chci zemřít

Toužím zemřít! Připadám si tu...hm... Viem, ako sa citis...som presvedceny, ze zakladom toho aby si sa dostala do normalneho zivota je prist nato, ze vsetko to, co teraz citis je blud. nezmysel. nieco sa zlomilo a ty mas pocit akoby si bola menej hodnotna nez ini, akoby oni boli lepsi. Ze nikdy nic nevide a bude to tak naveky. Aspon tak to je somnou. Ked som bol maly tak som sa vtom babral, takmer sa vyzival, v sebalutosti, nadavani na cely svet, hladal som unik a tvoril tony iluzii. dokazoval si malichernostami, ze ma ludia maju radi. Bol to nezmysel. Stale som si hovoril, ze to vsetko je zle, ze ja som nanic a nic nikdy nedokazem. NIC som nerobil pre to aby som nieco dokazal. neviem, mozno nieco z toho vidis podobne?

radim ti :
Tvoj zivot je len v TVOJICH rukach(okrem specialnych pripadov)
Nespoliehaj sa, ze sa nieco zmeni samo od seba, alebo, ze spolocnost niekto iny ti to spravi.
Pokus sa obklopit ludmi ktori su veseli. (na mna temni ludia akosi prenasali svoju temnotu a ine svistvo)
Neustale si opakuj, ze nie si onic horsia ako ini, ale lepsia nez vacsina.
Zamysli sa a rob to co ta bavi. aj ked to je tazke, tak neries, co to vyvolava v tebe, proste to rob a po case sa ti vrati radost z toho.
Vytic si ciel, ktory chces dosiahnut a chod zanim. ries veci, urob si denny rezim, neostavaj doma v necinnosti. sportuj,.
ja som cital cital a cital....nasiel som iny svet a hned som sa citil lepsie...
NEpodliehaj tomu. Musis byt silna, neries ako sa citis, rob nieco, uc sa pomaly tesit z veci.,.,. Vsetko to je len o subjektivnom pocite. Vsetko je v TEBE...

uuuf, asi to znie ako z casopisu ema... no su to moje poznatky, ktore som nazbieral pocas rokov v potulkach temnotou...
vela stastia... a nepoddavaj sa nicomu nikdy...clovek dokaze viac ako si hocikto mysli!!

"Já": - a už je to...je do lepsie o dost snazim sa vyhýbat miestam kde by sa mohol zdrziavat, snažim sa nemysliet nanho, snazim sa byt kazdy den usmiata, ponaha to ale iba ked som medzi ludmi.

Heleno, na smrt je vždycky dost času. Takhle na dálku se těžko radí - těch otázek je víc a veřejně nechci vyzvídat. Základem je psychika; v nepříznivém případě dokáže vyvolat i příznaky neexistujících nemocí. K tomu pak neuspokojivé zázemí, osamělost (máš v té invalidce aspoň nějaké částečné zaměstnání, abys přišla na jiné myšlenky?), to je jedno k druhému špatné. Dobrá zpráva je, že už máš jenom ambulantní kontroly a nejsi vázaná na nemocnici. Mozek sám je schopný obdivuhodné regenerace, i když to nějaký čas trvá - ale to už ti jistě řekli doktoři. :-)

"Já": - a už je to...ja som chora na psychyku uz tri roky.liecim sa teraz ambulantne ale lezala som aj v nemocnici asi tri krat.velmi ma to tlaci na hrudi a mavam take kmitanie a vetielkovanie pri lavom oku.stale som sama som osamela a to ma najviac trapi a nemam vobec nic ani byt ani peniaze a som v invalidke. mozog som mala dva razy operovany laserom.nechcem zit.

"Já": - a už je to trochu lepší? Jsi statečná, tvůj příklad tady může pomoct mnoha jiným lidem; přeju hodně sil a zdraví!

