PANICKÁ PORUCHA 6 DÍL

Já mám škytavku!
Johanz - 3 ti přijde málo - škyt - nebo hodně? škyt

Evikrk...tak teď jsi mě dostala:-))) Jestli umřu smíchy, máš mě na svědomí:-))

Dášendo, jak je dceři? Lepší? Já jsem měla takový štěstí v neštěstí, mě bylo tak blbě, že na mě bud žádný příznaky mešugáctví nevezly anebo jsem to ani neměla sílu vnímat. Minulé 2 dny jsou pro mě docela hustym oknem.

MÁLEM JSEM SE POČURAL SMÍCHY

JITKO 3?

Jitko, z takovýchle čísel mě polejvá normálně husina! To bude Johanzova jedenáctka, ne :-))))? Tak s takovouhle půjdeš do důchodu dřív než armádní generál!!!

Evi, tak takhle jsem se teda dlouho nezasmála :-))))))))). Třeba to byla zbytečná panika a byl by to jen tichej vzdušnej krakén!

Jitko, není zač. To já ráda.

Martino, hrozně ráda poslechnu tvoje rady a jdu si číst do vany. To miluju.A od té doby, co už ve vaně neumírám, tak si tam krásně odpočnu.Práce neuteče.

Evi - teď už mě není vůbec smutno a mám záchvat smíchu:-) Děkuju!

Lenko, tak to máš dobrý, když se dokážeš takhle uvolnit. To by sis mohla u takových sezení krásně odpočinout.
Já to neodkážu prý jsem pořád ve střehu.Jednou jsem byla taky na takové relaxaci, leželi jsme na karimatkách , hrála tichá relaxační hudba, paní krásně mluvila, kolem mě všechno usínalo a mě se chtělo tak strašně prdnout. To byl pro mě nejhorší zážitek.Oni nás varovali, ať jsme hlavně potichu, že někteří mohou usnout a že by jim mohlo ublížit nějaké prudké vyrušení. A u mě to vypadalo na hodně hlasitý vyrušení.Nakonec jsem to nějak přežila, ale orosím se ještě dnes , když si vzpomenu.

Renčo - to bude záležet hlavně na Johanzovi:-) 3, 4, 5,...

Pajko, jak jsi psala Lamičce o tom uvolňování...když jsem byla v sobotu na grafologii, tak lektor řekl, že se nejdříve pořádně uvolníme, začal na nás mluvit tichým hlasem a ze mě najednou to napětí všechno spadlo tak dokonale, že jsem u toho klimbla a skoro spadla ze židle. Naštěstí vedle mě stála skříňka, tak jsem se jen bacila do hlavy.

Jituš, to mi nevadí, neb ty mi to vrátíš, v tom jsem si jistá!!! A nejen nám tady, ale i těm, kterým budeš od čtvrtka pomáhat. A taky jsem o 2 roky starší jak ty, tak zřejmě půjdu do důchodu dřív jak ty, pokud to razantně nepřeženeš s počtem potomků :-).

Jitko, no jooo..to mě tedy nenapadlo, že tě tady všichni živíme:-) a mazej do práce :-))) Já půjdu za chvíli do důchodu, tak ať nemusím ohýbat záda nad prací ještě co by důchodce :-)

Ještě koukám, že se mě ptala Petra.
Petro, já nevím co víc psát. Neurol beru na PP, agoru, depky. Beru ho tak dlouho, protože jsme nemohli najít vhodná AD. Teď mám Coaxil. A vedlejší účinky? Nevím. Připadá mi, že dost zapomínám. Ale byla jsem předloni na operaci, cca dvě hodky v narkoze a doma mě říkají, že blbnu od té doby. Nebo to je stařecká demence, nevím.

Pajko, s tím neurolem.Já si to taky myslím, že se o závislost nejedná. Vždyť beru celý roky jeden denně a teď jsem šla až na čtvrtku a šlo to. Teď mi je mizerně, tak jsem si přidala, ale dnes odpoledne mi je líp než včera, tak si večer brát nebudu.Prostě to tak beru, když bude dobře, nevezmu, když bude zle, holt se nedá nic dělat. Hlavu si s tím zas nedělám, jsem mešuge deset let a teď když tu je taková fajn parta, tak to přece nebudu měnit.
Karin, když na tebe nereagujem , tak se ozvi. Snažíme se tu všichni pomoct, ale stát se to může.

Renčo - a nevadí ti, že kromě cigošů už několik měsíců živíš i mě?:-)
Brzy se uzdrav. Horečky nesnáším. Vždycky mi tak buší srdce, že si myslím, že je to moje poslední nemoc.

Lenko, a to bimbáska ukazujou jen opičáci? Hm, tak to se kouknu, co mám v oddacím listě.
Jinak taky hrozně ráda čtu tvoje vyprávění o zvířatech.Zvířátkům s tebou muselo být moc dobře.Je tě škoda k nějakým loutkám.

Johanz, Karel je šťastný otec krásných dvojčátek-chlapečků. Podle mě žije harmonický život.

Evikrk, myslím si, že Míšina sestra dobře ví, o co jde, ale že jí jde o to Míše ublížit, zranit její duši. Tak se většinou chovají lidé silně zamindrákování...
Závislost na Neurolu nemáš. Abstinenční příznaky bys cítila při sebemenším vynechání a denní dávka by Ti nestačila. Dávky Neurolu si měním dle potřeby už 13 let, asi tak, jak Johanz AD. Jenomže u Neurolu to nevadí, naopak, s AD si myslím, že je třeba doplňovat pravidelně, účinkují na jiném principu. Ale když to Johanz bez následků zvládá, proč ne?

