Reklama

PANICKÁ PORUCHA 6 DÍL

Jitka B. (Po, 16. 4. 2007 - 19:04)

Dobrý večer všem.
Já jsem si dneska udělala radost nákupem kosmetiky za 5 stovek.
Je to moje druhá kompenzace stresu.
Buď jím sladké nebo nakupuju. Častěji bohužel jím to sladké, protože na nakupování nemám peníze.
Nejhorší je, že i z toho sladkého i z těch nákupů mám dobrý pocit, jenom "v akci". Pár minut uspokojení a zase jsem tam, kde jsem.

Lama (Po, 16. 4. 2007 - 19:04)

Ach jo, holky, srdce mi usedá, když vás takhle čtu. To, co zabíralo, nezabírá, to, co bylo celkem v pohodě, se horší, to, co dlouho netrápilo, zase skočilo na krk. Vidím, že se tady rozlilo celé moře trápení. Babulky moje statečné, bojujte. Přeju vám odpočinkovou noc, ať všechno zlé a podlé, čím na vás život vyrukoval, zůstane na prahu a dál si netroufne.

Zdenka (Po, 16. 4. 2007 - 17:04)

Ahoj všem ,,,já jsem také z Kladna :-) mějte se smějte se

Pajka (Po, 16. 4. 2007 - 17:04)

Deino, cítím, že mě máš ráda, já Tebe taky :-)
Přesto ale vím, že slaboch jsem. Často vím, že bych mohla víc zabojovat, víc se snažit a volím pohodlnější cestu. A pak: být slaboch nerovná se být bezcharkterní darebák. Jsem slaboch vůči sobě. Kdybych nebyla, šla bych např.na terapii, víc bych se rvala o své místo na slunci a nejspíš bych měla výrazně méně problémů. Ale mně se život líbí i tak, s věkem člověk není takový maximalista jako v mladí, přibývá tolerance, někdo by mohl říci, že ústupků. Je to o úhlu pohledu. Mám spoustu mínusů, jako nakonec každý. Nobody is perfect...
Tlak si neměřím, ale vím, že jsem nízkotlaká a v atace jsem schopná během chvilky vypít celou "petku" =1,5l vody. To tlak zvedá a mně je o něco líp, dedukuju tedy, že i já mám tlak během ataky nízký.

Marie, je mi líto, že je Ti pořád špatně a že Tvá metoda, kterou jsi nám doporučovala, selhala. Přesto možná někomu, kdo ji zkusil, pomohla jako Tobě. Snad je to přechodný stav a pokud AD zaberou, nemusíš je přece brát na věky. Je z Tebe hodně cítit smutek a beznaděj. Co s Tebou dělá probouzející se jaro letos a jiné roky?
Martinu myslím správně nepochopilas. Možná je to tím, že tu nejsi příliš často a příspěvků je tolik, že je obtížné pamatovat si o všech všechno. Vím, že Martina ani její muž nejsou docela zdraví, ale zejména s Martinou bylo mnohem hůř, takže si svého současného stavu považuje. Na další dítě se však necítí a já jí rozumím. Rozumím také tomu, že pokládá za dar, že si ve spoustě zdravotních problémů dokáže poradit alternativně, bez závislosti na lékařích a jejich chemii. Ani se jí nedivím, když má tolik negativních zkušeností. Přece i Dalibora naučila nouze housti. Možná kdyby měla super doktora, nic by ji nenutilo hledat si pomoc sama. Vše zlé je k něčemu dobré...

Petře, to cos napsal, je málo k reakci. Možná ani žádnou nečekáš...

Dášendo, ja truhlík se pořád nemůžu dostat k vysazení truhlíků a opečovávám v nich ještě pořád zimě ostudně konifery a vřes. A vypadají zdravě a čiperně, tak ani nevím, kam s nimi :-)

Evikrk, doufám, že večer napíšeš, že je líp.

Když to tu tak čtu, uvědomuju si, jaká je PP mrška nevyzpytatelná a jak kdekoho kolem mučí :(

evakrk (Po, 16. 4. 2007 - 17:04)

Ahoj z hor.
Teď jsem se teprve dostala k počítači. Dnes po dlouhé době dvakrát záchvat jak sviňa, jednu dokonce na výměnu prádla. Teď jsem jak mátoha, ale mám venku plno nakoupených kytiček a klepu se jak ratlík. Jdu to zasázet, třeba přijdu na jiné myšlenky a večer si vás snad konečně přečtu, jestli neumřu. Jak je vám? Co to je v luftu?

