Ulcerozní kolitida

Ahoj Petro, Pentasa se v těhotenství užívat může. uvidíš, jak ti bude, třeba si ještě snížíš dávku a třeba se ti kolitida zlepší.Já ji brala jen ze začátku, pak mi příznaky úplně zmizely vlivem těhotenství.držím palce, ahoj!

ahojky mám kolitidu už 8.let ted jsem byla rok v klidu a bez léku.Jsem v 5.tydnu tehotenství a začínám mít opět problémy.Je tady nekdo kdo třeba v tehotenství musel užívat pentasu?

je mi 14 a asi pul roku mam kolitidu , uz s mamkou newime co warit porad jim to stejné a už me to nebaví......doktor říkal že se ta dieta powoli ale porad nejak nic kdyz ji trochu powolim tak mi je zase spatne :(

je mi 14 a asi pul roku mam kolitidu , uz s mamkou newime co warit porad jim to stejné a už me to nebaví......doktor říkal že se ta dieta powoli ale porad nejak nic kdyz ji trochu powolim tak mi je zase spatne :(

Ahoj Janko. Já jsem dost nervní typ a v dětství jsem měla taky stresy. Táta mě nutil jíst i když jsem neměla chuť k jídlu. Došlo to tak daleko, že jsem odmítala skoro všechno jídlo. Naštěstí se naši rozvedli a s mámou to bylo v klidu. Taky si myslím, že všechny tyhle psychosomatické nemoci začínají v dětství. Co se týče toho prednisonu, musím říct, že jsem byla šťasná, že existuje. Neměla jsem žádné vedlejší účinky a dokonce jsem i odnosila a porodila zdravého kluka. Otázka je co to s námi oběma udělá do budoucna. Brala jsem jenom 5mg denně a nakonec se mi ho taky podařilo zbavit. Zatím je to v pohodě takže se snažím na to moc nemyslet a spíš se udržuju v klidu. To je pro tuhle nemoc opravdu důležité, to víme všichni. Doporučuju léčbu neodkládat ať se ti to moc nerozjede. Pak by si doma opravdu nebyla moc platná, to má Andrea pravdu. Tak držím palce ať ti to dobře dopadne.

Ahoj Janka,
doktor těmi hormony určitě myslel Prednison nebo Entocort (to jsou kortikoidy..hormony). Pokud jsi je ještě nebrala tak to zabírá velice rychle a učinně, problém je pak v tom , že se to špatně vysazuje a člověk je většinou bere dlouhodobě. Co se týká té hospitalizece když máš malé dítě, tak vím, že je to pro tebe jako pro mámu velice těžké, ale pokud by to bylo třeba tak se budeš muset nechat hospitalizovat. Partner (nebo kdokoliv z rodiny) si na tebe vezme paragraf a bude tak moct zůstat s dítkem doma (já sama už jsem to takhle musela řešit několikrát, jednou dokonce na 2 měsíce). Pokud je ti blbě tak doma stejně nic neuděláš a o malé se taky moc nepostaráš.Můžu ti říct z vlastní zkušenosti, že nejhůře jsem to vždycky nesla já. Manžel i malá byly v pohodě, chodili za mnou každý den (když jsem zrovna nebyla na operaci, nebo mi nebylo moc zle).

Ahoj Jájo. Já mám UK přes 6 let. Už v dětství jsem měla problémy s bolestmi kolen. Začala jsem lítat po doktorech, ale nikdy mi nic nenašli a udělali ze mě simulantku, které se nechce do školy. Takže opravdu nevím jestli to s tím nějak souvisí. Už v dětství jsem měla problémy s bolestmi břicha a průjmy. Měla jsem dost vystresované dětství. Tak se to tam už možná rodilo. Ty problémy s bolesti kolen mám dodnes. Ale po zkušenostech s doktory v dětství jsem se s tím naučila žít. Zkusím se na to v úterý zptat doktora. Ted jsem tam opět jako doma. Před 3 týdny jsem měla angínu a brala jsem silná antibiotika. Úplně mi to rozházelo střeva. Mám děsné křeče, krev, průjmy... Nasadil mi salofalk, kolitický prášek a entizol, ale nějak to nezabírá. Včera jsem byla na vyšetření a řekl mi, že pOkud se to do úterka neuklidní, tak mi napíše nějaké hormony. Máte s tím někdo zkušenosti? nikdy jsem je zatím brát nemusela. Chtěl mě poslat na 3 dny do nemocnice, ale mám doma roční dítě, takže to není realizovatelné, tak ležím v posteli. Pá

