Duchovní cesta

.)pre Niku

(r.2002)
Od všetkého oprostení,
žiadne múry, žiadne steny,
iba nahí ako v raji,
nemajetnosť hojnosť tají,
ktorú nikto neukradne,
duša vzlieta, mamon chradne.
Čo je naše, čo je iných,
démoni tých túžob divných
opantajú telo, myse?,
z človeka sa stáva syse?,
čo chce vlastniť, čo chce mať,
sám sebe si dáva mat.

teď prozářila duši nice,
žlutá krása slunečnice..
u sdce mě příjemně zabolí,
když zavřu oči a jsem s ní na poli..
A tiše s ní ševelím,
děkuji ti Evelyn:)

máš mě prokouklou Anděli:)

o Pochopení velmi stojím, chci mít slunce ve všech temných koutech.
Většině věcí o kterých píšeš Q. rozumím, něco vnitřně znám a je mi to povědomé, ale to Absolutno, tak z toho je mi smutno..
Obsah uvědomění, nebo Pochopení, to je samé jsem, jsem, já, já, já..Tím se má oddělit čiré Já, od tohoho co za Já mylně považuji? To "falešné" Já zažívá, touhy, přání a snimi spojené zklamání a radosti. To je alespoň pořádné vzrůšo a tak tím víc, to prožívám a pokládám za svůj svět. Myšlenky, které mi blbnou hlavu a nedaj chvilku pokoj, tak ty mi nedovolí ani připustit, že tam někde, mezi nimi, za nimi je nějaké klidné čiré Já, které je mojí podstatou.
Nasměruji si to tedy postupně k čirému Já a dospěji k Pochopení..slunci v duši, tady ještě lásku cítím.
Pochopení mi objasní Absolutno jako mou trvalou pravdivou totožnost. Jistě jsem to nepochopila, protože k Pochopení teprve mířím, ale to Absolutno, je pro mě slovo neznámé a chladné.
Q. ty jsi psal, že jsi od narození běžný život odmítal a neměl jsi k němu pouto. Víš ty vůbec o co jsi "přišel"?
Doufám, že mi budeš rozumnět, jsem nějaká zmatená..

A kde jsou v tom lásky pouta,
bolest a smyslena touha.

To se ptam za Pusu od ucha k uchu

dozravani...
ten stav je nevznikajici, nadcasovy, netrvajici, umoznujici casu, aby trval a prostoru aby mel moznost se rozprostirat.
ten stav nedozrava. dozravanim se maximalne muze myslet vyleceni z predpokladu vecneho nabyvani cehokoli kymkoli. toto vyleceni se udeje, kdyz je jasne proniknuto, ze neni nikdo postizen nemoci nevedomosti.

Aho Evelyn,
ja taky musim souhlasit s tim, co jsi napsala. je to tak. a ta cesta k oknu, tu nemame pod kontrolou. je dlouha i kratka, podle okolnosti a karmy. otevrenim okna se zacne karma rozpadat.

a jeste doplneni predesleho -

vzdat se muzem jen toho, co vlastnime. kdyz zjistis, ze jsi neco, co nemuze nikdy nic vlastnit a je ti naprosto jasne o co se jedna, prestanes uvazovat v souvislostech vzdavani se a ponechavani si.

nemluvim o osobnosti, ani o pohledu z osobni perspektivy. konec koncu, osobnost se taky nemuze niceho zrikat. muze mit maximalne jen predstavu zrikani. osobnost sama je jen predstavou a ta se nemuze zrikat dalsi predstavy. pochopenim co jsem, konci promitani osobnosti na platno toho, co jsem.
proste vsechno skonci. zivot se uz na tobe nezachytava, pluje kolem a ty o nem maximalne vis a to je vse. nejsi prozivajici a zakousejici. znas zakousejiciho. znas toho, kdo se pokousi vzdat a stale nevi jak a donekonecna vymysli detinske veci jen aby zaplnil tu mezeru, ktera kdyz je prazdna umoznuje jakysi klid. jeho podstatou je neklid.

klementyna s housenkou.

vzdavani se - snad je spatneho postoje, ktery predpoklada, ze jsme konajici. protoze konajici se muze i vzdat nejakeho konkretniho konani. ale pokud se pochopi, ze 'jsem svedek konajiciho', bude se mu jeste lezt do kompetence? pronajmes si dum od jeho majitele. pak se zjisti, ze majitel je po usi zadluzen. budes se snazit splatit jeho dluhy?

Evelyn,
myslím, že jsi to popsala velmi dobře.

