PANICKÁ PORUCHA 6 DÍL

DOMÁCTNOST

Romano, neučím už 16 let a v současnosti podnikám. Spousta lidí má psychické problémy, řekla bych, že pohled společnosti na psychopatologii se i díky osvětě posunul k lepšímu, ale i tak Ti schvaluju, že se s tím nešíříš. I když je důležité mít někoho blízkého, kdo ví a je ochoten pomoci, ale to jistě máš...

zdravím všechny
Pajko, čemu se teď věnuješ, když ne kantořině? Většina mých spolužáků dělá něco jinýho.
Andulko, v práci to moc lidí neví, a ani nebude, hovořím ze zkušenosti kamarádky, o které se to dozvěděli a dokonce to někdo pustil mezi žáky, měli z toho vánoce a ona dosti zkrouhlou autoritu. Je fakt, že bych se s podobným nařčením vypořádala, ale opět. Někdy říkám rodičům i věci, které se jim nelíbí, třeba proto, že maří vlastní dítě, ať už rozvodem, nebo rozpatláváním a to je ta situace, kdy bych nechtěla slyšet, že od psychicky labilní osoby si radit nenechají. Myslím, že naše společnost je děsivě netolerantní a senzacechtivá.
Dneska jsem byla ve vířivce a teď jsem si dala skleničku svého milovaného pivka, zkouším, co to udělá. Miluju pivo a to byl taky důvod, proč jsem AD nechtěla. Lamo, Zuzko, může vám být blbě i z čas. posunu. Já jsem třeba vůbec nemohla spát. Pa, pa

AHOJ VŠICHNI,

BÁRO ,taky mě ten časovej posun vadí ,dnes se celý den cítím jak vyždímaný citron a nejsem sama ,plno lidí dneska bylo skleslých, unavených.Do tioho zas změna tlaku a je hotovo.
Vím jak Ti je ,že se cítíš smutně že se syn odstěhoval ,no ale je to normální ,že naše děti odejdou žít si svůj život :))
Má starší dcera už žije dva a půl roku ve své domáctnosti s přítelem ,ještě mám tu malinkou,ale po velký se mi taky stýská i když ji vidím několikrát do týdne a bydlí blízko od nás ,tak přece jen už ji nemám doma.
Ještě že máš Báro ty pejsky :))máš nějaký rozptýlení :-))a co ataky ,myslím že je ti líp viď?

VÍTÁM NOVÉ TVÁŘE:))

MÍŠO ,Šimonek je tedy číslo...jo sprostý slova ty jim jdou nejlíp,Anina se ráda dívá na film"úžasňákovi",padají tam kolikrát slova jako "ty parchante "a podobně...a Áňa pak řekla ty parchante ,tatínkovi....on byl paf ,kde to vzala ,protože u nás se mluvilo vždycky slušně,no tak jsem nu vysvětlila odkud to má.
Říkám ji Aničko to neříkej to je ošklivý slovo a ona jak to?:))no moc z toho nemá ještě rozum,stejně jako Šimonek ,ještě jsou to malí broučkové:-))ale mazaní jak lišáci:-))
Míšo ptala ss na Markét ,tak našli ji z krevních rozborůještě zvýš.hodnoty štít.žlázy a zase ji znovu už po 3tí ženou na gyndu ,tam ji našli toho stafylokoka ze stěrů a pořád má ještě cosi v krvi ,no snad bude v pořádku,dělá mi to samozřejmě taky starost.
Mějte se krásně ,počasí se lepší můžeš vyrazit fotit:-))
Já mám v sobotu další seminář aranžování květin ,jedu do Průhonic u Prahy už s těším :))

Mějte se všichni pěkně a dobrou noc,snad ten posun v čase zvládnem ,já zase asi čtvrtý den zkouším ubrat dávku AD tak mi prosím držte palce :-))

Baruško, vyplač se, ale jen přiměřeně, odplav smutek, který asi přepadá každou matku. Zkus se na to podívat z lepší stránky, Tvůj syn má partnerku, není osamělý, určitě potkal lásku, začíná žít dospěle jako kdysi i Ty. Vždyť ho neztrácíš, jenom se přemístil a tipuju, že ani ne příliš daleko a budete se navštěvovat. Nakonec v tom najdeš i půvab, uvidíš. A fotku smraďovky pošli, už se těším :-)