Dášenda (Po, 16. 4. 2007 - 16:04)

Ahoj všichni,zas je nádherně ,celý den trávím s Aničkou na rozkvetlý zahradě :-))

DANO ,VYSADIT UŽ skoro se mi podařilo až na potřetí ,ale já brala ad už rok ,myslím ,že Ty bys ještě úplně vysadit neměla ,dr.mi několikrát říkala že u PP ,to chce minimálně rok brát,tak to neuspěchej.

DUCHMERY ,to je mi líto ,že zas to na Tebe útočí ten hnus,snad AD zaberou a bude líp,držím palce:))

MARTI ,to je dobře ,že užíváš výletů na kole a přírody ,úžasně to člověka nabíjí pozitivní energií.
Já se cítím báječně ,jsem ráda ,že mě PP už nezlobí ,ale samozřejmě ,že nejsem už tak naivní abych si myslela ,že už to nikdy nemůže přijít ,ale prozatím myslím ,že jsem se uzdravila.

RENČO,co Ty jak zvládaš ,vysazování ?

KDEPAK MÁME VALENTÝNKU ,DANDY A DALŠÍ ?

EVIKRK ,Ty to teď taky nějak flákáš :-))

mějte se prima ,já sázím a sázím ,nesmím projít okolo zahradnictví ,muž říká ,že jsem "úchylná "na sadbu :-))
DITUŠ ,to je špatný s tou vodou ,je fakt strašný sucho ,my máme tu výhodu ,že nám za domem protéká potok ,takže v něm máme čerpadlo a hadicí kropíme z potoka celou naši velkou zahradu.

Martina (Po, 16. 4. 2007 - 12:04)

Pro Duch Marušku:
Ano já i manžel stále trpíme zdrav. problémy, i když se léčíme. Manželova maminka zemřela v 50-ti letech, jeho tatínek je také nemocný, tak měl co podědit, stejně asi jako já. Ovšem díky proléčování se, už manžel tolik nemarodí jako dřív, nemá až tolik zdrav. problémů. Jsem ráda, že se mu zdraví nezhoršuje, ale zlepšuje stejně jako mně, i když to jde strašně pomalu a za velké starostlivosti. Jsme spokojení fyzicky i psycicky, vděční za každý dobrý den, vzájemně se podporujeme a to je to hlavní. Suma sumárum, jsme oba urazily kus cesty a zmákly velká břemena.

Renča (Po, 16. 4. 2007 - 11:04)

Čus Evíčku, já sem z Kladna! Vítej! :)
Poslední dobu je v práci docela nabito, tak jsem jen občas nakouknu :-)

Důchodkyně Mari (Po, 16. 4. 2007 - 11:04)

Ahojky všem po dlouhé době! Ne že bych na vás zanevřela, čtu, ale....sama se v tom plácám a to dost slušně. Navážu jen na výše uvedené. Už jsem to i psala - kvůli synově nemoci jsme nastoupili na přísně racionální stravu, hodně pohyb, relaxace, modlitby a vše co souvisí se zdravým způsobem života! A PP? Zase se vrátila! A musím to řešit medikamenty neb život se stává nesnesitelný. Martinka je dobrá rádkyně a je individualita, u ní to třeba funguje, ale jednou psala, že snad chtějí dítko a manžel je nějaký nemocný - už si nepamatuji co, tak mě to udivilo, když na sobě tolik pracují. Jen jsem chtěla napsat všem co trpí - nejste v tom sami(y)a je výhoda, že se můžete podělit. Chystám se na AD - jdu k lékaři za 10dní a tolik se mi do nich nechce, ale co teď prožívám, raději ani nebudu psát. Snad mě nabídne takové, co mě budou sedět od začátku. Mějte se všichni alespoň slušně a já se zase někdy ozvu. Ze západu zdraví DUCHMERY

Petr (Po, 16. 4. 2007 - 10:04)

Víte o někom, komu se podařilo z této PP pomocí léků dostat? Já jsem s tím experimentoval po dobu půl roku a všechny mé schopnosti na to byly krátke... ani změna životosprávy, ani pohyb... jako by to bylo jen znamení odjinud, že mám opustit tu práci kterou dělám... oproti tomu všmu půlročnímu úsilí jedna věc zabere velice rychle... a člověka povznese nad všechny stavy a cítí se silný a optimistický jako by ho chránili všichni andělé. Nyní se musím podrobit přezkumu, jestli zůstanu v práci, která mě velice bavila a ve které se mi stala příhoda a z ní vyvinula PP.

