PANICKÁ PORUCHA 6 DÍL

Evik máš tam mejla,instrukce na zítřek,dobrou noc a štastnou cestu

Johanz - já do sebe cpu vitamíny celý rok. Tabletky i přírodní. Střídám C vitamín a multivitamín a ještě na podporu imunity Preventan.
Když jsem to vyjmenovala doktorce, tak mi řekla, že je to zbytečné vyhazování peněz. Myslí si, že mám dostatek všeho v jídle. Ale to já si právě nemyslím a ještě k tomu ty psychické problémy, které oslabují organismus.

AHOJ
UNAVENÝ JSEM SE VRÁTIL SE ZAHRADY A KOUKAM KDE KDO JE....
JITKO
MYSLÍM SI ŽE JARO JE NEJHORŠÍ OBDOBÍ NA DEPRESE A ÚNAVU NAVÍC ZÍTRA JE ÚPLNĚK
KAŽDÝ ROK JSEM UNAVENÝ JAKO PRASE ALE STEJNĚ MĚ TO VŽDYCKÝ ZASKOČÍ, ALE FAKT MI POMÁHA CELASKON OD ZENTIVY RANO A V POLEDNE 500 MG(UŽ SI PŘIPADÁM JAKO AGENT OD ZENTIVY)ZKUS TO ZAČAL JSEM VČERA A DNES UŽ MNE NESKLÁTÍL KAŽDODENNÍ ODPOLEDNÍ SPÁNEK(MDLOBY)JO A JEŠTĚ BERU GERIAVIT(VITAMÍNY A ŽEŇ ŠEN) A RYBÍ TUK(CHOLESTEROL)STOJI TO ASI DOHROMADY 30KČ ALE KDYŽ TO POMŮŽE PROČ NÉ.....
JINAK SI MYSLÍM ŽE JSI MOC PĚKNÁ HOLKA(ZEPTEJ SE ZRCADLA)
PS: KDYBY MNE NĚKDO VYKLEŠTIL (ODVEJČIL)TAK HO POKOUŠU A PODRÁPU

Lucie, Zuzko: Ten letenskej kolotoč, ten co tam jezdívali koníci dokola a babka hrála u toho na harmoniku?
Zdravim všechny a přeju krásný ppohodový večer.

Zuzi Ty myslíš Rybalkovu,tak tam nechodím...já chodím s kočičkou do Lípový ulice,kousek od Karláku,ted se cpu a potom Ti napíšu něco o Praze našeho mládí....holka my to fakt všechno vidíme stejnýma očima..chodila jsi na Letenskej historickej opradovej kolotoč,kterej je tam dodnes?Asi jo,když jsi tam bydlela...já do svých 15 žila v Dejvicích,tedy kousek pod Tebou!!
Jiřinko,to mě mrzí,že se z toho nějak nemůžete dostat,tolik by sis zasloužila klid a Šárka bezstarostný mládí..určitě jí pomůže ta láska,co jítiše závidím...já stará baba s kočkou za krkem a neradostnou budoucností...ach jo...

zdravim vas..Tak kdyz uz jsem u toho vysazovani,chtela jsem se zeptat,jaky s tim mate zkusenosti??A kdy myslite ze se to na me projevi??nazim se na to nemyslet,tak doufam,ze mi to vydrzi,kdyby byl jer malinky naznak,tak navysim zase na 20mg.

Ještě chci zareagovat na Martinku. Mně to je taky jasný, že s tím nic nejde udělat. Já i doktory chápu, nemají to taky jednoduchý, ale znám to i už z druhýho pohledu mé dcery, která tam chodí na praxi. A to zřejmě byla ta kapka, která mě vytočila, protože ona říkala, že tam mají na všechno čas, nic je nerozháže, a chodí kolem čekajících, jako by se nechumelilo.
Jenže jsem si tím sama ublížila, protože jsem v sobě měla pocit mrzutosti a zloby, a to mě podkoplo, víš, co mám na mysli.
Takový prostoje si v práci třeba nemůžeme vůbec dovolit. No už jsem se z toho dostala a ted je mi dobře.
Takže podle toho, že jsi se jela projet je jasný, že jsi měla jeden z těch dobrý dnů! tak ať jich máš Marti co nejvíc.

