jsem milenka ženatého muže

Sisi je hlavně dement z pomocný školy, kdo jiný by dělal matraci ženáčovi ...hihi .. .cituji:

Zvláštní že převážně zde psají zhrzené manželky, že..
Máš jen jeden život a přece si ho nezničíš a nezkrátíš kvůli sexu a chorobám z něho vyplívajících.Mé rady
*****************

Tak píše jen dement z pomocný , politujme ji.

Jsi kráva Sisi a dostaneš přes držku....my si tě najdem!

:D ubohé manželko 2. Já nikam jezdit ale nemusím, mám to doma i v práci a není nic lepšího než se oddat vášním,když máme chuť :) ale ta vášeň to už asi neznáš viď :) Děvka nejsem, ale podle tebe soudím sebe, že. :D buy buy

Sisi ty přiblblá děvko,tak sem nelez a bude klid.Jeď si někam vymrdávat se ženáčem a drž píču.

Pro Manželku 2 : Vážená paní neznámá,nejspíš nemáte co na práci a baví Vás navážení se do jiných lidí. Jsem v němém úžasu.Kdo tady je kráva, budete nejspíš Vy a bude to kráva nejspíše zmutovaná, když jste si nechala od manžílka nasadit parohy :) Jste k smíchu, opravdu jsem se pobavila.Lituji toho, že jsem kdy vstoupila do téhle diskuze, protože to opravdu není diskuze pro milenky ale pro hloupý, vyprahlý manželky,který už se v životě zmůžou jen na takovéto výkřiky zoufalství do prázda, že. Z pohledu ostatních jsem milenka ženatého muže, ale z mého pohledu jsem přítelkyně zamilovaného muže a to ten tvůj milá neznámá nejspíše nebude když si to dokázal rozdat s jinou. Přeji ti aby si byla ve svým životě nadále ta šťastná a to myslím upřímně, ale měla byses nad sebou očividně dost zamyslet. Jsi prostě tupá stará kráva a to odemně nadávka rozhodně je.

Nepotřebuju si ulevit. Na kydy Sisi se nedá nic jinýho říct. Taky jsem se jim zasmála.:DDDDD
Nó, možná by bylo bývalo výstižnější SLEPIČÍ MOZEK.:D

Jenty: Jako svobodná jsem byla milenkou ženatého muže. Věřila jsem mu vše, co mi říkal, byla jsem opravdu zamilovaná a tudíž slepá a dnes vím, že i dost blbá :-)
Sice se rozvedl, ale nakonec vše skončilo a on se pod tlakem okolností vrátil k bývalé. Dneska /je to již 25 let/jsme vdaná, jsem spokojená, i když mě již před delší dobou nemile překvapil manželův úlet. Jsem nohama na zemi,když někdo chce zahnout, udělá to, i kdyby byl partner pozlacený a měl svatozář a především si to vždycky nějak zdůvodní. Když mě někdo nemá rád, nemůžu jej k ničemu nutit. K můžům se chovám tak, jak oni ke mně :-)

Manželka2: nevím co myslíš pojmen obojí.Jsi manželka i milenka?

Jenty: Zažila jsem obojí, bohužel :-)
Ale ten pocit srovnání je k nezaplacení, zkušenost je nepřenosná.

Manželka2: jen jsem nepochopila tvou pozici :-). Jsi milenka ženatého muže?