Deina (Po, 16. 4. 2007 - 09:04)

KAMILOS,mne se u zachvatu vzdycky tlak zvysil na 120/80,takze jakoze normal,ale muj normalni tlak je v prumeru 80/50:-)

Deina (Po, 16. 4. 2007 - 09:04)

PAJKO,ty nejsi slaboch!!!!!!!!!!!!!!!!!!!Uz to nechci vickrat cist,dobre?Jsi skvela a to jak nam vsem pomahas(mluvim i za sebe)je uzasne,nenahraditelne.Mam te moc rada:-)

BARUS,tvuj momentalni stav me mrzi,snad bude lip,zazivas ted peklo.Drz se.

Silva (Po, 16. 4. 2007 - 09:04)

Ahoj vsem, tak to tady postupne procitam. Ja se o vikendu mela strasne zle, nevytahla jse paty z tomu, co jste zazivali vy? reknete, bylo krasne, urcite jste se moc bavili, tak povidejte, at mam co zavidet :)

Kamilos (Po, 16. 4. 2007 - 00:04)

Caute, jak to mate s tlakem ? Vzdy kdyz dou na me nervy snizi se mi tlak. No PP uz tak silnou nemam jen sem tam me to vezme. Zadne prasky neberu kdyz se je bral bylo mi jeste bnekdy vic divneji.

Evíček (Ne, 15. 4. 2007 - 23:04)

Pro Martinu: Já Neurol nebo podobné léky, které mi lékařka nabídla odmítla. Moje sestra se stala a Neurolu závislá. Ale nezaslávám názor, že ze všeho se dá dostat alternativní metodou. Já sama beru Rivotril právě kvůli nesnesitelným vegetativním příznakům. Síla každého není stejná. Tyto léky jsou především ze začátku předepisovány než zaberou AD a pak při záchvatech. Bez nich to nejde. Vůle je někdy velmi silný lék, ale někdy nestačí. Starat se o sebe můžeme, ale jak známo, PP nebo záchvat ataky přijde do největší pohody. Pak je jediná pomoc - buď lék, injekce na pohotovosti nebo nesnesitelné utrpení. Souhlasím s tím, že všechno je šílenej sajrajt, mnohdy návykovej. Ale prostě to někdy jinak nejde. PP nebo deprese není chřipka nebo rýma.

Pajka (Ne, 15. 4. 2007 - 23:04)

Evíčku, myslím, že Renča je z Kladna.

Marti, víš, každý má svou cestu... Nelze zevšeobecňovat. Karla vyléčila dieta na syrovém ovoci a zelenině, Lucku ani nevím co, někoho Praškova či jiná terapie, jiného vůle nebo bylinky a pak je moře lidí, počítám se k nim, kteří si PP vlečou v batohu na zádech celý život. Pokud přijde ataka, pak děkuju za to, že je Neurol, že někdo vymyslel chemikálii, která ataku umí rychle stopnout. Od doby, co vím, že to, co mě od dětství trápí, se jmenuje PP a není to nijak dlouho vzhledem k době, po kterou ji mám, tak atak výrazně ubylo a můj přístup k nim je taky jiný. Jsem si jistá, že silou myšlenky, jsem dokázala párkrát zvrátit souboj ve svůj prospěch, dříve než zabral lék. Šlo o to, nenechat rozjet splašené emoce do zběsilého úprku a včas zmobilizovat rozum. Vždycky se to nepodaří, ale stačí pár úspěchů k tomu, aby si člověk dokázal, že není hříčkou svých emocí. Jak říkám, každý hledáme svou cestu k plnohodnotnému životu bez utrpení a u každého je trošku jiná i úspěšná... Přiznám se, že nemám dost času ani trpělivosti pročítat knížky o zdraví, že uvítám informace v koncentrované podobě a jsem za ně nesmírně vděčná. Je dar, že sem chodíš a že nám je předáváš. Asi se i stydím za to, že si na své zdraví neumím udělat dost času a jen beru, co Ty dáváš... Děkuji Ti za to, ale já zatím bez léků být neumím...

Dana (Ne, 15. 4. 2007 - 22:04)

Všechny moc zdravím, šla jsem si vás alespoň přečíst a pozdravit.
Dášendo, držím palce, zvládáš vysazování dobře. Já jsem taky zkusila snižovat na půlku, tj. na 15mg, třetí den jsem myslela, že to vzdám, ale čtvrtý to celkem šlo, tak vyčkávám. Akorát mě zase začala bolet hlava a mě se zase vkrádá myšlenka, že tam něco mám. Už mě bolí 4 den, sice ne tak, že bych nemohla vydržet, ale bolí.
Evíčku, z Kladna sice nejsem, ale bydlím kousek - v Novém Strašecí, určitě znáš, není to daleko.
Jakpak je Barušce?
Přeji všem klidnou noc.

