PANICKÁ PORUCHA 6 DÍL

Martinko zdravím :-)))
tys byla už hodně nemocná Marti,tak se nedivím ,že se někdy asi taky lekneš:(
No a mě takhle reaguje můj přecitlivělý mozeček a to bych od února měla začít vysazovat AD,už teď se bojím :(
a myslím na to!ale zas na druhou stranu to chci zkusit.
Někdy mě strašně štve ,že dokážu zmatkovat kvůli prkotinám či malých tělesných nepohodách :(s tím už asi ale nic nenadělám,protože to zkrátka většina panikářů tak dělá.

U NÁS V BEROUNĚ VYLÉZÁ SLUNÍČKO ,UVAŘÍM OBĚD A PAK PŮJDEM S ANDULKOU A NAŠÍM PSEM NA VYCHÁZKU DO OKOLNÍ PŘÍRODY :))
MĚJTE PĚKNÝ DEN BEZ PANIKY :))

...žalostný osud!! - blbne mně vybitá klávesnice

Jitko,
tady Ti zbývá jen chtít se odblokovat. Ale když i na toto máš výmluvy - mamka Ti nedá na cestu do Prahy, kt. je 50 km, pak každá rada drahá. Tak se s ní třeba pohádej a jeď a usekni svůj !!

Dáši,
tak to já bych musela už stokrát umřít a vstát z mrtvých, když mívám bol. po celém těle:) Ale nedávno se mně něco přihodilo, co nemívám často a také jsem tak zareagovala - no, a do rána se už neprobudím a bude to vyřešené. Ale hned jsem se nad tím zasmála.

Dobré mrazivé ránko

DANI ,fotky konečně dorazily ,děkuju a poslala jsenm také :))

JOHANZ ,to je super ,že nemáš žádný myšlenky :))
dnes ráno mě začala brnět noha z přesezení a hned jsem usoudila že mě asi klepla mrtvice a začla jsem mírně vyšilovat ,jsem fakt někdy blázen

Danuš, Tvoje fotky mi došly, dík za ně, ale nedaří se mi odeslat mejl s mýma. 2x se mi to vrátilo. Pak to ještě zkusím.

Dášendo a Evakrk, fotky jsem poslala.

DAŠENDA
JA SI NESTĚŽOVAL JEN JSEM ODPOVÍDAL NA TVOJÍ OTÁZKU.....

JSEM STABILIZOVANÝ A MYŠLENKY NEMÁM SKORO ŽÁDNÉ...

Johanz ,
podstatné je ,že se cítíš dobře a už snad nemáš sebevražedné myšlenky.
Neznáme se sice osobně ale působíš na mě i z fotky i tím jakým stylem píšeš ,jako kliďas a veselý pohodář,ale samozřejmě se můžu mýlit....

MĚLO TAM BÝT BLAHOSLAVENÍ CHUDÍ DUCHEM JENŽ NEVĚDÍ CO ČINÍ

Johazi, ty hovado jedno odporný, zmlkni konečně už. Zmetku!

JITKA

JAKÝ JE SMYSL ŽIVOTA NEZNÁ NIKDO ANI NEJVĚTŠÍ FILOZOFOVÉ NEODKRYLI ROUŠKU TAJEMSTVÍ ,KTEROU JE ŽIVOT ZAHALEN...UŽ DÁVNO JSEM PŘESTAL PÁTRÁT PO SMYSLU....A ŘÍDÍM SE MOTTEM TE PÍSNIČKY....

I CESTA MŮŽE BÝT CÍL...

A JEŠTĚ JEDNO MOTTO

BLAHOSLAVENÍ DUCHEM JENŽ NEVĚDÍ CO ČINÍ...

DAŠENDA UŽ SI TO NEPAMATUJI ALE JDE O TO NA KDY DATOVÁT VZNIK PORUCHY JESTLÍ NA PRVNÍ ATTAK NEBO NA PŘÍZNAKY O KTERÝCH DNES VÍME ŽE JSOU SOUČÁSTÍ PP.
PROTOŽE JESTLI TO ANALYZUJI ZPĚTNĚ TAK ZAČÁTKY MOHLY BÝT KDYSI V MLÁDÍ KOLEM DVACETI A PRVNÍ ZKUTEČNÝ ATTAK PANIKY V ROCE DVA TICICE PO CHŘIPCE TEĎ V TĚCHTO DNECH JE VÝROČÍ...ALE UŽ I PŘED TÍMTO ROKEM JSEM BRAL PROZAC(DEPREX)ALE POTÍŽE PŘEŠLY A JÁ PŘESTAL COŽ BYLA CHYBA...ALE SOUHLASÍM S TÍMM ŽE JE TŘEBA SE IHNED LÉČÍT A NA NIC NEČEKAT....NEBOT SAMO SE TO NEVYLÉČÍ JEN ODSUNE A NASTOUPÍ ZNOVA Z JEŠTĚ VĚTŠÍ SILOU...

JSEM SE ROZEPSAL A NA TVOU OTÁZKU JSEM NEODPOVĚDĚL

PRO PP JOHANZ OSTRAVA 2.2C PIN 1-

Johanz - chybí mi smysl života. Vždycky jsem si myslela, že to jsou děti, ale když je třeba mít nebudu, tak nevím.
Nevím, jak blízký vztah máš s tetou, ale vážně je šťastná? Jaký má podle tebe smysl života? A proč je vlastně sama?

