PANICKÁ PORUCHA 6 DÍL

Ahojte.
Děkuji, že na mě myslíte. No v pořádku to úplně není, ale nic konkrétního nevím...prý si mám přijít zítra pro prášky.Volala jsem z práce, pořád jsem čekala až kolegyně odejde, a ona furt nic...tak jsem nakonec zavolala až na poslední chvíli, a nechtěla jsem se před ní moc vyptávat.Jen jsem se ptala té sestry, co to znamená...a ona mi řekla: no že si přijdete zítra pro prášky. Tak nevím. Teď se na to ještě snažím nemyslet, ale zítra v čekárně, to budou asi nervy:-(
Lily, vím jak ti je...já měla tyto stavy jen "krátce" v porovnání s ostatními, myslím, že jsem včas zahájila boj:-) Sice s AD, ale jak už jsem psala, bylo to tak strašné a já jsem potřebovala fungovat pro rodinu. Moc dobře si pamatuju ty chvíle, kdy jsem absolutně nevěřila tomu, že je vůbec možné ten stav změnit. Měla jsem přesně ty stavy jako psala Pajka. Kolikrát ráno jsem si říkala...já do té práce nemůžu, já to nezvládnu...dojít tam, a být tam....ale na druhé straně jsem si říkala...ale co jim řeknu? proč tam nejdu?Jaký důvod? A není tam kdo by to za mně udělal...naštěstí mám práci jen 10 minut od domu, tak trochu fungovalo to vědomí...když to opravdu nepůjde vydržet, tak jdu domů...okamžitě. No nějak jsem to vždycky vydržela, i když to byly horký chvilky.A když jsem začala s AD ještě ze začátku bylo jakoby zhoršení, to byl děs. Fakt jsem byla zoufalá...ale tady mě uklidňovali, že AD nezabírají hned, Dr. mi řekla, že minimálně 3 týdny trvá než pocítím první účinky, a půl roku než se účinek rozvine naplno...tak jsem počítala dny, trpěla a čekala....a ono to fakt přešlo. Už bych tu dobu NIKDY nechtěla vrátit.Jestli ti nezabírá Rivotril...myslím, že nezáleží jenom na tom, jestli je silnější, ale tvému organismu nemusí sedět. Každý jsme jiní a co vyhovuje jednomu, nemusí druhému. Jenom to prosím Tě nevzdávej...opravdu to přejde. Jenom si myslím, že bys možná teď potřebovala i odbornější podporu. nestyď se přiznat, pokud na to teď nestačíš. Jestli Dr nějak nespolupracuje, klidně ji změn...jde o tvé zdraví a o tvůj život.

Zas těch mejlů je víc než jindy, tak se jdu podívat zda se neozvala. (ve smyslu vyvíjet činnost aby se zaplašovaly myšlenky) Ale to jen já vidím všechno hned z té horší strany. Ale doufám, že verze vaše je ta správná.
Jinak zdravím vás všechny.Pá.

Dášendo, na téma Dandy jsem uvažovala stejně jako Ty. Kdyby nebyla v pohodě, neposílala by recesičky.

Lily, Rivotril je lék, který uvolňuje, ale na velké úzkosti většinou nestačí.

Lily, není to divný, mně se tehdy dělalo špatně ve dne v noci. Udělej pokus: až ta derealizace na Tebe přijde a Ty víš, že je velmi nepříjemná, ale není nebezpečná! tak se pokus soustředit na to, co je jinak, jak vše vnímáš, proč je to nepříjemné, jestli tam náhodou není nějaký komický prvek, detail, který stojí za zmínku, vezmi si papír nebo zapni počítač a popiš nám to. Popiš, co dominuje, co je potlačeno, co je největší hnus, popiš a napiš vše, co Tě napadne. Když to nepůjde, tak se o totéž pokus, až to přejde. Přibliž nám svůj stav co nejdetailněji.

JITKO,tak ať zítra vykročíš tou správnou nohou :-))

LILY,víš čeho já se v mých nejhorších dobách s PP bála nejvíc? Sebe a svých myšlenek ,nešly zastavit,denně jsem si tloukla do hlavy ,že je to pouze v mý hlavě nic se mi nestane,zpočátku to nešlo ,ale postupně jsem se naučila to zvládat i při atace ,už jsem nebyla tolik vyplašená ,i když příjemný to nebylo nikdy ,samozřejmě ,ale nevyšilovala jsem už tolik jako na začátku.
rivotril je v tomhle případě na houby ,netlumí dobře uzkost snad jen ve větších dávkách ,zkus ten neurol ,já jsem ho při počátečním nasazení citalopramu brala 3krát denně a tlumil uzkost dobře.

