PANICKÁ PORUCHA 6 DÍL

JE TO ZÁHADA JAK MÁME SPOLEČNÉ ZÁŽITKY....

ROMANO

PO PŮL ROCE BYDLENÍ U TCHYNĚ(MIMOCHODEM TA NEJHODNĚJŠÍ ŽENA POD SLUNCEM)JSEM ZBALIL JEDNY TRENKY A ŠEST KAPESNÍKU A SE SLOVY ODCHÁZÍM JSEM ODEŠEL DO OSTRAVY DO PODNÁJMU DO MÍSTNOSTI 5*4 METRY Z VODOU NA CHODBĚ A KAMNY V ROHU....NO A ŽENA ŽE MNE MĚLA RÁDA TAK DO DESETÍ DNU BYLA ZA MNOU I S DCEROU.....K MATCE KTERÁ MĚLA PRÁZDNÝ BYT ? ANI NÁHODOU....NO A JSME SPOLU UŽ ANI NEVÍM JAK DLOUHO A ŽE SE MNOU MUSELA MÍT TRPĚLIVOST JAK SE MI BOUŘILY HORMONY...

TAK JSEM PŘIŠEL NA TO PROČ JE PROČ SE NÁM ROZJÍŽDĚJÍ PP OKOLO ZIMNÍHO SLUNOVRATU A NA JAŘE

ZEMĚ
OBÍHAJÍCÍ KOLEM SLUNCE ,OBÍHA V ELIPSE A NE V KRUHU...NEJBLÍŽE JE ZEMĚ SLUNCI A TO O CELÉ ČTYŘI MILIONY KILOMETRU O ZIMNÍM SLUNOVRATU
TO JE ZEMĚ NEJSILNĚJI PŘITAHOVÁNÁ A ZAČÍNA SE VZDALOVAT OD SLUNCE....
JENŽE NA DRUHE STRANĚ V AUSTRALII BY MUSELI MÍT TYTO(PANICKÉ) PROBLÉMY V OPAČNÝCH ROČNÍCH DOBÁCH
TAKŽE NÁM TED ZBÝVÁ ZJISTIT NĚJAKÉ PANIKAŘE V AUSTRALII A POTVRDIT ŽE JEJICH PROBLÉMY JSOU NEJVĚTŠÍ KOLEM VÁNOC KTERÉ TAM JSOU V LÉTĚ A VÍME ŽE ZA TO MŮŽE SLUNCE A NE ROČNÍ DOBY....SLAPOVÉ SÍLÝ ,KTERÉ SE SNAŽÍ UDRŽET ZEMI U SLUNCE JSOU STEJNE JAKO MĚSÍČNÍ SLAPOVÉ SÍLÝ ....
MIMOCHODEM VĚDĚLI JSTE ŽE MĚSÍC VYTVÁŘÍ NA ZEMI VLNU VYSOKOU AŽ ŠEDESÁT CENTIMETRU? CO TO POTOM DĚLÁ S NAŠÍMÍ CITLIVÝMI ORGANISMY....

PRO PP PROBUZENÝ JOHANZ MALÉ RANNÍ ZAMYŠLENÍ..PIN 1- VENKU 5°C BMI 29.6

Míšo, mě to přímo se..!a mrzí taky.mám je třeba i když vstanu z polohy ležmo,aspon jedno dvě dloubnutí...a na ty nakupené ES pak nasedá jakoby lehká panická úzkost a už by se to chtělo rozjet.No nic,padám,neb mám hlad.Musím ho zaspat.patrně ještě nakojím:-).Mějte se fanfárově a hezký den.

