jsem milenka ženatého muže

to Ela:
máš pocit, že jsem krutá, když si myslím, že je to správné, když za to milenka zaplatí? A jestli mi milenka ublížila? No, asi jo, i když mě neznala, ví jen o mé existenci, tak je to takové tuctové ublížení, jako když Tě přivře řidič dveřma, když na poslední chvíli chceš vystoupit. Samozřejmě, že ten hlavní "zasranej" zmetek je můj manžel, o tom není pochyb, prostě mě nemiluje, jako já jeho, protože jinak by přemýšlel, jak mi ublíží, přece mě dobře zná. Ale milenky prostě nemohu litovat, ani když s nimi údajně cloumá láska jako trám. Okolnosti jsou přece známé předem. On má ženu a dotyčná to ví, přesto se snaží, aby ho uchvátila - tak jakápak lítost? Kdyby se "děvky" neustále nenabízely, neměli by chlapi do čeho píchnout :-) Ale doba je taková, je to zákon nabídky a poptávky. Já se proto věšet nebudu, každý ať má, co si zaslouží (i já).

Konečně žena,jejíž názor se dá číst.

ok muzi su v podstate lovci,ale zenati muzi su svine)ako to citam je mi zle z nich,ja teda robim v barmanku a mala som take ponuky ale vzdy som to odpalkovala ale teraz ked mi niekto nieco vravi a viem ze ma doma zenu a deti,tak by som im gule rezala keby ma sef nevyhodil)obdivujem zeny co zvladaju takuto situaciu ked ma muz milenku ,ja ked si ten moj najde nejaku tak ho hned blaim a odvzam k nej)

Teda holky nechci malovat certa na zed, ale ty Vanoce... Muj manzel ty lonske stravil s milenkou a stejne situace je takova jaka je...

Vím o tom,ale nikdy jsem nikoho nemilovala víc,je to sázka do loterie,kdyby to náhodou nevyšlo,tak nikdy nebudu litovat že jsem si ho vzala,toho hezkýho je a bylo strašně moc a navíc s ním mám vymodlený děťátko,takže by to byla každopádně krásná etapa života.

Elo, takže jsem se trefila, ty nejsi první jeho milenka a ještě dopustil, aby se o tom dozvěděla jeho žena někdy kolem porodu??? Na toho si dej pozor, tohle svědčí o pěkné bezohlednosti! A jeho ženě bych se ani nedivila, kdyby mu to vracela. Ale možná to není pomsta, jen ví, co má doma a vlastně není co ztratit. A taky je klidně možné, že by si ti dva by měli ještě co říct, teď jsou si zřejmě fifty, fifty.:-)))Já bych to nazvala - Dobře mu tak!

Zámek je jen jedna kapitola mého života.:) Kdyby můj muž nevyváděl, hodně bych toho nezažila.:))) Já jsem totiž lepšího bohužel nebo bohudík (vlastně ani nevím), nenašla. On měl jen tuhle jednu vadu a doufám, že už je vyřáděnej a dostatečně pochopil, že já jsem ten největší poklad do rodiny, okouzlující dáma a ozdoba každé společnosti.:-)))))))Uvidíme - do smrti daleko.:-)))

Ten anonym 17:30:26 má pravdu v tom, že chlapi jsou pohodlní a neradi řeší. Taky často nechají řešení na ženských - holky poperte se nebo se dohodněte.:-))Taky komu by se nelíbilo, když o něj usilují dva nebo se dva perou.:-)

Za sebe ti musím říct, že já bych do toho asi nešla. Nikdy jsem milenkou ženáče nebyla, bylo to pro mě vždy tabu, resp. vybírala jsem max. z mužů před rozvodem bez mého zavinění, s velkými dětmi a kteří bydleli sami. Neměla bych na to nervy a žaludek a výsledek je velmi nejistý. Jsem ráda, že jsem tohle rozhodovat nikdy nemusela.

Báro, vzala sis vyloženě rizikového jedince.:-)) Myslím, že jste vyjímka. Ještě spolu nejste až tak dlouho, přeju ti, aby vám to fungovalo a vycházelo.:)

Ono to začalo všechno tak nevině,ani jeden z nás nechtěl nějaký vztah,bylo to vyloženě o sexu a o ničem jiném,asi týden,pak jsme se do toho začaly nějak zamotávat až jsme se nakonec vzaly.Kluci jsou super,mám je ráda a oni mě myslím taky,jsou u nás skoro deně,možná víc než doma.Máme spolu holčičku,bála jsem se že to kluci nepřekousnou,ale mají se všichni tři strašně rádi,malá je má omotaný okolo prstu a kluci by se pro ní rozkrájeli,je to supr že to takhle dopadlo,jak tak koukám né každá má to štěstí.Kdyby mi někdo před šesti lety řekl,že si tohohle chlapa jednou vezmu,tak bych se mu od srdce vysmála,byl to chlap z pověstí okresního samce,kterýho jsem od dětství tajně zbožňovala a mám ho a jsem šťastná.

