Nevěra v lázních

Jaksi zapomínáš,že...https://www.youtube.com/watch?v=shjUlD5zkW8

Pivo se vyrábí v...Jaksi zapomínáš,že každá ženská aby se stala sviní potřebuje kance.

Pivo se vyrábí v těchto technologických krocích:

1.Čištění a šrotování sladu

2.Sypání na várku

3.Vystírání a zapařování

4.Rmutování

5.Scezování sladiny

6.Chmelovar

7.Chlazení mladiny

8.Hlavní kvašení

9.Dokvašování

10.Filtrace piva

11.Úprava piva před stáčením

12.Plnění piva

Body 1 - 7 probíhají na varně.

Klasická čtyřnádobová varna v průmyslových pivovarech se skládá z:
•vystírací pánev
•rmutovací pánev
•scezovací káď nebo sladinový filtr
•mladinová pánev
•další zařízení: šrotovník, sběrač sladiny a mladinová linka

V minipivarech se většinou setkáme s dvounádobovou varnou, kde v jedné nádobě probíhá vystírání, rmutování a chmelovar (mladinová pánev) a druhá slouží na scezování sladiny (scezovací káď).

1. Čištění a šrotování sladu

Velké množství sladu určené pro pivovary může obsahovat cizorodé látky (kamínky, prach, kovové příměsi), které je potřeba před šrotováním odstranit. K tomu slouží čistička, odkaménkovač, magnet a aspirátor. Před šrotovníkem je případně zařazen kondicionovací šnek, který má za úkol zvlhčit slad v případě mokrého šrotování.

Ke šrotování sladu slouží různé typy přístrojů:
•dvouválcový šrotovník (nejčastěji používaný v minipivovarech)
•čtyřválcový šrotovník
•šestiválcový šrotovník (nejlepší a nejvíce používaný typ šrotovníku pro suché šrotování)
•kladívkový mlýn

2. Sypání na várku

"Sypání na várku" je rozpis surovin, které vnášejí do várky extrakt a tím určují objem a koncentraci várky. Surovinami jsou slady, náhražky sladu (cukr, cukerné sirupy, rýže, ječmen...), prostředky pro úpravu pH, cukrový kulér (běžný prostředek dobarvování piva) a enzymatické preparáty. Více o těchto surovinách v sekci Suroviny pro výrobu piva.

3. Vystírání a zapařování

Jedná se o proces, kdy se smíchává varní voda se sladem (popř. s náhrašky sladu) v daném poměru. Této směsi se říká vystírka. Varní vodě použité při vystírce se říká hlavní nálev a ten bývá rodělen do dvou podílů. První podíl se přidává na počátku vystírání se sledem (popř. sladovými náhrašky) o dané teplotě v závislosti na zvoleném způsobu vystírky. Druhému podílu nálevu se říká zapářka a je to horká voda (okolo 80 °C), která se přidává k dílu v takovém množstvím, aby výsledná teplota odpovídala požadovanému postupu. Pracovní postupy jsou následující:
•studené vystírání - teplota vody pod 20 °C
•teplé vystírání - teplota vody 35 - 38 °C, zapařováním se teplota vystírky zvýší na 52 °C (pro dobře rozluštěné slady a výrobu mladiny dekokčním rmutování, typické pro výrobu českých piv)
•horké vystírání - teplota vody 50 - 62 °C

4. Rmutování

Cílem rmutování je převést žádoucí složky obsažené ve sladu do roztoku. Dominantní složkou sladu a pro pivovarské účely nejdůležitější je škrob. Tuto látku je potřeba naštěpit na cukry (oligosacharidy, disacharidy, monosacharidy), které jsou během kvašení kvasinkami převážně transformovány hlavně na ethanol a oxid uhličitý, který dává základní charakter piv. Štěpení škrobu zajišťují enzymy obsažené ve sladu (více v sekci Výroba sladu). Tyto enzymy je potřeba aktivovat požadovanou teplotou a pH. Ve sladu se také nacházejí enzymy, které štěpí i ostatní látky, které jsou klíčové k výrobě pivního moku. Zde jsou uvedeny nejdůležitější enzymy:

Amylolytické enzymy (tj. štěpící škrob):
•?-amylasa
•?-amylasa
•hraniční dextrinasa
•maltasa
•sacharasa

Ostatní enzymy:
•proteolytické enzymy (štěpí bílkoviny)
•enzymy štěpící hemicelulosy a další gumovité látky)
•enzymy štěpící organické fosforečnany
•lipasy (štěpí lipidy)

Praxe rmutování spočívá s postupném zvyšování teploty a prodlevy při určitých klíčových teplot. Technologických postupů rmutování je více, zde je jejich přehled:

Infuzní rmutování (ve světě nejrozšířenější)

Spočívá v postupném zvyšování teploty, přičemž celé dílo zůstává v jedné nádobě.

