Jehovisti

to bylo jenom z jedne zeme, takove zazitky jsou ode vsad. Kdo komu vnucuje nabozenstvi? Kdo koho vrazdi?

Ten večer obklíčila jejich dům jakási tlupa podněcovaná místním farářem a šest hodin rodinu týrala. Srocení lidé byli tak odhodlaní přinutit bratra Kuleszu k návratu do katolické církve, že bratra ubili k smrti. Jeho syna Jerzyho sice tehdy krutě zbili, ale on o dva roky později začal sloužit plným časem a v této službě pokračuje až dodnes.
Při průzkumu činů, které byly spáchány na svědcích Jehovových v Polsku ve snaze obrátit je na katolictví, se v roce 1947 odhalilo, že 4 000 osob bylo týráno a 60 z nich zavražděno. Narodowe Siły Zbrojne podnikly asi 800 útoků na domácnosti svědků Jehovových. O těchto novodobých Jehovových svědcích lze po pravdě říci totéž, co o starověkých Jehovových svědcích: „Svět jich nebyl hoden.“ — Hebr. 11:38.

Za necelé tři týdny potom, večer 18. března, vtrhl do domácnosti Jana Ziemcowa ve východním Polsku dav 30 lidí. Tento dav se nejprve pokoušel donutit členy rodiny, aby se šli vyzpovídat k místnímu katolickému knězi, který by jim o této zpovědi dal potvrzení. Rodina předložila shluklým lidem biblické pravdy, a oni se naprosto rozběsnili. Nemilosrdně tloukli bratra Ziemcowa klacky a pořád dokola mu přikazovali, aby políbil kříž. Ve svých snahách donutit bratra, aby se zřekl Bible a vrátil se ke katolické církvi, ho zbili do bezvědomí. Později ho přivedli k vědomí studenou vodou, a pak ho doslova ubili k smrti. Po této vraždě se v klidu posadili, snědli večeři a potom zbili do bezvědomí zbytek rodiny.
K další vraždě došlo 12. června. Aleksander Kulesza z okolí Podlasia se šel postarat o bratra Kadziela a jeho rodinu, kteří byli přepadeni minulou noc. Čekala ho tam příšerná podívaná. Zjistil, že už je obtížné jen oběti rozeznat. Bratr Kulesza jim poskytl pomoc a pak se i s rodinou vrátil domů, aniž věděli, že už byli vybráni jako další oběti.

Roku 1946 začaly přicházet do kanceláře odbočky zprávy o surových útocích na svědky Jehovovy v různých částech Polska. Zvlášť nelítostní ve svém odporu byli členové odbojových skupin v Narodowych Siłach Zbrojnych (Lidová armáda). Jejich činnost se nezaměřovala pouze proti komunistické vládě, ale následkem vlivu římskokatolického duchovenstva i proti svědkům Jehovovým. To, co žádali, se pozoruhodně podobalo tomu, co chtěl Satan od Ježíše Krista. Satan naléhal: ‚Prokaž mi jediný akt uctívání.‘ (Mat. 4:9, 10) Tyto katolické odbojové skupiny žádaly: ‚Prokaž svým jediným aktem uctívání, že jsi katolík.‘
Například 1. března šla patnáctiletá Henryka Żurová z okolí Chełmu v doprovodu jednoho bratra ze sboru navštívit zájemce v sousední vesnici. Měla to být její poslední opětovná návštěva. Oba zvěstovatelé padli do rukou členů Narodowych Sił Zbrojnych, kteří v té vesnici zůstali přes noc. Bratra krutě zbili, ale vyvázl živý. Sestru mnoho hodin strašlivě mučili. „Myslet si můžeš, co chceš,“ doporučoval jí jeden z mučitelů, „jenom se po katolicku pokřižuj. Jinak tě čeká kulka!“ Nakonec mladou sestru, která vytrvala v ryzosti, odvlekli do blízkého lesa a zastřelili.