Asi jsem si to co napsala "maželka" vzala krapet osobdě, protože já určitě nechci žádné natož jeho manželce ublížit... průšvih je v tom, že já fakt můžu operovat jenom s tím, co on mi řekne, tak doufám, že i přes všechnu zamilovanost mi zůstalo tolik zdravýho rozumu, že bych poznala, kdyby to celé bylo smyšlené.. ale pár sms od jeho ženy jsem četla a vím, že ona je v celkem zuřivé komunikaci s 1-2 muži, takže aspoň to, že ho má na háku, si nevymyslel...
jen si myslím, že ho to v důsledku mrzí víc, než by si přiznal.. :-(
Asi je to tím, že ji podváděl, měl poměrně dlouhý vztah s kolegyní z práce, v dobách, kdy se narodilo jejich 2. dítě.. Bylo to před 5 lety.. Teď může (ale nemusí) být situace v jejich manželství opravdu jinde a zkouším to tak brát. A jeho žena to tenkrát nejspíš zjistila a udělal to nejlepší, co mohla. Našla si taky někoho. Když jsem se seznámili, divila jsem se, proč mu to vadilo, když sám byl nevěrný, ale už to chápu. A pak potkal mě a řekl, že nikdy podobného člověka nepotkal... a čekal hodně dlouho, než se nečeho dočkal..

Do Vánoc dlouhá doba, nebudeme stahovat kalhoty, dokud je brod daleko... ;-) Možná se to rozhodne mnohem dřív, možná rozhodnou Vánoce, nemám je moc ráda, to by se jim hodilo, vytejrat mě jak se patří... :-)

Každopádně musím říct, že jsi zajímavá žena, protože ta kapitola o zámku je jako z románu.. Ten tvůj může být rád, že jsi s ním zůstala, že? ;-)

A Báro, nějak nechápu, jak se Ti to povedlo, ale je to hustý!! Co vůbec teď jeho děti a váš vztah k nim a máte vlastní děti?

jestli vam do toho mohu vztoupit tak si myslim ze muzi sou dost pohodlni dokud ma manzelku a milenku a ta milenka na nej netlaci tak mu to v podstate vyhovuje ma rodinu i to povirazeni a to nemyslim jen sex a je mu hej a nic by nemenil nejradsi ale to uz se zeny sprajcujou a on musi neco resit a to uz se mu nelibi takze kolikrat vybere variantu tu jednoduzsi i kdyby radsi chtel tu variantu druhou takze pozor na to

To je pravda,z vánoc jsem měla taky strach,manžel byl už sice rozvedenej,ale děti byly malý a on k nim byl hodně upnutej,neřešila bych kdyby chtěl být s nima,ale ani ho to nenapadlo,vánoce strávil se mnou,děti jsme si vzaly druhej den,takže super a tak to asi má být.

Elo, pleteš se, "manželka" má pravdu, jen na to nekouká s takovým odstupem jako já.:-) Chlapi jsou prevíti - s nima je to těžký, ale mě by bez nich život nebavil.:-) Ale některý ženský dovedou být pěkný svině, o tom já něco vím.:-))) A když ti dělá zle partner, můžeš mít pocit, že je něco za něco, ale když ti dělá zle člověk, ke kterému ses chovala vždy jen slušně, tak to je něco jiného.
Ale já taky už vím, že na každého dojde, boží mlýny melou. Netřeba ani potvorám přát něco zlýho (a špinit si tím svědomí) - každý svého štěstí strůjcem, vše se jednou vrací!:-)

Co by ses nevdala??? Jen nesmíš čekat donekonečna na ženaté!:-)))

Zámek je jiná kapitola. Jeho majitel byl pozorný, velkorysý, nemusela jsem hnout prstem (to obstaral personál), měl mě jen na reprezentaci, abych s ním diskutovala, probírala jeho architektonické nápady, vozil si mě po Evropě a ukazoval krásné věci. Ale taky to byl pěkný cholerik, o hodně starší a pěkný děvkař - dával si dlouho pozor, aby se mi ta negativa nedonesla. Tvrdil, že je věrný jako pes.:-))))Takže jako manžel byl nepoužitelný.:-)

