat na hory, jenže tam bych se s PP asi zbláznila s tou představou, že než by se ke mně dostala záchranka...Je to fakt hrůza, když to přepadá...
Jinak Míšul, jsem ráda za tvůj mail, cos mi napsala na tuto diskuzi a co nejdříve ho určitě využiju a budu ráda, když mi i ty budeš písat...Mám starší sestřičku Michaelu, která má také dvě nádherné ratolesti holčičku a chlapečka. S ní si také píši dlouhosáhlé mailíky většinou po večerech (ona jinak nemá při dětech čas) a já se k ní také velice ráda chodím odreagovat, protože její syn a můj synovec Pepíček je droztomilý šašek po sestře, tak nás vždycky baví :o)
Jinak Evko, já jsem od letošního července pořád děsně unavená a v práci, když dlouho dělám monotónní práci na PC (účetnické) jako něco s číslama atd. málem tu házím čelíčka na klávesnici :oD Takže až někdy někdo z vás potká slečnu s věkem asi tak kolem čtvrt století s entrem na čele, tak věřte, že jsem to já ;op
Tak papapa

a chtela jsem se zeptat,jste nekdy strasne unaveni??Ja treba kdyz jdu ze skoly,tak si jdu jeste nakoupit jidlo a pak jdu na zastavku na autobus a mam pocit,ze se mi zavrou oci,nebo ze se proste unavou vyvratim..ach joo...ja nevim,jesli me unavuje to celodenni sezeni ve skole.

zdravim vsechny zase po tydnu.Vidim,ze nektery PP zlobi.To ja cekam kdy prijde na me,protoze 14 bez ni se mi zda az primo podezrely.Musim to zaklepat.Dneska tam mame krasne co??To je tak na nejakou podzimni prochazku,jeste kdy mame nekteri volno:).Tak se mejte a krasny den.

AHOJ VŠEM PŘI PÁTKU:))

Eduš podle foteček,jsem viděla,že jste si výlet opravdu užili:))Jsi dobrá ,žes to nezabalila:))to jsi panice ukázala,že jsi silnější než ona si myslí,to moc oceňuju,že jsi se jí nenechala zastrašit!

Ditušo ,neprožíváš zrovna lehký období,já vím ,že je to mateřství někdy vysilující,měl by určitě pomoci Tvůj muž.Alespoň trochu.

Míšo,teď pojedu pomáhat mamce připravovat na zítra rodinnou oslavu,moje babí má totiž 90 let,tak máme moc práce s připravovanou hostinou pro celou rodinu.Užij si s dětmi pěkný víkend.

Ahoj a hezký pátek všem!
Není mi sice nejlíp, ale venku je krásně, to je fakt. Působí to optimisticky. Večer je u nás lampionový průvod, holky se těší, tak jsem koupila hezký lampionek a snažím se radovat i z takových maličkostí. Jdu vařit oběd, mějte se tu krásně!

JitkoB., právě změnu života naruby bych ti radila, jak píše Nika. Ta to vzala do svých rukou a je z ní nový člověk!!

Včera jsme se na výlet nakonec vypravili a bylo to super! Fakt jsme si to užili. Sice mi zezačátku bylo divně - motala se mi hlava, ale řekla jsem si, že to přeci Denče nezkazím. Pak jsme si daly s Denčou obídek a udělalo se mi líp.
Pajko, jak tady píšeš o fotkách, tak víš, že jsi jediná dlouholetá přispěvovatelka, kterou jsem na fotce nikdy neviděla? :-) Jiřinko, taky bych ráda viděla tvoje holčiny.
simca76"seznam.cz