V západní části německé gestapo zatklo každého, o kom se vědělo, že je svědek Jehovův. Totalitní nacistický systém zacházel krutě s každým, kdo se mu bezvýhradně nepodřídil. Svědkové jakožto zastánci Božího Království byli považováni za nepřátele. Jestliže se u někoho našel jediný výtisk Strážné věže nebo fotografie, kde byl zachycen s některým svědkem, považovalo se to za důkaz, že ten člověk je zločinec. Svědkové byli surovými prostředky donucováni, aby prozradili jména a adresy svých duchovních bratrů a sester. Ti, kdo nechtěli zradit své bratry nebo podepsat prohlášení, že se zříkají své víry, byli posíláni do koncentračních táborů. Jen málokdo se dopustil kompromisu. I pronásledovatelé obdivovali věrnou oddanost těchto Jehovových služebníků.
V Lodži členové gestapa zatkli bratra Scheidera a mnoho dalších a odvezli je do táborů. Z Poznaně bylo do německých táborů posláno 69 bratrů a sester; 22 jich bylo zabito. Přesto v Poznani během války poznalo pravdu tolik lidí, že se tam potom vytvořil silný sbor. Horlivost tohoto sboru se rozšířila i do sousedních území a pomáhala znovu vybudovat organizaci v západním Polsku

JEHOVISTI NEPATŘÍ NA...Chceš voprcat do zadku? Ale bylo by to připínákem.

Srát na jehovisty, maximálně je voprcat do zadku.

Hlavně si je nepouštět domu. Zmrdi jsou to.

Jehovisti by se měli poslat na nějaký nucený práce,aby je přešly roupy oblbovat lidi těma svejma píčovinama!

jasně že nepatří!!!blbečku

JEHOVISTI NEPATŘÍ NA DOKTORKU!

jdi na sluníčko rose

jdi na sluníčko rose

jdi na sluníčko rose

..

..

SVĚDKOVÉ JEHOVOVI jsou po celém světě známí tím, že všude vytrvale mluví s lidmi o Jehovovi Bohu a jeho Království. Mají také pověst lidí, kteří se drží své víry přes všechen odpor, i tváří v tvář smrti.
„Hlavními oběťmi náboženského pronásledování ve Spojených státech ve dvacátém století byli svědkové Jehovovi,“ píše se v knize The Court and the Constitution (Soud a ústava, 1987) od Archibalda Coxe. „Svědky Jehovovy. . . šikanovaly a pronásledovaly vlády celého světa,“ říká Tony Hodges. „V nacistickém Německu byli vyhledáváni a posíláni do koncentračních táborů. Během druhé světové války byla [Watch Tower] Society zakázána v Austrálii i v Kanadě. . . Nyní [v 70. letech] jsou svědkové Jehovovi pronásledováni v Africe.“ — Jehovah’s Witnesses in Africa (Svědkové Jehovovi v Africe), vydání z roku 1985.

Přečtěte si celý v článek Jiřího Grygara.

PROČ jako vědec věřím v Boha?

RNDr. Jiří Grygar, CSc. se narodil v roce 1936. Studoval fyziku na Přírodovědecké fakultě MU v Brně a astronomii na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. Po vědecké aspiratuře v oboru astrofyzika pracoval nejprve ve stelárním oddělení Astronomického ústavu ČSAV v Obdřejově (1963-1980), potom v oddělení nízkých teplot Fyzikálního ústavu ČSAV v Řeži (1980-1991). Od roku 1991 pracuje v sekci elementárních částic Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky v Praze-Libni. Výsledky výzkumu publikoval ve více než stu původních vědeckých prací. Věnuje se také popularizaci astronomie a fyziky. Široké veřejnosti je znám z televizního seriálu "Okna vesmíru dokořán".

Tedy věda a víra? Ještě donedávna se říkalo, že většina vědeckých pracovníků se už dávno přenesla přes náboženské předsudky a jsou zastánci materialismu. Když se však podíváme na velké fiziky tohoto století, možná s překvapením zjistíme, že to byli často lidé hluboce věřící. Přes poznání, kterého dosáhli - nebo spíše právě proto - si zřetelně uvědomovali, že se jenom dotýkají hlubokých tajemství, které náš nedokonalý lidský mozek nemůže zcela poznat a pochopit.

Nebrání víra pokroku v poznání? Věřící přírodovědec je možná v jisté výhodě, že poznává Boha nejen subjektivně jako každý jiný člověk, ale také prostřednictvím předmětu svého bádání, jímž je vždy určitý uzoučký výsek poznávání kosmu, od hvězd po mořské hvězdice, od vůně květin po vůni kvartů, od přenosných chorob po přenos záření či genetické informace. Troufám si tvrdit, že věřící přírodovědec může dnes svou víru v Boha opřít také o kvalifikovaný údivnad podivuhodným řádem materiálního světa. Tak, jak to kdysi v Bibli předvídal a výstižně vyjádřil žalmista: "Nebesa vypravují o velké Boží slávě, obloha hovoří o díle jeho rukou!" (Žalm 19.2)
Více zde: http://apostol.webnode.cz/proc-jako-vedec-verim-v-boha/

.

.