PANICKÁ PORUCHA 6 DÍL

DANA TOPINKY NA SUCHO TO JE OBJEV ROKU...KOUPIL JSEM SI TOTIŽ TOPINKOVAČ A JE TIO SUPER ŽÁDNÁ MASTNOTA A NEJLEPŠÍ JE Z ČERSTVÉHOCHLEBA...

LENKO
JAK SI PŘEJEŠ JSEM TEDA SLON ALE DALŠÍ STUPEŇ JE MAMUT....

LUCIE
TEN CO ŽERE KRYSY UŽ NENÍ....:-((

LUCIE ZVÁŽÍT

JUDITA NEJANČIT TAKY SI MYSLÍM KDYŽ ZHUBNU O DVĚ KILA ŽE MÁM RAKA ALE ZA TÝDEN JE VÁHA ZPĚT

Jitko,
nejde to každému hned a někdy někomu vůbec a někomu zase celkem brzo. Jak jsem psala, je to o energii. Máš v hlavě asi zakódováno, že muži jsou padouši, že si s nimi nemáš co říct atp. Tímto cvičením, kt. budeš opakovat i víckrát, to můžeš postupným odblokovat - ono se totiž u kineziologů cvičí občas toto taky. Energie se nedají vysvětlit, buď je chceš vnímat nebo je odmítneš. V tom případě budeš stát asi na místě. Energie je každá myšlenka, prostě všechno. I já ji měla pěkně dlouho zablokovanou a postupně jsem několik let chřadla, nevěnovala tomu pozornost, až jsem jednoho dne nevstala z postele - bylo to paradoxně po x dávkách homeopatie. Kdyby nefungovala, tak mě tak nedodělá. Bohužel jsem jí byla předávkovaná jistou psycholožkou. Nebo by stačilo, kdybys začala podle knih doma cvičit čchi-kung. Na netu to najdeš, jen nečekat, že Tě z toho dostane někdo jiný, to v žádném případě, ani AD to nedokáží, to je jen berlička pro podepření na několik měsíců či let. Bohu-žel nebo bohu-dík.

MÍŠO

MOC TI FANDÍM ŽE JSI TO DOKÁZALA VÍM JAK TI MUSELO BÝT TY MYŠLENKY TA NEUSTALA HRŮZA CO PŘÍJDE...BRRRRRR

Teda Johanz, teď jsi mě rozesmál s tím těhotenstvím...jak se bude jmenovat?:-))))A jak dlouho už přenášíš?:-)

VALENTÝNO ALESPOŇ NEJSEM SÁM....

Ještě pro Jiřinku,Jak tady holky píšou, tak to taky opravdu mohly být hormony..když jsem byla v prváku, tak si taky pamatuji, že už v hodině jsem cítila, jak na mě něco leze, pak zazvonilo, já šla na chodbu...taky se mnou naštěstí byla spolužačka, která mě zachytila...mimochodem těsně vedle schodů...pamatuji si jen jak jsem říkala, že tam vidím něco červeného (byla tam nástěnka přes celou zeď:-). No a vloni Míšina spolužačka (9.třída)...úplně zdravá holka omdlela jednou ve třídě a jednou na hokeji....a od té doby je zase v pořádku. Takže třeba to opravdu nic není.

PAJKO
TO JE ONO ZA ŠEST ROKU Z PSYCHICKÉ PODVYŽÍVY DO OBEZITY...ZNÁM TO ALE CO JE MOC JE MOC . ZKUS NOSIT DVACET KILO NAVÍC TO JE JAKO BÝT PERNAMENTNĚ TĚHOTNÝ...

Jiři, je mi moc líto tvojí dcery, a tebe taky. Na co jsem nejcitlivější, tak na svoje děti. Vím o čem mluvíš, synovi taky dělal spolužák naschvály, a z toho pak byly tiky, různé to hmkání apod. Strašně dlouho jsme se toho nemohly zbavit, ale teď je to snad dobré. ALe jak já jsem za něj trpěla, každý ten tik byl jako dýka do srdce...ať si mám PP jako vyšitou, jen ať jsou mé děti v pořádku...Dcera už je starší, a je dobře , že se ti svěřila...můžete věci řešit, i když třeba ještě nevíte jak. Malý drží hodně věcí v sobě, a i když máme (si myslím) krásný vztah , tak o takových věcech nerad mluví. Částečně na tom má vinu i jeho třídní učitelka, když rozdělovala děti kdo s kým bude na škole v přírodě...tak jsem ji po dohodě se synem, poprosila jen ať ho nedává s tím klukem, že mu trochu dělá naschvály...ale že ji prosím, aby o tom zatím nemluvila, jen ať je nedává spolu. No a ona na druhý den když toho kluka za něco napomínala, tak řekla..."no už i Martínkova maminka si stěžovala"....tak a je po důvěře. A to jsou učitelé, kterým svěřujeme svoje děti. Přitom syn ji měl hrozně rád, a ona si ho taky chválila...vždycky mi říkala,"kdyby byli všichni jako Martínek..." No a od té doby jsem si všimla, že mi Marťa už moc nechce říkat takové věci. Vypadá to ale, že teď je snad vše dobré, ve třídě má dva velké kamarády, a o ostatních taky občas mluví...takže doufám, že je teď vše v pohodě.(jinak abych uvedla věci na pravou míru...nejsem žádná matka žehlička, která lítá do školy orodovat za svoje děti...chodím jenom na třídní schůzky, a toto byla jedna jediná věc, kterou jsem kdy probírala s učitelem)
Takže Jiři, cítím s tebou a moc moc moc přeji ať to zvládnete a vše se v dobré obrátí.