Jenty, ty koukám jsi taky všude, viď :-)
Není do čeho píchnout? :D

ulevilo se ti tím nadáváním?

a není to nadávka, jen konstatování.
Nepochcbně se jednou stane tou nejdokonalejší a nejpodváděnější. ale bude moc šťastná - zbydou vzpomínky na ty chvilky.:DDDDDDD

Manzelka2: koukám ty si všude že? :-))

To jsem četla v nějakém románu :-)Nesleduj tolik seriály Dobravko :-)

Nechce se mi to ani psát, ale proč kousek z mého života nenapsat.
Škoda, že jsem se zakoukala zrovna do ženatého muže,už jsou to možná 4 roky a nebo nejspíš už táhne i na ten pátý rok.Čas ani nepočítám a nejspíš ani nevnímám.
Typický příklad, jednou jsem uviděla muže, který pracoval pro zvláštní ochranku a poletoval s vysílačkou venku, byl mezi davem lidí a nějak z něho vyčuhoval.Ten den jsem byla s kolegou, ale i tak prohodil na nás nějakou větu do vzduchu ( o nás s náma), byl to den kdy jsem ho zaregistrovala, další den jsem odletěla do mé země zpátky domů a čas běžěl a běžel a já musela pracovně opět na to již zmíněné místo.Hned týden na to jsem potřebovala pomoct a mým šéfem byl NÁHODNĚ přivolán opět ON. Celá situace se neuklidňovala,nabídli mu určitou spolupráci na měsíc a později i prodloužili,stali se z nás zaměstnanci ikdyž tak trochu na volné noze.Oba dva cizinci a oba dva v třetí zemi.
Všechno tomu nahrávalo abychom se tedy seznámili blíž, když už jsme se znovu potkali.Po týdnu mi dal lístek s jeho soukromým telefoním číslem, abych mu zavolala, když budu něco potřebovat a nebo když budu třeba někde sama a bud chtít třeba zajít na kávu.Stále jsme o sobě nic nevěděli,viděli jsme se jen v práci.
Viděla jsem, že má na ruce prstýnek.Číslo jsem hodila do koše.Jednou po pracovní době vyhledal moji společnost a zeptal se mě -proč jsem mu ještě nezavolala, že je to už pěkně dlouho,a sám si odpověděl, že teda ať na to zapomenu.
V ten stejný den jsem měla volno v práci ( ale on do práce měl jít), byla jsem nakupovat v centru a potkali jsem se tam NÁHODOU.A v ten den to nejspíš všechno začlo.Můžu říct, že hned od začátku se mi na něm líbílo úplně všechno jak jeho povaha, humor a dokonce i postava.Takový muž mých představ.Sedli jsme si tehdy ven do kavárny na náměstí, a chvíli jsme si povídali.Zjistila jsem že je opravdu ženatý a v té době měli malinkatého syna.Svoji manželku miloval a neměl nějaké větší problémy.
Od té doby jsme spolu byli každý den a to i třeba 20 hodin denně, někdy i pracovně.Vlastně jsme spolu museli pracovat opravdu i v budově a i mimo v různém terénu.Možná se o vše stalo i tím, že postupem času byl více se mnou než doma.Já jsem se do něho zamilovala ( nebudu tvrdit, že on do mě také,jak se pozná ta pravda to nevím, ikdyž on tvrdil, že ano), byla to taková krize, protože lidé z okolí nás často viděli pracovně a tak jim nepřipadalo divné, že jsme jeli někam jedním autem a docela dlouho všechno drželo v tajnosti.
Za nějakou dobu jsme to chtěli nějak vyřešit respektivně více já, mám strašně špatný pocit s jeho manželkou a nechtěla jsem jí nikdy ubližovat, umím se vcítit do druhé člověka, ikdyž to pokušení bylo větší, co se dá dělat. Strávili jsme spolu opravdu hodně času.
Uvědomila jsem si, proč by ženatý muž měl být třeba se mnou? V čem bych já měla být lepší než jeho manželka?Bylo by to skoro stejné jako u nich doma.Nikdy jsem ho, ale nežádala aby byl se mnou, ani aby se rozvedl.Pokud mě chtěl vidět, musel mi on zavolat, nepsala jsem mu ani nikdy smsky, a to občasně pracovně jsem mu i zavolat mohla.
Řekla jsem si, že se teda vrátím buď do mojí země, (jak to zní má země, jako kdybych nějakou vlastnila) a nebo odjedu někam daleko, kde se nebudeme moct vídat.Odjela jsem tehdy myslím ke mě domů.Celý půl rok mi každý den stejně volal, a slyšet zase jeho hlas byla moje smrt. Bavili jsme se o životě, o událostech,občas se mě zeptal jestli náhodou nehodlám přijet zpět, po té jsem jela pracovně jen na krátkou dobu, ale on už u nás pracoval jen částečně.Snad po dvou týdnech jsem odjela a aby nás to zase nelákalo odjela jsem a i jsem si změnila telefoní číslo.Myslela jsem, že časem se to změní.Žádný nový muž se neobjevil, od našich společných známých jsem slyšela, že je měsíc doma a ani nechodí do práce, hledal někoho, kdo by na mě měl alespoň telefoní číslo,až se doma tak utápěl, že se nad ním někdo slitoval a to tak mé utajované číslo mu dal.(Jen pro vysvětlení v jeho zemi, odkud pochází mají více takové domluvené svatby, takže mu ukázali pár holek na vdávání a on ukázal na svou nynější manželku a tu si vzal), určitě ji miluje, i jako ženu i jako matku jeho dítěte,cítí k ní respekt (ikdyž neberte v úvahu nevěru)jenže my dva máme spíš takové to šílenství z lásky, to u nich dvou bude asi trochu jiné, klidnější a vyrovnanější.
Jednou když už jsem byli nějak opět bez toho kontaktu na sebe, jsme se navzájem NÁHODNĚ potkali na letišti, opět úplně v jiné zemi:-) On na osud nevěří, ale náhody jsou to těžké, pořád nás ty situace dávají dohromady.Né - že bychom spolu nechtěli být, ale já bych si mohla najít volného muže a on žít spokojeně s manželkou, přála bych si s ním být moc, ale vím, že to tak nikdy nedopadne.
Od letošního roku poprvé ON řekl, že mi teda nebude volat, jsem hodně daleko od něho, ale vydržel to dva týdny.Stejně mi zavolal, že mě miluje. A tak se všechno změnilo, že mi volá opět každý den.
Jsme na sobě pořád nějak napojeni ikdyž třeba spolu zrovna nekomunikujeme, přesně víme, kdy jeden z nás je nemocný nebo se mu něco stalo.Možná si řeknete, že jen nemám pevnou vůli.Zavřít dveře, když už to uděláme oběma se nám zdají skoro každý den sny,já o něm a mu o mě.Jako by to pořád pokračovalo.
Kdyby jste věděli nějakou radu, sem s ní:-) protože já už jsem opravdu v koncích,už ho totiž i napadlo, že by přijel ON za mnou.