Terko, psycholog má vystudovanou filosofickou fakultu obor psychologie, poskytuje duševní podporu, snaží se najít příčinu potíží a nacvičit metody vedoucí k potlačení nepříjemných stavů, ale nemůže psát léky. Psychiatr je doktor medicíny se zaměřením na duševní patologie, píše léky, ale pokud je výborný a není přetížený, může poskytnout i to, co psycholog, tedy psychoterapii. V dnešním světě má tolik lidí bolavou duši, že tuhle stránku psychiatři už těžko zvládají a redukují většinou svou léčbu na psaní receptů. Obojí je možné mít na pojišťovnu, většinu psychoterapií si lidé platí sami. Kolik to stojí, nevím, nechodím na žádnou, ale někdo se zkušenostmi určitě napíše. Kromě toho si člověk často dokáže i metody nastudovat z chytrých knížek. Pro první fázi Ti v případě Tvých krizí doporučuju pravidelné a dlouhé dýchání do břicha, na 8 dob pomalý nádech, 8 dob zadrž dech, 8 dob pomalý výdech až na dno plic. Můžeš si představovat, že u nádechu vdechuješ sílu, pozitivní energii a výdechem se zbavuješ své slabosti, úzkosti, všeho špatného. Přinuť se přeladit myšlenky, zkus počítat, psát sms, ve škole si můžeš zapsat cokoliv, třeba vypsat své pocity a pak se k nim v klidu vrátit a popřemýšlet o nich. Je moc fíglů, ale na každého platí něco jiného. Dýchání je universální pomoc, rozhodně Ti neublíží.

Terko ahoj, mě hodně pomoh psycholog, jak už psala Pajka - psychoterapie. Naučila jsem se jak se chovat právě v těhle situacích - ve škole, v MHD atd, kdy vim, že nemůžu odejít.Psycholog si s tebou obvykle víc povídá, rozebere problém atd, ale nepíše léky. Psychiatr ti je napíše, ale většinou na tebe nemá tolik času. Teda aspon takhle je to moje zkušenost, pokud mají jiní jinou tak mi opravte:-))
Jituš tyhle tvé stavy jsou mi docela blízké,mě sice strašně nabíjí sluníčko, ale kolikrát pak taky vyjdu ven a chytne mi deprese, že se z toho nemůžu radovat a pomalu se mi chce brečet a ani nevim proc.Ale není to tak často,doufám že ti bude líp. Škoda že nebydlíš blíž Plzni:-(
Jinak tady mám obrovskou absenci, všechny zdravím, omlouvam se že nereaguju, ale nestíhám to:-)) čtu vás každej večer, ale na psaní mi chybí čas:-(
Mejte se krásně a uživejte krásnýho počasí

Ahoj kamarádi, to mám zas "áčko", co? Nějak nestíhám, stěhoval se syn a tak jsem pořád nějak dělala všecko možné a dohromady nic. Dnes mladí spali první noc na novém a já jsem od včera naměkko, je mi hrozně těžko a smutno a je tam nahoře po nich takové prázdno, připadá mi, jakobych nějak zestárla, zase mi skončila jedna životní etapa. Ach jo, je to tak těžké, když děti vylétají z hnízda.... Navíc ještě těžko nesu ten časový posun, je to nelogické, vždyť je vlastně o hodinu míň, ale už včera večer jsem byla hrozně unavená, ráno jsem zaspala o 3/4 hodiny, což se mi snad o tolik ještě nestalo a připadá mi ten den nějak kratší nebo co, vždycky když mrknu na hodiny, zděsím, kolik už je.
Ale přece jen jednu pozitivní zprávičku mám - znáte kytku zmijovec? Je to taková hlíza, která se přes léto sadí ven a na zimu se vyrývá a když ta hlíza doroste do patřičné velikosti, na jaře se vyklube taková špička, hlíza se zasadí do květináče a vykvete zvláštním nádherným květem asi 40 cm vysokým. Tak mi rozkvetla - ale ten smrad! Smrdí jako zkažené maso, takže se kochat tou krásou nemůžu, musela jsem ji vynést do prázdné místnosti, zavřela jsem ji tam, ale stejně zasmradila celé patro. Jdu ji vyfotit a pošlu vám fotky.
Tak, teď se vysmrkám, přestanu bulet a jdu na to. Tak pa.

Jé, já to chtěla taky napsat.Máš pravdu.Ten je horší než ty baby co sem píšou.

Chlape,tebe už jenom odstřelit.Ty jsi hypochodr jak kokot.Ty tu máš tisíc příspěvků,avšechny pořád dokola jak prší,a jak ti je na prdel.Zij klidně,nebud chamtivý,pracuj,odpocivej 8 hodin,starej se o zdraví,a nebreč jak stará pítka pořád.Co měli dělat lidi,když byla válka.Když tě všechno sere,tak se na všechno vyser,odjed do hor do pást krávy,at máš klid od lídí.