DANDY,tak co ?,myslím dnes na tebe jak dopadly výsledky ,ale vidím ,že poslalas maily tak soudím ,že je vše v pořádku :-))

Lily, to, co popisuješ, jsem taky prožívala, přesně před 6 lety se mi to na pár měsíců rozjelo. Nepřestala jsem chodit do práce jen díky tomu, že spolu s přítelem, v jehož přítomnosti jsem se cítila bezpečněji, pracujeme. Zmítala jsem se mezi světlými chvilkami a šílenými úzkostmi. Když si ten stav dnes představím, vnímám i velikou depresi, z níž jsem se těžce dostávala. Agorafobické záchvaty, nebyla jsem schopná nikam sama jít, být sama doma, všechno, každá maličkost mě děsila. Moc ráda v létě chodím plavat. Vzpomínám si, jak jsem nebyla schopná přejít z domu 300 m ke koupališti. Dcera mi chtěla pomoci a jely jsme tam autem. Nakonec jsem se rozplakala a nedokázala ani vystoupit a přejít pár metrů k bazénu. Vzpomínám si, jaké bylo svěží jasné letní dopoledne a já jsem měla pocit, že mám duši potaženou černým závojem. Vzdala jsem to, zavezla mě domů, kde jsem sice brečela, ale už se nebála, protože jsem se nemusela přemáhat. Přitom jsem velice toužila po tom plavání. Možná bys měla hodně spát, abys spánkem přerušila kolotoč smutných a úzkostných myšlenek a zároveň načerpala sílu. Musíš být na dně i s energií. Potřebuješ brát správný lék a v dostatečném dávkování. Tuto fázi bez pomoci léku těžko zvládneš. A zkuste se znovu informovat a možnosti léčby v Praškově centru v Praze. Nejsi jediná, kdo prožívá nebo prožíval takové stavy, ale všechny to přešlo, neztrácej naději.

text

NAPŘÍKLAD V JEDNÉ RELAXAČNÍ KAZETĚ URČENÉ PRO POSLECH A VEČERNÍ RELAXACI(UKLIDNĚNÍ) BYLA SLOVA (SRDCE MI BIJE SILNĚ, SLYŠÍM SVÉ SRDCE)CO TO UDĚLÁ S PEPKAŘEM,
KDYŽ SI TA SLOVA ZAKODUJE DO PODVĚDOMÍ TAK ,ŽE ZAČNOU PŮSOBIT ,TO SI DOVEDETE PŘEDSTAVIT....KDYŽ MY, KAŽDÉ BOUCHNUTÍ NAŠÉHO SRDÍČKA MIMO NORMU ,VNIMÁME JAKO INFARKT A PEPKA JEDE.....

PRO PP JOHANZ OSTRAVA 6°C,PIN 1,SIS 0,

POSLEDNÍ SLOVO V MANTŘE SE NESMÍ VYSKYTOVAT ZÁPOR NAPŘ:

(NE)MÁM HLAD ALE CÍTÍM SE SYTÝ.....PODVĚDOMÍ NEZNÁ ZÁPOR A PŘEČETLO(VNÍMALO)BY, ...MÁM HLAD...

TO JSOU POZNATKY, Z MÉ ROZLEHLÉ KNIŽNICE, KTERÉ JSEM NA SOBĚ VYZKOUŠEL A ZABÍRÁ TO....

JITUŠ
MOHLA BY JSI HRÁT BUBNY:-)

V TÉ MANTŘ KTEROU JSEM SI NEUSTÁLE OPAKOVAL BYLO MIMO JINÉ....DÝCHÁM KLIDNĚ A LECHCE...

PŮVODNĚ JSEM MĚL DÝCHÁM ZHLUBOKA ,ALE TO SE NEOSVĚDČILO, PROTOŽE KDYŽ JSEM SE DOSTATEČNĚ HLUBOKO NENADECHL TAK MNE BRALA PEPKA,KDYŽ JSEM TO UPRAVIL TAK SE TO ZLEPŠILO....SRDCE MI BIJE KLIDNĚ A PRAVIDELNĚ ,.....
JE DALŠÍ Z VĚT MANTRY ...MUSÍŠ SI SAMA VYTVOŘIT MANTRU PRO SEBE, JESTLI TO UDĚLÁŠ TAK NAM JI TADY NAPIŠ POKUSÍME SE SPOLEČNĚ ODHALIT CHYBY....ZA VŠECH OKOLNOSTÍ JSEM KLIDNÝ...