Q, kdo tě obvinil ze lži?
A vzdávat se je přirozenou složkou nazrávání toho stavu Q.

ano lokomotivo, presne tak. cely zivot a cokoli se v nem nachazi je jen sekvenci obrazku, ktere se ti deji. jdou pres tebe ale nezachycuji se na tobe. nema se to kde zachytit, protoze jsi dosahl poznani, ze jsi jen prihlizejici. a kdyz ve filmu uvidis treba hnev, tak se ho taky prece nebudes snazit ovladnout..., VIS ze jsi od toho navzdy oddelen. mluvim o stavu, ktery je jeste pred zacetim promitani.

Ta rada byla míněna v dobrém, ale je jen na tobě, co s ní uděláš. Je možné, že to není hněv.

Rozdíl je v tom, když sedíš v kině a koukáš na film, který tě vcucne, cítíš emoce, cítíš je s celým kinosálem, vtěluješ se do všech postav.. Pak cítíš život. Zároveň neztratíš nadhled, protože si kdykoli můžeš uvědomit, že je to jen film.

Nebo sedíš v kinosále, do filmu se nevcituješ, jenom na něj koukáš jako na sekvenci obrázků a ostatní lidé jsou pro tebe cizí bytosti, které to taky jednou pochopí. Totiž to, že se jedná jen o sekvenci obrázků.

mila niko,

ano i ne. ta meditace vsak se stane automatickou, kdyz dojde k tomu Pochopeni. to pochopeni je totiz tak zasadniho charakteru, ze samo pusobi na uklidneni cele bytosti, myslenek, tuzeb a vseho co clovek normalne vytvari. je to vlastne prudky jed na procesy /se kterymi se normalne ztotoznujeme a pokladame je za sebe sama, coz vlastne prekazi v uvedomeni si sve puvodni, vecne svobody/. jakmile jej pozijes jednou, okamzite v tobe zemre ta cast neskutecna, ktera je zodpovedna za projev nevedomosti a jeji znovuzrozovani.
jinak ovsem rozjimat nad tim, co bylo proniknuto cirym primym vhledem jisteze pomaha onu zkusennost urychlit a vic stabilizovat.
obsah onoho uvedomeni, nebo-li Pochopeni je tento:

JSEM TO, CIM SI UVEDOMUJU ZE JSEM.
JSEM TO, CO POZORUJE VZNIK A ZANIK COHOKOLI,
SAMO VSAK ZUSTAVA NAVZDY NEZMENENO.
JSEM SVRCHOVANA SKUTECNOST.
CELY SVET JE VE VEDOMI.
PROTOZE JSEM JA, JE TADY I SVET.
KDYBY TU NEBYLO JA JSEM, NEBYL BY TU ZADNY SVET, ZADNE VNIMANI, ZADNA UDALOST, ANI PREDMET VNIMANI.
NIKDY JSEM NEVZNIKLO A NIKDY NEZANIKNU.

zatim se neni treba znepokojovat nejakymi pochybnostmi pokud nastavaji v mysli. jenom proniknout do toho centra odkud se ryne proud ja jsem. zkoumat odkud prichazi a co to vlastne je. zkoumat se a prestat se identifikovat za vsechno to, co je prokazatelne narozene a tedy jiste zemre. izolovat cire JA ktere je tady jeste pred zacatkem.

lide maji tendenci videt v tom nejaky ohromny kumst, protoze neustale zapominaji co jim bylo receno. ze to, co hledaji jsou oni sami. a ze to nemusi vytvaret a neustale o tom premyslet a konceptualizovat. ci na to mysli a nebo ne, vzdy je jejich JA pritomno v kazdem vjemu, v kazdem prozitku a zkusenosti. at delaji nebo nedelaji cokoli, vzdy je JIMI a je NEZMENENO. tato zkusenost je jediny referencni bod ktery je. chytat se cehokoli jineho je iluzi.
v kazdem prozitku a dusevnim deji nas musi zajimat hlavne 'pro koho' se deje. at celime cemukoli o jakekoli dulezitosti, ten, komu se to deje, je jeste dulezitejsi.

rozpomenout si na ten vjem, ktery byl prvni hned po narozeni? nemusi to byt az tak tezke, pokud na to nepouzivame mysl. je nutno vedet, ze mysl si na to vzpomenout nemuze, protoze toho nebyla svedkem. /tak jako ty si nemuzes pamatovat snatek sve matky. nebylas tam./ avsak, cire uvedomeni, ktere je jeste pred mysli tam bylo. tomuto uvewdomeni se stalo, ze mu najednou pred ocima vznikl svet a najednou se mu stalo, ze bylo casti vjemu ja jsem. ono ja jsem se objevilo nahle a bez varovani. komu se to vsak objevilo tam byl jeste predtim. ten, komu se to objevilo, je ABSOLUTNO. a ono je tvou trvalou, pravdivou totoznosti.