EVAKRK
ANO NUTKAVÝ POCIT STRHNOUT VOLANT DO PROTISMĚRU....

NECHTE
UŽ TĚCH BABSKÝCH RAD PRO JITKU ...MOJE TETA ŽIJE SAMA CELÝ ŽIVOT A JE JI DOBŘE TO JE PŘÍPAD OD PŘÍPADU....

DŮLEŽITÁ JE OTÁZKA PRO JITKU............

CHYBÍ TI NĚCO?

Ahojky lidi

právě jsem se vrátila z kontroly na psych.
paní doktor povídala ,že od února začnem snižovat dávku AD,tak jsem na to zvědavá,budu zkoušet pomalu vysazovat ,když to nepůjde tak budu brát dál :))
Taky jsem dr.říkala ,že i při banálním nachlazení ,jaké jsem prožívala o vánocích ,cítím že panika vyplouvá na povrch.
A ona pravila ,že to musím přijmout jako svou součást ,že to už pravděpodobně se mnou zůstane ,já už jsem se s
tím před časem smířila ,že to ve mě dřímá a říkam,panika holka zlatá já vím že seš se mnou ,respektuju to ,ale ty zas respektuj mě a nech mě ŽÍT :))
Takže tak ,už nejsem nešťastná,že mám tuhle nemoc asi do konce života,už jsem se stím pocitem vyrovnala :))
Člověk to opravdu musí přijmout,aby mohl dál normálně žít.
Jak píšete o těch myšlenkách na sebevraždu ,tak až tak daleko to se mnou naštěstí nezašlo ,já myslím ,ale právě díky včasné léčbě.Tahle ta porucha je zrádná tím ,že se strašně rychle zhoršuje :(
když se právě včas nezaléčí AD ,může to mít pro člověka fatální následky ,to jsou slova mojí psychiatričky ,která je skvělá doktorka i empatická ženská :))

JOHANZ ,konkrétně na tebe mám otázku ,protože podle tvých slov soudím ,žes měl pp slušně rozjetou ,tak prosím jestli mi sdělíš po jalk dlouhé době od propuknutí poruchy jsi se začal léčit ?

DANO TY FOTKY NEDORAZILY ZATÍM VŽDY OD VŠECH DOŠLY TAK JÁ NEVÍM .
Dagmar.Senkova"seznam.cz

Asi to máme každý jinak. Jitko, tak zkus tu seznamku, tam zadáš svoje údaje a oni ti zprostředkují pár schůzek a uvidíš, třeba tam potkáš někoho, kdo ti bude blízký. Nemáš fakt co ztratit. Můj bratranec byl dlouho sám, přitom inženýr, vysoký, štíhlý, celkem přitažlivý, ale nesmělý a seznámil se ve 40 přes seznamku s rozvedenou 38 letou ženou, hezkou, se dvěma už většíma holkama, mají spolu čtyřletého kluka, postavili si domek a myslím, že jsou šťastni. Ani o jednom bys neřekla, že potřebovali seznamovat přes agenturu. Někdy to prostě vyjde.

Povím vám svůj případ myšlenky na sebevraždu. Ani to snad nebyla sebevražda, ale byla jsem jednou sama doma, nějaké trable v té době taky byly. No ale kdy nejsou. A já najednou měla hrozně nutkavý pocit vzít nůž a říznout se do žil. Já, která se bojím snad ze všech zranění právě těch řezných. Na životě lpím strašně moc, žádné neřešitelmé problémy nemám.Ale to nutkání to udělat, byl hrozně silné.Naštěstí jsem v sobě našla tolik rozumu, že jsem šla k sousedům, nikomu jsem nic neřekla, ale asi tím, že jsem tam přišla na jiné myšlenky, tak mě tahle blbost přešla a víckrát se mi to už nestalo. Ale bylo to v době před AD. Do té doby jsem nechápala, jak může třeba máma od malých dětí něco takového provést. Ale v té chvíli mi bylo všechno jedno.A pochopila jsem, že stačí chvilinka a stát se to může.
Přitom jako panikář po příletu na dovču první vyhlížím a zjišťuju, kde je nejbližší doktor, nemocnice a bojím se o sebe. Jen jsem chtěla říct, že po té chvilce vím, že to dokážu pochopit. A když někdo řekne, jak to mohla udělat, vždyť má rodinu, děti - tak v té chvíli vám to je všechno jedno.

Johanz - to jsi vystihl úplně přesně!

Báro - nejde mi o to, že nemám partnera. A v současné době bych to neřešila, kdyby...
Kdyby mě neustále nepronásledovaly myšlenky na to, že nežiju jako ostatní.
Kdyby mi to neustále nepřipomínala moje mamka.
Kdybych se smířila s tím, že třeba nebudu mít nikdy dítě.
Kdybych neměla strašný strach z budoucnosti o samotě.
Kdybych konečně našla ve svém životě nějaký smysl.

BÁRO
SNAHA UKONČIT TEN NEKONČÍCÍ STRACH MŮŽE BÝT SILNĚJŠÍ NEŽ STRACH ZE SMRTI