Tome, ale zase se nepadá z žádné závratné výšky, když je zadek téměř na zemi :-)

Dito, fotím ještě déle, než mám agoru. Už v 11 letech jsem chodila do fotokroužku a uměla si i vyvolat čermobílé fotky. Fotila jsem tehdy s tatínkovým provorepublikovým Kodakem. Zmáčkla jsem čudlík, vyklopil se měch, byl jednoduchý a fotil pěkně. Opatruju si ho dodnes :-) Můj muž je ještě náruživější fotograf, než já, měli jsme spoustu společných zálib a dětí a přesto jsme se rozvedli :(

Romano, víš co mi jde hlavou? Jeden citát: "Nenávist má k lásce blíž, než mrazivá lhostejnost..." Tvého muže si představuju jako zranitelného chlapce, který se vinnou dominantní matky dostal do situace, kdy není schopen normálně rodinně žít. Představuju si, že dost trpí a že odchod jeho matky pro něj bude těžká situace, ale v konečném efektu úleva a vnitřní svoboda. Otázkou je, jestli si tu svobodu dokáže užít. Proč chceš utnout jeho návštěvy u vás? Kvůli všem zúčastněným bych měla tendenci omezovat postupně, do vytracena...
To s tím vychladnutím tchýně si lze vyložit různě... Jak jsi to myslela?

Jitko B, přeju Ti, aby se Ti v nové práci líbilo.

Lamo, diskrétní je zatínat a povolovat svalstvo, to nikdo nezbadá :-) anebo si najít důvod a někam odběhnout... Při tai-chi jsem se naučila úplně uvolnit tak, že intenzivní protřepávám zcela uvolněné končetiny (jako by mi měly odpadnout) a představuju si, jak z nich panicko-agorafobické napětí odpadá a já jsem volná. Taky je účinné ve stoje si poplácat dlaněmi celé tělo, nohy od chodidel nahoru, ruce ze všech stran, hruď i záda, kam ruce dosáhnou a obličej i hlavu taky, ale decentněji.
To je dobrá rada i pro Lily.

Lily, zkus aspoň jiný lék, než Rivotril anebo ho vezmi víc, na zkoušku-nepoloží Tě. S tou léčebnou jsem Tě nepochopila. Možná by pro Tebe bylo vhodné absolvovat léčbu v centru u Dr.Praška. Neurol = Xanax - ať Ti doktor vysvětlí, proč bys je nemohla zkusit. Návykovost by mě jako argument nepřesvědčil, tu má i Rivotril.

Lenko, jistěže nelze všechny rodinné vztahy vtěsnat do jednoho modelu. Pár kilometrů vzdálenosti nehraje roli a pak, kdoví, co by napsala Míšina sestra. Možná vidí Míšu jako maminčina miláčka, který využívá blízkosti matky. Nepotkala jsem zatím nikoho, kdo by řekl, že je oblíbencem rodičů na úkor svých sourozenců. Jsem si jistá, že i moji bratři si mysleli, jak se mám, nevnímali stinné stránky, protože je nepoznali a stejně jako já jejich. Byla to jejich svobodná volba, že žili daleko, jeden dokonce na opačném konci světa. A moje volba, že jsem zůstala blízko nich, byli o hodně starší, než já, měla jsem pocit, že mě potřebují a cítila jsem se v jejich blízkosti dobře. Byla jsem ráda, že si užili vnoučat, ale jiný člověk to mohl prezentovat tak, že jsem je měla na hlídání. Kde byla a je pravda? Tím neobhajuju Míšinu sestru, promiň Míšo, je mi nesympatická, chladné zlé kalkulanty nemusím...
K tak politováníhodnému omylu došlo u záchranářů uštknutého teraristy v průměru jednou za 30 let :-) Co zoolog? Nenechalo to na něm následky? Možná by pštrosí polibek mohl praktikovat v plastické medicíně ke zvětšování rtů :-) OB Zina nemá chybu :-) Miluju Tvoje zoostory, cucflek na čele :-)

Martino, obrana není útok, tedy nejsi zlá, je dobře, že si nenecháš cokoliv líbit. S tou bolestí máš pravdu, uvědomuju si to velice dobře. Čekala jsem, kdo bude nesouhlasit :-) a od Tebe to má váhu, když sis užila tolik fyzické bolesti!

Tome, vnímám mužský vztah k nemocným blízkým podobně jako Ty. Mám takovou zkušenost s mužem vedle sebe, potutelně zjišťoval info, ale protože jsem ta Herculka Poirotová, prokoukla jsem ho :-)

Lolo, vítej mezi námi.

Slovácko bylo ráno romanticky zasněžené, ale teď už jenom smutná šeď.

Nazdárek všem,
2 dny jsem tu nebyla, tak aspon bude dnes co číst. Zasáhly mě totiž 40-ky horečky, klouby bolely tak, že jsem sotva dolezla po čtyrech na wc. O dutinách, krku a uších ani nemluvim. No už je líp, tento týden bude s noťasem v posteli.

Takže se zatím mějte, jdu si vás číst.

PS: Jitko, koukej nastoupit do práce, nebo si myslíš, že ty cigoše budem živit samy? :-)))))

Karin - doktoři to sice nepoznají, ale když se chtějí člověka zbavit, tak ho pošlou k psychiatrovi. To je moje zkušenost. Mě tam poslal ve 14-ti letech neurolog. Byl dost drsnej. Třeba jsem mu říkala, že se bojím, že omdlím. A on mi na to řekl, že 99% lidí se potom probere, tak ať klidně omdlívám!