Sisi bude zřejmě ta úchvatná slečna, co dokáže nabídnout ženatému, to co nemožná manželka svému muži opomněla vřele dát.
Tak hodně štěstí :D

Vzkaz pro Nardženou : Zkus psychiatra, v dnešní době to je normální.Omez alkohol, abys měla čistou hlavu a nedělala takovýhle kraviny.A zaručeně tě uspokojí i nějaká sexuální pomůcka, kterých je dnes řada.Dále navštiv lékaře a udělej si testy, abys měla jistotu, že jsi v pořádku. Máš jen jeden život a přece si ho nezničíš a nezkrátíš kvůli sexu a chorobám z něho vyplívajících.Mé rady.Sbohem

Zvláštní že převážně zde psají zhrzené manželky, že. Takže dámy, pro Vás by se tato diskuze měla jmenovat Zoufalky, protože proč jinak Vás paní dokonalé které udělají pro rodinu vše muži opouštěli kvůli jiné. Třeba mi můj vztah nevyjde, třeba mě někdy kvůli jiné ten můj opustí, přesto budu vděčná za ty krásný chvilky a nebudu si tady vylévat vztek na ostatních. Takže tímto opouštím diskuzi.

Nojono, máte pravdu, nechci být prachobyčejná kurva :-( tak si ju zašiju a bude :-))