Jé Zuzi, tak to jsi lepší! A klobouk dolů, že Vám to klape, resp. že si rozumíte. Neznám ve svým okolí nikoho takovýho. U nás je rozdíl 2 let, takže to skoro nic není, ale je fakt, že mám kolem sebe hodně kamarádů, kterým je kolem 33-35 a to už vidím, že ten rozdíl není poznat. Jo ještě Dášenda má taky mladšího muže. Ale já doufám, že s mým tátou se budeme držet dál, 11.4. bude slavit 20 let od svatby. Je to bezva chlap.

Lucko,
zasmála jsem se nad tím, jak jsi mě viděla.
:-) Ony mé praktiky vůbec nevypadají zajímavě, a tak to vypadá fanaticky nebo pro někoho padlé na hlavu - to je asi to samé.

Jiři,
doktory náš čas strávený v čekárnách vůbec nezajímá a opravdu je třeba se ozvvat. Já jsem proto napsala stížnost na ministerstvo, že jsem čekala 4 hod. objednaná na prohlídku u lékařky a nedočkala se, protože mně bylo zle a musela jsem odejít. X let tam v čekárně lidi nadávají, ale dr. je laxní. Vím, že ministerstvo s tím stejně nic neudělá, ale aspoň jsem si ulevila. Nesnáším, když dr. lidi zneužívají jak otroky, brrr! Ale vždy se utěšuji, že boží mlýny je stejně semelou. Tak se Jiři drž i se Šárkou!

Holky, já dnes ujela s manželem a kamarádkou 20 km lesem, po hrázi řeky Moravy, po ciklostezkách. Všude voněly rozkvetlé keře, no domů jsem přijela tak strašně spokojená. Příjemě unavená, tak jsem se napapkala - chlebík s pomazánkou z Nivy a rajčátkooo, mňam. Teď hupnu do pelíšku a budu vegetit. Jen s našim psíkem nikdo nešel dnes ven, alespoň se vyhříval na sluníčku.

A k tomu SNĚNÍ. Jako mladá, svobodná jsem snila jedině o hodném, milovaném manželovi a to se mně opravdu díky bohu splnilo. Vzpomínám, jak jsem si pak užívala těhotenství, jak jsme chodívali na procházky, jak jsem byla spokojená těhule. A co jsem vždy ještě měla ráda, byly výlety do přírody a tanec při cimbálu či dehovce a pokecání s dobrými lidmi. Teď mám se, se natolik dostat z nemoci, abych mohla někdy trochu pracovat - být v zaměstnání nebo studovat. Hodně podvědomě sním o 2. dítěti, ale kvůli mému i manželovu špatnému zdraví /má vys. tlak, trpí bolestmi páteře a nohou a neustálou rýmou :(/ si to děťátko nemůžeme dovolit. Zrovna nedávno jsem to zas obrečela. Ale kolem mě se motá pořád tolik dětí - no dnes s námi na kolech vezla na vozíčku za kolem své batolátko kamarádka a ještě vzala Haničku - 10-tiletou holčičku z jejich ulice. Své tři děti měla různě rozesety po vlastech - rakouské Alpy a vystoupení s aerobikem na nějaké soutěži. Má tři větší děti a na kolo si půjčuje sousedovy :) Tak pá, jdu opočíííívat.

Tak Jiřko vidím, že máme další společnou věc - mladšího manžela. Ten můj je o 11let ml.než já. Jsme spolu už víc jak 12 let - manželé 11.

Jitko - nebuť smutná, zdraví tě ŽUŽU.

Teď jsem byla stručná co?

Jituško, máme v práci jednoho kluka, je mu 30, svobodnej a strašněj hodnej. Dělá u nás půl roku. Zajímá se taky o alternativní medicinu a hodně chápe problémy ohledně PP, celkem si s ním vždycky bezva pokecám. Tak jsem si myslela na Tebe, protože nemá žádnou přítelkyni, je takovej bojácnej, přitom na pohled je šikovný. Škoda, že bydlíš tak daleko, třeba by to mohl být pro Tebe takovej Johanz 2!!!

Jiřinko - klidně bych skočila. Energie na přemýšlení o "blbostech" mám pořád až moc. Už nevím, čím se zabavit, abych na nic nemyslela.

