Reklama

Duchovní cesta

Dobry den (Čt, 29. 3. 2007 - 07:03)

tak vam pripomenu, ze se deje neco zvlastnho, ptaci na celem svete umiraji, tak jak mala zviratka a hlavne se ztraceji vcelicky. Mnoho chovatelu ma prazdne vceliny. Co nam to asi rika? Mozna, ze znecistujeme nasi planetu a dostavame posledni znameni? Je dost mozne, ze inzenyrsky vypestovane zrni a pak rostliny zabijeji ty vcely,ktere maji dulezite poslani na nasi zemi. Jak to jidlo z tech umele vypracovanych rostlin asi bude na nas casem pusobit, vzdyt i ted lidi zacinaji trpet alergijema jak nikdy jindy. Pracovnici v tech polich zacinaji mit ruzne zdravotni problemy. A radiaktivita z bomb a ruznych radaru take moc nepomaha.Co vy delate pro lepsi svet?

#NÁZEV? (Čt, 29. 3. 2007 - 07:03)

hanba falesnym guruum,
- vzdyt je jich tolik...
/poznaji se podle toho, ze neznaji pravdu, maji otravene sliny a uctivace k tomu, aby je krmily svou krvi.../

hanba fanatickym uctivacum,
- musi mit cokoli k uctivani, jen at je to neco co by bylo mimo ne...
/ jsou najmoudrejsi pod sluncem, protoze maji stempl od Nejvyssiho/

hanba lidske nesamostatnosti,
- neschopnym uvedomeni toho, co JEST.
/neschopnost nejhroznejsi, protoze ziji vcerejskem a pro zitrek/ osvobozeni vcerejsi, je otroctvim dnesniho dne,
budoucnosti se opajet je jako nechtit byt svoboden...

prilis mnoho priprav vycerpa zivot,
a jsa jeste u pulky, SMRT KLOPE NA DVERE musim koncit, musim koncit... jenze ja jeste nemohu...
- ale neni casu pro PROZRENI, pres gilotinu rozpadu vedomi neprojde ten, kdo je stale miluje. Nikdo nepohledne se soucitem na toho, kdo se snazil a snazil... az promrhal sanci.
neni pomoci, kdyz ji nejvic potrebujes
- proto POMOZ SI SAM, necekej na druhe...
/na falesne ucitele, na nadejedarce, kteri chteji jen tvou krev, zivotni silu a brambory.../

udelejte konec -
falesnym nadejim, kladenym do budoucnosti,
- N I K D Y - N E B U D O U - S P L N E N Y .

vahani tam, kde neni cas pro volbu,
radeji volte co prijde a prozijte to se vsi uprimnosti a bdelosti.
- jinak jste jen poutniky, kteri zkoumaji kazdy kaminek na ceste aniz kdy pochopi, ze za nich NIKDO jiny cestou neprojde.
- a stale jen stoji a pocitaji oblazky, nechapou - ze musi jit a jit a nestat...
vsechno je zajima, jen ne to, aby jednou mohli byt u konce. zkoumanim kaminku zapominaji na puvodni cil cesty.

Kdyz vam jdou setnout hlavu, taky nezkoumate ostri mece, ale hledite ihned uhnout. rozmyslet pritom rovna se smrti.

udelejte konec
vsem nadejim, ze se zachranite
- A TO VAS ZACHRANI.

jinak je vam udelem
naveky doufani.

jeste nez jste se narodily,
uz tehdy byl vas osud zpeceten,
uz tehdy jste byli vic nez mrtvi...

jak hloupe, jak hloupe,
chtit podrzet si zivot...
ANIZ BYCHOM BYLI ZROZENI.

Petr (St, 28. 3. 2007 - 22:03)

Hezký večer všem.
>Evelyn, právě jsem se vrátil z nedalekého poutního místa, kde si jezdím na pitnou vodu. Uvedené místo má tak silné duchovní vibrace, že tam prostě nejde být rozladěn. Poslal jsem lásku a světlo do celého vesmíru a ihned jsem pocítil zpětný účinek snad pro to, že jsem ho nečekal. Jsem plný energie ještě teď.
>V těchto krásných dnech mám největší radost z divokých včel, že přežily zimu. Daří se jim dobře, nožky mají oblepené pylem, když se vracejí do dutiny ve staré lípě.
>Jinak se mám dobře. Chodím za tebou každou noc po Mléčné dráze, pak se vznáším na létajícím koberci jen tak se kouknout, jak spíš, jestli jsi přikrytá, ať se nenechladíš. Něžně tě políbím, ani o tom nevíš, možná jen ucítíš lehký vánek ve tváři.
> Tvé oči září, když vstoupím s tebou do souhvězdí "Evelyn" a hrajeme si tam na shovávanou mezi hvězdami. Posledně jsi se mi schovala za růžový obláček a já tě nemohl najít. Tam bych tě nehledal, princezno zasněná do přírodních krás. Zlehka tančíš nad vodní hladinou za svitu luny. Vyzýváš mě k tanci, jdu za tebou. Vůbec mi nevadí, že boty mám smočené a z kalhot mi kape jak vodníkovi se šosu. To už jsem s tebou hluboko v říši lásky a snů. >Tak tedy dobrou noc a hezké sny, vílo Evelyn a všichni ostatní.
>Všechny vás miluju, sluníčka:))