Ahojte,pročítám postupně to co jste tu od včerejška napsali a zrovna jsem u Míši...tak chci jen uvést na pravou míru,já mám báječnýho manžela, jsme spolu už 17 let.Ale mé zkušenosti se týkají mých rodičů. Dodnes jsou spolu, ale hádky, bitky a alkohol jsou na denním pořádku...ma bráchovi se to podepsalo tak, že je stejný jako taťka a v některých směrech ještě horší:-(, a mě se to podepisuje na psychice...dodnes, jsem vrba,zpovědnice a azyl pro všechny. Občas noční telefon, párkrát někdo přišel v noci hledat azyl...když mi někdo z nich volá, tak se mi okamžitě sevře žaludek, a moje první otázka je co se děje...v dobrých chvílích (ano ty jsou...sice málo, ale díky bohu za ně) se diví, proč by mělo být. Neumím je odsoudit úplně, protože já mám to "štěstí" že ke mě jsou všichni hodní. A je to rodina...myslím, že někteří z vás to dokáží pochopit. Takže tak. Manžel je moje záchrana. Nebýt ho, tak už jsem asi úplně hotová...měl doma něco podobného, a je to velmi citlivá duše, takže v něm mám obrovskou oporu. Jak už jsem některým psala, nejsem věřící, ale kolikrát jsem si říkala, že mi ho seslalo samo nebe, jako náplast za to ostatní. On i mé děti, ač už pubertální jsou můj poklad.

Evi - to bylo to, co jsem myslela. Začalo to tím, že omdlela doma a měla zástavu srdce a mamka ji resuscitovala. Jinak by asi umřela.

Jiřino, vždyt to je jen dobře, že se hned svěříš. Od toho tu jsme a víme, jak to pomůže se sem vypsat ze svých problémů.
Jitko, ten pořad byl o holce asi v tvým věku, neviděla jsem to od začátku.Ale ona děkovala mámě, jak se o ní starala.Táta se na ně vybodl a ona měla nějakou nemoc, doktoři nedokázali určit jakou, ale bez varování omdlévala. A tak se mámě musela pořád po mobilu hlásit. Bylo to moc dojemný, bulela jsem jak želva. Já vlastně poslední dobou jsem nějak naměko pořád.
Navíc mě už někdy od půlky prosince bolí pořád hlava. Dnes už jsem chtěla jít k doktorce, jestli nemám něco s dutinama, protože mě bolí lícní kosti i na omak nad očima. Nakonec jsem nikam nešla, může to být i od krční páteře. Pamatuju, že před operací jsem jezdila i na pohotovost, že mám nějaký zánět v uších. Samozřejmě , že nebylo nic a všechno se odvíjelo od krční páteře.
Majo, o tom místě nad horním rtem mi taky někdo říkal, tak jen piš častějc.

Promiňte, nahlížím na Vás a chtěla bych být trošičku nápomocná Šárce. Jiři, pokud by měla obavy z opakovaného omdlívání,možná by bylo vhodné ji říct, že jeden z bodů proti odpadnutí se nachází uprostřed nad horním rtem.V případě, že bude pociťovat nástup těchto potíží, nechť si toto místo začne usilovně mačkat. Je to osvědčená první pomoc ze SU-JOKU. Možná, že když bude vědět, že si dokáže sama pomoci předejít takovým stavům,že se i zklidní. Tak držím palečky .

Martino - teď se prosím nezlob, ale když si řeknu, že mám problémy s navazováním vztahů s muži a udělám tohle cvičení, tak mi začnou muži padat k nohám? Jak ráda bych tomu věřila, na jakém principu to funguje?