Dekokční rmutování (typické pro česká piva)

Spočívá v oddělení části objemu vystírky (rmutu), který se samostatně zpracuje a před vrácením do vystírací pánve se povaří. Povařením rmutu se dosáhne zmazovatění a ztekucení škrobu, čímž se škrob stává lépe dostupný pro enzymy ve vystírce (enzymy přítomné ve rmutu se varem zničí). Dekokční rmutování se rozděluje podle počtu takto popsaného procesu na:
•jednormutový postup
•dvourmutový postup (nejběžnější postup pro výrobu Českého piva)
•třírmutový postup (tento postup je typický pro Plzeňský Prazdroj)

5. Scezování sladiny

Cílem tohoto technologického kroku je oddělit mláto (pevné části sladového zrna) od vodného roztoku extraktivních látek, tj. sladiny. Používají se dvě možné zařízení - scezovací káď a sladinový filtr. Scezovací káď je nejstarší a v Evropě nejvíce užívaný scezovací systém. Jedná se o válcovou nádobu s plochým dnem, klenutým nebo kuželovým víkem a parníkem. Nad pevným dnem je umístěno ještě jedno dno, které je perforované (jalové dno). To slouží k zadržení mláta. Odfiltrována sladina je vedena scezovacími trubkami do mladinové pánve nebo sběrače sladiny. Dalším důležitým zařízení ve scezovací kádi je kypřidlo neboli kopačka. Praxe scezování je následující:
•odvzdušnění scezovacího systému
•čerpání díla
•odpočinek
•podrážení - cílem je odstranit kaly z prostoru mezi pevným a jalovým dnem. Dosahuje se toho vytvořením krátkodobého podtlaku, který strhne nečistoty. Kalná sladina se vrací zpět do scezovací kádě.
•stékání předku
•vyslazovaní - cílem vyslazování je získání zbylých extraktivních látek, které jsou ještě přítomné v mlátě. Po scezování předku se mláto prokypří kopačkou a napustí se "vyslazovací voda", která se scedí buď nepřetržitě, nebo přerušovaně ve více "výstřelcích" (2 až 3).

Po dokončení scezování následuje výhoz mláta a výplach kátě. Mláto se skladuje a následně se využívá v zemědělství (krmivo, výroba paliva atd.).

6. Chmelovar

Cílem této operace je vaření sladiny s chmelem čímž vzniká mladina. Během chmelovaru dochází k těmto technologicky důležitým změnám:
•odpaření přebytečné vody
•inaktivace enzymů a sterilizace mladiny
•pokles hodnoty pH a nárůst barvy
•tvorba produktů tepelného rozkladu a redukujících látek (melanoidinů)
•koagulace bílkovin a tvorba "lomu" - varem bílkoviny denaturují a následně koagulují, tj. sráží se do viditelných vloček, které se po chmelovaru odstraní
•reakce účinných složek chmele s mladinou
•změna obsahu dimethylsulfidu a jeho prekurzorů

Chmelovar probíhá v mladinové pánvi. Jedná se o oválnou nádobu s rovný nebo klenutým dnem, kuželovým víkem a parníkem opatřenou otopem (buď s vnitřním nebo vnějším vařákem). Doba varu se běžně pohybuje v rozmezí 90 až 120 minutami při atmosférickém chmelovaru. Při tlakové varu se doba varu snižuje na 60 - 80 minut. Ke chmelení se nejčastěji používání chmelový gralutát a chmelový extrakt. Hlávky chmele používá z velkých Českých pivovarů jen Budějovický Budvar. Chmelové preparáty se dávkují nejčastěji dvakrát nebo třikrát.

Chmel propůjčuje mladině hořkou chuť, chmelová aroma a podporuje vylučování bílkovin. Nejdůležitějšími složkami chmele jsou (více v sekci Suroviny pro výrobu piva):
•hořké látky - nejvíce hořkosti udílí pivu ?-hořké kyseliny (humulony), které při varu částečně izomerují na isohumulony a stávají se tak na rozdíl od původních ?-hořkých kyselin rozpustné i ve studené mladině.
•polyfenoly - udílejí pivu drsnou hořkost a zhoršují jeho koloidní stabilitu. Na druhou stranu jsou účinnými antioxidanty (tj. zdraví prospěšné látky).
•silice - významně se podílejí na aromatu piva. Při chmelovaru oxidují a těkají s vodní párou, proto nejvýznamnější podíl silic pochází ze závěrečné dávky aromatického chmele 15 -20 minut před koncem.