Ahojky holky!!!
Absolutně souhlasím s Evou, že Zuzka a Lucka se strašně fajn čtou a opravdu mají podobný styl psaní a vyjadřování, ta Praha prostě má svý kouzlo i přes ně. Prostě Zuzko, když můžeš a máš co říct, tak piš, piš!!! Od toho tady tyto stránky jsou a to odlehčení přivítáme všichni.
Lucko, asi jsi měla hodně starostí, dlouho jsi tu nebyla, takže jsem ráda, že jsi se ozvala.
Já když můžu, tak se Vás snažím aspoň každý den číst, ale teď se kupilo tolik problémů, že si připadám jak vyždímaný citron. Nejhorší je, že nemám kde dobit baterky, vždycky jsme jeli na chatu, a to byla paráda. Ale teď máme každý víkend něco, tak netuším, kdy se tam dostaneme.
PAJKO, vzpomínám na to, co jsi mi psala o svý mamince. Jak zvládala Tvoje problémy s PP od začátku, a pak se to na ní začalo odrážet. Nechci nic přivolávat, ale ty problémy, který se mi začaly dít, už k tomu směřují. Nejhorší bylo, že včera jsem lítala se Šárkou po doktorech, protože pořád marodí co ji pustili z nemocnice a tam jsme čekaly víc než 2 hodiny na kontrolu, což jsem psychicky nezvládla a já, mírumilovnej člověk se pustila do sestřičky a doktorky. Proč nás zvou na kontrolu, když v té době probíhá vizita, a zbytečně musíme čekat, že máme ještě jiná vyšetření a zařizování a v tu chvíli jsem se složila. Ani nevím, jak jsem v tom pátečním provozu a v těch bolestech dojela domů,protože se mě tím rozčilením rozjely ledviny. Asi je to tím, že vím, že Šárka teď taky bojuje a já přemýšlím, čím to je.
Bere 10 cipralexu denně. Od pondělka jde do školy, tak uvidíme, co s ní udělá zátěž.
No vlastně to už uvidím dnes, protože ten její hoch má se svou kapelou dnes vystoupení a mladá tam jede taky. |Takže radši auto necháme v pohotovosti u baráku, aby jsme byli mobilní. Stejně to mládí je hezký, jsem ráda, že to se svýma holkama můžu znovu prožívat, jsou to prostě moji broučínci!!!
Starší dcera už taky odjela na nějakej srázek, můj před chvíli přišel z práce, pokazily se jim v práci terminály, ale dali to dohromady a já vlastně dnes taky byla dopoledne v práci, dodělávala jsem uzávěrku a výplaty. V tom klidu se udělá nejvíc práce.
LUCKO, jak jsi psala o Martince, tak jsi to napsala úplně přesně. Je to človíček velmi obětavý a nápomocný pomáhat, osud jí nebyl přiliš po zdravotní stránce nakloněn, ale bere to s nadhledem a užívá se každýho dne, kdy je jí dobře.
Tohle bych přála někdy zažít těm anonymům, aby věděli, z jak obyčejných věcí se pak člověk dokáže radovat. Pořád si říkám, že přece nemůžou být tak lidi zlí a škodolibí,
že se třeba jen neumí vyjádřit a pak to může ublížit.
JOHANZI, jest-li u Vás probíhají "vánoční" úklidový manévry, tak třeba bude večer odměna v podobě dárečku!
Jo holky ještě jedna věc, v poslední době nejím, ale žeru. Manžel vzpomíná, jak dřív mi musel chystat jídlo až pod nos, já jsem prostě nepotřebovala jíst, to jsem měla tak 52 kg. Teď už mám 60, jak vidím sladký, tak bych se zbláznila a nedokážu si to odepřít. A díky neustálým zdravotním problémům teď necvičím, tak to holt zůstává. Fakt ta 40 je asi nějak zlomová, ty hormony se nějak převrátily!! ACH JO.......
Tak půjdu asi žehlit, kolem pasu ledviňák, chudák můj chlap, teď má doma opravdu stařenku, tak mi říká, protože jsem od něho starší, a teď se to už ani nevylučuje.
Zdravím Jitku, Ty jsi toho dopoledne zvládla hodně, je vidět, že jsi měla dost energie! Nechceš skočit aj k nám, celkem by mi to bodlo!