Iva (St, 28. 3. 2007 - 22:03)

Doporučila bych si přečíst knihu "miluj svůj život" Je to moc krásná kniha :-)

Evelyn (St, 28. 3. 2007 - 20:03)

Vrátila jsem se z procházky, při níž mi na cestu svítila "moje" hvězda. Vzpomněla jsem si na Tebe, Petře :))) Jakpak se máš?
:)

Evelyn (St, 28. 3. 2007 - 20:03)

Klementinko,
vybrala jsi extrémní příklad - znásilnění. Z duchovního hlediska bys mohla udělat třeba toto:
Mohla by sis uvědomit, že sis tuto situaci do svého života přitáhla Ty sama. Před vstupem do tohoto života sis "dohodla" s oněmi dvěma "hovady", že je nutné pro všechny tři uskutečnit tuto zkušenost. Všichni víte proč a souhlasíte s tím. (Cokoli se nám děje v kontaktu s druhými je otázkou dohody s nimi. My máme takovou zkušenost učinit z nějakého důvodu, oni zase z jiného.) Potom by sis mohla uvědomit, že je na Tobě rozhodnout se, jak uvnitř sama sebe zareaguješ. Budeš zuřit, začneš je nenávidět, budeš se cítit jako oběť, celý další život si to budeš připomínat a nosit v sobě bolest? A nebo přijmeš tuto situaci s vědomím, že se nic neděje náhodně, že Ti sice způsobila hodně bolesti na těle, ale že se můžeš rozhodnout tuto bolest nechat odejít bez obviňování druhých? Můžeš se rozhodnout. Můžeš také vzít za své slova Viktora Frankla: "Mohou zranit mé tělo, a dokonce mě i zabít, ale nemohou mi vzít nejvyšší svobodu: moc zvolit způsob reakce na to, co mi dělají."
Při znásilnění je vyjadřování pocitů zbytečné. To jsem myslela spíše pro jiné situace, kdy tušíš, že se totéž chování druhého k Tobě bude opakovat, čímž mu dáš možnost, aby se nad tím zamyslel. Jestli to udělá nebo ne, to už je jeho věc. Ty však můžeš být v sobě klidná, protože Tvé chování k němu je laskavé. Vždy máš zodpovědnost jen sama za sebe.
A nebo si můžeš zvolit úplně jiné chování, jiné myšlenky, je to na Tobě. :)

"Sbírka duchovních zákonů" :))) - jó to je určitě prima věc. Jeden člověk by Ti řekl, že je to Bible, druhý, že je to kniha od Abdrušina Ve světle pravdy, jiný, že je to kniha Nové poselství z Prahy, Zákony ducha a tak dále a tak dále. Ve všech jsou střípky Pravdy, části duchovních zákonů, tak, jak je lidé postupně objevují. I když každý by Ti také možná řekl, že ne střípky, ne části, ale celek. A tak je to zase jen na Tobě ... :)))

Klementinka (St, 28. 3. 2007 - 19:03)

pro beznicka-básníka,
(konečně všichni odešli, tak mám klid si tu poezii přečíst..
To je nádherná báseň! Kouzelná!
Nikdy jsem nic takového nečetla (a že jsem toho ve svém poměrně mladém pozemském věku přečetla dost..)
:-) :-)

Klementinka (St, 28. 3. 2007 - 18:03)

kdybych byla kopírovač, tak bych sem překopírovala přispěvek Housenky o tom, jak mě dvě pokérovaný hovada znásilní.
Kdyby na to došlo, Evelyn, co bych měla dělat, víš, z toho správného duchovního hlediska, jak bych je měla s láskou odmítnout? A s láskou vyjádřit své nepříjemné pocity?
Tvoje slova jsou nádherná Evelyn,
tak krásně se čtou...
Nevíš, kde bych sehnala ty duchovní zákony? Ráda bych si je prostudovala.
Díky

Evelyn (St, 28. 3. 2007 - 18:03)

Hezký podvečer :)

Modrá housenko,
někdy může být právě laskavý přístup tím největším kopancem :) Vzpomeň si na Jeana Valjeana z Bídníků a kněze, který mu uštědřil pěkný kopanec svou láskou.
:)))