..tak jsem nemohla usnout...
Romano, to ti věřím ,takové hnusné prožitky s tchýní...kdysi jsem sem psávala o našem společném bydlení s rodiči tatínka...nebudu rozepisovat...docela podobné...takže tě úplně chápu.Nakonec po letech handrkování,věčně vyhrocených situací,dusných atmosfér a tahanic se naši rozvedli,když mi bylo dvacet.Vždy mi bývalo při hádkách apod. nějak divně,dnes vím,že to byla úzkost a ES.To plus nějaké genetické předpoklady po letech u mě vyústily v dnešní potíže.Dobře děláš,nedej se a kluky taky od toho chraň.(tatkova máma-babička-našim taky neklepala,zato ráda klepala ústy,otvírala u nás skřínky a vyjídala třeba sušenky,že jí přišla její návštěva,kterou mimochodem prováděla po části bytu,kde bydlela mamka s tatkou-pak i já přichozivší na svět:-)usadila návštěvu do jejich postele a kecaly,kecala do všeho všem,náš obyvák byl průchozí do jediné koupelny,čili jak na Václaváku.Mamka si užila,já taky,tatka mezi tím jaksi bruslil,nedokázal se své mámě vzepřít a dopadl tak,že s ní nakonec zůstal sám ve velkém bytě až do její smrti a že mu dávala zabrat.(Před dvěma lety i on poznal,co jsou ES,pak mi dal teprv za pravdu ,že je to hnus.)
Mamka měla snahu zachránit tehdy vše přestěhováním se nás tří,ale táta nechtěl.A osud mě zavál mimochodem přesně tam,kde jsme tehdy mohli teoreticky bydlet...ted bydlím hned ve vedlejším paneláku:-).

Míšo přesně.Až jsem se během těchto dvou dnů stihla zastavit ,nadechnout se zhluboka,uvědomila jsme si,jak jsem stažená a vnitřně nervozní.přitom mám během dne dost aktivit...teoreticky bych měla být zabavená natolik,abych na ES a jiné stavy neměla čas myslet:-(.

miss-však si Gelsemko rychle ještě kup ,bude se ti možná hodit.Já ho v porodnici párkrát vzala.Myslím,že už máš poslíčky a bude třeba najednou porodíno:-),ani se nestačíš otočit.tašku drž už za jedno ucho a muže za druhý a upalujte kdyžtak pro Samíka.

Lenko, dobrý :-)))) Já mám taky dvojčata.

ŠMARJÁ...hodin jak na kostele, padám do peří, nebo budu ráno čučet jak sůva z nudlí.Mějte se všichni hezky a dobrou všem:-)

Teď jsem si vzpomněla na jeden vtip. Přiběhne chlap k sousedovi a prosí ho, jestli by mu nedal pár kýblů vody. On souhlasí a ptá se na co. A chlap povídá

Romano, jen klidně piš, musíš to ze sebe dostat a určitě se Ti alespoň trochu uleví. Držím palce ať to máš co nejdříve za sebou.

No hlavně že kárám kluky za každou chybu a teď koukám, že já jsem taky pěknej tydýt. " my" za ní jezdili:-)

Pajko, víš, někdy mám pocit, že mamka nemá o nic zájem...nečte žádné knihy, nemá žádné koníčky, zajímá ji akorát ten psík. Ty deprese už má asi tak 15 let, pamatuji si na to moc dobře, protože když jsem čekala dvojčata, tak mi řekla, že ještě že má toho psa, jinak že by už spáchala sebevraždu. A vté době chodila do práce pravidelně a mi za ní jezdili každý víkend. Tenkrát mě to dost ranilo, místo aby se těšila na vnuky, tak mi deptala takovými morbidními řečmi.