Evi krk: Abych ti řekla pravdu, vůbec nevím, kde se to ve mně najednou bere.Chci napsat něco stručně, ale myšlenky se mi víří v hlavě a hrnou se ze mě jako lavina, že na konci se vždy leknu ,kolik jsem zabrala místa. A to se ovládám a snažím se to zkrátit na minimum.Nikdy jsem na psaní nebyla. Při maturitní písemce (tenkrát na téma Mezinárodní rok ženy),jsem vypotila takový blábol, že snad jen z lítosti mi profesorka dala čtyřku, abych nerupla.A napsat pro mě dopis, to byl nadlidský úkol. Tak jen snad na mě neleze Alzheimrova choroba, na kterou zemřela má babička z otcovy strany, která na konci života pobíhala Smíchovem a netrefila domů a malá cikáňata jí nadávala do čarodějnic (ona tak trochu vypadala - měla knír a jen jeden zub). Myslím tím to, že se mi náhle vybavují dávno zasuté vzpomínky a při tom si nejsem schopná někdy vzpomenout na nějaký název ulice nebo slova. Nedávno jsem např. dostala ataku z toho, že jsem si nemohla vybavit označení pro nákup.centrum. Pořád mě naskakovalo megastore,ale já věděla, že to není ono. Tak mě to rozrušilo, že jsem dostala klasický záchvat a při něm jsem si vzpomněla, že to slovo je Supermarket!!!! Tak jsem se zase uklidnila. Teď si např. nemůžu vybavit jméno ulice veterináře, kam s kočkami chodíme. Napadlo mě totiž, jestli nechodíme s Luckou k tomu samému. Takže LUCKO je to oranžový domek na takovém náměstíčku blízko Grébovky.

No to jsem toho teda napsala.

Teda baby, já vás tak ráda čtu. Dokážete tak krásně všechno napsat, já napíšu pár vět a mám pocit, že už jsem řekla všechno.
A taky jsem doma s mladším synem, ale už jen chvilku, šlechtí se na rande.
Ahoj z hor.
Zítra se zas přesouvám z hor do Prahy. Budu mávat na všechny strany.

Milá Lucko. Nechtěla jsem sem o víkendu chodit, někdy mi přijde, že je mně tu moc, ale, když jsem si přečetla cos napsala, musím zareagovat.Mám tvé příspěvky hrozně ráda. Přečetla jsem si i ty starší a tvé psaní je mi hrozně blízké, protože mi v mnohém připomíná mně.
Taky miluju už od dětství tu tichou víkendovou Prahu, taky jsem doma dnes jen se svým mladším synem (starší včera odletěl se školou do Tunisu - to my jezdili maximálně do NDR a manžel je práci). Ve mě ta tichá Praha vyvolává asociace na velmi rané mládí, spíš ještě dětsví, když jsme s kamarádkou vyrazily z Letné, kde jsme bydlely, přes Letenskou pláň, na Staré město, tehdy ještě prosté houfů turistů, přes Staromák na Karlův most a odtud Nerudovkou na Hrad. Návštěva Sv, Víta a pak přes belvedér královny Anny zpět na Letnou.Připadaly jsme si hrozně dospělé, hodnotily život, snily o klucích a dělaly plány do budoucna.Tehdy jsme byly šťastné, plné optimismu. Moc ráda na to vzpomínám.Později, když jsem se vdala, bydlela jsem na Starém městě a byla jsem tam moc spokojená. Jsem ryze městský člověk. S 2.manželem jsme prodali co se dalo a postavili jsme si dům na okraji Prahy v Újezdě nad lesy.I když jsme les měli za rohem, zahradu, klid, zpěv ptáků nebyla jsem tam šťastná. Vydržela jsem tam 4 roky a víc to nešlo. Když jsme dům prodávali, ptali se nás zájemci, co nás k prodeji vede. Na mou odpověď, že se vracíme do centra, bez kterého vysloveně uvadám , nevěřícně kroutili hlavou a asi ,když byli z dohledu si klepali na čelo.
Tak jsme zakotvili na Vinohradech. Hned po přestěhování, jsem si sedla do KFC na Pavláku, pozorovala tramvaje, funící auta, spěch lidí a byla šťastná jak blázen.Jen moře mi tam trochu chybělo - to mám taky moc ráda, ale to nebylo ani v Újezdě nad lesy. Máme sice chatu u Mnichovic, takže to máme od domu 20minut autem, ale upřímně řečeno tam jezdíme spíše kvůli klukovi, aby byl na čerstvém vzduchu. Ale díky chatě máme vlastně kočičky, protože až tam jsem pochopila jakou láskou ke zvířatům je postižen ten můj malej syn, který objímal každého zablešeného vořecha ve vesnici a tvrdil,že je to jeho kamarád, každou kočku, kterou uviděl sedět na plotě, si hned chtěl odnést domů a vůbec ho nezajímalo, že asi někomu patří.
Jelikož jsem nechtěla být stejně sobecká jako moji rodiče, kteří nám odpírali jakékoli zvíře a mou sestru, která se vrátila z pionýrku, kde dělala oddíl.vedoucí a přivedla si domů roztomilého voříška Bobíka, vyhnali z domu (jako, kdyby přišla s nemanželským dítětem)s tím, že návrat je možný pouze bez psa.Ujala se ho naše milá babička, ale jen dokud mu sestra nezajistla náhradní azyl.A tak jsme si pořídili Týnu - obyčejnou kočku domácí, mourka z pražského Proseka, jejíž matka si ji uhnala svými toulkami po sídlišti. K našemu zklamání Týna nebyla nijak mazlivá, ze všeho nejvíc miluje courání po střeše, na které jednou strávila mrazivou noc, když uvízla v okapu, takže jsme museli ráno volat horolezce, aby jí vyprostil (hasiči to odmítli) a ze které měsíc na to spadla na betonový dvůr. K překvapení našemu i veterináře si pouze vyrazila zub a odřela drápky.Mysleli jsme, že na střechu už ani nepáchne, ale jen se dala trochu do kupy, tak už tam byla zase.Takže protože jsme se chtěli mazlit - koupili jsme si kočku čistokrevnou Mainskou mývalí s rodokmenem (jmenuje se Angel of spring garden, ale mi jí říkáme Anča), o níž jsme si mysleli, že nám to vynahradí.Asi máme smůlu - zase to není mazel. Ale je moc krásná, ocas má jak takovou tu chlupatou štětku na utírání prachu a je hrozně zvídavá. Ať dělám cokoliv, sedí u mě a pozoruje mou činnost a pořád tak legračně kroutí hlavičkou.No aťje to jak je, život bez těch čičin, bych už si neuměla představit.
Šmarjá , já jsem fakt nemožná, to už jsem zase napsala román.
Jo a ještě na závěr jsem chtěla dodat, že jsem docela ráda za ty anonymy, protože, ty je Lucko vždycky tak vtipně setřeš, že nás tím všechny pobavíš. Fakt.
Takže se loučím s vámi se všemi a odpusťte mi ty moje monology. Obdivuju Martinu a Pajku s jakou ochotou se vždy snaží každému pomoci i ale nejen je, zatímco já tu sobecky žvaním o svém životě. Tak ahoj všem.