Katko, píšeš "bojím sa,...Ako taku podporu v rodine mam ale oni vyzaduju odo mna aby som bola doma a nikam nechodila ale doma mam len depresie.Neviem ci sa to zlepsi priatel bol na mna dost naviazaný je agresivny ked som neni pri nom.Hovorí ze som jeho zivot, vzdy ma psychicky vidieral.Dakujem ste skvelí ludia že mi pomahate. Katka

Katko, píšeš "bojím sa, že v tom ničení bude ďalej pokračovať" - to se právě nesmí stát! Věř, určitě se to začne brzy zlepšovat (i samo bez psychiatra a léků!), zatím je to jen zákonitá první reakce na prožité hrůzné skutečnosti. To už je pryč, v rodině máš podporu, no a psychicky - přece nám zas napíšeš, ne? :-)

Já jsem dosti vážně nemocná už 2apůl roku a lonský rok jsem promarodila dost v nemocnici při chemoterapiích a tak jsem často uvažovala o tom že chciZEMŘÍT už ted a netrápit se ale BOJUJI a budu bojovat.Doma mám tolerantního manžela a 2 odrostlé děti kteří mně moc podporují a jsou prostě se mnou Kolikrát jsem si opravdu říkala že to všechno vzdám ale kvůli nim NEMŮŽU prostě mně drží!I já chodím k psychyatrovi a bez něj bych byla asi taky jinde!Jinak to nejde!

Milá Katko,nemáš zač mi děkovat,já jsem ti nepomohla,jen se ti snažím poradit,tet je vše na tobě,hlavně nic nepodcenuj a uvidíš že zase bude líp,jen to chce trochu času,přeji ti hodně sil a bud´statečná.......

ty nesmíš dovolit aby tě dále...Dakujemjem vam trochu ste mi pomohli
pojdem za lekarom
Este raz dakujem

ty nesmíš dovolit aby tě dále trápil,v první řadě musíš zajít k psychiatrovi,vše lékaři povědět,uvidíš že ti pomůže,dá ti nejaké léky musí se tvůj stav začít léčit,jinak by jsi mohla mít vážné zdravotní problémy,s přítelem se již nestýkej,jinak tě bude stále stahovat sebou a to nesmíš dovolit,

Holka zlatá,máš věk mé dcery...Viem že to nezvladam rodina sa snazi mi pomoct, nemusim im davat peniaze za stravu finance mi pomahaju ako vedia ak ked nemaju toho vela ale zo psychickej stranky mi nema kdo pomoct.Vcetci sa pozeraju na mna s lutostou. Navac ma nici to ze ked sme sa rozisli malo by mi byt lepsie ale nieje lebo sa bojim ze v tom nicení bude dalej pokracovat.

Holka zlatá,máš věk mé dcery a neumím si představit, že by takhle měla trpět jako ty!!!Radit na rychlo je velmi složité,ale pokud nemáš žádnou podporu od nejbližších nebo přátel,tak budeš muset navštívit odborného lékaře,sama to nezvládneš,klidně mi ještě napiš.

Som dievča 21 ročné mám teda mala som priatela 5 rokov, ktorý ma 3 roky klamal okradal o peniaze ktoré hadzal do automatov, zadlžil ma a aj seba.Celých 5 rokov ma ponižoval pred rodinou jeho ci mojou pred kamaratmi.začal fetovať hrať automaty a vinu hadzal na mna ze ja za to mozem ze tak dopadol. Pri nom moje sebavedomie a dovera sama v sebe upadla na dno. Neviem spat neviem jest z tych nerov. Prosim poradte mi ako mam ist dalej. Zničil ma tak velmi ako sa dalo každu chvilu placem, som nevladna neviem sa hybat z toho, neviem dýchat.

Tak to zlo nenech vítězit. Někomu se snad svěřit můžeš a pak se s ním pokusit hledat řešení, i když to nebude třeba hned psychiatr. Možná sis stanovil svůj cíl nesplnitelně vysoko.

všichni si myslí že sem silnej a já přitom křicím a nikdo mě neslyší. Na mým životě není co milovat...

Asi nic protože ve mě začíná vyhrávat to zlo na ktery sem tenkrát chtěl zapomenout. Chtěl sem být dokonalý. To co ve mě je nikomu říc nemůžu.

L.Hay - Miluj svůj život

Abraham-Hicks

Zajdi za psychiatrem, ať nemáš ty mučivé sebezničující myšlenky a zkus teď zaujat postoj" uvidím, jestli to vyržím" Život je klikatý a nikdy nevíš, co pěkného tě ještě čeká.

rozchod co jiného... Naposled sem to zahulil zagemblil atd.. Teď sem do toho dal vše trvalo to 4 roky (peníze,srdce,kamarády,rodinu) teď už nemám nic a na ničem ani na sobě mi nezéleží. A na víc sem vrohu a není směr útěku. Na novej začátek už nemám roky ani výru. Zdraví mám v pořádku tak asi myslíte že sem blázen. Ale právě že mi mozek moc funguje. Potřeboval bych smazat paměť. Ale nic nefunguje a každý den je to horší a horší.