Na těch Vánocích je rozhodující právě ten Štědrý večer a noc!!! Dětem lze dát dárky v podvečer - stejně se nemohou dočkat. Ale kde tráví člověk ten večer a noc, tam je doma a chce být!!! A na tu dobu se taky žádný ženáč manželce jen tak nevymluví. To mám vyzkoušené.:-)
Pokud o tebe opravdu stojí, měl by být do Vánoc od rodiny odstěhovaný.

to manželka...
jsi hodně krutá, asi ti milenky hodně ublížily, ale nezapomínej na to, že Ti to neudělaly ona, ale ten CHLAP

Báro, měli děti? Jinak hezká ukázka záblesku naděje... mě však bohové nebývají takhle nakloněni...
Flér, já vím že jsem teď milenka se kterou se podvádí a že nejspíš jednou budu podváděná manželka... (Fakt se někdy vdám!!!??) Copak jde v životě zabránit tomu, vidět všechny situace ze všech stran...? Kdo z nás nepodvedl, nebyl podveden, nebo s ním nebylo podváděno..? :-/
Já nevěřím, že mě se to nestane, takové štěstí nemám :-(
A paní ze zámku "?" napiš víc o zámku ;-)
Myslím, že termín do Vánoc je něco, na čem se tu všichni shodneme, co říkáte? Dáme mu termín do Vánoc, jestli je stráví s ní a s dětmi, na Nový rok už ode mě novoroční políbení nedostane..
Tím asi nechci říct, že bych vzala dětem tátu od stromečku na Štědrý den.. To jsem zvědavá, jak to teda provedu...
Pokud to do té doby vůbec vydržím.. :-))
A milý Smutný klaune, víra musí být slepá jako láska, co mi zbývá? Svědomí mi nedoví být s někým, o kom bych si myslela, že lže.. Víš, on má celý týden horečky, takže když nic, je mu tak zle, že si sotva dojde pro vodu, ať jste chlapi jaký jste, už rýmičičička z vás udělá nemohoucí mátohy... Takže poslední myšlenku má na sex..
Kdo z nás dvou má teda pravdu? Asi oby, co? Kdyby mu bylo líp, tak nevím.. ale takhle? :-D
Taky děkuju za "zkušenost", protože je opravdu velice velice podobná té mé situaci.. Nejsem první milenka, on žárlí, že se musím smát, na mě si žádný žárlivec nepřijde, díky bohu spolu nepracujeme, ale jeho žena ho má na háku, kdo ví za co všechno...
Jen nechápu proč jsi se nidky nevdala? Jak dlouho to celé trvalo?

zkušenost: milenky - obzvláště ty z práce se vážně chovají jako mozku zbavené. V práci trávíme opravdu dost času a tak tam vztah vzniká velmi jednoduše. Popsala si to skvěle a vcelku to dokážu i pochopit, taky jsem byla zamilovaná jako blázen. Ale je dobře, že to tak dopadlo, zaplatila jsi za to /i když jsi možná nemusela tak moc/, zaplatil za to on a tak je to ok. Každý by si měl nést následky za své činy a zaplatit za svá špatná rozhodnutí.

Eli, připomínáš mi mě samotnou... Bylo mi 25 a ON byl taky dokonalý. Tomu rozhlížení se kolem, že třeba potkáš někoho lepšího nevěřím; pokud jsi zamilovaná, NIKDO nemůže být lepší, i když objektivně třeba je. My jsme si taky rozumněli, trávili jsme spolu spoustu času (proto jsem mu hodně věřila, že jeho manželství nefunguje), rozvádět se chtěl po dvou měsícíh (zarazila jsem ho - jako ty), žárlil strašně. Prožili jsme spolu krásný rok plný výletů, během kterého jsem se totálně zamilovala. A on začal ochládat a všechno se stáčelo už jenom k sexu. A když jsem pak chtěla, že tedy budeme spolu - hádej, jak to dopadlo. Vzpamatovávala jsem se z toho rok (byli jsme kolegové na pracovišti). Později jsem se dověděla, že stejně jako na mě, žárlil i na manželku, že jsem nebyla první milenka, že jejich manželství opravdu až tak nefungovalo, ale bylo to proto, že jeho manželka ho již měla na háku. Později se doopravdy rozvedli - protože ona si našla jiného. (Miláček to velmi špatně nesl.)Já jsem se - i díky tomu - nevdala, teď je mi skoro 40, nemám děti. Prosím, rozmysli si to dobře, dej si nějaký termín a pak už nedej na jeho kecy... i tak to bude těžké. I kdyby se ti to podařilo, bude to těžké! Nenávist jeho dětí, odsouzení okolí, zklamání tvých rodičů... Já už to teď taky vidím, ale byla jsem jako ty, důvěřivá, upřímná, inteligentní a (tehdy) i dost hezká holka, odhodlaná pro svojí lásku udělat možné i nemožné. Dobrá poznámka je ta o Vánocích - to by mohl být ten tvůj "termín". A uvidíš.