zdravím všechny z vylidněného města,už to tu je zase,když jsem někdy o víkendudoma,je to úplně jiný svět...ticho,auto projede jednou za 10 minut,ptáci v okolním parku pokřikujou a dokonce slyším kostelní zvony,hlásící mši nebo poledne dole v Nuslích..vžycky vzpomínám na dětství,jak jsme s milovanou babičkou a sestrou chodily v jednom malém středočeském městečku do kostela,dopohřebních průvodů a po návštěvách tetiček a strýčků,bože to byl klid a mír v duši,jistota světa a babiččiný zástěry..jo už se zase dojímám..ale tuhle tichou Prahu prostě miluju
Zdravím moc Pajku,dobře že už jí tu zase máme,dává těmto stránkám jakýsi pomyslný řád...Evikrk,tys to napsala tak hezky,úplně filmově...vidím Tě na tom zápraží,krásnou paní s drdůlkem na hlavě,co už má všechno v životě vyřešené,doma,všuplíkách i v hlavě pořádek,vonící vlající záclony,synové přijedou s dětmi a se svými těhotnými manželkami na oběd a opálený manžel v bleděmodré zpocené košily s vyhrnutými rukávy štípe v kůlně dříví...Labe si udržuje svojí hladinu,nehrozí povodně ani jiné katastrofy a člověk by chtěl takhle žít a zastavit čas ještě spoooooustu let,vid??
Johanzi,přečetla jsem si,že kolem Tebe proběhl ztracený kocour a je zas fuč...snad se má dobře a našel co hledal,stejně jako ten můj...nikdy ho už neuvidím a piš trochu víc,jsi poslední dobou skoupý na slovo,těšila jsem se na Tvoje povídání ale slov jako šafránu,tak se polepši!!
A Zuzkaje bezvadná,je to přesně typ člověka,který pojímá svůj život jako humorný román a snaží se všechno i ty průsery převést v legraci...tak taky houšt,Zuzi z Vinohrad!!Bezvadný čtení!
Naše floristka Dášenda se dnes školí,určitě si skočí o přestávce do průhonického parku na záplavu rozkvetlých magnolií,to je nádhera..těším se,co se zase naučila,myslím Dášo,že svatební květiny??Tak popiš!!Je to nádherná věc ale navím jak u Vásv Berounově ale tady jsem měla několik známých,co si za veliké peníze udělaly tyto kurzya uplatnění mají velice malé a ted jsou z toho neštastné...v soukromých květinářstvích chtěli lidi s praxí,no dnes je vlastně všechno soukromé...tak snas budeš mít štěstí,v každém případě je to úžasná věc na psychiku,hrabat se v kytičkách a tvořit krásno,tak jsem Tě snad neotrávila,Dášendo naše!
Zdravím Martinku,přiznám se že ze začátku,jsem Tě trochu brala jako zbožnou fanatičku a bylo mi to až směšné ale postupně jsem pochopila,že to u Tebe má všechno smysl,jsi hodně poučený,obětavý člověk a moc toho znáš..tak tichá omluva
A Míšo,Ty se vážně netrap,každý doktor Ti řekne něco jinýho,dítě se mění jak fyzicky tak psychicky několikrát do roka,přesně si pamatuju,jak mě moji kluci,i když jsem s nima byla denně najednou ze dne na den připadali jiní,třeba dospělejší,nebo chytřejší nebo blbější...netrap se,děláš pro něho maximum,nic si nemůžeš vyčítat a Ty sama musíš vědět jakýho máš syna,cítíš,že je v pořádku,ne? Tak na doktory nedej,nejsou to v všeználci,spoustu věcí nevědí..no a my obyčejní smrtelníci máme nějak zafixovano,že jejich slovo je svaté ale není to většinou tak..řid se svojí intuicí,jde li o Tvé blízké!!
Jitule,normálně se tím nenervuj,že jsi v depresi,přejídáš se a jakoby nežiješ,začni si tu nudu užívat,máš spoustu času,všechno se ještě změní... věřím v tomhle na osud,tak prostě netlač na pilu,když to nejde a ona ta změna přijde,má li přijít..pamatuju si na svoje asi roční nepochopitelné období,když mi bylo zhruba 16!!Dnes tuším,že to byla plíživá předzvěst mojí nemoci,..PP,agorka,která pak propukla v mých 23 letech!!Najednou jsem odmítala chodit ven,nelíčila se ,skoro na sebe nedbala a byla jsem zalezlá 20 hodin denně v koupelně a dělala fotky,pořád a pořád,kouřila jsem,naši byli ze mě neštastní,i když mami mě skoro nevnímala jako celý můj život...no a pak se to najednou změnilo,vytáhla mě z nory moje nejlepší ksmarádka,dodnes..i když žije v Austrálii,a chtělo se mi najednou normálně žít,všechno bylo v pohodě!!
Tak se Jitule netrap,v podstatě Ti to takhle vyhovuje,chceš jen vyhovět mamince a zvyklostem světa...neboj čas ukáže,co je pro Tebe nejlepší!!
Taky moc zdravím Ditušku,Danu,Jiřinku a Lenku samozřejmě!!
Na ostatní jména jsem si nevzpomněla ale přeju všem klidný jarní víkend!!