Mám UK už 10 let a problémy jsem měla jen asi rok. Potom mě ale začaly bolet křížokyčelní klouby a kolena. Skončila jsem na prednisonu, který mi jediný zabíral. Brala jsem ho 4,5 roku. Když jsem ho zkoušela vysadit,znovu mě to začalo bolet a to tak, že jsem nemohla skoro chodit. Nakonec jsem se ho zbavila pomocí Geladrinku Fast a Forte,který už beru skoro rok. Zabral asi po 2 měsících a po půl roce jsem byla bez bolestí a bez prednisonu. Moje doktorka si myslí,že to souvisí s UK, mám na kloubech zánětlivá ložiska a revma nemám. Ted po deseti letech se mi začínají ozývat střeva. Má někdo podobnou zkušenost?

Moje matka byla operovaná před 2o lety, vzaly ji velkou část tlustého střeva a musím zaťukat, je v pohodě. Sice se drží s jídlem,chodí na kontroly, konzumuje kvanta zeleniny a neustále se hlídá. Má ale silné bolesti v kloubech. Zda to s tím souvisí? My děti potíže po matce nemáme, ale bohužel u jednoho vnoučka se nemoc projevila a velmi agresivně.Nemohu se zbavit podezření, že to způsobují antibiotika. Shodou okolností toto dítko prodělávalo jednu angínu za druhou a bylo náchylné ke všem virozám v okolí..Držím všem palečky a přeji hodně optimismu.My jsme to po mamince nezdědili a mně už bude 60. Takže se nebojte....

Moc vám všem děkuji za vaše názory. Opravdu jste mě trochu povzbudily.Konečně jsem našla někoho, s kým si o tom můžu pokecat :)
Janko,říkáš,že tě to uvnitř žere.Víš,možná bys to nemela dusit v sobe ale mluvit o tom.Treba s manzelem(ikdyz sama moc dobre vim jake to je mluvit o tom s nekym,kdo vubec netusi co ta nemoc obnasi).Snad te tak lépe pochopí,ze se snazíš být na deti opatrná.Věř, že už si taky představuju jak svým dětem nutím samou zdravou výživu :)
Maato,maš pravdu, na psychice zalezi v mem pripade asi nejvic.Mozna by mi od stresu pomohlo vice sportu nebo se zabyvat jinymi problemy,ale to bohuzel neni tak jednoduche.
Julie,souhlasim s tebou,ze urcite jsou i mnohem zavaznejsi nemoci,takze bych se timhle vubec nemusela zabyvat.Presto se ale nedokazu smirit s tim,ze kolitida ovlivnuje muj kazdodenni zivot,ktery je kvuli ní plný omezení a těžkých chvil.Možná, že je to můj osud a musím to brát takové, jaké to je.Ale mrzelo by mě, kdybych kvuli tomu ohrozila zdravi i svych (budoucích) detí.

Ahoj Petro, já mám UC už 10let a před třemi lety se mi narodila krásná zdravá holčička. Těhotenství bylo naprosto úžasné období, protože mi zcela vymizely veškeré příznaky nemoci. Byla jsem moc ráda a užívala si to. Vše se ale vrátilo tak kolem 4-5.měsíce po porodu. Co se týká dědičnosti této nemoci, žádný doktor ti neřekne, zda tvoje dítě onemocní nebo ne.To nikdo neví. Dědí se určitá dispozice k tomuto onemocnění, ale propuknout nemusí. Je to souhra mnoha faktorů, má na to vliv strava, životní styl, stres, zevní prostředí, celková imunita. Je to asi jako u všech ostatních tzv.civilizačních nemocí...ekzémy, alergie apod.Já myslím, že jsou daleko závažnější nemoci u kterých bych se rozhodovala, zda je dobré si pořídit miminko nebo radši ne. V případě UC jsem to neřešila.

Petro, mohu-li, povzbudím tě trochu vlastní zkušeností - i jsem to zde v minulosti již uváděla. V průběhu nemoci se mi narodily tři děti /v rozmezí 10 let/. Jsou zdravé. Problémy jsem v těh. nějaké měla, ale naštěstí se vše dalo zvládnout. Po narození třetího dítěte mi potíže ustoupily a já jsem nyní již třetím rokem naprosto bez potíží /ťukám/. Nemám žádné projevy této nemoci - a že si je tady vždy se zatajeným dechem připomenu. Moc dobře vím o čem tu všichni píšete. Ale skutečně se cítím jako kdysi před nemocí. Nemám nucení ani průjem, únavu ani bolesti. Jím vše, sportuji.