Znam to a vím jaký to je prostě to nejde skončit ikdyž vim že je to moje velká chyba

Elo, myslím to s tebou dobře, zkušenosti stejně nejsou přenosné.:-)Když nechceš slyšet, tak se neptej.:-))Jsou stejně jen 2 možnosti, jak to dopadne. 1)Jsi ta pitomá naivka, co uvěřila 2)On je tou vyjímkou, co potvrzuje pravidlo o ženáčích, ale ani to ti nezaručí štěstí s tímto mužem. Výchozí pozice se ženáčem a jeho dětmi je vždy složitější.

Podle mě je manžel Báry ta vyjímka, co potvrzuje pravidlo. Může to být i ten tvůj, ale pravděpodobnost je malá. Většina ženatých milenců se rozvádět nechce a vesele tahá za nos = užívá si se dvěma i více najednou.

Můj příběh by byl na dlouho, zažila jsem toho hodně. Kupodivu jsem se nikdy nerozvedla (bylo pro mě výhodnější zůstat vdaná a můj muž po rozvodu netoužil - asi dobrý argument pro milenky:-))) ). Nějakou dobu jsme žili každý po svém a doma se vlasně u syna střídali. Pak jsme se zas k sobě vrátili, asi jsme nenašli nikoho lepšího -tedy já v té době hledala partnera a no si užíval.:-)
Jsem vdaná 21 let a můj muž je dokonce můj spolužák ze střední, první velká láska a první milenec a já jeho taky.:-)Milenky začali po 10 až 12 letech manželství, přesně to nevím, dařilo se mu to dlouho tajit. A ta první milenka (o které vím - mladší kolegyně) byla taková mrcha, že mi dělala naschvály, sama na sebe upozorňovala. Tenkrát jsem nechápala, že to je vůbec možné - koukala jsem na to jako vyvoraná myš. V mezidobí jsem měla dva dlouhé vztahy (při jednom žila na zámku s jeho majitelem) a pár kratších, atd. atd.....

Za ty 4 měsíce mohl být od manželky klidně odstěhovaný. Nemusel by jí o tobě hned říct, ale bylo by jasné, že manželství opravdu neklape a že si chystá jiný život. Být tebou, dala bych mu další 4 měsíce a budeš mít jasno. Nejpozději na Vánoce (jestli spolu ještě budete) se uvidí. Vánoce jsou vždy zlomové. Pokud bude celé Vánoce a Silvestr - přivítání Nového roku trávit se ženou a dětmi, je to jasné! Neztrácej pak ani minutu!!!

Je spokojený,jsme spolu 6 let,2 roky manželé,někdy je to možná lepší krok,než zůstávat někde kde to fungovat nemůže.

taky sem zenska a taky se potrebuju vykecat a jelikoz a protoze brat nejake zene muze kteri jsou spolu 15 let a maji dve deti je nemoralni tak o tom moc nemuzu mluvit protoze me akorat vsichni odsoudi a ono to mozna tak i je je to asi svinarna co delam ale proste si nemuzu pomoct hrozne je nam spolu dobre rozumime si sme spolu asi 3 mesice ale ja vim ze se nikdy nerozvede proste asi to je jen takovej romanek ale nemam silu ho ukoncit tak uvidime prste byt milenka taky neni lehky toho trapeni je taky dost jen si nemyslete ale zas kdo chce kam pomozme mu tam nafackujte mi:-))

Elo - rovnou se za naivku roku vyhlaš.Přece fakt nebudeš tak naivní,abys doufala,že na společné dovolené spolu nebudou spát.Omyl vyloučen.Jsem muž a kojit mě přestali v půl roce.A to jak Ti zavolal - jen se ujišťuje,že je vše OK když už on dělá takové sviňárny.Tohle mu vyhovuje,má to s oběma - co mu chybí.A až se vrátí,bude Ti šeptat - škoda,že jsi nebyla se mnou.Ach jo.