Děkuju za podporu, jste opravdu zlatíčka. Možná se překonám a k někomu se objednám, aspoň na konzultaci. Je lepší psycholog nebo psychiatr? A platí se to? Já nemám žádné zkušenosti a asi to bude horší než k zubaři,ale třeba mě to opravdu pomůže. Pro mě je asi opravdu nejhorší,když jdu někam,kde už dopředu vím ,že TO přijde (neklid,bušení srdce,dušnost...) např. na semináři ve škole, kdy vím že nemůžu odejít. Nemáte nějaký tip, jak to dokázat v tu chvíli ovládnout? Já se snažím vždycky sama sebe uklidnit,že to je jen psychyka a nic to není,ale pak se nesoustředím na nic jinýho. Omlouvám se, že vás tady zahrnuju dotazama .

Terko, jsou lidé, kteří to zvládnouo bez pomoci anebo bez léků. Zálaží na tom, jak intenzivní a časté problémy člověk má. V okamžiku, kdy už mu dávají příliš zabrat, nastává moment, kdy už škodí organismu. Pak je zdravější vzít si lék a tělo uklidnit, myslím všechny příznaky, které souvisí s enormním stresem.

SODOMA GOMORA VELEBNOSTI....PRÝ JSTE DOSTALI TY NOVÉ RAKVE...VŠECHNO MNE TAK BOLÍ ,ŽE BYCH SI AJI JEDNU VYZKOUŠEL...

JO JO LEPŠÍ UŽ TO NEBUDE PODZIMNÍ DEPRESE,ZIMNÍ DEPRESE,JARNÍ UNAVA A LÉTO DOPRDELE UTEČE TAK RYCHLE ŽE SI TOHO ČLOVĚK ANI NEVŠIMNE...

ZUZKO, motá se mi hlava celý den a není mi moc dobře, tyhle přechody taky špatně snáším. Zefir taky dneska šílí, klid. Taky jsem se musela natáhnout, všichni jsme tady meteorotropní. Jestli chceš mluvit o strachu ze smrti, tak mi napiš: emule75"seznam.cz To je téma, které mě kdysi budívalo v noci a trápilo za dne.

Terko, já jsem si taky říkala, že to zvládnu bez psychiatra, a nejspíš bych to zvládla, protože jsem motivovaná a mám nad nemocí nadhled. A proto jsem dělala expozice, klepala jsem se u toho, se zaťatýma zubama jsem zvládala spoustu věcí. Ano, dá se to. Ale doktorka mi napsala lék na zpětné vychytávání serotoninu a od té doby jsem neměla jedinou ataku (dokonce jsem letěla do Řecka a přednášela na konferenci bez potíží). Takže: dělej, jak rozumíš, ale s těmi pilulemi to jde daleko snáz a člověk je u toho v pohodě.

Díky všem za radu, je to fakt super když se člověk může svěřit někomu kdo má podobný problém. Popravdě, mým nejbližším jsem to řekla,ale jak se cítím uvnitř, to asi nikdo nepochopí kdo to nezažil. Jak říkám, odstupem času se to trochu lepší, takže zatím jsem si říkala že to zkusím bez odborníka,právě proto, že by mi napsal asi nějaké léky a já se to pokouším překonat bez nich. Něco jsem vyčetla, a přesně to co jste mi poradili, začít se vystavovat situacím které mi vyvolávaly onu paniku. Jde to pomalu a ztěžka, ale lepší se to i když ne tak rychle jak bych si přála.Možná zauvažuju přeci jen za tím psychologem/psychiatrem (nevím) zajít ,ale právě možná to, že si zatím říkám že ho nepotřebuju mě trochu uklidňuje. Ale asi je to chyba, nevím. Opravdu nevím o někom kdo by zažil něco podobněho a mohla bych si s ním popovídat.

uživatel Ahoj všem. Vůbec nevím, co bych duchaplného napsala. Už od čtvrtka zápasím se záchvaty a nemohu se toho zbavit. Co se to proboha děje??!!Od té doby co beru AD, se mi nikdy nestalo, aby mě to drželo tak dlouho.Mám strašný závratě, každou chvíli se mi zamotá hlava až mám černo před očima. Ráno jsem šla cvičit, myslela jsem, že mi to udělá dobře - hlava se motala i tam. Bála jsem se, že nedojdu domů. No, došla jsem, doma to bylo lepší, ale najednou zničeho nic se to zhouplo, hlava jak na kolotoči. Tentokrát jsem si vzala Neurol, docela zabral, ale jsem po něm unavená.Večer jdu do divadla tak to snad neprospím. Včera jsem z toho dostala šílenou depku. Pak, abych se odreagovala, podívala jsem se na film Lidé z maringotek, při kterém mě zase rozesmutnila smrt starého klauna v podání Josefa Kronera. Tak mě začaly napadat takové ty myšlenky, k čemu se tu na tom světě plahočíme, když jediné ,co nás na konci čeká - je smrt.No nic. Jen se chci zeptat stalo se vám někdy, že jste měly ataky v jednom kuse několik dní za sebou i při braní AD? Pa.