Děkuji Vám všem za reakce. Já teď už budu ráda, až bude všechno za náma.
On manžel zpočátku stál při mně, jenže jak se situace zhoršovala, tak já jsem to neuměla řešit. Já jsem na to z domova zvyklá nebyla, časem jsem si manžela nějak přestala vážit a přestala jsem ho mít ráda. Tedy ráda ho mám pořád, je to táta našich dětí a má spoustu dobrých vlastností a byli jsme spolu 14 let, ale nemiliju ho, byla jsem k němu čím dál chladnější, odcizili jsme se, jenže on se choval celou dobu jako slaboch, to byly věčně hádky hlavně kvůli tomu baráku, který na něj matka účelově převedla, aby ho tam ještě víc připoutala. Já jsem tam naposledy přespala, když byly klukům 2 roky, tenkrát jsme tam trávili dovolenou 14 dní a já jsem toho měla prostě dost. Ona k nám chodila bez klepání, neustále mi byla v patách. Já jsem si tam třeba v těch našich 2 místnostech nechala lyže, protože za týden jsme s mužem na ně chtěli vyrazit a nemělo cenu je vozit sem a tam. Když jsem si pro lyže přijela, tak tam nebyly. Ona moje docela drahé lyže půjčila své bývalé kolegyni z práce, protože ta je potřebovala na lyžařský výcvik pro svého syna. Že by se zeptala mě - majitelky těch lyží, to jí ani nenapadlo. My jsme s manželem měli zaplacený jednodenní lyžování v Rakousku a nejeli jsme nikam a tak to bylo pořád něco. Kdybych tam bydlela, byly by to denní konflikty, nedalo by se to vydržet. Já jsem tam prostě potom jezdila jen občas, docela málo, tak jednou za měsíc na pár hodin s dětma. Jí to vadilo, neustále to vyčítala manželovi, on byl docela chudák. Tam měl jí, která neustále jen brečela a vyčítala a doma mě, která toho měla plné zuby, odmítala jezdit k jeho matce, natož se tam přestěhovat, a která se k němu chovala chladně :-(
Můj manžel je prostě slaboch a já to řešila špatně. Asi jsem měla být víc diplomatická, víc se překonávat a jezdit tam třeba každý druhý víkend, ale já tohle moc neumím, mě to prostě už potom nebavilo. My jsme měli s manželem dohodu, že u matky on bude každý druhý víkend od pátka do neděle a k tomu jeden až dva dny v týdnu, mně to připadalo ode mě docela tolerantní, snažila jsem se, ale ono to nestačilo, manžel dohodu nedodržoval a ona si myslela, že nakonec ustoupím, když manžel bude víc tam než u mě. Jenže to se spletla, já bych svobodu nkdy neobětovala.
Ale stejně všeho lituju, kluci mají tátu rádi a nenesou to co se děje moc dobře a to mě deptá nejvíc. Měla jsem se snažit udržet můj a manželův vztah, mívali jsme se rádi.
Každopádně i tchyně na to doplatí, já jsem se rozhodla, že tahle ženská na moje děti nebude mít žádný výchovný vliv. Když bude chtít přijet na návštěvu - může, ale sama s dětma nikdy nebude. Oni trpí už tím, že tady není táta a já nebudu tolerovat, že ona by ještě přilévala olej do ohně a před nima říkala, že jsem zlá apod. Pamatuju si, když jsem s manželem chodila a byli jsme u ní, tak tam chodily děti mé švagrové. To bylo pořád: ona vám ta máma ani neuvaří, neumí ani zašít ponožku, máš tam díru apod. Pořád jí před dětma pomlouvala - jejich matku! U mých dětí měla smůlu, nikdy je nehlídala a nikdy hlídat nebude.
Ale nebylo to tak, že bych se k ní chovala špatně. Neměla jsem jí ráda, ale chovala jsem se k ní slušně, děti sice nikdy neměla sama na hlídání, jen někdy když jsem jela do školy a hlídal manžel, tak ona za nima k nám občas přijela, ale ona sama naštěstí říkala, že na dvě sama nestačí. Teprve poslední rok je přemlouvala, ale zásadně vždy jen jednoho kluka (dva najednou by nechtěla), aby tam s ní zůstal přes noc. Naštěstí žádný z kluků nechtěl, tak jsem to nemusela řešit, ale stejně bych to nedovolila. Ona kluky přemlouvala, že budou spát u ní v její posteli. Nemá ani rozkládací gauč, je to jen obyčejná postel, ona je silná, nevím jak by se tam vešli, mohla by ho zalehnout. Navíc by mi to nepřipadalo vhodné a myslím, že kluci by brečeli, nechtěli by to.
Chovala jsem se k ní slušně, ale už se k ní nebudu chovat nijak, brzy bude moje extchyně a já jsem rozhodnutá vůbec se s ní nestýkat, nedělalo by to dobrotu. Můj muž s tím paradoxně souhlasí, ohledně dětí máme dohodu, asi mu došlo, že už takhle mají kluci docela velkou zátěž kvůli tomu, že s námi není táta a poslouchat do toho kecy mé tchyně by jim rozhodně neprospělo.