Ještě jsem si vymyslela několik zásad, které se snažím v případě krize dodržovat a neustále si je opakovat.
1. Přežít!
2. Maximálně se uvolnit (nebýt v křeči)!
3. Soustředit se na dech. Dýchat klidně.
4. Neklepat nohou! (To je u mě dost důležité, protože takové pohyby dělám a ani si to neuvědomuju. Ale mamka mi to pořád připomíná a říká, že jestli to budu dělat v práci, tak tam asi dlouho nevydržím.)

:-),:-(),:-D.

JITKO...ANO TO JE TÁ LHOSTEJNOST

CO SE MÁ STÁT TO SE STANE...NO A CO TO ,ŽE BUDEM VYŠISOVAT SITUACI(EMOCI) NEZMĚNÍ....KDYŽ TAK K HORŠÍMU POKUD TO JEŠTĚ JDE...

LILY
JÁ TÍM PROŠEL A JEDINÉ CO MUSÍŠ MÍT JE TRPĚLIVOST A VĚDOMÍ ŽE TO PŘEJDE.
NE UPLNĚ, ALE NATOLIK ,ŽE SE S TÍM DÁ ŽÍT A RADOVAT...A JAK JSEM PSAL VÝŠE ,POKUS SE PROJEVOVAT LHOSTEJNOST ,...ŘÍKEJ SI NO A ...HODNĚ MI POMOHLO, KDYŽ JSEM SI LOKALIZOVAL PROBLÉM A ŘEKL SI VŽDYŤ TO UŽ TADY BYLO A PŘEŠLO TO....A POTOM NEKONEČNÉ MANTRY ,POŘÁD DOKOLA ,ZAMĚSTNÉJ MOZEK AŤ MYSLÍ NA NĚCO JINÉHO....NEJDŘÍV JSEM SE MODLIL OTČENÁŠ A POTOM JSEM SI VYMYSLEL SVOJÍ MOTLITBU(MANTRU)HODINY V KUSE OD PROBUZENÍ DO USNUTÍ.......KDYŽ JSEM NESPAL TAK TŘEBA CELÝ DEN A NOC V KUSE...KDYŽ SI VZPOMENU JAK MI BYLO A JAK TI ASI JE ,
TAK JEN SE MODLÍM ABY SE TO NEVRÁTILO....

HODNĚ SÍLY PŘEJE JOHANZ......

Lily - i já jsem si o sobě myslela a někdy pořád myslím, že jsem ztracený případ. Jen jsem si prostě uvědomila, že jsou jen 2 možnosti. Všechno vydržet nebo to úplně vzdát.
Momentálně nejsem ve stavu, kdy bych to chtěla vzdávat, ale možná se k tomu zase dopracuju.
Poradit ti s tím, jak to všechno překonat bohužel neumím.
Já jsem si prostě jeden den řekla, že co se má stát, se stane. A jela jsem sama 1. den do práce. Bylo mi strašně, ale nemohla jsem to na sobě dát znát.
Ale šla jsem tam s tím, že možná omdlím a ztrapním se nebo umřu. Začátek v práci a začátek braní AD mi dal opravdu zabrat!

text

PS: KDYBY NĚCO BYLO URČITĚ BY JSI SI TOHO VŠIMLA ,TEDA POKUD BY JSI NEMĚLA HEROINOVÉ KOMA

MILÁČKU
DOUFÁM ŽE U "VÝROBY" DÍTĚTE NEBUDEŠ ZVRACET TO BYCH TĚ MUSEL NACPAT KINEDRILEM :-)

ASI ZÁLEŽÍ JAKÝ A ODKUD JE .
JA DNES NARAZIL NA ANANAS JAKO MÁSLO ANI NEDŘEL ANI CHLOUPKY SLADOČKY JAKO MELOUN BEZ TÉ OSTRÉ CHUTI.......HOLT MUSÍME SE NAUČIT VYBÍRAT I ANANASY,JAKO MASO,BANANÝ