Ještě pro kočkomily,včera jsme byli vytáhnout stehy,vše proběhlo OK,můj chlupatý čumáček už nebude maminkou ale já jí to vynahradím stálým hlazením...prej ty vaječníky jsou malé jakozrnko rýže!!!Chudinka ale všechno zdárně zvládla,stehy si netahala,po narkoze se parkrát pozvracela a ani na nás nebyla naštvaná!
Stála ta kastrace 1000 kč,což je na Prahu 2 úžasné!! UFFFF

Změna plánu. Místo hloubovýho uklízený si asi lehnu. Jsem pořád chcíplá, navíc doma sama, tak budu lenošit. Uvařila jsem oběd a tím končím. Ale peru, to jo.
Johanz, on se normálně od tebe odstěhoval. To asi emigroval někam k sousedům, ne? A na tebe se chodí jen kouknout.
Lidi, tady zas tak hrozně fouká, už mě ten vítr sejří.
Pajko, dík za ananásky. Dnes dělám další dva pokusy.
Jitko, to je dobře, že spíš. Tělo si odpočine. Asi jsi to potřebovala a tvůj organismus si říká, co potřebuje.
Zatím ahojky, jdu se podívat, jestli už mám masíčko hotový.Mňam.

zefire beru taky ten dalsan a píská mi po něm v uších aled jen večer, když jsem v klidu , ve dne to nepozoruji