7. Mladinová linka

Úkolem mladinové linky je ochlazení horké mladiny na zákvasnou teplotu a separace kalu vzniklého chmelovarem. Tento kal se rozděluje na hrubý a jemný. Hrubý kal je tvořen vločkami vysráženými při chmelovaru a odstraňuje před chlazením mladiny. Jemný kal se začíná ve větší míře vylučovat při teplotách 80 °C, proto se odstraňuje až po chlazení mladiny. K separaci hrubých kalů složí:
•chladící stoky - dříve používaná technologie založená na prosté sedimentaci. Spojovaly funkci předchlazení mladiny a oddělení hrubých a části jemných kalů. Byly konstruovány jako velké otevřené ploché mísy, na které se vyčerpala mladina z varny do vrstvy o hloubce 15 - 25 cm. Vznikalo zde nebezpečí kontaminace.
•usazovací káď
•vířivá káď - v dnešní době nejvíce používaná. Je to stojatá válcová nádoba s rovným nebo jen mírně skloněným dnem, do které se tangenciálním nátokem načerpá mladina. Tím dochází k rotačnímu pohybu, při kterém se horký kal shromažďuje ve středu dna nádoby, kde postupně vytváří kalový kužel. Čirá mladina po zpomalení pohybu se odtahuje ze strany válcového pláště.
•sběrače kalů - stojatý válcově-kuželový tank, které slouží jako zásobník kalů, které se poté vracejí do scezovací kádě po stažení předku spolu s výstřelkovou vodou nebo až na mláto bezprostředně před koncem vyslazování
•odstředivky - urychlují sedimentaci vloček hrubého kalu

Dříve k chlazení mladiny na zákvasnou teplotu ( 6 - 9 °C) (pro spodně kvašená piva) sloužil sprchový chladič, dnes se již používá výhradně deskový chladič.

K separaci jemných kalů složí:
•sedimentace - sedimentační káď
•odstřeďování - hermeticky uzavřené talířové odstředivky
•filtrace - sítové nebo svíčkové naplavovací filtry
•flotace - flotační tank (studená mladina se přesycuje jemně rozptýleným vzduchem, při čemž se využívá tendence drobných vloček studeného kalu ulpívat na povrchu vzduchových bublinek)

8. Hlavní kvašení

Cílem hlavního kvašení je přeměna sacharidů na ethanol a oxid uhličitý - hlavní produkty. Dále vytvoření vedlejších produ

takhle jsi ušetřil na...co asi tak blázínku ženský jsou náročný. A všechny.

s tím se počítá. Je na to čas a příležitost a navíc stíhačka nebo stíhač je doma a stará se domácnost.

takhle jsi ušetřil na dárek pro jinou.

přibalila prezervativy. Využil jsem je to je jasný.

v lázních je to tak jednoduché. Ženských co to chtěj jak mraků. Jo nejsou už nejmladší a není to na těch pár dní jedno?

šuk v lázních je strašně...Kdo se bojí, má jen hnědý kaliko.Nebo taky s..e v síni.A dělá z nouze ctnost.

šuk v lázních je strašně velký riziko. A známost z lázní si udělá jedině někdo padlej na hlavu. Taky mám za sebou lázně ženský dělaly jak střelený ale copak jsem blázen s ňákou takovou lovkou si něco začít. Mě moje manželka stačí. A navíc bych se musel sám před sebou stydět až na prdeli.

tak já jsem byla v loňském roce poprvé v lázních. Shodou okolností také v Luhačovicích. Moje spolubydlící hnedka první večer sbalila chlapa. Jenže mě omezovala. Přijď za dvě hodiny jdi se projít. Myslela jsem si že když on po týdnu odjel domů bude pokoj. Jenže ulovila hned dalšího a já už toho omezování a ohledů měla dost. Navíc jsem vesnická ženská a tohle byla vdaná panička z města. Asi to tam mají jinak než u nás na vesnici. Tak jsem jí řekla ať si najdou na miliskování privát a byl pokoj.

ale když máš manžela... Máš dobrý zásady, jestli jedeš letos někam do lázní dej mě vědět, přijedu.

ale když máš manžela žárlivku a on za tebou dojede pokaždé do Luhačovic na víkend tak ty dva dni sekáš latinu. Pořád tam být s tebou nemůže. Jedna zásada co v lázních začne to tam i skončí. A už vůbec nedávám telefon emailovou adresu a FB nemám. Ani nikdy žádnému muži tam neříkám kde pracuju. Asi tak.

A ve kterých vždycky?Když chce ženská nasadit partnerovi parohy tak nemusí čekat na lázně.To jde téměř kdekoliv.Faktem je,že v lázních se ta příležitost přímo nabízí.

Luhačovice a mám to kousek.

vždyckyA ve kterých vždycky?

vždycky

Vždyť vy jste si o to... Moje kolegyně říkala o nevěře ,,kunda se umeje hlavně že duše zůstane čistá".Měla pravdu nikdy jsem si nelámal hlavu ani svědomí mne netrápilo. Nevěra není nemorální, nemorální jsou ty krávy, kterým to vadí a závidí.

to není ani možný co seš... Jak může být ženská vůl? tedy pokud to nepíše nějakej dement. Je to kráva, protože někdy taková čtyřicítka prcá jako bůh, lépe jak mladá.
pak nechápu jak na toho jejího blbečka může někdo koukat, protože podle mne vypadá jako vejr, když si vzal takové vemeno.

Jak můžeš vzí do welness...to není ani možný co seš za vola