Dostávám maily z nakladatelství Grada, o knižních novinkách, posílám info:
http://www.grada.cz/katalog/kniha/jak-vybudovat-a-posilit-sebeduveru/
tu bych doporučila Jitce B.
A tahle pro kohokoliv
http://www.grada.cz/katalog/kniha/asertivitou-proti-stresu_4219/

Majdo, vítej a za žádné vpády se neomlouvej - tohle je všem otevřený chat :)

Romano, jsem taky původním povoláním učitelka a práce s dětmi byla super. PP mám od dětství, takže taky ještě dřív než kantořinu, dokonce před ukončením povinné školní docházky. Bereš to z nadhledu, tak ani nepotřebuješ útěchu, aby sis z hloupých řečí dělala těžkou hlavu.

Andulko, KBT řeší depersonalizace taky pomocí expozic? A jakých? Můžeš být podrobnější a úvést příklad? To, co chválíš jsou spíše AD a skupinová terapie. Taky by mě to zajímalo.

Terko, jeden negativní zážitek se Ti silně otiskl do podvědomí a bojíš se, že se zopakuje. Příznaky, které popisuješ se blíží agorafobii (jeden z příznaků panické poruchy) - strach vycházet, jít do akce i strach být sama doma. Zkus se podívat na stránky www.lundbeck.cz do sekce pro veřejnost a přečti si stručný výtah o panické poruše od MUDr.Praška. Taky je dobrý pořad na www.diagnozy.cz o agorafobii i o PP. Nepíšeš nic o tom že se léčíš, takže bych Ti doporučila posezení s psychoterapeutem, případně nějaké léky na zklidnění. Ale myslím, že dobrá psychoterapie by Tě měla z problémů rychle dostat, máš je krátkou dobu, proto doporučuju jednat hned, ať nemusíš z podvědomí dolovat dlouho a těžce...

TERKO, jako bych slyšela ozvěnu svých vlastních trablů. Ten kolaps jsem zažila taky a taky z dehydratace - když jsem ve stresu, tak moc nejím a nepiju a ani si toho nevšimnu. Tuhle věc se musíš naučit si hlídat. Já jsem taky z doktorské rodiny, to znamená, že se abnormálně pozoruju, takže vím, o čem mluvíš. Terko, klid, tady jsi na správném místě. Všichni jsme prožili tvou zkušenost, všichni víme, jak vypadá tenhle "nácvik na umírání", všichni jsme byli střídavě vyděšení, skleslí, odhodlaní, depresivní, zmatení. Poradíme, pomůžeme, ale musíš navštívit psychiatra, aby si s tebou popovídal a předepsal ti antidepresiva. To aby se ti srovnala hladina serotoninu, kterou nejspíš budeš mít nízkou a která startuje většinu tvých současných potíží. Jsi mladá a přišla jsi na to brzo, tak s chutí do toho, ať ti neléčené problémy nepřerostou do chronické fáze. Je zbytečné mít na psychice vryp kvůli opakovaným a neřešeným panickým stavům. Zkus farmakoterapii a pak začít s expozicemi - tedy vystavovat se nepříjemným situacím. Můžeš se na dálku přidat ke mně a k Tomovi. My jsme staří "expoziční" rutinéři, poradíme. Tak ahoj a doufám, že už v hrsti svíráš číslo na psychiatra.

ROMANO: Snad ti někdo řekl, že nejsi dobrá učitelka, když bereš AD? Taková hloupost. Já osobně si nemyslím, že by mohla vzniknout PP jen ze stresu v práci, většinou je to souhra více faktorů.
A co se týče WC já to mám stejné. Když mě to chytne dokážu měsíce trávit se "zažívacími" problémy.
LAMO: Teď jsem objevila aktivované rostlinné uhlí. Doufám, že zastaví trochu spalování. Tak pak písnu výsledek.

Tak já jdu pomalu z práce na jógu. Všem přeji sluníčkové odpoledne a bezpepkatou noc. A chtěla jsem říct, je mi tu s Váma dobře...