Jiři, to bude dobrý. V tomhle věku holky někdy omdlí i bez PP. Spíše byste měly natrénovat, co by měla Šárka udělat, kdyby to zase přicházelo, aby se zbytečně při pádu nezranila. Je dobré předklonit se, pokud si nelze sednout nebo lehnout a taky zatlačit jako na velkou stranu :-) a krev se nahrne do hlavy...

Příroda se vážně chová zmateně podzimnojarně.

Jitko,
tak si můžeš udělat kineziologcký odblok i sama:

- řekneš si určitý problém, co Ti vadí. Stoupneš si a pak uděláš jistý cvik - 11x střídavě pravá ruka na levé koleno, kt. zvedneš do jisté výše, pak levá dlaň ruky na pravé koleno, nakonec 5x pravá ruka, pravá noha, levá ruka, levá noha.

Synovi tak kdysi nešlo v M zaokrouhlování, což je proti rovnicím banalita, tak jsme to úspěšně řešili tímto kineziol. cvičením na propojování mozkových hemisfér.

Lucko,
můj muž je také pragmatik, nahlas nepřisná funkčnost různých praktik. Ale říká, že když tomu věřím já, ať to klidně provádím. Občas se u toho zasměje, občas to myslí i vážně. Rozhodně se ale zčásti naučil léčit své zdraví a ví, na co je dobré i některé homeopatikum - nevědecký lék a rád ho slupne i sám od sebe, když má problém. Kdyby to neučinkovalo, tak to do papule nevezme. Ale bylo mu zle, tak to užil poprvé, a když zabralo, nebrání se tomu.

EviKrk, je fakt, že jak mě něco vykolejí, tak asi hned zpanikařím a potřebuju to ventilovat. Kdybych problém nějakou dobu vstřebávala, tak bych třeba za hoďku už napsala něco jinýho.
Vím, že jste psaly, že Vám v toto období není nějak dobře, má na to vliv hodně věcí, beru na vědomí i ten úplněk, prostě je to jedno k druhému.
Teď je Šárka celkem v klidu, není už tak vyřízená, jak bývala při těch záchvatech, mluvila jsem s ní o tom, že nejde předvídat, kdy se jí co stane, ale to tělo se na to už připravuje a tudíž už dokáže na sobě poznat, co se děje. To říkala že jo, že mi to nedokáže popsat, ale už 2 dny tušila, že něco se připravuje.
Už těm reakcím těla začíná rozumět a poznávat, že něco "bouchne". A to je dobře, nesmí ji to moc rozhazovat.
A vůbec, jdu vařit večeři,ať je maminka užitečná i v něčem jiným než jen v psychologii. Manžel už odstrojuje stromeček, prý mu zavazí, tak aspoň mám u holek v pokoji ještě jeden malý!!

Jitko ,to je problém panikářú,že se bojí všeho co souvisí se srdcem !
měla jsem včera a dnes menší ES,ale nějak už mě to moc neděsí ,říkám si neblázni je to naprosto neškodný má to milion lidí...no a jsou pak pryč :))
když se vystrašíš a vystresuješ je to mnohem horší.
Trvalo mi to několik měsíců než jsem se přiměla na to takhle pohlížet a vážně už se tak nebojím:))

Evi - asi myslíš tu Poštu, ve které byla holka, která děkovala mamince, za záchranu života. Protože měla srdeční zástavu a mamka ji dávala první pomoc!
Tak po téhle Poště pro tebe jsem celou noc nespala.

Ahoj z hor. Všechny zdravím, právě jsem přilítla z práce, nakrmila zvěř a manžela a jdu žehlit. Ve fofru vás přečetla, hodně bylo řečeno.
Jiřino, já myslím, že s dcerou nebude nic vážného Je jasný, že tě to úplně vykolejilo, ko by ne. Ale podívej, jak s náma letošní zima cvičí. My, co jsme už byly bez atak a větších problémů (Bára, Pajka,já, Rokytka a další) delší dobu a zas se ta sviňa ozvala. Ale podívej ven, bláznivý celý rok, ty výkyvy tlaku, není dobře zdravým lidem, natož nám. Uvidíš, zase se všechno srovná a budete v pohodě obě dvě. Přežila Silvstra a to je co říct. Která z nás zkušených panikářek by do toho šla? Já ne. Bude chudák náchylnější na výkyvy tlaku, počasí, ale já myslím, že nejhorší máte za sebou. Tuhle jsem si na vás vzpoměla. V televizi v Poště pro tebe si dcera pozvala mámu. Ta holka nemohla z domu, pořád někde z ničehonic omdlévala.Dnes má kluka a chtějí mít i rodinu.
Holky jdu žehlit. Začíná přituhovat, v práci mzdy, inventury, přijdou uzávěrky.Zatím ahoj.Za chvíli zas od prkna nakouknu.

Jiřinko,jsem s tebou a vymýšlím jak aspon slovem pomoci..tak později