Sasanko :),
housenka se ptá správně: proč máme potřebu někoho posuzovat?
Já chci ale napsat něco trošku jiného. Když jsem četla Tvůj první příspěvek, ihned jsem si vzpomněla na moudrá slova jedné milé bytosti. Určitě se nebude zlobit, když je zde napíši: "Nezáleží, jak se k tobě,
chovají druzí, ale jak se chováš ty k nim." Ty sama nemůžeš znát pocity druhého člověka, vědět, proč se chová tak, jak se chová, můžeš si o tom udělat svou představu, ale vždy to bude jen představa nebo domněnka, nikoli skutečnost. Můžeš se druhého přímo zeptat: "Proč...?" Ale ani jeho odpověď nemusí odrážet pravdu. Ne proto, že by ji chtěl zamlčet nebo překroutit (i když někdy ovšem může chtít:), ale proto, že sám vlastně ani neví, proč se tak chová, má v sobě zmatek.
Takže ještě jednou: pro nás není důležité to, jak se k nám chovají druzí, ale je pro nás velmi důležité, jak my reagujeme na jejich chování. Jak je tedy vhodné reagovat? S láskou. Jednat s láskou a vstřícností však neznamená, že si necháme vše líbit. To není pasivní přístup, kdy se stavíme do roli otloukánka, oběti. I odmítnutí, sdělení svého názoru, který je odlišný, vyjádření svých nepříjemných pocitů z jednání druhého je možné učinit s láskou. A jak tu lásku v sobě najít?
Nemusíš ji hledat. Začni ji aktivně tvořit. Můžeš začít třeba tím, že si plně procítíš a pochopíš onu moudrou větu nahoře. Vzpomeň si na ni co nejčastěji. A hlavně v okamžiku, kdy se dostaneš do kontaktu s oním člověkem. Pak si můžeš také uvědomit, že i v něm je vnitřní krása a světlo, stejně jako v Tobě, a zkus ho uvidět. Vím, nepůjde Ti to hned. Ale když vytrváš, všechno se změní.
On je teď Tvým největším učitelem. Ty můžeš díky němu nyní nejvíce pokročit v poznávání sama sebe. :)
"Nevědí, co činí" je podle mě míněno tak, že samozřejmě z pohledu osobnosti ti lidé konkrétně ví, co činí, a tak mohou dělat věci i schválně, ale už si v tom okamžiku neuvědomují, a to je právě pohled z hlediska duchovních zákonů, jaké důsledky to jejich chování bude mít.
:)))

Rozmixovaná (St, 28. 3. 2007 - 18:03)

...Prošla jsem mixerem
a náhle nevím, která jsem...

Návštěvník (St, 28. 3. 2007 - 17:03)

...Touha je zázrak.
Dokud touha v srdci bije,
je jasné, že srdce žije...

Martina (St, 28. 3. 2007 - 16:03)

Lokomotivo,
žití bez občasnou touhy - k lásce, poznání, vzdělání apod. mně připadá možná depresivní, o ničem, bez šťávy, jen takové bytí a děj se vůle boží. Můžeme toho dost ovlivnit, ovšem nelámat nic přes koleno. Nechodím sem často, protože mně moc duchovních a filozofických slov prostě vadí. Připadá mně to, že se hrajeme na bohy a on je bůh jen jediný, i když v každém z nás. Já prostě ráda žiju se zdravou tohou, až ji mít nebudu, budu napůl mrtvá.

Návštěvník (St, 28. 3. 2007 - 16:03)

Hezké probuzení:-)

Pro Klementinku (St, 28. 3. 2007 - 15:03)

-Rovnováha-
...Někdo má 100 Nicků
a pak je někdo bez Nicku...:-)

Pro Sasanku (St, 28. 3. 2007 - 15:03)

...Třeba Tě má rád,
a chce Ti Tvé stíny ukázat...

Klementinka (St, 28. 3. 2007 - 14:03)

Nejlepší je obojí, housendo :-)

Vem si třeba to posuzování, já napíšu svůj jedinečný názor, a místo toho, aby se mnou někdo polemizoval, tak má potřebu mi napsat, ...to je odmítání a připoutanost..
a hloupost :)
Prostě mě posoudí a obviní z hlouposti, to je prosím skoro jako neuznání !!
:-) :-)
(ještě že na tom uznání tak nelpím..
:-) :-)

modrá housenka (St, 28. 3. 2007 - 14:03)

sasanko ..potřebuješ kopanec a nebo laskavý přístup evelynin..? ... co vlastně chceš?
zeptej se sama sebe proč máš potřebu něco nebo někoho neuznávat a nebo uznávat.... zkrátka posuzovat.
mějte fšici fajn den .)

Klementinka (St, 28. 3. 2007 - 13:03)

ahoj sasanko (konečně taky někdo, kdo se nestydí napsat nick :-)
a co ti vlastně ten člověk dělá? co neuznáváš?

sasanka (St, 28. 3. 2007 - 13:03)

já vím, že jsem se popřela, to je právě ten problém :-) Já právě cítím, že bych potřebovala nějaký pořádný kopanec k tomu, aby to, že chci změnit postoj k některým lidem nezůstalo jen u slov, ale abych na tom upřímně pracovala :-) A možná je v tom i sobeckost, protože nechci žt v negativních pocitech..? Moc se mi líbí, s jakou láskou přistupuje k lidem Evelyn. Otázka: Jak vnitřně přijímáte člověka, který je zosobněním toho, co v životě neuznáváte? Jak si mám upřímně říkat, že "neví, co činí", když to dělá schválně? :-)

Návštěvník (St, 28. 3. 2007 - 12:03)

1235 854424 35547541225584 212455?

Reklama

Přidat komentář