Omlouvám se za dlouhé příspěvky a za to, že píšu jen o sobě, ale když řeším svůj rozvod a svojí tchyni, mám v hlavě jen to, je to všechno ještě moc živé a rozvod teprve probíhá.

pajka- dufam, moj muž je taký kludný možno bude mat povahu po nom, každopadne sa malý mojej paniky neboji :)

Pajko,psychiatra navštěvuje a bere AD už několik let, ale prostě podzim a zima na ní působí hrozným způsobem. Naštěstí má dvě stálé kamarádky se kterými se vídá každý den a ač už je mamce 70, tak jezdí z Kladna 3x týdně do Phy do práce. To ji naštěstí také drží jakžtakž nad vodou.

Miss, možno Samko nespí, keď máš ataku. Možno robí ksichtíky, možno je to malý kludný humorista pripravený Ťa v živote podržať, len čo podraste :-)

Lenko, zažila jsem kdysi depresivní stáří své maminky. Nějak jsem si s tím nevěděla rady. Její sestra na tom byla nedávno podobně. Nakonec jí velice pomohla pečovatelka-společnice. Jestli si to můžeš finančně dovolit, pak něco podobného zkus. Mojí tetě to až zázračně pomohlo, celá ožila, osamění spousta lidí nese velmi těžce a pak se stane, že upadají do depresí. U Tvé maminky je tam navíc gen.zátěž :( Bere nějaká antidepresiva? Jestli ne, snad by stálo za úvahu kontaktovat psychiatra.

lenka- hej urcite je cisrasky menej namahavy vsak pri nom nemusis robit nic...ale na druhej strane nie je bohvieco mat rozrezanu maternicu :(

pajka- nejaku gramaticku chybu som si nevsimla :) spievania sa asi zdržim :) ja budem mojkať a hladkat a manžel je taký šašo on mu bude robit ksichtiky, casto so predstavujem ako s anim budeme hrat..inak sa mu divim, že sa mu tak paci u mami panikarky:))) vela krat som mala ataku aj pri malom v brusku :( a on sa Ti vobec toho neboji...a kludne si tam spí dalej :)))

Miss, já mám za sebou jak normální porod, tak i císaře. A kdybych si mohla vybrat, tak beru zase císaře...hezky jsem se prospala:-))

No, tak rozplakat jsem tím lákáním na svět fakt nechtěla :(

Miss, keď mám niekedy ataku, mám tendenciu skrútiť sa do klbka a vrátiť do bezpečia maternice. Lenže nemám už mamku :( teda ani svoju maternicu :((( Samka chápem, ale život i svet sú krásné, aj mimo maternicu. Prepáč mi tu chybku so spievaním, som diletantka v slovenčine, tak som napísala taký československý hybrid so "z", možno si už teraz zapametám spievanie :-) a neboj sa mu spievať, to sa bábetkám velmi páči a ukludňuje ich to a Tebe to tiěž urobí dobre. Spievať vie každý, len mu tak notuj, improvizuj :)

lenka- :))) už si radsej uživaj slobodu aj ked...v porodnici bola na vysetreni jedna baba co mala dvoch synov 18 a 16 rocneho, chceli po 8 rokoch dieta zas, lekar jej povedal, že už nemože mat deti tak aj bolo dalsich 8 rokov...až nedostala menstruaciu a vyslo z toho nadherne dievcatko mi ho ukazala ked sa narodila, bol s nou manžel aj syn tie stastne iskricky v ociach si mala vidiet...baba to necakala, priroda si niekedy robi co chce :))

Miss..no vidíš, třeba už se ti to vážně blíží. Držím palce ať je vše v pořádku, hlavně Ty i Samík:-)