Martina (Ne, 15. 4. 2007 - 22:04)

Zdrvím Vás, "cholky"!
Tak jsme si v pátek a v sobotu užili s manželem na kolech překrásně rozkvetlé a voňavé přírody. V sobotu jsme jeli na nedalekou projížďku, kde jsme ovšem byli já i manžel poprvé v životě, byť odtud oba pocházíme. Byl to takový kousek zdivočelé přírody, říká se tomu místu obora. Samý strom bez nějakého řádu. Strašně jsem si tím připomněla mé dětství a pobyt někde na táboře nebo doby mládí mých rodičů, což znám z filmů nebo z vyprávění. Opravdu idylka:) Zato dnes jsme oba dva s mužem museli odpočívat.

K antidepresivům a benzeodiazepinům typu Neurol:
JSOU TO JEN BERLIČKY, NEDĚLAJÍ ZÁZRAKY, O NĚ SE MUSÍME SNAŽIT MY SAMI. BYŤ JSEM NIKDY NEVĚŘILA, ŽE SE Z MÉHO FYZICKÉHO A PSYCHICKÉHO "SRABU", KDY NEMŮŽETE ANI LEŽET, VYHRABU, ZBAVILA JSEM SE JEJICH KAŽDODENNÍHO UŽÍVÁNÍ SYSTEMATICKÝM UKLIDŇOVÁNÍM SE RELAXACÍ, MODLITBOU, POSLECHEM HUDBY, SAMOLÉČENÍM APOD. A TEĎ SI ZOBNU ADÉČKA TAK JEDNOU ZA 14 DNÍ ČI MĚSÍC, KDYŽ MÁM BOLESTI SVALŮ NEBO JSEM MOC UNAVENÁ A MOC NEZABRALY PŘÍR. LÉKY. NEPOTŘEBUJI JE NA PSYCHIKU, ALESPOŇ SI TO MYSLÍM. ATAKY JSOU SNAD PRO MĚ UŽ POHŘBENOU MINULOSTÍ. CHCI JEN Z PUDU SEBEZÁCHOVY SE O SEBE CO NEJLÍP STARAT A TAK TO DĚLÁM I O SVÉ BLÍZKÉ A O JINÉ POTŘEBNÉ. NEJSEM OVŠEM VŠEMOCNÁ A CHCI LIDEM UKÁZAT, ŽE SE ŽIVOT VYHRAJE, ALE CHCE TO STÁLE JÍT - DVA KROKY DOPŘEDU, PAK SE ZAS KROK VRÁTÍTE, ALE NEZOUFAT. NEŽ JSEM UDĚLALA PRVNÍ POKROK, TRVALO MNĚ TO CELÝCH PĚT LET. PĚT LET STÁLE DOKOLA UTRPENÍ, DŘINA, SNAHA A NIC A PAK SE TO ZE DNE NA DEN ZLOMILO. NEVÍM, JESTLI JSEM V TO VĚŘILA, A HROZNĚ MOC JSEM NECHTĚLA TRPĚT A TRÁPIT SE. MÁM DÍKY BOHU DOBŘE VYVINUTÝ PUD SEBEZÁCHOVY A VÝMLUVY JDOU STRANOU. CHCE TO SI VYCVIČIT INSTINKT PRO TO, CO DĚLÁM DOBŘE A CO ŠPATNĚ. A ŽE TĚCH ŠPATNÝCH VĚCÍ BYLO, ZLOZVYKY SE TĚŽKO PŘEUČUJÍ. HL. JE CHTÍT NĚCO PODNIKNOUT A NEČEKAT NA DALŠÍ ZÁCHVAT!

Dituša (Ne, 15. 4. 2007 - 21:04)

Dobrej večír všem.

Dáško-ano,radost to je, zatím nic krom mě neroste...já rostu z toho,že došla voda v sudech a neprší...zasazené s takovou pochcípká:-((.
Dnes jsme nedělala,neb byla neděla:-)))a papkala,co tatík ugriloval.Až na silný vítr byo na naší větrné hůrce krásně.
Necht je vám všem dobře.

Evíček (Ne, 15. 4. 2007 - 21:04)

Mimochodem, není někdo taky z Kladna ?

Reklama

Přidat komentář