Určitě souhlasím s názorem který tu nedávno padl, že velmi záleží na psychice. I když jsem to věděla od počátku nemoci, přesto jsem se dlouho neuměla tak vnitřně srovnat, aby potíže ustoupily. Po narození posledního dítka jsem však řešila jiné a závažnější problémy a na nemoc jsem neměla čas. Postupem času jsem jen pozorovala, že mi je lépe a lépe. A to trvá. Tento zážitek moc přeji i vám ostatním. Každý nádech a nějaké to kilo zpět se počítá. Přeji všem mnoho sil !!!

a tobě danko držím palečky. drž se!

ahoj petro. myslím že jsem na tom podobně jako ty. navenek i před rodinou hýřím optimismem. hlavně kvůli a hlavně díky dětem. uvnitř mě to ale strašně žere. docela se bojím co bude za nějaký ten rok. na to, jestli a jak se kolitida může projevit na dětech, jsem zatím neměla odvahu se někoho zeptat. možná to raději ani nechci vědět. zatím jsou děti naprosto zdravé. jsem ale strašně (manžel říká že až moc) opatrná. snažím se jim zdravě vařit, hlídám každou rýmu..., ale to asi každá máma. jestli chceš miminko, tak jdi do toho. neni nic krásnějšího a všechny problémy jsou pak poloviční. i když v mém případě jen do doby, než začnu přemýšlet nad "hovadinami". pa

ženské vy jste úžasné!! Ta nemoc je takové svinstvo a vy přesto neztrácíte naději a optimismus. Mam kolitidu 2 roky a porad se jeste nedokazu smirit ani s dietou. Ale aspon jsem konecne nasla nekoho, kdo ma stejne problemy.Porad bojuju s pocity, ze me nikdo nechape protoze nevi, co zažívám. Chtela bych vedet, jestli bude mit kolitida vliv na mé děti a tehotenstvi.Co myslíte? Odpovězte prosím. Díky

Já jsem otěhotněla hned první měsíc,UC mám 6.rok.Teď jsem na konci 8.měsíce,už se nemůžu dočkat,až bude miminko venku,protože kromě prvního měsíce,kdy mi bylo skvěle,to nestojí za nic.Většinu léta jsem proležela v nemocnici,navíc se mi k tomu přidaly ledvinové koliky a mám zavedený stent z ledviny do močáku.Ten mě teď zlobí nejvíc.Ale určitě to i tak stojí za to,další miminko jsem chtěla,tak pro to holt musím něco vydržet.

zdravím všechny přítomné. ja jsem s těhotněním žádné problémy neměla. vždy jsem otěhotněla v době kdy jsem neměla žádné problémy. ale u obou dětí(7 let, 10 měsíců)jsem začala mít prolémy kolem 4-5 měsíce (krev, průjmy, apod.). pak jsem to až do porodu proseděla na záchodě. ale stálo to za to!!!!!! pá

Díky Andreo za příspěvek, snažím se myslet pozitivně, ale víš jak to je...člověk to neuhlídá.

Já jsem oěhotněla ihned po vysazení antikoncepce. Ale vím, že obecně se tvrdí, že s délkou naší nemoci, klesá i schopnost otěhotnět. Ne, že bychom otěhotnět nemohly, ale asi mám to nepůjde tak rychle. A taky v případě anémie (tzn. i při malém množství železa v těle) je menší pravděpodobnost otěhotnění. Ale neztrácej naději, určitě se to povede. železo si nech doplnit (nejlepší a nejúčinější je to do žíly) a hlavně mysli pozitivně.

Ahoj, zdravím všechny a především maminky a chci se vás zeptat, zda se UC projevila nějakým způsobem při početí vašich dětí. První holčičku jsem měla tak po 6 měsících od vysazení hormonální antikoncepce. Teď se snažíme o druhé mimi už třičtvrtě roku a zatím bez úspěchu. Říkala jsem si, zda na to nemá nemoc vliv, mám dost nízkou hladinu železa z posledních krevních testů, tak jestli to není třeba tím. UC mám v takové fázi že beru obden Pentasu čípky, krev ve stolici i tak většinou mám...Pokud máte nějaké zkušenosti budu ráda za příspěvky.