Krásné sobotní ráno :)

Niko,
já bych řekla, že okamžik Poznání je jako rána z čistého nebe, jako, když otevřeš okno v zatemněné místnosti a ozáří tě jas Slunce, jen ta cesta k tomu oknu vyžaduje správný směr a určitý čas, než se k němu dostaneš. Ale jinak se těším na výklad Q :)))

Rosie,
nejprve jsi nás odsoudila a pak chceš, abychom se stali Tvými přáteli. Zvláštní způsob :)
Máš nějaký zcela konkrétní návrh, co bychom mohli udělat?
:)

-nejsi ve stavu dosahnout vysledky, ale jsi ve stavu nastavit vnimani spravnym smerem. vse ostatni je mimo kompetenci cloveka. nastoli se tim vsak procesy, ktere uz pracuji autonomne na clovekove vuli.-

Ahoj lidi.
Ahoj Q.
K tomu správnému nastavení vnímání, je asi dost důležitá meditace? nebo nejaké to rozjímání o tom, co jsem a s čím se ztotožňuji..
Ten okamžik Poznání, o kterém píše Evelyn nepřichází jako rána z čistého nebe, ale postupně..
A rozvzpomenout si na okamžik svého narození? Jak?

Jdi do prdele pomatena lesbicka Rosie O'Donnell, ktera blaboli spiklenecky nesmysly!
Az nam vsem tady islamofasisti budou podrezavat krky, potece ti asi kunda stestim ty kravo.

Hrajte si. Fantazirujte si, ale nebudte ignorantama. Podivejte se co se deje ve svete a kliknete si na Youtube- Rosie "Donnell speaks out on Iran and 9/11 (3/29/07)
Lidi po celem svete medituji pro nastaveni miru. Jak vite skoro milion nevinnych lidi zemrelo v Iraku. A Cesi jsou do toho take zatahnuti. Vse se zmenilo po 911 a Bush zacal valku proti terorizmu. Pres 80% lidi uz vi, ze 911 bylo zalozenio na lzech a i valky proti terorizmu. Cesi vsechny bushovske informace spolkly bez jakekoliv otazky, kde je ceska inteligence? Po sesti letech porad neznaji pravdu a hlavne proc Amerika zaridila aspolu s izraelem a Angliji 911! Co se stalo s Cechy, dosahlo se jich podvodnicke vlade jim vymazat mozky? Chcete byt nadal ignorantni a jen si stale hrat jako male decka? Co se stalo s Ceskem? Mate zdani ze probiha utvoreni Noveho Svetoveho Radu? A otroctvi lidstva. Tak si basnickujte a ja se stydim za ignorantni Cechy.

...Krasnou noc preji Vam
ja unavou v Risi Sneni uleham:-)

ano, Evelyn to vysvetlila v tom samem smyslu. vzdyt to, ta oddelenost muze byt funkcni, coz je ona separace od puvodniho zdroje vedomi, a definitivni, coz je vlastne odloucenost od deni. jsou to dva naprosto rozlisne stavy, ktere sepodle okolnosti nekdy vyjadruji stejnym sluvkem 'oddelenost'.

problemem neporozumeni je vzdy ono konceptualni, fragmentarni a neucelene vnimani reality. cokoliv je prozivano v tomhletom vedomi, ktere umoznuje cokoli vnimat, je vsechno relativni a neexistuje zadny unik z relativniho v tomhletom vedomi. zakladni iluzi o kterou se jedna, je vedomi ktere vzniklo a ktere zanikne. co je vsak nerelativni konstantou je jeden aspekt bytosti, ktery je naprosto oddelen od zrozeneho vedomi. o tom je rec, kdyz se rika oddelenost od deni. da se rici, ze je to znajici, kteremu se prihodil vznik telesneho vedomi, diky kteremu proziva sve byti jako 'ja jsem'. 'ja jsem' je spojivko s 'vedomym ne-bytim', ktere o sobe nevi. diky tomuto spojivku nahle ziska jistotu, ze je. a to je take jediny zpusob, jak Buh o sobe zjisti, ze je. Buh je jedinou zakusitelnou realitou, ktera se identifikuje jako 'ja jsem'. znalec ja jsem je pak ten, kdo prekracuje jak byti, tak i ne-byti a rovnez i Boha a vsechny jeho imaginace. clovek skutecne ve svem nejvnitrnejsim jadru je meritkem vsech veci.

muzete si to prosim overit prv, nez me znovu obvinite ze lzi?

"clovek musi vedet co chce"
souhlasím :-)

internet je všude.. :-)

beznick, nešťastník, snaží se seč mu síly stačí, leč na lidi nestačí.. :-)